Ve Filmové lázni objevuje režisér Miroslav Janek minulost karlovarského festivalu, jak ji dnešní fanoušci rozhodně neznají

Email Tisk

Oceňovaný režisér Miroslav Janek právě dokončil unikátní dokument o historii padesáti ročníků Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary. Dějiny festivalu zmapoval ve spolupráci s dlouholetou programovou ředitelkou Evou Zaoralovou. Tvůrci ukážou Filmovou lázeň veřejnosti poprvé v rámci speciálních předpremiér v Hradci Králové, Brně, Praze a Ostravě už od 8. června. Premiérově ho pak uvidí návštěvníci letošního jubilejního festivalu v den zahájení pod širým nebem na Mlýnské kolonádě v Karlových Varech. Jankův film nabídne dosud neznámé dobové archivy, rozhovory s pamětníky dávných ročníků, zajímavé postřehy ze zákulisí festivalu nebo třeba Miroslava Horníčka v tehdejších Momentech filmového festivalu, především však minulost festivalu, jejíž velká část se odehrávala v zajetí politických manipulací.

Miroslav Janek musel započít svou práci na sedmdesátiminutovém filmu o padesáti ročnících festivalu zmapováním archivů a detailními rešeršemi. Vrátil se až do roku 1946, kdy se festival konal poprvé, přestože své padesátiny díky zvratům a dramatickým událostem 20. století neoslavil po 50 letech, ale až o celých 19 let později. Během půlročního pátrání byl nejhlubší studnou pro režiséra archiv Krátkého filmu, z Filmových týdeníků čerpal reportáže charakterizující kolorit doby, nejbohatším zdrojem se pro něj pak staly Momenty filmového festivalu moderované Miroslavem Horníčkem, které vznikaly v letech 1957–1968. Od 70. let posloužil archiv Československé a později České televize a vybrané materiály získal Janek samozřejmě i od současného vedení festivalu, které nastoupilo v roce 1994. Celým filmem prolínají i rozhovory s teoretiky, historiky a pamětníky, které po domluvě Evy Zaoralové a MiroslavaJanka vznikaly jak pro připravovanou výroční publikaci Zaoralové, tak pro tento dokument. Ve Filmové lázni tak kromě umělecké poradkyně Evy Zaoralové a prezidenta festivalu Jiřího Bartošky vystupuje filmový publicista pamatující zrod Československé nové vlny A. J. Liehm, bývalí šéfové Filmexportu a ředitelé festivalu Ladislav Kachtík (1958–1968) a Jiří Janoušek (1984–1990), Jaroslav Weigel, který působil třicet let jako grafik festivalových listů, nebo Wolfgang Háma, který byl od roku 1975 dvacet let ředitelem Grandhotelu Pupp, či bývalí ředitelé hotelu Thermal. Dokument nabídne i záběry nebo výpovědi zachycující např. slavné americké herce Tonyho Curtise nebo Henryho Fondu či Claudii Cardinalovou.  

Filmová lázeň zprostředkuje záběry z prvního ročníku festivalu, kdy se filmy promítaly ještě v Mariánských lázních, po roce 1948 ukazuje zpolitizovaný festival, který se v 50. letech stal výkladní skříní sovětské kinematografie, nebo rok 1958, kdy se Moskva rozhoduje, že si každý druhý rok uspořádá festival kategorie A vlastní. Dokument zachycuje i určitá uvolnění spojená se vznikem Filmexportu nebo paradoxně „svobodnější“ ročník 1970, kdy v porotě zasedal Krzysztof Zanussi.

Filmova lazen

 

„Překvapil mě fakt, že se na festivalu prakticky vůbec nehrály filmy tzv. Československé nové vlny, nebo to, že se díky A. M. Brousilovi promítaly filmy z exotických, tehdy takzvaně rozvojových zemí z Latinské Ameriky, Asie a Indie, což se mnohem později stalo standardem na všech filmových festivalech,“ říká režisér Miroslav Janek. Ten ve svém filmu mapuje i období od první třetiny osmdesátých let, kdy se promítaly zajímavé filmy mimo soutěž, nechá vzpomínat tehdejšího ředitele festivalu Janouška na speciální rok 1990 a připomene i polovinu 90. let, kdy se festival otevřel světu a tzv. batůžkářům, filmovým fanouškům zaplňujícím kinosály. Původně chtěl mít režisér ve filmu jako jedno z vedlejších témat i proměnu města Karlovy Vary, nakonec se ani toto do filmu nevešlo, přestože historka o původů Rusů ve Varech, kdy vyměnili Hotel Imperial za nejdříve nabízené Hitlerovy rafinérie v Litvínově, dokládá, že o zajímavosti z historie festivalu není v dokumentu nouze. „Vycházel jsem z předpokladu, že pro diváka je nejzajímavější to, co nezná. Ten předpoklad jsem opodstatnil svou vlastní zvědavostí. Historie zdá se býti obecně více fascinující než současnost, která bude více fascinující snad až v budoucnosti,“ dodává Janek.

