Banner

Zámek Červená Lhota vrátí pokojům původní podobu

Email Tisk

cervena lhota200Zámek Červená Lhota na Jidřichohradecku získá původní podobu interiérů. 15 pokojů v prvním patře zaplní nábytek, obrazy či livreje služebnictva. Návštěvníci tak od dubna uvidí, jak prostory vypadaly kolem roku 1920, kdy v něm žila poslední rodina šlechtických majitelů Schönburg Hartenstein.                                                                                                                                           

 

Prostory nyní upravují památkáři; téměř hotový je věžní pokoj. Z původního mobiliáře čítajícího na tři tisíce položek, jako jsou obrazy, nábytek, fotografie i grafiky, bude v prvním patře přes tisíc věcí. Expozice by měla být obohacena rovněž o předměty z dalších institucí: koberce z Arménie, orientální svícen, kavkazská dýka či diplomatický frak prince Johanna.                                         

Červená Lhota3

Motivací k úpravě byla výměna tapet ve dvou stěžejních reprezentačních prostorech východního křídla, což jsou salon a přilehlý budoár. O původní tapety přišly v poválečné době a nahradily je tapety, které neodpovídaly barevným laděním původní úpravě místnosti. Zbytky původních tapet ze salonu se našly na závěsném systému kovových tyčí, repliky tohoto vzoru jsou nyní na stěnách. Salon získá autentický ráz. Vrátí se nábytek různých stylů od druhého rokoka doby Ludvíka XVI. po evropské repliky orientálních předmětů. Dobové budou také koberce, benátské zrcadlo, portrét Heinricha Eduarda, zakladatele rodové linie Schönburg-Hartenstein, či komoda s porcelánem. K zajímavostem se řadí i livreje služebnictva. Další vzácností je malý pokojový relikviářový oltářík, který býval v dámské ložnici, který je nyní zrestaurovaný. První písemná zmínka o obci Červená Lhota je z roku 1465. V letech 1542 – 1555 byla původní gotická tvrz přebudována na renesanční zámek.

cervena lhota1

V letech 1658 až 1678 byly na zámku prováděny raně barokní úpravy, kde současně umělci pracovali na výzdobě interiérů. V období do roku 1835 byl zámek ve vlastnictví mnoha rodů. V letech 1841 – 1863 proběhla na zámku romantická přestavba v novogotickém slohu, přičemž současně byly upravovány i interiéry. V roce 1945 byl zámek konfiskován na základě Benešových dekretů a v zámku byla umístěna dětská zotavovna. V květnu 1947 byla Červená Lhota přidělena Národní kulturní komisi, která v roce 1949 zámek zpřístupnila veřejnosti. K zámku paří i zámecký park, kde je umístěná zámecká kaple, která je nedílnou součástí zámku. V současné době je státní zámek Červená Lhota Národní kulturní památkou a je pod správou Národního památkového ústavu v Českých Budějovicích. Zámek Červená Lhota je jedním z nejnavštěvovanějších zámků v České republice. Loni ho navštívilo 80 tisíc lidí. Ze stavebních úprav letos plánují opravu krovu, přestavbu kolny, která je v havarijním stavu a v níž má zámek provozní zázemí. Kastelán chce také odbagrovat rybník, který se naposledy čistil v roce 1986.



Související články:
Nejnovější články:
Starší články:

 

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

Přihlášení

Nechte si poradit...

Jaká kniha, divadlo, koncert či jiná akce by našim čtenářům neměly uniknout?

JAKUB ZAHRADNÍK

hudebnik a klavirista

Kniha:


Josef Kroutvor - PRAHA MIZERNÁ

"Po celé Praze postávají dvojice fízlů - jsou velmi nenápadní. Objevili se jako houby po dešti, jsou všude." Vypůjčil jsem si úryvek z knihy Josefa Kroutvora PRAHA MIZERNÁ. Josef je můj přítel a je to chodec, nejen pražský, ale třeba i benátský a je, stejně jako já, milovníkem Novohradských hor. Člověka maně napadne, kam se ti fízlové poděli? No, žijí přece dále mezi námi, milé děti... Josefovými zápiskami nahlížíme jako trhlinami ve zdech do proluk vlastní paměti. Praha mizerná je povětšinou Prahou normalizace, ale také vzpomínek na prvorepublikovou krásu a připomínkou devadesátých let, která umožnila projevit se podnikavým duchům, pardon, vlastně lidem. (Nebo přece jenom duchům?) Josef přesně vystihuje to, že Praha je vlastně vlastně ghetto a naše rozlety narazí vždy na směšně malé české poměry. S tím nemusí lidé nové doby souhlasit, ale třeba Kafka, Hašek, Čapek, Kundera, Hrabal a Kroutvor jsou myslím proti. "Pod Belvederem v parku, opět ve dvojicích, posedávají na lavičkách fízlové. Vypadají tak trochu jako buzeranti, jen by se měli k sobě více tulit." Škoda, že je ta kniha formátu, který nestrčím do kapsy, bral bych ji s sebou na vlastní potulky. Ale v zaplněné MHD s ní zase můžete někoho chutě odpálkovat.

Anketa

Počasí v ČR


Chat s osobností

Hledat

Mimísek 3

Partneři

Čtěte také...

NPÚ letos slaví rekordní návštěvnost, peníze půjdou do státních hradů a zámků

Pamatky 200Památky ve správě Národního památkového ústavu (NPÚ) navštívilo letos od ledna do konce září o 150 tisíc návštěvníků více než za celý loňský rok. Více návštěvníků přitom pro památky znamená i vyšší výnosy. Zhruba...

Nové komentáře

Facebook

Twitter


Literatura

3. díl komiksu Noe pokračuje v zavedeném stylu

noe 200Dlouho jsem čekal, až budu vědět, kdy vyjde poslední díl komiksu Noe v České Republice, ale bohužel datum není známo, a tak Vám zrecenzuji 3. díl. Třeba se poslední díl objeví co nevidět a díky této recenzi se snad i fanoušci komiksu dočkají zakončení.

...

Divadlo

Divadlo Ungelt se chystá na léto. Jeho Letní scénu ovládne Touha jménem Einodis

ungelt200Ačkoliv to za okny dlouho vypadalo, jako kdyby jaro, a natožpak léto, nemělo vůbec přijít, v divadle Ungelt jsou lidé optimističtí a již s předstihem plánovali program letošní Letní scény. Co se chystá? Pojďme se podívat.

...

Film

Tři tisíce na měsíc, exekuce, azyláky. Dokument o životě samoživitelek a samoživitele

Samozivy 200Samoživy. Takový název nese nový dokumentární film režisérky Olgy Sommerové, díky němuž máme možnost seznámit se s příběhy devíti žen, které vychovávají své děti samy, bez partnera a bez alimentů, a jednoho muže, jenž si osvojil čtyři děti, kte...