Kultura21.cz

Na našem webu vás provázím New Yorkem. Už jste se mnou prostřednictvím článků navštívili East Village nebo Chelsea, kde se dá najít dům ze seriálu Přátelé. Prošli jsme se Grand Central Terminal nebo si prohlédli voskové figuríny známých osobností. Zjistili jste, co je k vidění v MET nebo Guggenheim a dneska už je před námi rozlučkový den v Central Parku.

Central Park

Možná si pamatujete, že naši první výpravu ukončil nekončící několikahodinový déšť. Poslední den jsme zase bojovaly s neskutečným horkem. Naštěstí jsme sledovaly předpověď a tak jsme tento den, kdy bylo přes 30 stupňů, strávily v Central Parku. Je 11. září. Sledujeme, jestli se na fungování města nějak toto smutné výročí projeví. Vypadá to však jako každý jiný den. Kromě toho, že u původních dvou věží od 15. hodiny probíhá čtení jmen obětí a v novinách samozřejmě najdete spoustu článků a komentářů.

Sousoší Alenka v říši divů

Central Park je opravdu rozlehlé místo, potkáte zde spoustu turistů, sportovců, maminek a chův s dětmi. Najdete zde sousoší věnované Alence v říši divů, různá sportoviště a krásná zákoutí. Můžete se projet loďkou, ležet v trávě. K dispozici jsou pítka s vodou, stánky s občerstvením.

Jedním z našich cílů byl památník Imagine v části nazývané Strawberry Fields věnovaný památce Johna Lennona. Dům Dakota, ve kterém žil, je od Central Parku velmi blízko.

V Central Parku se určitě zabavíte celý den. Nás vyhnal nakonec hlad a opravdu si nechtějte ani představovat, jaká výheň nás čekala, když jsme se blížily z parku zpět do města mezi mrakodrapy. Docela peklo…

Po setmění

V pozdních hodinách jsme ještě vyrazily do parku pod Manhattanským mostem. Ještě naposledy si připomenout 11. září 2001. Z památníku v tento den svítí světlo, které připomíná obrysy zničených dvou budov a především jejich oběti. Musím říct, že jsme zdaleka nebyly jediné, kdo se tam vydal.

Poslední snídaně

Jedním z našich cílů byla také pořádná lívancová snídaně. Bohužel jsme teda neměly štěstí na to, že bychom našly restauraci či bistro, kde by se podávala taková hora lívanců, jak to známé z amerických filmů a seriálů. Nicméně jsme v blízkosti našeho ubytování po důkladném googlení našly Tom´s restaurant, která byla založena už v roce 1936. Lívance jsme sice na talíř dostaly 3, ale tak obří, že hravě nahradily tu horu, na kterou jsme si myslely původně. Ochutnala jsem lívance s borůvkami a mangem a věřte, že vybrat jenom jedny, bylo v tomhle bistru dost těžké. Co bylo pro nás trochu podivné, že nám současný šéf přinesl máslíčka, ať si to vylepšíme - jahodové atd., jenže byly připravené ze soleného másla - takže bacha na to.

Další postřehy o jídle

Jako fanoušek seriálu Stranger Things jsem měla za úkol ochutnat i mražené lívance Eggo, kterými se ládovala El. To se povedlo a vyzkoušela jsem jich hned několik - borůvkové, čokoládovo-čokoládové a obyčejné se skořicí. Nejsem fanoušek polotovarů, ale tohle bylo opravdu chuťově výborné.

Taky jsem se celý týden snažila najít stánek, kde by mi připravili hot dog, jak ho známe z filmů - s cibulkou, zelím, pickles - no, tak tato mise bohužel zůstala neukončená - bylo štěstí, když někde měli alespoň jednu z ingrediencí. Ale kdybyste měli tip, kam příště jít a kde by splnili moje přání, dejte vědět.

