Inspirující filmy sice můžete shlédnout v teple kinosálu, ale ucítíte atmosféru cestování skoro tak, jako byste ta místa navštívili skutečně. To vše díky festivalu Expediční kamera, který v těchto únorových a březnových dnech probíhá na mnoha místech naší republiky. Ve více než 150 městech promítají ty nejlepší české i zahraniční filmy uplynulé sezóny, vítězné snímky z různých mezinárodních festivalů. Pražská premiéra v kině Aero proběhne 24.2.2013.

Krása, která může zabíjet

Dobrodružný přelet pětitisícových himálajských hřebenů s cílem doletět do základního tábora druhé nejvyšší hory světa K2 absolvovali dva špičkoví paraglidisté, Juraj Kleja a Dalibor Carbol. Aniž by plně docenili zrádnost vysokohorského počasí a záludnost vzdušného proudění, utáhli si pevně popruhy svých padáků, nohy si obalili vaky provizorně spíchnutými z péřové bundy a své osudy tak svěřili do rukou horských božstev.

Unikátní záběry, které během letu pořídili, mají diváci možnost vidět v dokumentu s názvem Zabijácká krása. Při pohledu na majestátní nádheru zasněžených velehor, modrou oblohu a mléčnou dráhu ledovce, kterou paraglidisté používali při orientaci v terénu, si leckterý romantik ani neuvědomí, jaké nepohodlí ti dva zažívali. Jejich lakonické komentáře, provázející film, umocňují obdiv nad jejich výkonem.

Dobrodružství na ostrově mentawajských kouzelníků

V daleké Indonésii nedaleko Sumatry se rozkládá rovníková močálová džungle plná pijavic, a malárie a šamané tam provádějí rituály spojené s obětováním zvířat… do tohoto světa, kde lze zažít ještě špetku opravdového dobrodružství tak, jak ho známe ze starých knížek nás zavedou tři cestovatelé. Film Siberut je o ostrově v západní části Indonésie, největším ze skupiny Mentawajských ostrovů. Téměř 90 % obyvatelstva tvoří domorodí Mentawajci. Západní polovina ostrova byla v roce 2003 vyhlášena národním parkem.

Zážitkem jistě bude cesta hustým pralesem naboso, noclehy v domorodých osadách a přátelská atmosféra se spoustou úsměvů původních obyvatel. Pokrmy, které připravují na počest příchozích, sice nevypadají příliš lákavě, ale zde skutečně nic nepřijde nazmar.
Tři čeští chlapíci jistě mají na co vzpomínat!

Mladý australský samotář putuje mongolskou stepí koňmo

Velký obdiv u mě má Tim Cope, který již mnoho měsíců putuje z Mongolska přes Střední Asii až do Evropy. Překonává stepi, pouště i hory a jde stejnou cestou jakou kdysi prošly bojovné hordy největšího dobyvatele všech dob, Džingischána. Dodnes je to nádherná krajina, kterou obývají drsní, ale často také velmi pohostinní lidé. Mnozí z nich žijí stále kočovným způsobem života, kdy jsou jim koně a velbloudi nezbytným pomocníkem pro přežití.

Kus cesty s ním absolvuje jeden z místních obyvatel v roli průvodce, ale pak již zase pokračuje Tim sám se svými třemi koňmi a psem. Široko daleko nic, jen občas je slyšet vytí vlků. Spánek ve stanu, ledová krusta pokrývá každé stéblo trávy. Ponurá krajina, polorozpadlé osady, pohostinní lidé. Neuvěřitelná byrokracie znesnadňující putování. To jsou obrázky z oblasti kolem hranic s Ruskem. Po šesti dnech se konečně ocitne razítko na bumážce, zapije se to všudypřítomnou vodkou a Tim může pokračovat v cestě. Je to již druhý díl filmu V kůži vlka po stopách Džingischána a protože mladík má spousty kilometrů ještě před sebou, jistě se za rok dočkáme dílu třetího.

Šílení kajakáři, kteří mají rádi příchuť adrenalinu

Kolem arktického polárního kruhu se nacházejí nejen divoké přeje a vodopády, které nikdy nebyly sjety, ale čekají tam také nádherné nevšední momenty, kdy všechno jde perfektně a podle plánu. Jenže někdy stačí mrknutí oka a situace se změní o 180 stupňů.

Nevyhnutelné okolnosti spojené s dosažením hlavního vytyčeného cíle jsou to, co se nazývá „halo effect“. Haló efekt (Halo Effect) je nový dobrodružný kajakářský film bratrů Fisherových. Nejlepší kajakáři světa, včetně našeho Jakuba "Kajmana" Šedivého, podnikají dvouměsíční cestu do skandinávských kajakářských mekk v Norsku a na Islandu.

Pokud patříte k lidem, kteří se plaší už ve chvíli, kdy jim při plavání cákne do obličeje sprška vody, budete podvědomě zadržovat dech jen při pohledu na kousky, které předvádějí tito sympatičtí kajakáři. Sjíždějí divoké peřeje a seskakují z několikametrových vodopádů, neuvěřitelně riskují a ještě si to užívají. Kromě zlomenin, auta propadajícího se do kalu na sopečném poli a pokuty to naštěstí dobře dopadlo. Tento příspěvek u mě, díky nádherným záběrům přírody a viditelnému nadšení protagonistů, bezkonkurenčně vítězí.

