Mrtvý pes v čistírně a ve studiu Marta
Banner

Mrtvý pes v čistírně a ve studiu Marta

Email Tisk


Energicky vyzývavou hrou Mrtvý pes v čistírně: Silní od performerky, režisérky a intelektuálky Angélici Liddell se v nedělní premiéře 11. prosince uvedou ve studiu Marta. Scéna Divadelní fakulty JAMU tak v režii Juraje Marušice představí postdramatický text jedné z klíčových postav současného románsko jazyčného divadla. Představení začíná v 19 hodin. První dvě reprízy následují vzápětí 12. a 13. prosince.  


Nová inscenace bude prvním absolventským projektem Ateliéru režie a dramaturgie letošního akademického roku. „Hra samotná je úzkostným gestem. Jde o facku, nápor, štípanec v náměsíční letargii našeho mezidobí evropské či západní situace,“ poznamenal k nezvyklému textu dramaturg Matěj Nytra. Podle překladatele Petra Gojdy je jedna ze dvou posledních her Angéliky Lidell (nar. 1966) fragmentarizovaným dramatem-básní, ve kterém se na pozadí střetu jedince a společnosti, podrobuje zkoumání a kritice současné politicko-sociální zřízení a jeho směřování. Je ale také velmi osobní autorčinou výpovědí a zpovědí. Hra byla uvedena ve světové premiéře v listopadu 2007 na jedné ze scén Národního dramatického centra v Madridu v režii samotné autorky, která si v inscenaci i zahrála. Z inscenace se stala neobvyklá kulturní událost.
Mezinárodně proslulý materiál byl pro absolvující režijně-dramaturgický tandem výzvou k aktivní scénické komunikaci s generačně nesjednoceným publikem. „Angélica Liddell vycházela v kompozici po rozchodového textu z literárních i myšlenkových tradic evropského kulturního dědictví, ale i z platných postmoderních filozofických analýz, jakými je třeba foucaltovský koncept dohledu a věznění. Ve hře se propojuje niterně osobní vrstva se společensko-kritickou rovinou a obojí do sebe neústupně prosakuje ve špíně jakéhosi antiutopického světa zřejmě kdesi v blízké budoucnosti,“ popisuje dramaturg.
Octavio a Getsemaní (herci Dominik Teleky a Michaela Rykrová) jsou sourozenci i milenci, kteří spolu žijí v čistírně. On je posedlý čistotou a masturbuje se šaty svých zákaznic, ona prostitutka a zdravotní sestra. Čistírnu postupně navštěvují Lazar (Marek Šenkyřík), hlídač, který pod psychickým tlakem opustil své muzeum, a Hadewijch (Dagmar Kopečková), narušená učitelka základní školy. Politické, osobní a sexuální jsou podle autorky jedno a totéž. Jednotlivé situace a dialogy navíc tematizují jednotlivé objekty její kritiky jako je válka, kontrola, represe, xenofobie, média, kultura, civilizace Hrou provází dvě postavy: herec, který hraje psa (tady v podání Jaroslava Tomáše). Je to herec, který je nespokojený se svou epizodní, statickou úlohou a nespoutaně štěká publiku do tváře kritiku úplatné herecké profese i pokrytecké pozice diváků lačnících jen po zábavě či výkonu. Druhým hrdinou je Combeferre, který je jakýmsi vědomím a alter egem celé hry (v podání Petra Hanáka) a odkazuje k Bídníkům Victora Huga.
„Pes je jediným na scéně, kdo je navzdory své mizivé funkci v ději hry nejvíce svobodným aktérem. Cítí, jako pes, v čem je problém a proti čemu by se mělo v umění bojovat, a vzpírá se. Protože je ale v realitě hry od samého začátku mrtvý, jeho apelativní výstupy a argumenty míří pouze směrem ven, nemohou ovlivnit celé drama, které jej postupně potlačuje,“ glosuje režisér Juraj Marušic.
Motiv demaskování iluze a kontrastů mezi hloubkovou realitou a plochou zhmotňuje v představení scénografický a kostýmní koncept studenta 4. ročníku Jana Matýska. Sešité plochy reklamních a propagačních bannerů mohou upomínat na ironický, warholovský pop-art v konzumní éře. Jde však o vědomý ready-made a upcyklaci získaných odpadových a vadových materiálů (tisků, pláten, látek). Matýsek z nich svépomocí vytvořil též tělesné kostýmní overaly, ukazující uniformitu a deformativnost, poznamenávající postavy v rámci jejich světa. „Způsob získávání materiálů měl za úkol jinou formu výroby, než je ta předpokládaná, běžná, standardní. V našem plánu nesmělo existovat sloveso koupit. Přetvořením darovaných bannerů věci najdou svoji druhou životnost, což se ovšem většinou nestane s našimi těly,“ popisuje Matýsek. Scéna, zahlcená pestrobarevnými reklamními poutači a prázdnými informacemi, propagující takto všemožné mámivé, prodejné náhražky štěstí a smyslu, v závěru vstupuje do souboje s reálným interiérem Marty, když se postavy noří do své destruktivní části. Je to nestylizovaná, tvrdá, špinavá realita zákulisí divadla. Podle tvůrců šlo mimo jiné o to, nevytvářet skrze divadlo pouze umělé, pomíjivé vrstvy, ale nabídnout i ozdravný pohled za, pohled, který otevírá naději na naše pokračování.
Mgr. Luboš Mareček

