Kultura21.cz

Když se řekne slovo Francie, většina lidí si vybaví Paříž, sýry, dobré víno a francouzskou módu. Mně se vybaví neuvěřitelně krásný region na jihu Francie, provoněný oleandry, odkud pochází většina kvalitních francouzských vín.

Vzhledem k poloze je Languedoc předurčen především k pěstování vína a produkce vína z tohoto regionu tvoří jednu třetinu francouzské produkce. Možná také proto si zde zakoupil vinice známý herec a komik Gérard Depardieu. Languedoc-Roussillon je jeden z 27 regionů Francie. Nachází se na jihu Francie, při hranici se Španělskem, a táhne se od ústí Rhony až po vrcholky horského pásma Pyrenejí.  Tvoří jej pět departmentů (Aude, Gard, Hérault, Lozère a Pyrénées-Orientales) a jeho hlavní město je Montpellier.

Montpellier (foto: volně dostupné na internetu) 

Montpellier je osmým největším městem ve Francii a je také nejrychleji rostoucím městem v zemi za posledních 25 let. Je to třetí největší francouzské město na pobřeží Středozemního moře (po Marseille a Nice). Poloha města je ideální k prožití nezapomenutelných prázdnin pro ty, co chtějí jak poznat nová a zajímavá místa, tak strávit dovolenou u moře, například na plážích Palavas-les-Flots nebo Villeneuve-lés-Maguelone. Tento kraj ovšem nenabízí jen koupání v moři. V blízkosti města Montpellier je možné absolvovat projížďku na koni okolo sladko-slaných jezer s plameňáky, kteří zde loví krevety. Pro milovníky sportu je možné půjčit si kolo přímo na ulici ze stojanů k tomu určených nebo jet třeba na vodu. V kánoi nebo kajaku sjet řeku L´Hérault. Najdete zde množství tenisových kurtů a rozlehlá golfová hřiště. Každoročně se v Arena Montpellier koná Sud de France Open, kterého se často účastní i Tomáš Berdych a také rodák z Béziers (město, nacházející se taktéž v Languedoku) Richard Gasquet.

Lékařská fakulta v Montpellier (foto: autorka) 

Montpellier je jedním z mála měst v této oblasti bez galsko-římské minulosti. Bylo založeno „až“ roku 985 a za svůj vznik vděčí – byť nepřímo – pirátům. Nejdůležitějším městem raného středověku v tomto kraji bylo Maguelone, avšak kvůli neustálým nájezdům pirátů se místní feudální panstvo rozhodlo přestěhovat správní centrum hlouběji do vnitrozemí. Spojením dvou vísek, které byly obehnány zdmi, a vybudováním hradu vzniklo Montpellier, ležící asi 10 kilometrů od pobřeží. Městečko postupně rostlo a stalo se významným obchodním centrem. Byly zde tolerovány náboženské menšiny židů, muslimů a katarů. Arabové tu založili školy medicíny, které v té době patřily mezi nejvyspělejší vědecké instituce ve Středomoří a potažmo i v celé Evropě. Z těchto škol následně vznikla nejstarší křesťanská škola medicíny v Evropě, založená v roce 1021. Roku 1160 pak přibyla právnická škola a v roce 1220 školy zastřešila nově založená univerzita, nejstarší v dnešní Francii.

Pláž Palavas (foto: autorka) 

Je ovšem nutno si uvědomit, že tato oblast nebyla tehdy vnímána jako Francie ani místními obyvateli, ani kýmkoliv jiným. Ačkoliv nešlo o samostatný státní útvar, zemi Languedoc (či také Okcitánie), odpovídající zhruba jižní třetině dnešní Francie, vládla dlouhá řada hrabat z Toulouse a mluvilo se zde vlastním románským jazykem, okcitánštinou. I když tato řeč byla později vytlačena francouzštinou (jazykem oblasti kolem Paříže), i dnes si zdejší řeč ze staré okcitánštiny něco ponechala a od běžné francouzštiny se poněkud liší. Město Montpellier se každopádně stalo velmi důležitým centrem vzdělanosti. Univerzita od té doby funguje dodnes, s krátkým přerušením v období francouzské revoluce.

