Ve dnech 6. a 7. dubna se konal už pátý ročník cestovatelského festivalu Culturea, který pořádají studenti Fakulty multimediálních komunikací Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně. Akce bývá vždy zaměřena na dva státy a ani letos tomu nebylo jinak a pořadatelé nechali přenést návštěvníky do slunného Egypta a Řecka.

 

Na programu toho bylo za ty dva dny mnoho a vybrat si mohl opravdu každý. Přednášky, workshopy, divadlo, dobré jídlo, … a když se někomu nechtělo být zrovna přímo na programu, mohl se poohlédnout po prostorech budovy, kde nalezl například stánek egyptského velvyslanectví, druhý den řeckou kavárnu a na venkovní platformě také dva živé velbloudy!

Egyptský den začal přednáškami o Egypťanech v Česku a čajích a dýmkách a tanečním vystoupením. Já se na program napojila na scénické čtení povídky s názvem Jedné letní noci, které předvedli studenti 2. ročníku zlínské Soukromé vyšší odborné školy umění. Povídka byla od předního představitele egyptské literatury Júsufa Idríse a byla skvěle ztvárněna. Děj nebyl nikterak složitý a jeho hrdinové byli mladí muži, kterým jeden z nich navyprávěl o jeho příhodách s krásnou ženou. Ti tomu uvěří, nadchnou se a touží zažít totéž… Velmi jsem obdivovala schopnosti herců, především tedy to, jak dokázaly pracovat s emocemi a používat různé výrazové prostředky. Celkově bylo toto scénické čtení velmi působivé a povedené.

Program pokračoval na kulturní vlně – představil se usměvavý a sympatický tanečník nazvaný Tanoura Man právě s tancem tanoura, což znamená tanec sukní. Ten sloužil k vyvolání transu a také spojení s Bohem. Sukně byla opravdu nádherná a také velmi multifunkční, z publika se jen ozývaly nadšené výdechy, když tanečník odnikud vytahoval malé deštníky a tančil dál s nimi, nebo když se sukně rozblikala malými světýlky. Jednalo se opravdu o výjimečný zážitek, který člověk běžně jen tak neuvidí – díky za něj!

Pak nastal čas na ochutnávku egyptské kuchyně s vtipným Ahmedem Hassaninim, spolumajitelem a kuchařem z brněnské restaurace Kupé. Organizátorům neudělal velkou radost, protože spojil vaření s workshopem, ale vše se zvládlo a návštěvníci mohli přihlížet přípravě egyptského národního jídla zvaného koshari, dále hummusu a také dipu z lilku (baba ganoush). Koshari je směs čočky, rýže, těstovin a rajčatové omáčky. To vše je postupné připravováno a na závěr doladěno zálivkou tvořenou česnekem, octem a římským kmínem. Co se týče hummusu, ten není přímo egyptský, jedná se o syrský nebo libanonský pokrm a každý ho dělá jinak, někde přidávají jogurt, někde ořechy nebo granátové jablko. Nejdůležitější prý je, aby byl dokonale hladký. Ahmed se svěřil, že ho „bavilo vaření, a proto je kuchař“ a všichni za to mohli být rádi, protože jídlo bylo moc dobré.

O nepříliš růžové realitě mluvil novinář a vysokoškolský učitel Břetislav Tureček, který byl zpravodajem Českého rozhlasu na Blízkém východě a nyní je vedoucím Centra pro studium Blízkého východu Metropolitní univerzity v Praze. Svou přednášku začal informacemi o pojištění: „Když bych byl v první linii, tak mi to nikdo nezaplatí. Připojištění stojí několik tisíc za den a i tak vždy doufám, že se mi nic nestane.“ Jeho vyprávění bylo mimo jiné založeno na ukázkách jeho reportáží, které byly opravdu silné a autentické. Konkrétně šlo například o reportáž z povstání v Káhiře nebo rozhovor s ženou, která se do Ašdodu provdala z České Lípy. Byla to velmi zajímavá ukázka jiného světa a zajímavé bylo také vyprávění o dočasných svatbách, které uzavírají Šiíti.

Den jsme zakončili na workshopu vodních dýmek, který měla na starosti místní Dobrá čajovna. Pochutnali jsme si na vodní dýmce s voňavým tabákem granátové jablko s anýzem, naučili se správné plnění korunky dýmky a poslechli si o jeho různých typech (dense pack, semi-dense pack a double pack). Workshop byl praktický a věcný a probíhal ve velmi příjemné atmsféře.

Ani v řeckém dni nechyběly přednášky a různá vystoupení, například tanečního souboru Antigoni, kteří měli na starosti i workshopy. My se bohužel z časových důvodů přidali až na workshop vaření mladého Řeka Michalise Dimitropoulose z brněnské restaurace Alati. Ten připravil pokrm zvaný soutzoukakia smyrneika neboli masové čufty v rajčatové omáčce a také osvěžující tzatziki. V rámci jeho přípravy nastrouhal Michalise do cedníku okurek, poté přidal trochu octa a soli, vymačkal vodu a přidal 2 kg plnotučného jogurtu, skleničku oleje a dochutil trochou octa, česnekem a solí. „Je dobré nechat tzatziki alespoň 6 hodin odležet v ledničce,“ dodal. Hladoví účastníci workshopu se dále například dozvěděli, že řeckou Dobormilou Rettigovou je kuchař Nikolaos Tselementes z Sifnos nebo že Řekové museli být dobří kuchaři, kvůli rozmachu lodní dopravy – museli zde vařit kapitánům.

Den jsme zakončili příjemným posezením v řecké kavárně, kterou měli na starosti lidé z Coffee bar Meet Me a kde nechyběli ani pitty z Kousek Řecka na talíři. Neodolali jsme a vyzkoušeli jsme výbornou krupicovou chalvu, řeckou kávu z džezvy a také dvě slané pitty - Melitzanopita s fetou. Chutě to byly skvělé a opravdu jiné a kvalitnější, než jak jsme zvyklí.

Festival jsme tak opouštěli s opravdu plnými žaludky a také nabití prožitými zážitky. Byli jsme moc spokojení, celé to bylo super a organizátoři opět odvedli skvělou práci.

Název akce: Culturea
Datum konání: 6. a 7. dubna 2017
Místo konání: 14|15 Baťův institut
Pořadatelé: Fakulta mediálních komunikací UTB
Hodnocení: 95 %

Zdroj foto: Culturea

< Předchozí		Další >