Mrtvý pes v čistírně: Silní
autorka: Angélica Liddell
překlad: Petr Gojda
režie: Juraj Marušic
dramaturgie: Matěj Nytra
výprava: Jan Matýsek
produkce: Anna Burianová
hrají studenti 4. r. Ateliéru Niky Brettschneiderové
Pes: Jaroslav Tomáš
Combeferre: Petr Hanák
Octavio: Dominik Teleky
Lazar: Marek Šenkyřík
Hadewijch: Dagmar Kopečková
Getsemaní: Michaela Rykrová
Dozor: Jan Mansfeld, Tomáš Žilinský, Markéta Hausnerová, Taťána Janevová

Premiéra 11. prosince 2016

mrtvy pes

Juraj Marušic
Nar. 1990 v Bratislavě. Od roku 2012 student činoherní režie na JAMU, dříve absolvoval na Slovenské technické univerzitě. V rámci studia byl mj. režisérem 25. Mezinárodního festivalu SETKÁNÍ/ENCOUNTER. Byl na stáži v ND Brno a s bakalářskou inscenací hry Elfriede Jelinek uspěl na festivalu Young Artists Week v Salzburgu.

Matěj Nytra
Nar. 1988 v Brně. Absolvent filmové vědy na FF MU, věnující se filmové publicistice či spolupráci s festivaly (MFF Karlovy Vary). V rámci studia divadelní dramaturgie na JAMU napsal diplomovou práci o fenoménu Live Cinema. Festival ...příští vlna/next wave..., který uvedl jeho autorskou inscenaci Ice Pøz, jej jmenoval Objevem roku alternativního umění. Od jara 2016 je dramaturgem v HaDivadle.


 

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit





Banner

Přihlášení

Anketa


Partneři

Hledat

Nové komentáře


Literatura

Detektivní případy s notnou dávkou nostalgie

altSherlocku Holmesovi se v českých luzích a hájích zrodil na začátku sedmdesátých let minulého století zdatný konkurent. Stejně jako jeho věhlasný britský kolega s bravurou a grácií řeší ty nejzapeklitější případy. Sympatického detektiva mají na svědomí výtvarník ...

Divadlo

Skromný muž s velkým srdcem a obrovskou pokorou!

velen 200Už jako malá holka jsem registrovala herce s dobráckýma očima a širokým úsměvem, ale nikdy jsem si k němu neuměla přiřadit jméno, někdy se mi to tak stává i dnes. To ovšem vůbec neznamená, že to v mých očích snižuje jeho herecké kvality. Byl celkem...

Film

Helena Třeštíková právě dokončila nový celovečerní dokument Strnadovi, příběh páru z Manželských etud míří v lednu do kin


trestikova film 200V roce 1980 byla režisérka Helena Třeštíková oslovena Krátkým filmem ke sledování několika manželských párů od momentu jejich svatby po dobu šesti let. V roce 1986 byl dokončen první díl projektu Manželské etudy, který je ...