Reklama
Banner

Divoké Miláno - Parky

Email Tisk

milan200Každý člověk žijící delší dobu uprostřed většího města dříve nebo později dozajista začne považovat přírodu za nadstandard, který si zkrátka nemůže dovolit.  Ať jsme již srdcem horalové či do morku kostí prolezlí světlem velkoměst, přirozená touha po přírodě, její vůni a energii se nezapře v žádném z nás. Tento deficit pak mají za úkol doplňovat městské parky, zahrady či zalesnění, které ovšem často ani zdaleka nevyhovují jak počtu, tak potřebám potencionálních návštěvníkům. Díkybohu, v tomto ohledu Miláno jednoznačně nestrádá.

 

Pravé přírodě, její nevyzpytatelnosti a unikátnosti se nemůže rovnat žádný sebelépe dispozičně vyřešený městský park – může však vytvořit vyhovující platformu alespoň částečně nahrazující tuto neodmyslitelnou lidskou potřebu. Koncepce potřeby aktivního odpočinku stálých obyvatel města a oddechu náhodných návštěvníků a turistů zároveň závisí na správně zvolené zahradní architektuře a lokaci parku ve vztahu k celému městu a jeho ostatním podobně fungujícím prostorům. Bohudíky, Miláno je jedním z větších měst odpovídající výše zmíněným potřebám a já bych se nyní ráda pokusila vytipovat pár míst, které jsem si při svém zdejším pobytu doslova zamilovala.


Parco Sempione
Největším parkem v samotném centru je dozajista Parco Sempione tvořící zahradu jedné z nejvýznamnějších pamětihodností – milánského hradu Castella.  Tento precizně architektonicky vyřešený prostor sice odpovídá konceptu anglické zahrady s mnoha zákoutími, jezerem a místy k posezení, jelikož je ale na přímé turistické trase, plní spíše funkci místa odpočinku nesčetných mas návštěvníků s fotoaparáty kolem krku svačících chleba s máslem v alobalu. Nicméně v případě krátkodobého pobytu a procházce po milánských památkách vřele doporučuji. Nejen, že se pojí s návštěvou působivých prostor Castella a po projití jeho hlavní bránou nám poskytuje nádherný výhled na Arco della Pace (triumfální oblouk na Corso Sempione), pro milovníky umění ukrývá budovu galerie Triennale s postmoderní sochařskou výzdobou zaměřenou především na současný grafický a produktový design. Pokud ovšem zvolíte osobitější trasu cesty a do parku přijdete z jiné strany, nežli hlavními branami Castella, příjemně vás překvapí klid a zcela odlišná atmosféra parku- prostor je totiž částečně členěn několika historickými budovami a turisté jen málokdy zabloudí dál než do jeho centrální části. Můžete si tak užít mnohem reálnější nádech milánského života.

milan8


Veřejná zahrada Indro Montanelli
Miláno, jako vyhlášené město módy v žádném případě nezapře svůj obchodní potenciál. Pokud i vaše kroky vede hon za módními úlovky, rozhodně byste neměli vynechat Corso Buenos Aires, jednu z nejdelších obchodních tříd v Miláně. Na konci této sáhodlouhé ulice vás čeká příjemné překvapení v podobě klidné anglické zahrady s mnoha altány, lavičkami a travnatými plochami vyzývajícími k posezení, mezi nimiž se kolem romantického jezírka vinou malé kamenité cesty. Specifickým prvkem těchto zahrad jsou kamenné zídky a vyvýšeniny formující celý terén do několika výškových úrovní a naplňující tak prostor mnohem útulnější atmosférou.

Parco Lambro
Parco Lambro, rozlehlý zalesněný prostor v blízkosti stanice metra Lambrate, je jedním z největších okrajových parků v Miláně. O proti výše zmiňovaným veřejným zahradám jde o mnohem volnější koncept uzpůsobený volnočasovým aktivitám milánských obyvatel. Kromě velkého hřiště s umělým povrchem park protíná mnoho běžeckých tratí lemovaných malými koutky pro venkovní cvičení (vzpírání, hrazda, bradla atd) a nechybí ani kruhovitá dětská hřišťátka s prolézačkami bizarních tvarů a barev. Skrze park protéká přírodní potok a spolu s celkově mnohem méně upravenou vegetací poskytuje místu atmosféru reálného kusu přírody bez okolního hluku městského života.  Tento, pro Miláno nepříliš klasický volný koncept podporuje i fakt, že právě v tomto parku se v letech 1975 a 1976 odehrával největší subkulturní hudební zdejší festival pořádaný časopisem Re Nudo. Tento kultovní italský Woodstock vzbudil svým volnomyšlenkářským přístupem k nahotě a užívání halucinogenů velkou vlnu nepokojů a v dalších letech se již nemohl v dosavadní podobě odehrávat – jeho atmosféra však zůstala ukryta v každém stéblu trávy tohoto parku.