Režisér Miroslav Janek má za sebou více než dvě desítky dokumentů – Občana Havla nebo Olgu o Václavu a Olze Havlových, o Semaforu, o Vráťovi Brabencovi, ale i o nejrůznějších zajímavých lidech na okraji zájmu společnosti. V 70. letech žil v emigraci v Německu, v 80. letech pobýval v USA a v 90. letech dva roky v Itálii. Pracoval po boku slavného režiséra Godfreyho Reggia, stříhal jeho legendární filmy Naqoyqatsi, Powaqqatsi a Anima Mundi, spolupracoval i s hudebním skladatelem Philipem Glassem. Všechny filmy režiséra Miroslava Janka stříhá více než dvacet let jeho žena střihačka Tonička Janková. Od roku 1998 vyučuje na pražské FAMU.

Koproducenti filmu Evolution Films, Česká televize a RWE dají divákům ve čtyřech velkých městech možnost vidět Filmovou lázeň ještě před oficiální premiérou na letošním festivalu v Karlových Varech 3. července. Předpremiéry se budou konat 8. 6. od 20 hodin v kině Central v Hradci Králové, 9. 6. od 20.30 v kině Scala v Brně, 10. 6. od 20.30 v pražském kině Světozor a 11. 6. od 17.30 v ostravském Minikině. Lístky na tyto projekce jsou pro veřejnost už nyní v prodeji na pokladnách jednotlivých kin. Dokument vznikl s podporou Státního fondu kinematografie a ve spolupráci s MFF Karlovy Vary. Distributorem filmu je společnost Aerofilms.


TRAILER:

SYNOPSE
Filmová lázeň
Historie padesáti ročníků Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary, který se poprvé konal v roce 1946, své padesátiny však díky zvratům a dramatickým událostem 20. století slaví až o 19 let později v červenci roku 2015. Dějiny festivalu mapuje režisér Miroslav Janek ve spolupráci s dlouholetou programovou ředitelkou Evou Zaoralovou, která rozmlouvá s některými pamětníky dávných ročníků. Dosud neviděné dobové archivy, perličky z neznámé minulosti, rozhovory o filmech, hostech a zákulisí představují v různých obdobích zcela jiné tváře festivalu. Jak se postupně vyvíjel jeden z dnes významných áčkových festivalů, jehož velký kus historie se odehrával v zajetí politických manipulací a pokryteckých hesel? Karlovarský festival, jak ho dnešní filmoví fanoušci neznají.

www.aerofilms.cz/filmovalazen


 

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit





Banner

Přihlášení

K21 se představuje

IRENA AMBROŽOVÁ


redaktorka ve věku kolem třiceti let :-)

    Pochází z Prahy, kde strávila celý svůj život, kromě půlročního studia v Litvě a několika měsíčního toulání se Asií.

    Vystudovala Provoz a řízení letecké dopravy na ČVUT a Enviromental Engineering na ČZU. Pracuje jako dispečer v letecké dopravě.

    Pro K21 píše od léta 2014, před tím pracovala jako redaktorka a korektorka pro Studentpoint.cz, též přispívala do Informuji.cz, Info-Koktejl, CityBee a dalších. Na K21 má ráda příjemnou atmosféru podobně naladěných lidí  a možnost se dostat k zajímavým knižním a filmovým titulům.

    Mezi koníčky Ireny patří: literatura, letectví, cestování, tvůrčí psaní (je spoluautorkou dvou almanachů Odemykání), sport (zejména běh – členka běžeckého oddílu SK Svěrák, aktivně se účastní běžeckých závodů všech délek  a profilů, od krátkých krosů až po silniční maratony), běhá i Spartan race, ráda trávím čas v horách a nepohrdne dobrým pivem a vínem.

    A Ireny motto? „Daleká ať cesta má! Marné volání“

Banner

Anketa


Banner

Partneři

Hledat

Mimísek 26

Nové komentáře

Facebook

Twitter


Literatura

Kolem anglického trůnu se vždy děly věci!

Vestinustrunu 200Léto a historické romány, to patří k sobě. Je dovolená, léto, jako když vyšije, hrady a zámky nás lákají i v parných dnech (minimálně poskytnou kýžený chládek, ale nadšencům historie i kulturní a edukační zážitek). A přečíst si román o...

Divadlo

ProART uctí památku Horákové, Palacha a Pasoliniho

200divProART Company uvede v premiéře s názvem JAN trojdílný taneční večer choreografů Martina Dvořáka a Nira Ben Gala věnovaný mučedníkům a obětem doby 20. století. Společným jmenovatelem tu však nejsou dramatické okolnosti smrti tří hrdinů, ale naopak jejich ž...

Film

Sirotčinec slečny Peregrinové pro podivné děti

sirotcinec 200Do českých kin vtáhl nový fantasy příspěvek: Sirotčinec slečny Peregrinové pro podivné děti. Tentokrát se neodehrává v nějaké smyšlené zemi, ale v našem reálném světě, na velšském ostrůvku - a pak v jeho minulostních podobách. Slečna Peregri...