Ze všech severských thrillerů, které jsem přečetla, jsem nabyla dojmu, že severská hlavní města jsou ponurá a plná zločinu. A i když se autoři opravdu snaží vykreslit skandinávské metropole v nejčernějších barvách, opak je pravdou. Po Stockholmu přinášíme zprávy z Helsinek.

 

Do Helsinek se z Prahy letadlem dostanete za krásné dvě hodiny. Dle výpovědí očitých svědků, které jsem poslouchala od sedmé třídy na základce, je prý zážitek už jen přilétat do blízkosti Finska. Že jsou vidět početná jezera a ostrůvky. Zkazky byly pravdivé. Počet jezer a jezírek je opravdu obrovský - celkem má Finsko na svém území přes 188 tisíc jezer a zabírají 10 % rozlohy země a podobný je i počet ostrovů.
Pokud plánujete prohlédnout si místní muzea či galerie, i na letišti v Helsinkách si můžete pořídit Helsinki card, která vás opravňuje ke vstupům „zdarma“ a je v ní zahrnuta i doprava po městě a trajekt na pevnost Suomenlinna, stejně jako vstupy do vybraných tamních muzeí. I když je finština velmi vzdálený jazyk a těžko pochopitelný – ne, neodhadnete nic (pro názorný příklad – telefon – puhelin; univerzita – yliopisto; restaurace – ravintola atd.), všichni se s vámi bez problémů domluví anglicky.

Část budovy hlavního nádraží

Ne, že bych se chtěla opakovat – ale vypadá to, že hlavní severská města jsou plná zeleně, klidu, nezaznamenáte zde žádný spěch a stres. Existuje jedna dlouholetá, teď se mi chce říct až slovo pomluva, která říká, že Finové jsou nepřátelští, že se nechtějí bavit s dalšími lidmi a kdo ví co ještě, dokonce je na Facebooku o těchto různých předsudcích stránka Finnish nightmares s hlavní postavou Mattim, který trpí překvapivě úplně vším. Všichni na nás byli velice milí, dokonce až moc povídaví! I když musím uznat, že bydlet v hotelu, ve kterém není recepce, a vše zařizujete pouze mailovou komunikací…

Fontána na Kauppatori

Já jsem do Helsinek zavítala na začátku května – předpovědi dopředu hlásily max. 13 stupňů, zataženo, a ejhle, nakonec bylo alespoň 20-22 stupňů, bez jediného mráčku a spálený obličej na sebe nenechal dlouho čekat. Teplé jarní dny zapůsobily i na rodilé Helsinčany a celá promenáda Esplanadi, parky a každé zelené místečko, bylo obsazeno sluncechtivými obyvateli. Kdo nemá chatu na březích města, vyjel si alespoň na Suomenlinnu (vojenská obranná pevnost). Já jsem byla na Suomenlinně trochu v děsu z místních hus, ale přece jenom je to důležité místo finské historie, které stojí za návštěvu. Určitě doporučuji v muzeu věnovanému této pevnosti zhlédnout dokumentární film, který vás zasvětí podrobně do historie tohoto místa.

Suomenlinna

Vodní plochy a lodě jsou neodmyslitelná součást Finska. Ráda jsem tedy využila jedné z nabízených plaveb okolo Helsinek – díky ní vidíte město zase úplně z jiného úhlu pohledu. Především krásné domy a chaty na pobřeží, obvykle s vlastní saunou, tradiční finskou záležitostí. Pohled, který se naskýtá, je ale tolik odlišný od českého.

Z vyjížďky na lodi

Design. V každém průvodci, tištěném nebo on-line, najdete zmínku o tom, že musíte navštívit designové obchůdky, kavárničky nebo třeba muzea. V průvodcích a propagačních materiálech také najdete tato místa: dóm na Senátním náměstí, Uspenskou katedrálu, náměstí Kauppatori, Temppeliaukio Kirkko (ano, ten kostel, který je vytesaný do skály a klidně se můžete projít po jeho „střeše“), Sibeliův památník a park Kaivopuisto. Více se o těchto místech dozvíte v navazujícím článku.

< Předchozí		Další >