milan9

 

Mimo tyto tři dle mého názoru nejpoutavější lokality je Miláno doslova protkané malými autentickými parčíky a zahradami, jejichž hustý lesní a travnatý porost vnáší do panelových zástaveb kus živé zeleně.  Ať už jde o romantickou procházku, aktivní vybití či jen chvilkové posezení a odpočinek, nikdy takové místo nemusíte hledat příliš dlouho.


 

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

Přihlášení

Nechte si poradit...

Jaká kniha, divadlo, koncert či jiná akce by našim čtenářům neměly uniknout?

ROBERT ROHÁL

redaktor K21

Pokud máte rádi český popík a potrpíte si třeba zrovna na osmdesátá a devadesátá léta minulého století, pak by vám mohlo konvenovat debutové album zpívajícího textaře, jehož jméno zní Vlady Gryc. CD dostalo název podle jedné z dvanácti písní - Já svý sny mám - a představuje nejen příjemné melodické písničky, ale i nový svěží hlas protagonisty, který je zároveň autorem všech textů. Témat má Vlady Gryc patrně na rozdávání, protože co píseň, to jiný příběh. Vůbec, texty jsou v případě Grycova debutu silnou stránkou, mají hloubku, jiskru i vtip. Patrně za to může i inspirativní hudební složka, což spadá na vrub hitmakera Hellmuta Sickela. Ti dříve narození si ho zcela jistě pamatují jako někdejšího manžela zpěvačky Heleny Vondráčkové, pro kterou napsal a zaranžoval hlavně v osmdesátých letech celou řadu hitů. Však se také všechny písničky opírají o vybroušený melodický styl již zmíněných osmdesátek a ozvěn let devadesátých, to vše s aranžérskými fígly současných hudebních trendů. Výsledkem jsou chytlavé písničky zabíhající hned do několika hudebních žánrů, až už jde o blues, rokenrol, šanson či latinu, s čímž ovšem zpěvák nemá problém. Pokud bych měl jmenovat alespoň pár titulů, které mě chytly na první poslech, pak je to určitě vyloženě letní hit Te Quero nebo titulní hitovka Já svý sny mám. Stejně tak se mi ale líbí autobiograficky laděný šanson Můj život, crazy písnička Tchýně (která se dočkala ve formě filmové minigrotesky originálního videoklipu) nebo óda na slavnou filmovou hvězdu - Marilyn... Další pozoruhodností debutového alba ostravského rodáka je účast slavných hostů, třeba rockové zpěvačky Tanji... Ale ocenil jsem i vyloženě vymazlený booklet plný zajímavých fotek a navíc se všemi texty, což není v této době zcela běžné. I to je další důvod, proč albu, které si nehraje na velké umění, ale přesto se po všech stránkách povedlo, přeji dobrý start a ještě lepší prodej.

Banner

Počasí v ČR


Hledat

Mimísek 20

Partneři

Čtěte také...

Třináctý ročník Festivalu muzejních nocí 2017 bude probíhat od 19. května do 10. června 2017

festival-muzejnich-noci 200Fenomén muzejních nocí patří ve velkých evropských metropolích již řadu let ke stálým prezentacím kulturního dědictví zvláště atraktivním způsobem. Muzea a galerie nabízejí nočním návštěvníkům kromě prohlídek svých ...

Z archivu...

Nové komentáře

Facebook

Twitter


Literatura

Banda 1: Karty jsou rozdaný

banda karty jsou rozdany200Jméno světového komiksu Garth Ennis (Hitman, Punisher, Preacher) spolu s Darickem Robertsonem (Transmetropolitan, Fury) nám přináší příběhy jednoho uskupení, které nemá obdoby.

...

Divadlo

Děvky od Arbesa, herecký nářez v podzemí

arb 200Pokud máte pro strach uděláno, jděte se podívat do podzemí Švandova divadla na pražském Smíchově. Petra Hřebíčková a Zuzana Onufráková se v prostorách alternativního Studia proměňují v dračice, které maj...

Film

Letadla nepřekvapila ani neohromila

200filmNejnovější film ze společnosti Pixar vypráví tentokrát příběh spíše ze vzduchu než ze silnice. Na rozdíl od Aut se v Letadlech neobjevuje žádný známý dabér ani režisér.

...