Ve Filmové lázni objevuje režisér Miroslav Janek minulost karlovarského festivalu, jak ji dnešní fanoušci rozhodně neznají

Ve Filmové lázni objevuje režisér Miroslav Janek minulost karlovarského festivalu, jak ji dnešní fanoušci rozhodně neznají

Email Tisk

Oceňovaný režisér Miroslav Janek právě dokončil unikátní dokument o historii padesáti ročníků Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary. Dějiny festivalu zmapoval ve spolupráci s dlouholetou programovou ředitelkou Evou Zaoralovou. Tvůrci ukážou Filmovou lázeň veřejnosti poprvé v rámci speciálních předpremiér v Hradci Králové, Brně, Praze a Ostravě už od 8. června. Premiérově ho pak uvidí návštěvníci letošního jubilejního festivalu v den zahájení pod širým nebem na Mlýnské kolonádě v Karlových Varech. Jankův film nabídne dosud neznámé dobové archivy, rozhovory s pamětníky dávných ročníků, zajímavé postřehy ze zákulisí festivalu nebo třeba Miroslava Horníčka v tehdejších Momentech filmového festivalu, především však minulost festivalu, jejíž velká část se odehrávala v zajetí politických manipulací.

Miroslav Janek musel započít svou práci na sedmdesátiminutovém filmu o padesáti ročnících festivalu zmapováním archivů a detailními rešeršemi. Vrátil se až do roku 1946, kdy se festival konal poprvé, přestože své padesátiny díky zvratům a dramatickým událostem 20. století neoslavil po 50 letech, ale až o celých 19 let později. Během půlročního pátrání byl nejhlubší studnou pro režiséra archiv Krátkého filmu, z Filmových týdeníků čerpal reportáže charakterizující kolorit doby, nejbohatším zdrojem se pro něj pak staly Momenty filmového festivalu moderované Miroslavem Horníčkem, které vznikaly v letech 1957–1968. Od 70. let posloužil archiv Československé a později České televize a vybrané materiály získal Janek samozřejmě i od současného vedení festivalu, které nastoupilo v roce 1994. Celým filmem prolínají i rozhovory s teoretiky, historiky a pamětníky, které po domluvě Evy Zaoralové a MiroslavaJanka vznikaly jak pro připravovanou výroční publikaci Zaoralové, tak pro tento dokument. Ve Filmové lázni tak kromě umělecké poradkyně Evy Zaoralové a prezidenta festivalu Jiřího Bartošky vystupuje filmový publicista pamatující zrod Československé nové vlny A. J. Liehm, bývalí šéfové Filmexportu a ředitelé festivalu Ladislav Kachtík (1958–1968) a Jiří Janoušek (1984–1990), Jaroslav Weigel, který působil třicet let jako grafik festivalových listů, nebo Wolfgang Háma, který byl od roku 1975 dvacet let ředitelem Grandhotelu Pupp, či bývalí ředitelé hotelu Thermal. Dokument nabídne i záběry nebo výpovědi zachycující např. slavné americké herce Tonyho Curtise nebo Henryho Fondu či Claudii Cardinalovou.  

Filmová lázeň zprostředkuje záběry z prvního ročníku festivalu, kdy se filmy promítaly ještě v Mariánských lázních, po roce 1948 ukazuje zpolitizovaný festival, který se v 50. letech stal výkladní skříní sovětské kinematografie, nebo rok 1958, kdy se Moskva rozhoduje, že si každý druhý rok uspořádá festival kategorie A vlastní. Dokument zachycuje i určitá uvolnění spojená se vznikem Filmexportu nebo paradoxně „svobodnější“ ročník 1970, kdy v porotě zasedal Krzysztof Zanussi.

Filmova lazen

 

„Překvapil mě fakt, že se na festivalu prakticky vůbec nehrály filmy tzv. Československé nové vlny, nebo to, že se díky A. M. Brousilovi promítaly filmy z exotických, tehdy takzvaně rozvojových zemí z Latinské Ameriky, Asie a Indie, což se mnohem později stalo standardem na všech filmových festivalech,“ říká režisér Miroslav Janek. Ten ve svém filmu mapuje i období od první třetiny osmdesátých let, kdy se promítaly zajímavé filmy mimo soutěž, nechá vzpomínat tehdejšího ředitele festivalu Janouška na speciální rok 1990 a připomene i polovinu 90. let, kdy se festival otevřel světu a tzv. batůžkářům, filmovým fanouškům zaplňujícím kinosály. Původně chtěl mít režisér ve filmu jako jedno z vedlejších témat i proměnu města Karlovy Vary, nakonec se ani toto do filmu nevešlo, přestože historka o původů Rusů ve Varech, kdy vyměnili Hotel Imperial za nejdříve nabízené Hitlerovy rafinérie v Litvínově, dokládá, že o zajímavosti z historie festivalu není v dokumentu nouze. „Vycházel jsem z předpokladu, že pro diváka je nejzajímavější to, co nezná. Ten předpoklad jsem opodstatnil svou vlastní zvědavostí. Historie zdá se býti obecně více fascinující než současnost, která bude více fascinující snad až v budoucnosti,“ dodává Janek.