Město v průběhu středověku mnohokrát změnilo majitele a bylo vystaveno mnoha zvratům, jako ostatně téměř každé místo na Zemi. V období reformace v 16. století se velká část zdejších obyvatel stala protestanty a Montpellier se stalo základnou a pevností protestantů proti francouzské koruně. V roce 1622 jej proto obklíčila vojska francouzského krále Ludvíka XIII. a město bylo nakonec po osmi měsících obléhání dobyto. Během vlády jeho nástupce, Ludvíka XIV., zde pak vyrostlo mnoho honosných budov, v současnosti obdivovaných památek. Hlavním lákadlem pro turisty je historický střed města, náměstí Place de la Comédie, Opera, nacházející se v centru Montpellier, množství kavárniček na Place Jean Jaures nedaleko Place de la Comédie, gotická katedrála ze 14. století, promenáda ze 17. a 18. století (Promenade du Peyrou) a vítězný oblouk z roku 1691. Navštěvovaná jsou také zdejší muzea, zejména Musée Fabre a Atger Musée, a botanická zahrada z roku 1593, nejstarší ve Francii.

Pezenas – interiér starobylého hotelu (foto: autorka)

Montpellier je v současnosti moderním průmyslovým městem a kulturním centrem jižní Francie, které kypí životem. Studuje zde mnoho zahraničních studentů včetně Čechů. Jde o vyhledávané město, co se týče výuky cizích jazyků, především francouzštiny. Ve městě se narodili mj. svatý Roch, zakladatel sociologie Auguste Comte či malíř Frédéric Bazille. Vznikl zde Řád sv. Ducha z Montpellier. Sídlí zde také montpellierské arcibiskupství.

V uličkách Pezenas (foto: autorka)

Z Montpellieru to není daleko do dalších zajímavých měst. Za zmínku rozhodně stojí Moliérovo rodiště Pezenas, které patří k nejkrásnějším městům Languedocu a najdete zde množství uměleckých ateliérů s možností pozorovat umělce přímo při práci. Také přístavní město Séte je turisticky přitažlivé. Pěstují se tady mušle, kterými jsou zásobovány restaurace nejen v Languedoku. Nedaleko od něj najdete středomořské letovisko Cap d’Agde s bungalovy a hotelovými komplexy, zábavními a sportovními centry, bazény, obchody, restauracemi. Na každém kroku se Vám nabízí pestrá zábava a společenský život. Proto je toto městečko vhodné zejména pro mladší rekreanty. Za návštěvu rozhodně stojí Carcassonne, které patří k nejzachovalejším středověkým pevnostním městům v celé Evropě, a proto bylo roku 1997 zařazeno na seznam kulturních památek UNESCO.

Řeka L´Hérault (foto: autorka)

Tady se vyřádí rodiny s dětmi, které hravou formou poznají život ve středověkém městě. Až téměř u španělských hranic leží další pozoruhodné přístavní město, Collioure. Jižní proměnlivé světlo, které sem přilákalo známé malíře Matisse a Deraina, tu dává další rozměr všemu, na co dopadá. Tento rybářský přístav je schoulený v zátoce pod ochranou Chateau Royal, původně templářského hradu z 12. století, a navíc střeženým Vaubanovou pevností St. Elmo. Francie jej získala až roku 1659 Pyrenejskou smlouvou od Aragonie. A něco ze španělského ducha zde zůstalo dodnes, jako ostatně v celé této části Roussillonu. Proto jsou zde v oblibě býčí zápasy, můžete tu ochutnat paellu a místní mají v sobě něco z Katalánců.

Collioure (foto: autorka)

Tento kouzelný kraj vřele doporučuji k návštěvě. Návštěva kulturních památek, pohostinnost a přátelskost zdejších obyvatel, chuť místních středomořských specialit a lahodného vína ve vás zanechá nesmazatelný dojem.

www.culturea.cz