Banner

ČTENÁŘI NA CESTÁCH - POZNÁVÁNÍ SEVERNÍHO NĚMECKA A DÁNSKA: Roskilde a Mon

Email Tisk

roskilde 200Na světě je spousta míst, která stojí za to navštívit, ale z nejrůznějších důvodů to zatím nevychází. Díky čtenářům, kteří jsou ochotni podělit o své zážitky z cest si o některých místech můžeme alespoň přečíst a trochu se poučit a inspirovat. O poznávacím zájezdu absolvovaném v srpnu 2012 vypráví pan Ing. Jaromír Štrumfa z České Lípy, díky poměrně velkému rozsahu jsme zápisky rozdělili do devíti částí.


Část devátá: Roskilde a Mon

V sobotu 18. srpna jsme po druhém přespání opustili turistický hotel ZLEEP (ZZZ) a vyrazili jsme do 30 km vzdáleného Roskilde. Město má nyní asi 51 tis. obyvatel. Bylo založeno králem Haraldem Modrozubým, jenž žil v letech 936 – 988, norským králem. Harald udělal z Roskilde město sídelní a tím i nejvýznamnější v severní Evropě. Sídlem krále, eventuálně královny bylo do r. 1426. Kolem roku 1000 mělo prý cca 10 tis. obyvatel. Nachází se na konci hlubokého zálivu, zvaného po skandinávsku Roskild-fjord.

Je zde katedrála sv. Lukáše, jež dodnes hraje v monarchistické tradici státu významnou roli. Ke katedrále patřil i špitál sv. Jorgena, který ale byl zřízen za městským hradbami. Jeho funkce byly léčebné a sociálně charitativní. Izolaci vyžadoval středověky vztah k tehdy častým nakažlivým chorobám. Katedrála je jedna z památek UNESCO v Dánsku. Do reformace v ní byli pochováváni dánští králové a jejich manželky. Stavebně se jedná o tzv. cihlovou gotiku. Červené cihly dávají budovám specifický nádech a lze se s nimi setkat v severočeském pohraničí, kde se uplatňoval vliv německé architektury. Kromě královských hrobů je v roskildské katedrále, v jedné její boční kapli, tzv. králomíra s vyznačením výšek jednotlivých monarchů. Největší výšky dosáhl Kristián IV., jenž vyrostl do neuvěřitelných 219 cm ( už o něm byla řeč). Kristián IV. hodně pro Dánsko vykonal, ale mocenská konstelace mu nebyla nakloněna. Takže rekordní výška žádná výhra. Obdobný, byť krutější osud, potkal jiného dlouhána a to bratra ruského cara, velkoknížete, v roce 1917.

roskilde katedrala1

Historie a zánik slávy Roskilde má svého proroka špatných zpráv v reformaci. Ta způsobila velké turbulence v církvi a s ní spojených institucích, zejména klášterů a mnišských řádů. Vnitřek katedrály byl po přijetí reformace zjednodušen a mnoho předmětů výzdoby bylo odstraněno, protože protestantská idea si na nákladnou výzdobu nepotrpěla. Přesto zde zůstal 19dílný zlacený oltář. Lavice pro věřící jsou vyrobeny z kvalitního dubového dřeva, stejně jako pulty pro pokládání kancionálů. Podlaha lavic je zhotovena z borového dřeva.

roskilde katedrala oltar2

Do historie Roskilde patří doba slávy Dánska a jeho královny Markéty II (Margarety), jež vládla kromě Dánska ještě Norsku a Švédsku. Na jejím příběhu se názorně promítá komplikovaný sled dějin.

Velkou atraktivitou bývalé metropole je zdejší vikingské muzeum. V roce 1962 bylo v mořské zátoce (fjordu) objeveno několik desítek potopených vikingských lodí. Ty zůstaly relativně dobře pod vodou zachovány. Byly vyrobeny v letech 800 – 1000 z dubového dřeva. K potopení tohoto loďstva došlo asi z obranných důvodů, proti útokům z moře. Dubové dřevo má specifickou schopnost mineralizovat své anatomické struktury, které znemožní proces hnití.