Západ slunce u řeky Hudson

Řetězec Starbucs je něco, co najdete opravdu na každém rohu (v menším počtu i Dunkin´ Donuts, ale tam jsem nic nevyzkoušela). Bohužel nejen tam se nějak nedokázali poprat s mým jménem, nikdy mi pořádně nerozuměli a různě ho komolili, až jsem se rozhodla, že budu mít americké jméno pro účely restauračních zařízení - Kimmy a musím říct, že se po téhle změně nespletl vůbec nikdo a dokonce ho všichni psali stejně.

Metro

Metro je asi nejčastější prostředek, kterým si zkrátí cestu nebo čas obyčejný turista. Pokud si pořídíte např. týdenní kartu, tak vás to vyjde levně a nemusíte se neustále starat o dobíjení peněz. Jak už jsem zmiňovala v jednom z předchozích článků - metro není zrovna přátelské k turistům, co se týče dobrého značení, jak se kam dostat. Na nástupištích máte vždy jen konečnou stanici. Jednotlivé zastávky jsou viditelné až ve voze a pokud máte opravdu štěstí, je tam moderní elektronická tabule, která i ukazuje, kde se přesně nacházíte (to je výhoda hlavně v prvních dnech).  Kdybych necestovala s Gabkou, která se orientovala, tak jsem mohla sedět celý týden v Brooklynu. Až v posledních dvou dnech jsem se začala trochu chytat. Během jízdy, pokud je vůz přeplněný, se také může stát, že se z vašeho běžného vlaku stane expres, což se rozhodne strojvedoucí během jízdy a zahlásí to do těch ne zrovna fungujících amplionů. No, byl to zážitek! Na stanicích je všude strašné horko a vlhko, pak nastoupíte do klimatizovaného vozu - je to docela o zdraví. A schody jsou pro lidi menšího vzrůstu strašně vysoké a nepohodlné.

Unikátní budova Guggenheim Museum

Nicméně i během týdenního pobytu jsem si oblíbila přestupní stanici Fulton Street - hrají tam celý den jazz a swing a je to opravdu milé. A jméno mé nejoblíbenější stanice je Hoyt Schermerhorn - no zkuste si to vyslovit. Jako bonus - natáčel se tam videoklip Michaela Jacksona k písni Bad.

Ceny

Ještě malá poznámka k cenám. Mějte na paměti, že v restauracích a obchodech obvykle uvádějí cenu bez daně. Takže výsledná cena na účtence bude trochu jinde, než byste předpokládali. Taky nezapomeňte, že v restauracích kromě daně ještě připočítat dýško. Lidé v pohostinství jsou na spropitném závislí. Některé restaurace vám naštěstí uleví od počítání a přímo na účtence můžete vidět, kolik činí váš poplatek. Očekávají 15 %, když to bylo dobré, když byla obsluha skvělá, tak 18 % a 20 % pokud bylo vše bez chybičky. V některých restauracích se dá platit přes terminál přímo u vašeho stolu.

Celkový dojem

Musím říct, že Amerika nebyla nikdy mým cílem. Ale čím je to delší doba do odjezdu, pociťuji, že si mě New York nakonec získal. Že se tam určitě ještě jednou vydám - přece jen jsme nestihly úplně vše. Na takový výlet doporučuji opravdu nejméně týden. O zábavu se New York postará, nemusíte se bát. V obchodech a obecně službách jsou na vás všichni milí, oslovuji vás „guys”. Je fajn s nimi zapříst hovor, protože taky můžete zjistit, že vám při nákupu pomáhá Julia ze sousedního Polska.  A když stojíte s mapou a tváříte se ztraceně, vždy někdo přijde a nabídne pomoc - když si vzpomenu, téměř vždy to v našem případě byly afroamerické ženy. Pro ubytování doporučuji Brooklyn, protože se tam určitě dá najít finančně dostupné ubytování a je to blízko k veškerému dění. My jsme bydlely blízko stanice Franklin Avenue a to bylo opravdu multikulturní centrum. Žít bych tam nechtěla - jsem zhýčkaná naší zemí, která se v případě různých událostí v životě dokáže postarat - zdravotnictví pro všechny, placená mateřská, vysoké školy zdarma.  Ale výlet určitě doporučuji.

Jedno ze zákoutí Central Parku