V Čechách lezem na pískovci a jde nám to dobře!

V Adršpachu, Teplických skalách, na Ostaši a v Broumovských stěnách vznikly tisícovky lezeckých cest. A nové stále vznikají. Každá má svůj příběh, každá je něčím ojedinělá.

Dokumentární film Sandstone (Pískaři) představuje unikátní lezeckou oblast na severovýchodě Čech. Hradba pískovcových stěn a věží láká jak milovníky volného lezení, tak příznivce boulderingu. Autoři filmu vybrali zásadní cesty jednotlivých dekád, které představí současní lezci Jitka a Luboš Mázlovi, Dušan Stoupa Janák a bratři Stráníkovi. Filmem provází legendy místních skal, Bohumil Sýkora a Tomáš Čada. Oba se nesmazatelně zapsali do historie pískovcového lezení.

V komentářích nepřikládají ani tak význam otázce používání magnésia, jako spíš tomu, jak je důležité nechat cesty přístupné dalším zájemcům o tento krásný sport.

Rytmus je ve všem a všude

Je tam, kde se roztlouká maniok, kde se tleská, pere, šplouchá, nebo s něčím hrká. Tvoří jej pravidelné údery sekyrou do kmene stromu, ze kterého se pak vyrábí Djembe. A pak se zpívá a tančí. Západní Afrika je kolébkou mnoha hudebních stylů a tamní hudebníci jsou proslulí na celém světě. Pro kmen Malinke to platí obzvlášť. Hudba, rytmus, tanec a bubnování jsou zde součástí každodenního života a prostupují životem místních lidí doslova od narození až do hrobu. Rytmus, v místním jazyce foli, můžeme skutečně slyšet všude.

Kmen Malinke, jehož tři miliony příslušníků žijí v dnešní Guinei, Mali, Burkině Faso, Senegalu a dalších okolních zemích, má dlouhou historii. Ta se po staletí předávala dalším pokolením pomocí hudby a potulných "bardů". Malinke jsou také vyhlášení bubeníci. Jejich nejčastějším nástrojem je buben Djembe, který se používá v běžném životě a důležitou roli hraje zvláště během obřadů a slavností konaných při významných životních událostech. Malým chlapcům pro trénink často postačí prázdné plastové barely a klacek. Film Foli (Rytmus) navodí pohodu, kterou však kalí pomyšlení na momentální politickou situaci v zemi.

Bikový freestyle na ostrově Sky a ve Skotsku

Skot Danny MacAskill (zvaný taky Danny MegaSkill) je jeden z nejlepších freestyle trialistů světa. Film Cesta domů je o krásách a bikových terénech jeho domovského ostrova Skye a městečka Dunvegan, kam se po mnoha letech vrací se svým kolem, ale také celého Skotska. Film se natáčel na hradě v Edinburghu, u válečných bunkrů na ostrově Inchgarvie nebo u vodní elektrárny ve Skotské vysočině.

Vizuálně propracovaný snímek plný úžasných míst, kde Danny na svém kole předvádí dechberoucí umění. Kreativita je Dannyho nejlepším parťákem a fyzikální zákony popírá každým kouskem, který s kolem předvádí. Přišlo mi, že se vysloveně mazlí s každým balvanem, betonovou zídkou, ušetřeny nezůstaly ani fasády domů, vlnolamy, zábradlí a dokonce sochy a lavičky. Vrcholem drzosti byla projížďka po úzké zídce přímo před okny policejní stanice. Je hezké vidět, jak si to užívá a udržení rovnováhy rozhodně není jeho slabinou.

Tatry jsou klasika

Bonusem v kině Máj Doksy byl film Príbehy tatranských štítov. Vysoké Tatry, symbol Slovenska – úkryt a útočiště pro všechny, kteří hledají klid a úlevu pro svojí duši... Jejich neopakovatelná atmosféra a vznešenost po staletí lákají celé lidstvo. Ten, kdo vstupuje na jejich teritorium, by měl přicházet v pokoře a s úctou. Je to zvláštní území, které netoleruje přetvářku ani pýchu. Pokud je chcete pokořit, ukážou vám jen kamennou tvář. Pokud byste je ale s pokorou chtěli poznat, odhalí vám kousek svého pradávného tajemství... Na pozadí krásné přírody vám dokument otvírá bránu a vy máte možnost zúčastnit se výstupů na nejkrásnější tatranské štíty.

Jen jeden z vrcholků Tater může být tím nejvyšším. Příběh o tom, jak se měnily názory na to, který z nich má právo držet toto prvenství, mi znovu připomenul, že se tam chystám každý rok a loni mi to zase nevyšlo...tak snad letos.

Zdroj informací a foto: http://www.hedvabnastezka.cz/expedicni-kamera/

< Předchozí		Další >