Režisér Miroslav Janek má za sebou více než dvě desítky dokumentů – Občana Havla nebo Olgu o Václavu a Olze Havlových, o Semaforu, o Vráťovi Brabencovi, ale i o nejrůznějších zajímavých lidech na okraji zájmu společnosti. V 70. letech žil v emigraci v Německu, v 80. letech pobýval v USA a v 90. letech dva roky v Itálii. Pracoval po boku slavného režiséra Godfreyho Reggia, stříhal jeho legendární filmy Naqoyqatsi, Powaqqatsi a Anima Mundi, spolupracoval i s hudebním skladatelem Philipem Glassem. Všechny filmy režiséra Miroslava Janka stříhá více než dvacet let jeho žena střihačka Tonička Janková. Od roku 1998 vyučuje na pražské FAMU.

Koproducenti filmu Evolution Films, Česká televize a RWE dají divákům ve čtyřech velkých městech možnost vidět Filmovou lázeň ještě před oficiální premiérou na letošním festivalu v Karlových Varech 3. července. Předpremiéry se budou konat 8. 6. od 20 hodin v kině Central v Hradci Králové, 9. 6. od 20.30 v kině Scala v Brně, 10. 6. od 20.30 v pražském kině Světozor a 11. 6. od 17.30 v ostravském Minikině. Lístky na tyto projekce jsou pro veřejnost už nyní v prodeji na pokladnách jednotlivých kin. Dokument vznikl s podporou Státního fondu kinematografie a ve spolupráci s MFF Karlovy Vary. Distributorem filmu je společnost Aerofilms.


TRAILER:

SYNOPSE
Filmová lázeň
Historie padesáti ročníků Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary, který se poprvé konal v roce 1946, své padesátiny však díky zvratům a dramatickým událostem 20. století slaví až o 19 let později v červenci roku 2015. Dějiny festivalu mapuje režisér Miroslav Janek ve spolupráci s dlouholetou programovou ředitelkou Evou Zaoralovou, která rozmlouvá s některými pamětníky dávných ročníků. Dosud neviděné dobové archivy, perličky z neznámé minulosti, rozhovory o filmech, hostech a zákulisí představují v různých obdobích zcela jiné tváře festivalu. Jak se postupně vyvíjel jeden z dnes významných áčkových festivalů, jehož velký kus historie se odehrával v zajetí politických manipulací a pokryteckých hesel? Karlovarský festival, jak ho dnešní filmoví fanoušci neznají.

www.aerofilms.cz/filmovalazen


 

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

Banner

Přihlášení

K21 se představuje

KATEŘINA HAJŇUKOVÁ


redaktorka a editorka

    Narodila se koncem března 2000, je tedy znamení berana a jak říká, zcela odpovídá její tvrdohlavosti. Pochází z Karlových Varů, které moc ráda a v současnosti je studentkou čtyřletého gymnázia.

    S K21 spolupracuje od začátku července a říká, že je za to neskutečně ráda. "Editace mi otevřela nový svět, který pro mně mnoho znamená a dává mi mnoho možností."

    Mezi koníčky Kačka řadí poslouchání hudby, čtení, psaní různých příběhů, hraní na keyboard, jízdu na skateboardu a trávení času se svými přáteli. "Dalo by se říct, že mým velkým koníčkem je barvení vlasů. D§vod? Už čtyři roky si barvím své hnědé vlasy částečně na modro a nikdy bych svoje modro-hnědé vlasy nevyměnila."

    Mimo studia a editace se věnuje svému blogu. Blogerkou je už asi sedm let, při čemž svůj dosavadní blog má čtyři roky. Ve škole ji nejvíc baví psychologie, český jazyk a angličtina.

    "Ze všeho nejdůležitější je pro mě moje rodina, která mě vždy drží nad vodou. Motta a citáty jsou moje doména. Už jako malá jsem si sepisovala a opisovala motta z internetu nebo ráda prohledávala mamčiny sešity s citáty. Můj nejoblíbenější pochází od zpěváka Andyho Biersacka, který má skupinu Black Veil Brides, kterou miluji: "Každý na světě má sny. Drž je blízko svého srdce a nikdy nepouštěj..."

Toulavka

Anketa


Chat s osobností

Banner

Partneři

Hledat

Mimísek 28

Nové komentáře

Facebook

Twitter


Literatura

Rozsvěcejte lampy aneb Lampáři se vrací

lampar 200Druhý díl úspěšné fantasy série Tetování krví s podtitulem Lampář se konečně dočkal opětovného vydání. V brzké době vyjde zcela nové třetí pokračování od D. M. Cornishe, proto rozhodně není na škodu si připomenout staršího bratříčka.

Divadlo

Listopadový Den flamenka: žhavý temperament a spalující vášeň v objetí kytary i tance

flamen200Kdo zažil někdy večer v zapadlé sevillské hospodě nebo koncert legendárního Paca de Lucii či některého jiného velikána flamenka, nikdy už nezapomene na tu atmosféru. Ohnivý temperament a virtuozita se snoubí v gejzírech prudkých emocí, atmosféra by se...

Film

Válka, slzy, terapie. Recenze filmu Chlapi nepláčou

CP200Druhé nejvyšší ocenění, Zvláštní cenu poroty, si z festivalu ve Varech letos odvezl film Chlapi nepláčou. Dobře napsaný, suverénně zrežírovaný a také výtečně zahraný snímek, nahlížející z nečekaného úhlu na stále bolavé následky „jugoslávské války“, na festiv...