Reklama
Banner

Antikódy Václava Havla vycházejí v nové podobě za doprovodu unikátních litografií Štefana Tótha

Email Tisk

Typografické básně Václava Havla, kterými komentoval dění kolem sebe, prozrazoval milostné zkušenosti a vyjadřoval filozofické názory i přátelská vyznání jiným literátům, vycházejí v moderním grafickém provedení Johany Kratochvílové a ve výtvarném doprovodu mladého a světově úspěšného malíře Štefana Tótha.

 


Nakladatelství Teapot jde ve svém speciálním vydání Antikódů proti zavedené tradici, polemizuje s ní a představuje básně zcela nově. Vůbec poprvé jsou například sázeny jiným písmem, než je zaznamenal autor. Mohou tak vyvolat polemiku, nakolik jsou Havlovy typogramy spojeny s poetikou psacího stroje a nakolik jsou na něm nezávislé.
Vznikly by některé Havlovy básně, kdyby je psal dnes a měl k dispozici zásobu fontů, jež jsou výbavou každého textového editoru? Nebo by jeho poezie vypadala úplně jinak?

Antikody 1


Nová kniha obsahuje výběr třiceti Antikódů, který představuje komentář k současné podobě a kondici světa, v němž žijeme. Básně jsou rozdělené do pěti oddílů po šesti číslech a každý oddíl tvoří příběh na havlovské téma - člověk, společnost, láska a další.
Jedinečný doprovod v celé knize představují unikátní litografie výtvarníka Štefana Tótha, který Havlovy texty vizuálně dekonstruoval a následně znovu konstruoval. „Havlovy Antikódy nelze ilustrovat, neboť představují volné spojení poezie a výtvarného umění. Proto jsem se pokusil tuto sémantickou poezii se sofistikovaným výtvarně-typografickým jazykem doprovodit vizuálním přívlastkem několika přístupů: vztahem vědomí vzpomínky, materializací viděného, direktivou emocí,“ píše v doslovu knihy Tóth.
Unikátní vydání sbírky Antikódy Václava Havla bude za účasti jejích realizátorů slavnostně pokřtěno v Knihovně Václava Havla 2. října v 19:00 z rukou jejího ředitele Michaela Žantovského.
Lze vydat obrazové básně a změnit jejich obraz? A lze je vydat v doprovodu obrazů? Antikódy Václava Havla jsou sbírka specifické, převážně politické a filosofické poezie, jejíž poetika je opřena také o obrazy, které jednotlivé básně vytvářejí. Vypadají třeba jako mrak, pták, šibenice, mříž anebo srdce… Nyní vycházejí v unikátní sběratelské edici jako jedinečné umělecké dílo.

Antikody 4


Václav Havel psal své obrazové básně celý život, takzvaným typogramům se nejvíce věnoval v šedesátých letech 20. století. Představovaly pro něj jeden z prostředků, jak komentovat československou politiku, ale i způsob pro vyjádření svých filosofických názorů, milostných zkušeností i přátelských vyznání jiným literátům.
Antikódy vycházely zpravidla jako chronologický soubor, který se však neustále zvětšoval. Dodnes není znám přesný počet antikódů, které Havel vytvořil, grafické typogramy se stále objevují. Při každém publikování vyšly v původní grafické podobě, v jaké je autor pořídil na psacím stroji či později v textových počítačových editorech.

TEAPOT
Nakladatelství a knihkupectví Teapot bylo založeno v roce 1990 Vladimírem Benešem pod názvem Bonaventura, nový název nese od roku 2013. Pokračuje v práci, již od roku 1967 formovala činnost Komorního sdružení pro hudbu, poezii a výtvarné umění Lyra Pragensis. Kniha v pojetí vydavatelství Teapot je chápaná jako umělecký artefakt – harmonický součin a soulad všech řemesel a umění, jež se na její výrobě podílejí. Samozřejmé propojení textu s ilustrací je tak rozvíjeno autorskými a inovativními písmy, papíry, moderní typografií a ruční vazbou. Antikódy Václava Havla jsou po poémě Jiřího Suchého Černá vzducholoď druhým titulem profilové ediční řady nakladatelství Teapot Bonaventura. Ta navazuje na tradice české bibliofilské tvorby, ale rozvíjí ji o moderní výtvarný názor. Vyrábět krásné knižní unikáty je totiž dobrodružství plné potýkání, míjení, překvapivých shod i náhod.