Pár nadšenců se pustilo do výroby lodí podle potopených vzorů a záhy došlo ke vzniku vikingského muzea., které se od té doby, za přispění vlády i jednotlivců, stále buduje. Byly zde postaveny loděnice a haly a muzeum se stále se rozšiřuje. Každoročně sem přijíždějí desetitisíce návštěvníků a podnikají se plavby, jimiž se ověřují legendární plavby bájných Vikingů, kteří na svých štíhlých 10 – 20 veslicích obeplouvali Evropu, ale i Island, Gronsko, New Foundland a snad i Afriku. Nadšenci dokázali na lodích zhotovených podle těch potopených, doplout až do Dublinu. Byla to obdoba Hayerdahlovy plavby Pacifikem před 65ti roky. Vikingové byli zdatnými plavci, ale v evropských přímořských zemích byli ve své době postrachem. Jejich kult se v Dánsku dnes pěstuje a v letních měsících se konají různé akce. Mladí účastníci si nasazují na hlavu plastové kravské rohy a oblékají kožené části oděvů.

roskilde muzeum3

V Roskilde jsem si všiml až dosud (mnou) nevídané olše. U nás jsou převážně olše černé a v menšině olše šedé, které se liší tvarem listů. V Roskilde jsem viděl stromy, které se od našich olší výrazně liší hlavně tvarem listů. Vzhledem k šišticím, které právě dospívaly bylo zjevné, že jde o olši. Jen tak mimochodem – také olše má schopnost odolávat ve vodě hnilobě. Vyráběly se z ní lopatky dříve četných vodních kol. U nás se nyní používá olšové dřevo na otop, protože palivové dřevo je právě v kurzu. Jeden z paradoxů současné doby.

Přístavní mola, doky, kryté haly, jichž je kolem vikingského muzea dost a dost jsou postaveny na dubových pilotách, které nejsou moc vidět. Zato jsou vidět nosné konstrukce, které byly na pilotách postaveny. Jsou zhotoveny z dubových profilů 30 x 12 a 20 x 20 cm. Podlahy, které jsou na nich položeny jsou z dubových fošen tlustých 5 cm na tupo (aby mohly dýchat).

Výlet do Roskilde byl zajímavý tím, jak nám umožnil kouknout do dánské minulosti i tím, jak kupříkladu mně, celoživotnímu dřevaři, umožnil porovnávat s tím jak to chodilo, případně jak to chodí u nás.

Odtud jsme se po dvanácté hodině vydali na předposlední turistickou etapu a to na ostrov MON, směrem na jih. Vzdálenost jízdy po ostrovech Sjaeland a Falster až na Mon byla 150 km. Kolem poledne se vyčasilo a tak to byla pěkná projížďka srpnovým Dánskem. V srpnu Dánům začínají dozrávat obiloviny. Na kukuřici je ještě brzy. Z autobusu jsme viděli v akci kombajny.

Ostrůvek MON je velikostí asi čtvrtinu českolipského okresu, tedy 300 km2. Turisticky se jedná o jeden z největších turistických magnetů království. Je tam příznivé klima a půda vhodná pro intenzivní zemědělskou činnost. Dorazili jsme tam přes úžinu po mostu ve 14,30 hod. Na ostrově tráví mnoho Dánů opakovaně své dovolené. Centrem ostrova je městečko STEGO s cca osmi tisíci obyvateli, které zbohatlo rybami. Dosud si uchovalo středověké hradby a každý týden se koná jarmark.

roskilde mon1

Ostrov si oblíbili také umělci, kteří si zakoupené usedlosti upravili podle svého, ale s podmínkou dodržení krajinných architektů. Výtvarní umělci zde mají své dílny a výstavní ateliery. Ostrov je ideální k provozování turistiky na jízdních kolech, jezdeckých koních a samozřejmě i na plachetnicích po moři. Je snadné přejet i na sousední ostrov Falster, protože nejde o velké vzdálenosti a krajina je rovinatá. Jen východní část ostrova vykazuje ostřejší stoupání k hlavní turistické atrakci, zvané MONS KLINT s vrcholem 143 m. Pro sebe jako cyklistu vidím na baltských ostrovech velkého soupeře v protivětru.

