Dana Syslová pokřtila podzimní novinky JaS nakladatelství vanilkovými rohlíčky
Banner

Dana Syslová pokřtila podzimní novinky JaS nakladatelství vanilkovými rohlíčky

Email Tisk

V pět hodin odpoledne první listopadový čtvrtek přivítal Aleš Cibulka milovníky pohodových knížek, kteří se sešli, aby společně pokřtili podzimní novinky JaS nakladatelství – detektivku odehrávající se v předvánoční Praze Vražedný advent a prázdninový příběh Dina a tajemství starých tenisek. V Café Nona to vřelo očekáváním a dobrou náladou.

Mnozí se ptali, co má detektivka společného s příběhem pro děti. Brzy jim na to moderátor odpověděl. Aleš Cibulka ujistil přítomné, že knížky i autorky mají mnohé společného, ačkoliv se může zdát, že tomu tak být nemůže. Ivana Hutařová se léta věnovala dětské literatuře, i když všechny překvapila, že nyní začala psát detektivky. Dina Marie Kšajtové také pátrá – po zloději andělů. Takže jde vlastně o dva detektivní příběhy. Hrdinka Vražedného adventu se jmenuje Matylda, hrdinka jednoho z večerníčků Marie Kšajtové se také jmenuje Matylda. Matylda Pekárková Ivany Hutařové tak trochu pomáhá i „ztraceným“ dětem najít sám sebe. Dina Marie Kšajtové svou bezprostředností pomůže dospělým poznat sám sebe, neuzavírat se před ostatními, najít nové přátele. A v obou knížkách se báječně vaří.

Kmotrovství se ujala herečka Dana Syslová, která přišla do kavárny na Nové scéně i se svou psí slečnou Máňou. Přečetla krátké ukázky z obou knížek a Aleš Cibulka prohlásil, že lepší představitelku tety Feferonky a pátrající Matyldy si neumí představit. Dana Syslová by nebyla proti a takových rolí by se ráda ujala.

Pak už se přistoupilo ke křtu – tentokrát se nekřtilo šampaňským, ale rozdrobenými vanilkovými rohlíčky, kterými kmotra knihy posypala. Takže si užila i Máňa a psí kamarádka Ivany Hutařové Gaia z chovné stanice Pod rozhlednou. Dorazila, aby si každý dokázal představit, jak vypadá Dorotka Matyldy Pekárkové – ta psí slečna, která paničce pomáhá při pátrání.

Na závěr poděkovala Jana Semelková všem, kteří přišli na slavnostní křest, také všem čtenářům za zájem o pohodové čtení, které v JaSu vychází. „Jde nám hlavně o pohodu, těch smutných textů plných násilí je všude dost. Při přípravě knížek se bavíme a užíváme si to. Věřím, že je to na všech našich knížkách vidět,“ řekla na závěr.

krest ivana hutarova dana syslova

A tady jsou ukázky, kterými paní Dana Syslová zpestřila pohodový podvečer:

Ticho za dveřmi bytu se jí zdálo podezřelé. Pomalu odemkla a očekávané dèja vu ji přibilo na práh. Holky se zase snažily. Pravda, vyhnuly se stolům, které jim Matylda ráno důrazně zakázala, ale co mohlo být přemístěno, bylo jinde. Prádlo, připravené na žehlení v koši na kraji vany, se povalovalo po celém pokoji. Podle jeho stavu bylo jasné, že některé kusy byly využity místo pelíšků. Zčásti překrývalo knížky vytahané ze dvou spodních polic knihovny. Psi nikde. Matylda zavřela oči a nadechla se.
„Dorotko! Madlo! Okamžitě ke mně!“
Chvíli se nedělo nic, pak se ozval šramot zpod sedačky. První vyšla Dorotka a za ní se šourala Madla. Obě mírně vrtěly ocásky, v tlamě každá kartáček na zuby. Zastavily se na půl cesty, hlavičky na stranu a očekávaly paniččinu reakci. Matylda dobře věděla, že důslednost ve výchově kohokoli není její silná stránka, a i tentokrát selhala na celé čáře. Přemohl ji neovladatelný smích. Sedla si na zem a začala obě psí holky drbat za ušima. Zjevně to považovaly za uznání za skvělou úpravu bytu.
(Ivana Hutařová: Vražedný advent)

Dina na poslední příčce žebříku údivem vykřikla. U jednoho okénka seděl na staré bedně velký zrzavý kocour a listoval v knize. Na nose měl brýle a ukazoval tlapkou na písmena.
„No tohle! Tak on si kocour opravdu půjčuje tetiny brejle,“ podivila se Dina a co nejrychleji lezla dolů.
„Počkej, neboj se,“ volal za ní kocour.
Ale to už Dina byla v kuchyni a celá zadýchaná volala: „Tetičko, tetičko, na půdě je kocour!“
„To je náš Madlafous! Ještě se neuráčil sestoupit dolů. Však on se brzy osmělí. Asi se vás ještě trochu bojí. Má vás za cizí.“
„Ale tenhle mluví a a a… dokonce čte!“
„Milá holka, když je člověk sám, naučí mluvit i starou jarmaru, natož chytrýho kocoura,“ usmála se teta. „Proč by se nenaučil číst! Vsadím se, že náš Madlafous by zvládl i ten… no, jak se to jmenuje… kompjutr. Ale bohužel nemá příležitost. Já na takové krámy nemám peníze, i když bych mu to ráda dopřála.“
(Marie Kšajtová: Dina a tajemství starých tenisek)

Foto: Eva Frančeová



Související články:
Nejnovější články:
Starší články:

 

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit





Přihlášení

Anketa


Partneři

Hledat

Nové komentáře


Literatura

Poznejte nakladatelství: Monika Elšíková se představuje

200 bubuNa českém knižním trhu se čtenáři setkávají s celou řadou nakladatelských značek. Některé z nich vám nyní přiblížíme v seriálu o českých nakladatelstvích - takto se nám představují, takto vidí své profily, takový je jejich záměr. Myslíme si, že vám...

Divadlo

Festival Lávka River Stage plave po Vltavě!

lavka river stage provazochodkyneV úterý 31. srpna proběhla vyprodaná premiéra festivalu Lávka River Stage, kterou sledovali z bezprostřední blízkosti návštěvníci klubu Lávka i stovky turistů přímo z Karlova mostu!<...

Film

Co nás přitahuje na Zemi vycházejícího slunce

nakladatelstvi crewV předvánočním období loňského roku se ke čtenářům dostala kniha Planeta Nippon, vydaná nakladatelstvím Crew, které se jinak soustředí především na vydávání comicsů. Trojice autorů – Anna Křivánková, spjatá s ...