ŠTEFAN TÓTH
Narodil se v roce 1974 v Žatci, žije a pracuje v Praze. Vystudoval scénografii na pražské DAMU, Akademii výtvarných umění v Praze a vysokou uměleckou školu École nationale supérieure des beaux-arts v Paříži. Spoluzakládal výtvarná uskupení Kontextual 2005-2007 a Neue Kontextual 2008. Obdržel několik uměleckých cen, mimo jiné Barceló Prize, Barceló Foundation, Palma de Mallorca 2005 a Louis Vuitton Moët Hennessy Prize, Paříž 2006. Uskutečnil řadu skupinových i samostatných výstav, například v roce 2014 prezentoval svoji tvorbu v Národní galerii v Praze.
Ve své tvorbě se Štefan Tóth dotýká otázky interpretace a reinterpretace, vnímá, že každý umělecký počin vychází, vztahuje se či se vymezuje k tomu, co se již v dějinách výtvarného umění objevilo. Skutečné a aktuální pochopení umění podle něj vyžaduje nový přístup ve čtení: námětu, techniky, přístupu k věci. Rád zkoumá nové trendy ve výrobě barev a materiálů či efekty, které dokáží vyvolat nové tóny akrylových barev na různě velkých plochách. Tóth se ve své tvorbě vrací od modernismu a obrazů jako ploch cestou zpět přes malbu realistických malířů 19. století k malbě barokních autorů.

Popisky k fotografiím
1) Výsek laserem v Centru digitálního tisku, foto Johana Kratochvílová

2) Štefan Tóth – příprava na tisk, foto Johana Kratochvílová


 

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

Přihlášení

Nechte si poradit...

Jaká kniha, divadlo, koncert či jiná akce by našim čtenářům neměly uniknout?

JAKUB ZAHRADNÍK

hudebnik a klavirista

Kniha:


Josef Kroutvor - PRAHA MIZERNÁ

"Po celé Praze postávají dvojice fízlů - jsou velmi nenápadní. Objevili se jako houby po dešti, jsou všude." Vypůjčil jsem si úryvek z knihy Josefa Kroutvora PRAHA MIZERNÁ. Josef je můj přítel a je to chodec, nejen pražský, ale třeba i benátský a je, stejně jako já, milovníkem Novohradských hor. Člověka maně napadne, kam se ti fízlové poděli? No, žijí přece dále mezi námi, milé děti... Josefovými zápiskami nahlížíme jako trhlinami ve zdech do proluk vlastní paměti. Praha mizerná je povětšinou Prahou normalizace, ale také vzpomínek na prvorepublikovou krásu a připomínkou devadesátých let, která umožnila projevit se podnikavým duchům, pardon, vlastně lidem. (Nebo přece jenom duchům?) Josef přesně vystihuje to, že Praha je vlastně vlastně ghetto a naše rozlety narazí vždy na směšně malé české poměry. S tím nemusí lidé nové doby souhlasit, ale třeba Kafka, Hašek, Čapek, Kundera, Hrabal a Kroutvor jsou myslím proti. "Pod Belvederem v parku, opět ve dvojicích, posedávají na lavičkách fízlové. Vypadají tak trochu jako buzeranti, jen by se měli k sobě více tulit." Škoda, že je ta kniha formátu, který nestrčím do kapsy, bral bych ji s sebou na vlastní potulky. Ale v zaplněné MHD s ní zase můžete někoho chutě odpálkovat.

Anketa


Hledat

Mimísek 6

Partneři

Nové komentáře

Facebook

Twitter


Literatura

Přední francouzský spisovatel Hédi Kaddour přijíždí do Česka představit svůj podmanivý román „Protější břehy“. Na propletenci několika postav Hédi Kaddour demystifikuje střet kultur. Palčivě aktuálně zachycuje nedávnou minulost Evropy a kořeny jejích souč

kaddour 20020. léta 20. století. Severní Afrika. Zaběhnutý řád koloniálního města naruší příjezd amerického filmového štábu. Cizorodý prvek v dosud bipolárním světě rozkrývá stereotypy sžitých kultur i nevyhnutelnou  změnu společnosti. Střet velkých i malých ...

Divadlo

DIVADELNÍ SOUBOR STUDIO MLADÝCH UVÁDÍ HOSPODKÁL – MUZIKÁL TAK TROCHU JINAK

Hospodkal perexDivadelní soubor Studio mladých uvede druhou premiéru dlouho očekávané čtvrté autorské inscenace. Nová hra, na kterou se početná fanouškovská základna velmi netradičního souboru z Roztok u Prahy těšila už více než rok, se ...

Film

Sammyho dobrodružství 2: vězeň v podmořském akváriu

sammyho dobrodruzstvi 2Přežijeme-li v našem rodinném kruhu letošní vánoční svátky ve zdraví, můžeme se jít s dětmi podívat na nový animák, tentokrát, jak je patrno z názvu, na pokračování Sammyho dobrodružství s názvem „Sammyho dobro...