Kultura21.cz

Mezi opomíjené klenoty Pošembeří patří bývalé židovské ghetto v Kolíně, které se nacházelo v Židovské ulici (dnes v ulicích Na Hradbách a Karolíny Světlé). Málokdo ví, že kolínská synagoga je mimo Prahu nejstarší a nejcennější památka svého druhu v Čechách a také největší synagoga vzniklá do 18. století. Budova synagogy je skryta za domy v ulici Na Hradbách čp.126 a čp.157, který původně sloužil jako triviální židovská škola, postavená v letech 1844-46 na jediné přístupové cestě k synagoze. Dnes v budově školy sídlí Městské informační centrum.

Synagoga byla postavena zřejmě na místě starší dřevěné modlitebny na přelomu 14. a 15. století, neboť jak dokládá letopočet na pamětním kamenu vloženém do východního průčelí, v roce 1422 došlo k přestavbě již existující synagogy. Zcela zásadní je velkolepá barokní přestavba z let 1693–96, která dala synagoze v zásadě její současnou podobu. K drobným úpravám došlo jen před rokem 1721, kdy byla rozšířena o přístavbu na jižní straně a o boční prostory, a v roce 1815, kdy byla prodloužena na západ do parkánu přilehlého městského opevnění.

Její hlavní loď je uzavřena raně barokní lunetovou klenbou s bohatou štukovou výzdobou z doby kolem roku 1700. Při posledních restaurátorských úpravách byly na zdech odhaleny části hebrejských textů. Na bocích synagogy jsou umístěny přístavby, na nichž se v patře nacházely oddělené galerie pro ženy. Z vybavení synagogy se dochoval jen raně barokní svatostánek (aron ha-kodeš) z roku 1696. Svému účelu sloužila synagoga do roku 1953, kdy kolínská židovská obec fakticky zanikla. Poté synagogu získalo město Kolín, které ji nejprve využívalo jako sklad, a v letech 1990–2000 uskutečnilo nákladnou opravu.

 V prostoru synagogy se v levém bočním výklenku nachází pamětní deska židovských vojáků padlých v 1. světové válce a deska připomínající kolínského rabína PhDr. Richarda Federa (1875-1970), pozdějšího vrchního rabína českých zemí (1961-1970). V pravé části ženské galerie byla v roce 2010 otevřena stálá expozice „Žili tu s námi", která je věnována dějinám židovské komunity v Kolíně.

Kromě synagogy jsou hodny obdivu i krásně opravené domy v obou zmiňovaných ulicích. V Městském informačním centru si zájemci mohou vypůjčit klíč a navštívit druhý nejstarší dochovaný židovský hřbitov v Čechách, v němž se nachází přes 2 600 náhrobků.  Kolínský židovský hřbitov byl založen v 15. století a užíván až do roku 1887. Nejstarší datované náhrobky pochází z roku 1492. U hřbitovní zdi napravo od vchodu se nachází jeden z typově nejstarších náhrobků s nečitelným textem. Tvoří ho pravoúhlá kamenná deska bez ozdob, jejíž nápisové pole lemuje široká obruba. Za pozornost mimo jiné stojí náhrobek rabína Chajima, syna Sinaje (1624) na mírné vyvýšenině v centrální části hřbitova.

Nejznámějším náhrobkem je náhrobek Becalela, syna legendárního pražského vrchního rabína Jehudy Löwa (1599). Nalevo od něho stojí čestná řada novějších náhrobků kolínských rabínů. V západní části hřbitova, přiléhající ke Sluneční ulici, se nacházejí mladší náhrobky převážně z 19. století. Za návštěvu stojí i Nový židovský hřbitov.

Kolínské židovské památky mohou svým stářím i zachovalostí směle konkurovat mediálně známějším památkám v Třebíči. Zážitkem pro jejich návštěvníky bude i úžasný klid a trochu tajemná atmosféra na židovském hřbitově.
Vstup na hřbitov je zdarma každý den kromě soboty (klíč od brány je k dispozici na Městském informačním centru, které zajišťuje i prohlídky synagogy).

Návštěvní doba synagogy: květen – říjen: úterý – pátek 9:00 – 17:00 hod., sobota a neděle 9:00 – 15:00; listopad – duben: pondělí – pátek 9:00 – 17:00 hod.
Vstupné: 40 Kč, skupinová vstupenka 200 Kč.
Informace: www.infocentrum-kolin.cz

Zdroj foto: autorka článku