Dva roky po smrti Lou Reeda vychází kniha, kterou on sám označil za svou nejlepší biografii!
Reklama
Banner

Dva roky po smrti Lou Reeda vychází kniha, kterou on sám označil za svou nejlepší biografii!

Email Tisk

27. října uplynuly dva roky od smrti zpěváka, multiinstrumentalisty a skladatele s velkým talentem a velkou manýrou Lou Reeda. Tvorba rockového hudebníka a jeho kapely Velvet Underground dodnes ovlivňuje hudební průmysl. Neméně silný jako jeho hudební vliv, byl i přímo filmový život Lou Reeda. Najdeme v něm epizody z psychiatrické kliniky, kde se elektrošoky léčil z homosexuality, drogové zkušenosti, hledání poetiky ve studiu literatury ale třeba i vazby na Českou republiku zprostředkované Václavem Havlem. V českém překladu poprvé vychází biografie z pera Jeremy Reeda:
„Lou Reed: Waiting for the Man. Život a hudba“

 

 


Jak napovídá podtitul „Život a hudba“, sledujeme nejen biografii Lou Reeda, ale i okolnosti, které provázely vznik jeho písní a také jejich přijetí publikem. Autor biografie Jeremy Reed je básník, jeho plastický jazyk a hlavně velká dávka empatie vůči jednomu z nejvlivnějších hudebníků 20. století, umožňují lepší pochopení tvorby Lou Reeda. („Nejlepší Reedovy písně, podobně jako ty Dylanovy, obstojí jako básně. Po textové stránce sice neustupují formální poetice, ovšem díky své úspornosti a imaginaci jsou kompaktní a nezávislé na hudbě, kvůli které vlastně vznikly. Ztotožnění díla s místem je pak u Reeda natolik naléhavé, že byl už během svého života všeobecně považován za neoficiálního dvorního básníka New Yorku, který ve svých písních dokázal proměnit městskou špínu ve zlato.“)

lou

 

I přes zjevné zaujetí jedním z nejvlivnějších umělců 20. století se Jeremy Reed v biografii nevyhýbá ani nelichotivým stránkám povahy legendárního hudebníka:
„Na turné postupem času parodoval sám sebe čím dál skřehotavějším hlasem. 21. září hrál s nadšenou a loajální kapelou za zády pro Columbia University, kde znovu nešetřil slovem ”fucking“ (zkurvený, podělaný, zasraný), jako by ho snad vymyslel. V polovině apatického provedení skladby ”Waiting For The Man“ se rozhodl pro první ze svých nepřiměřených aforistických odboček: ”Jako škvrně jsem chtěl chodit na žurnalistiku, protože jsem chtěl být spisovatelem, takže vězte, že existuje naděje.“ Pak předčasně ukončil další předělávku Velvetů, ”I’ll Be Your Mirror“, jejíž křehkou krásu rozmělnil osekaným textem a neustálým vykřikováním slova ”fucking“. Monotónní pecku ”Leave Me Alone“ zase přerušoval uštěpačnými poznámkami o sexualitě: ”Existuje rozdíl mezi tím, jak člověk mluví s mužem, a jak se ženskou.“ V reakci na jednoho výtržníka pak prohlásil: ”Protože jsem ti ojel mámu, ty kreténe.“ Nato však poukázal na svou nevyhraněnou sexualitu: ”Moment, jsem přece Lou Reed. Počkat, trochu jsi mě zmátl, měl jsem říct, že jsem ti ojel tátu. Co kdybych ojel i tebe?“
 
Lou Reeda sledujeme nejen jako nadaného hudebníka, vypjatou osobnost, ale také jako aktéra mimořádně zajímavé éry. Sám autor jeho životopisu lituje, že Lou Reed nenapsal autobiografii a snaží se zaznamenat alespoň některé historky:
”To byla Nico ještě s Velvety a pozvali nás na nějakej happening. Tehdy tu byly samý velký prostory. Byl jsem zfetovanej snad ze všeho, co jsem měl v bytě. Zbytek drog jsem nesl pro lidi, který potkáme na tom večírku. Nico byla sjetá jak puk. Šli jsme po ulici, jako je tahle, s velkýma dlažebníma kostkama. Nico měla sukni a štrádovala si to k Jill. A najednou povídá: ’Lou, potřebuju se vyčůrat.‘ Řekl jsem jí, že jsme jen pár bloků od toho místa, ať to ještě vydrží, jenže byla tak sjetá, že to nešlo. Neměla spodní prádlo, takže povytáhla sukni a přidřepla si na chodníku. Byl jsem ohromenej i sjetej, tak jsem se zastavil a koukl se přes ulici k řadě zaparkovaných aut. Přímo před očima jsem uviděl poldu, jak zastavil hlídkovej vůz. Napadlo mě, že to je konec. Měl jsem u sebe tolik drog, že mě mohli zavřít na desítky let. Polda na mě chvilku civěl, pak se podíval vedle, všiml si Nico a povídá: ’Naučte ji na nočník, jo?‘ Pak zabzučel sirénou a jel zase dál.“

lou3

 

