Banner

Dva roky po smrti Lou Reeda vychází kniha, kterou on sám označil za svou nejlepší biografii!

Email Tisk

27. října uplynuly dva roky od smrti zpěváka, multiinstrumentalisty a skladatele s velkým talentem a velkou manýrou Lou Reeda. Tvorba rockového hudebníka a jeho kapely Velvet Underground dodnes ovlivňuje hudební průmysl. Neméně silný jako jeho hudební vliv, byl i přímo filmový život Lou Reeda. Najdeme v něm epizody z psychiatrické kliniky, kde se elektrošoky léčil z homosexuality, drogové zkušenosti, hledání poetiky ve studiu literatury ale třeba i vazby na Českou republiku zprostředkované Václavem Havlem. V českém překladu poprvé vychází biografie z pera Jeremy Reeda:
„Lou Reed: Waiting for the Man. Život a hudba“

 

 


Jak napovídá podtitul „Život a hudba“, sledujeme nejen biografii Lou Reeda, ale i okolnosti, které provázely vznik jeho písní a také jejich přijetí publikem. Autor biografie Jeremy Reed je básník, jeho plastický jazyk a hlavně velká dávka empatie vůči jednomu z nejvlivnějších hudebníků 20. století, umožňují lepší pochopení tvorby Lou Reeda. („Nejlepší Reedovy písně, podobně jako ty Dylanovy, obstojí jako básně. Po textové stránce sice neustupují formální poetice, ovšem díky své úspornosti a imaginaci jsou kompaktní a nezávislé na hudbě, kvůli které vlastně vznikly. Ztotožnění díla s místem je pak u Reeda natolik naléhavé, že byl už během svého života všeobecně považován za neoficiálního dvorního básníka New Yorku, který ve svých písních dokázal proměnit městskou špínu ve zlato.“)

lou

 

I přes zjevné zaujetí jedním z nejvlivnějších umělců 20. století se Jeremy Reed v biografii nevyhýbá ani nelichotivým stránkám povahy legendárního hudebníka:
„Na turné postupem času parodoval sám sebe čím dál skřehotavějším hlasem. 21. září hrál s nadšenou a loajální kapelou za zády pro Columbia University, kde znovu nešetřil slovem ”fucking“ (zkurvený, podělaný, zasraný), jako by ho snad vymyslel. V polovině apatického provedení skladby ”Waiting For The Man“ se rozhodl pro první ze svých nepřiměřených aforistických odboček: ”Jako škvrně jsem chtěl chodit na žurnalistiku, protože jsem chtěl být spisovatelem, takže vězte, že existuje naděje.“ Pak předčasně ukončil další předělávku Velvetů, ”I’ll Be Your Mirror“, jejíž křehkou krásu rozmělnil osekaným textem a neustálým vykřikováním slova ”fucking“. Monotónní pecku ”Leave Me Alone“ zase přerušoval uštěpačnými poznámkami o sexualitě: ”Existuje rozdíl mezi tím, jak člověk mluví s mužem, a jak se ženskou.“ V reakci na jednoho výtržníka pak prohlásil: ”Protože jsem ti ojel mámu, ty kreténe.“ Nato však poukázal na svou nevyhraněnou sexualitu: ”Moment, jsem přece Lou Reed. Počkat, trochu jsi mě zmátl, měl jsem říct, že jsem ti ojel tátu. Co kdybych ojel i tebe?“
 
Lou Reeda sledujeme nejen jako nadaného hudebníka, vypjatou osobnost, ale také jako aktéra mimořádně zajímavé éry. Sám autor jeho životopisu lituje, že Lou Reed nenapsal autobiografii a snaží se zaznamenat alespoň některé historky:
”To byla Nico ještě s Velvety a pozvali nás na nějakej happening. Tehdy tu byly samý velký prostory. Byl jsem zfetovanej snad ze všeho, co jsem měl v bytě. Zbytek drog jsem nesl pro lidi, který potkáme na tom večírku. Nico byla sjetá jak puk. Šli jsme po ulici, jako je tahle, s velkýma dlažebníma kostkama. Nico měla sukni a štrádovala si to k Jill. A najednou povídá: ’Lou, potřebuju se vyčůrat.‘ Řekl jsem jí, že jsme jen pár bloků od toho místa, ať to ještě vydrží, jenže byla tak sjetá, že to nešlo. Neměla spodní prádlo, takže povytáhla sukni a přidřepla si na chodníku. Byl jsem ohromenej i sjetej, tak jsem se zastavil a koukl se přes ulici k řadě zaparkovaných aut. Přímo před očima jsem uviděl poldu, jak zastavil hlídkovej vůz. Napadlo mě, že to je konec. Měl jsem u sebe tolik drog, že mě mohli zavřít na desítky let. Polda na mě chvilku civěl, pak se podíval vedle, všiml si Nico a povídá: ’Naučte ji na nočník, jo?‘ Pak zabzučel sirénou a jel zase dál.“

lou3

 

Recenzent Charles Pitter biografii charakterizoval jako krásné čtení, které připomíná dlouhý rozhovor s přítelem v oblíbené kavárně. Kniha skutečně není psaná jako lineární životopis a přestože zachovává přehlednost, umožňuje různé odbočky, vsuvky a vysvětlení. Ať už se jedná o vhledy do Reedova života nebo naopak odkazy na literaturu, historii, popkulturu.
Právě díky tomu je kniha „Lou Reed: Waiting for the Man“ více kulturní sondou a literárním textem než pouhým popisem.

