Na skok u nejšťastnějšího národa světa

Na skok u nejšťastnějšího národa světa

Tisk

kodan 200Dánsko se podle mnohých průzkumů umisťuje na prvních místech nejšťastnějšího národa světa. Jejich přístup k životu nazývaný „hygge“ se dokonce využije na univerzitách. Už na tom musí něco být, když se cítí nejšťastněji obyvatelé země, která je extrémně daňově zatížená.

 

 

Už při projíždění z německé hranice do Dánska pocítíte ten rozdíl – sice po vás v Dánsku budou chtít kontrolovat pas či občanský průkaz, ale celníci jsou velmi milí, usměvaví a komunikativní, takže žádný strach.

Po příjezdu do hlavního dánského města Kodaně uvidíte spoustu kol třeba jako v Amsterdamu, ale obecně se v severských zemích lidé často přepravují na kolech. V sobotu ráno můžete sledovat, jak moc byl pátek náročný, když jsou před vámi řady pobouraných kol, některá uprostřed ulic jakoby nic, ale určitě to patří ke koloritu města.

kodan kola

Na Kodaň a její krásy jsem měla asi deset hodin, což není moc a kvůli času jsem se musela vzdát pití dobré kávy a jezení skořicových šneků v některé z „hyggelig“ kaváren, ale věřte, že jich najdete hodně – kavárny tak útulné a příjemné, že byste nechtěli odejít. V každém případě je nutné si dávat pozor na otvírací dobu kaváren a restaurací, ale především různých obchodů – Dánové zavírají docela brzo a jdou se věnovat svým rodinám.

Moje cesta začíná na Radničním náměstí, kde se budova radnice právě rekonstruuje. Hned vedle ní najdete sochu zřejmě nejslavnějšího obyvatele historie města Hanse Christiana Andersena a naproti němu rozhlehlý zábavní park Tivoli, po ránu ještě tichý a klidný. Pokud byste park obešli, narazíte také na hlavní nádraží, o kterém se říká, že je nejhezčí ve Skandinávii – popravdě na něm ale neshledávám nic, co by mě až tak uchvátilo.


kodan tivoli

Při procházení městem jsem měla občas pocit, že jsem se ocitla na pár chvil ve Stockholmu, ulice kolem Radničního náměstí mi připadaly velmi podobné. Někdy jako v Amsterdamu, kdy můžete vidět malé úzké barevné domky, některé s hákem nahoře, který se stěhují větší náklady a nábytek, právě tak jako v Holandsku.

Další budova spojená s Hansem Christianem Andersenem je například i Dánské královské divadlo, krásně zdobené jako to naše pražské. Pár kroků od divadla už se nachází jeden ze stěžejních turistických bodů – Nyhavn. Přístav, podél kterého najdete barevné domky plné kaváren a restaurací, pohled, který znáte snad ze všech propagačních materiálů věnujících se Kodani. Na můstcích uvidíte visací zámky se jmény zamilovaných jako na mnoha jiných místech světa. Stejné malebné jsou i postranní uličky kolem přístavu. Na malém prostoru u přístavu je také obrovská kotva, která je památníkem padlých na moři.

kodan nyhavn

Cestou k Christianborgu potkáte burzovní palác Borsen, se zvláštní věžičkou, která vznikla spirálovitým zapletením ocasů čtyř draků, nahoře také zahlédnete tři zlaté korunky – dánskou, norskou a švédskou, která odkazuje k historii země. V dnešní době už palác nefunguje jako burza, ale stále jsou v něm kanceláře.

kodan borsen

Christianborg je komplex, ve kterém se nachází dánský parlament, království má jednokomorový systém, v blízkosti narazíte také na Národní knihovnu. Další z významných míst je Amalienborg, sídlo nynější královny Markéty II. V poledne zde můžete zažít střídání stráží, pokud je královna přítomna, přehlídka bývá s větší parádou. Součástí paláců je i muzeum. Z Amalienborgu můžete na jednu stranu zahlédnout budovu opery, naproti zase mohutný Frederickův kostel (na obrázku).

kodan kostel

 

Další část: http://kultura21.cz/cestovani/17333-dansko-kodan-druha-cast


 

Přihlášení



Martin Němec o svém otci, kterému věnoval knihu Josef Němec – Obrazy a kresby

Košatost a význam umělecké tvorby zobrazuje kniha s názvem Josef Němec – Obrazy a kresby, která současně přiblíží pracovní i soukromou tvář pražského výtvarníka. Jeho synem je Martin Němec, dnes renomovaný malíř a hudebník, duše rockových kapel Precedens a Lili Marlene, jenž potvrzuje, že jablko nepadlo daleko od stromu. Právě on je spolutvůrcem zmiňované výpravné knihy. A protože ji čeká 18. dubna pražský křest v Galerii Malostranské besedy, tak nevím, kdo by o knižní novince, o Josefu Němcovi a o jeho tvorbě povyprávěl víc než jeho syn Martin.

Sebepéče pro pečující

Spousta z nás se může ve svém životě dostat do situace, kdy bude potřebovat pomoc nebo se ocitne v roli pečujícího, ať už na osobní úrovni, nebo té profesionální. Ve společnosti je často zmiňována a probírána role potřebného, ale již se opomíjí myslet na roli pečovatele. I pečující osoba je pouze člověk, se svými silnými i slabými stránkami, který na sebe převzal neuvěřitelný závazek a zejména velkou zodpovědnost. Je potřeba si uvědomit, že i on má svůj soukromý život, své limity a omezené zásoby energie, zvláště v případě, kdy nemá z čeho čerpat.

Banner

Hledat

Videorecenze knih

Rozhovor

Na slovíčko s pořadatelkami festivalu Culturea

culturea rozhovor200Už 24. a 25. dubna se Zlín promění n město opěvující Japonsko a Itálii. Stane se tak v rámci festivalu Culturea, o kterém jsme vás na našem webu již informovali. Nyní si můžete p...

Daliborovy dubnové tipy. Co pěkného si přečíst?

Možná jsme podlehli neoprávněnému dojmu, že léto tento rok dorazilo dříve. Jenže příroda změnila názor. Takže co s pošmournými, chladnými a deštivými večery? Máme pro vás opět Daliborovy knižní tipy, které se určitě budou hodit!

Z archivu...


Literatura

Hořící drát – mistrně elektrizující zážitek

HORICI DRAT 200Pokud znáte knihy Jefferyho Deavera, ve kterých vystupuje Lincoln Rhyme, geniální kriminalista, víte, že si autor se čtenáři pohrává jako kočka s myší. Tentokrát si vzal na mušku neviditelného protivníka – elektřinu – nebezpečí, které je...

Divadlo

Večeře bez servítků

pohreb-az-zitra 1 perexŠvandovo divadlo zve na večeři prostřednictvím hry Pohřeb až zítra, jejíž autorkou je Natalie Kocab. Na diváky čeká intenzivní zážitek plný ostrých slovních střetů opepřený složitou situací jednotlivých členů rodiny zase...

Film

Svět podle Daliborka – slzy ve vaně i neonacistická rétorika

daliborka 1Jeden den jako druhý, brzké vstávání, tvrdá manuální práce… Snímek Víta Klusáka Svět podle Daliborka není jen, jak hlásají poutače, „filmový portrét autentického českého neonacisty z Prostějova“, ale především příběh o tom, že každý důsledek má sv...