Recenzent Charles Pitter biografii charakterizoval jako krásné čtení, které připomíná dlouhý rozhovor s přítelem v oblíbené kavárně. Kniha skutečně není psaná jako lineární životopis a přestože zachovává přehlednost, umožňuje různé odbočky, vsuvky a vysvětlení. Ať už se jedná o vhledy do Reedova života nebo naopak odkazy na literaturu, historii, popkulturu.
Právě díky tomu je kniha „Lou Reed: Waiting for the Man“ více kulturní sondou a literárním textem než pouhým popisem.

Z anglického originálu „Lou Reed: Waiting for the Man“
přeložila Sylva Ficová
v roce 2015 vydalo Nakladatelství 65. pole,
1. vydání, vázaná kniha, 304 stran, 398 Kč


Lou Reed (2. března 1942 – 27. října 2013)  narodil se v New Yorku a celý život jím byl silně ovlivněn. V dětství začal hrát na klavír, později na kytaru.
Na střední škole začal psát poezii. V polovině 60. let se stal frontmanem skupiny Velvet Underground, která je považována za jednu z nevlivnějších a přitom nedoceněných kapel. V roce 1970 ze skupiny odešel a začíná sólovou kariéru. Výraznými motivy jeho tvorby jsou do té doby tabuizovaná témata jako homosexualita, masochismus, drogy, násilí.
V roce 2015 byl Lou Reed uveden in memoriam do Rock and Roll Hall of Fame.

Jeremy Reed (1951) britský básník, prozaik a životopisec. Je autorem více než padesátky knih. Získal řadu ocenění, například od Královské literární nadace nebo Evropskou překladovou cenu. Shoda příjmení s Lou Reedem je pouze náhodná.


 

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

Banner

Přihlášení

K21 se představuje

KATEŘINA HAJŇUKOVÁ


redaktorka a editorka

    Narodila se koncem března 2000, je tedy znamení berana a jak říká, zcela odpovídá její tvrdohlavosti. Pochází z Karlových Varů, které moc ráda a v současnosti je studentkou čtyřletého gymnázia.

    S K21 spolupracuje od začátku července a říká, že je za to neskutečně ráda. "Editace mi otevřela nový svět, který pro mně mnoho znamená a dává mi mnoho možností."

    Mezi koníčky Kačka řadí poslouchání hudby, čtení, psaní různých příběhů, hraní na keyboard, jízdu na skateboardu a trávení času se svými přáteli. "Dalo by se říct, že mým velkým koníčkem je barvení vlasů. D§vod? Už čtyři roky si barvím své hnědé vlasy částečně na modro a nikdy bych svoje modro-hnědé vlasy nevyměnila."

    Mimo studia a editace se věnuje svému blogu. Blogerkou je už asi sedm let, při čemž svůj dosavadní blog má čtyři roky. Ve škole ji nejvíc baví psychologie, český jazyk a angličtina.

    "Ze všeho nejdůležitější je pro mě moje rodina, která mě vždy drží nad vodou. Motta a citáty jsou moje doména. Už jako malá jsem si sepisovala a opisovala motta z internetu nebo ráda prohledávala mamčiny sešity s citáty. Můj nejoblíbenější pochází od zpěváka Andyho Biersacka, který má skupinu Black Veil Brides, kterou miluji: "Každý na světě má sny. Drž je blízko svého srdce a nikdy nepouštěj..."

Toulavka

Anketa


Banner

Partneři

Hledat

Mimísek 29

Nové komentáře

Facebook

Twitter


Literatura

Už vás nebaví prezentovat? Tak vyprávějte!

storytelling200Je mnoho zaměstnání, ve kterých je nutné odprezentovat produkt podniku nebo sebe sama a své nápady. V českém rybníčku k tomu obvykle použijeme prezentaci v Power Pointu, ti pokročilejší si to zkusí třeba v Prezi. Jenže i tak to mnohdy nesta...

Divadlo

NoD zahajuje novou sezónu a představuje podzimní program

nod tomaspredkazeserieflashbackolejnaplatne2014 200Experimentální prostor NoD chystá pro svoje návštěvníky další pestrou sezónu. Těšit se můžete na pravidelná divadelní představení, vernisáže, aukce, koncerty a oblíben...

Film

RETRO: Návrat k Rambovi
ImageRambův příběh je známý už velmi dlouhou dobu. Je to už téměř 30 let, kdy byl uveden do kin první díl. I když se může film na první pohled jevit poněkud omšele, vracím se k němu proto, že byla pro jeho natočení použita celá řada (na tu dobu) novátorsk...