Z anglického originálu „Lou Reed: Waiting for the Man“
přeložila Sylva Ficová
v roce 2015 vydalo Nakladatelství 65. pole,
1. vydání, vázaná kniha, 304 stran, 398 Kč


Lou Reed (2. března 1942 – 27. října 2013)  narodil se v New Yorku a celý život jím byl silně ovlivněn. V dětství začal hrát na klavír, později na kytaru.
Na střední škole začal psát poezii. V polovině 60. let se stal frontmanem skupiny Velvet Underground, která je považována za jednu z nevlivnějších a přitom nedoceněných kapel. V roce 1970 ze skupiny odešel a začíná sólovou kariéru. Výraznými motivy jeho tvorby jsou do té doby tabuizovaná témata jako homosexualita, masochismus, drogy, násilí.
V roce 2015 byl Lou Reed uveden in memoriam do Rock and Roll Hall of Fame.

Jeremy Reed (1951) britský básník, prozaik a životopisec. Je autorem více než padesátky knih. Získal řadu ocenění, například od Královské literární nadace nebo Evropskou překladovou cenu. Shoda příjmení s Lou Reedem je pouze náhodná.


 

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

Banner

Přihlášení

Nechte si poradit...

Jaká kniha, divadlo, koncert či jiná akce by našim čtenářům neměly uniknout?

KAMILA PĚTRAŠOVÁ

redaktorka K21, PR manažerka UPM v Praze

Jestli se o mně něco dá říct, tak že jsem knihomol. A proto bych na tomto místě doporučila několik autorů, kteří mi dělají nejčastěji společnost. Zaměřuji se především na severskou krimi, a tak pokud hledáte nějaký tip a rádi se trochu bojíte, podívejte se v knihkupectví nebo v knihovně na jména: Dan T. Sehlberg, Samuel Bjork, Carl-Johan Vallgren, Kristina Ohlsson, Camila Läckberg, Gard Sveen, Jens Lapidus. Určitě se hodně z vás těší na pokračování příběhu Lisbeth Salanderové, na kterém pilně pracuje David Lagercrantz. Pro případ, že byste chtěli okusit spíše severský humor – Jonas Karlsson a Lars Vasa Johansson jsou správnou volbou. Pokud jste fanoušci severu a knihy vám nestačí, sledujte aktivity Skandinávského domu. Pro divadelní večer doporučuji hru Švandova divadla na Smíchově Zabít Johnnyho Glendenninga – jestliže vám nevadí peprná slovíčka nebo výstřely. Jako PR manažerka Uměleckoprůmyslového musea v Praze nemohu opomenout krásnou expozici Český kubismus v Domě U Černé Matky Boží a komorní Galerii Josefa Sudka, která sloužila jako Sudkův byt, až do jeho smrti – zažijte pravý genius loci.

Anketa


Banner

Chat s osobností

Hledat

Mimísek 13

Partneři

Nové komentáře

  • 19.05.2017 06:43
    ...
    chia semínka miluju.
     
  • 18.05.2017 09:05
    Děkujeme
    Dobrý den, děkujeme za ...
     
  • 17.05.2017 07:55
    problém
    Nelze odeslat odpovědní ...

Facebook

Twitter


Literatura

Příběh „kovbojky“ Kamily Novákové

to by se kovbojkam stavat nemelo 200Příběh „kovbojky“ Kamily Novákové, která se s rodinou přestěhovala na samotu do hor, aby si zde splnila svůj sen chovat koně, se čte jedním dechem. Kniha je prodchnuta romantikou, ...

Divadlo

Herecká legenda Lubomír Lipský oslaví devadesáté narozeniny

lubomir lipsky200Herecká legenda Lubomír Lipský oslaví 19. dubna významné životní jubileum, devadesáté narozeniny, a to aktivně na jevišti Divadla ABC, kde stále hraje v komedii Pan Kaplan má třídu rád. Městsk...

Film

Iron Sky nad námi

altPíše se rok 2018, od konce druhé světové války, kdy německá Třetí říše skončila v nedozírném spáleništi, uplynuly tři čtvrtiny století a nikdo netuší, že z odvrácené strany Měsíce chystají tam usazení nacisti odvetnou akci. Je zbytečné řešit, jak se tam dostali...