Než nás silnice dovedla k cíli, jímž byly křídové útesy, viděli jsme samá pole s obilím, řepou, bramborami a kukuřicí. Sem tram golfové hřiště a vedle vesnic karavanové kempy. Na vyvýšených místech kostelíky tradiční architektury, ponejvíce již zmíněna cihlová gotika nebo, a to právě zde na Monu, zářivě bílé. Křídový útes se nachází na východním pobřeží ostrova. My jsme se dívali shora dolů, ale koupili jsme si pohlednice z volného moře, které skýtají malebnější scenerii. Pohled shora dolů na pláž, kde chodili lidé jako mravenci, byl jako z Eiffelovky.

Východní část ostrova má zachovaný původní listnatý les, který působí přímo velkolepě. Porostu dominují buky, duby a jasany s průměry kmenů na odečtové výšce (140 cm) 30 – 80 cm. Stromy se vyznačují štíhlými kmeny a vysoko nasazenými korunami.

roskilde mon2

V 16,15 hod jsme odjížděli k poslednímu cíli dánského putování a to byl trajektový přístav Genser na ostrově Falster, abychom se nalodili na trajekt, který plul do německého Rostocku. Leč čekala nás zpáteční jízda krajinou a zaznamenali jsme, že Dánové měli v sobotu 18.8. téměř u každého domu vyvěšenou velmi dlouhou státní vlajku, zejména však u farem rozptýlených v krajině. Vesnice a městečka vzorně upravené. Osobně mne překvapil dosud velký podíl krytiny vlnitého eternitu 20 let a staršího, místy hodně porostlého mechem. Asi k nim ještě nedorazila fobie, kterou jsme již před 30ti roky importovali z USA kvůli karcinogenitě osinku. Také jsem si vzpomněl, že jsem se kdesi dočetl, že Dánové pěstují vánoční stromky, smrčky a jedličky, a to když jsme projeli kolem dvou specializovaných farem na ostrově Falster.

Ještě stojí za zmínku, že jsme z trajektu sledovali západ slunce, jak pomalu mizelo na obzoru ve vodě. Bylo to ve 20,35 hodin.

Severoněmecké přístavy a Dánsko byly pro mne až dosud pojmy spíš plošného charakteru. Musím říci, že těch pět dnů, poněkud uspěchaného putování, výrazně zlepšilo kvalitu mého povědomí o tématu. Byl to dobrý zájezd!

Česká Lípa 25. října 2012 Jaromír Štrumfa

Zdroj foto: internet


 

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

Přihlášení

Nechte si poradit...

Jaká kniha, divadlo, koncert či jiná akce by našim čtenářům neměly uniknout?

JAKUB ZAHRADNÍK

hudebnik a klavirista

Kniha:


Josef Kroutvor - PRAHA MIZERNÁ

"Po celé Praze postávají dvojice fízlů - jsou velmi nenápadní. Objevili se jako houby po dešti, jsou všude." Vypůjčil jsem si úryvek z knihy Josefa Kroutvora PRAHA MIZERNÁ. Josef je můj přítel a je to chodec, nejen pražský, ale třeba i benátský a je, stejně jako já, milovníkem Novohradských hor. Člověka maně napadne, kam se ti fízlové poděli? No, žijí přece dále mezi námi, milé děti... Josefovými zápiskami nahlížíme jako trhlinami ve zdech do proluk vlastní paměti. Praha mizerná je povětšinou Prahou normalizace, ale také vzpomínek na prvorepublikovou krásu a připomínkou devadesátých let, která umožnila projevit se podnikavým duchům, pardon, vlastně lidem. (Nebo přece jenom duchům?) Josef přesně vystihuje to, že Praha je vlastně vlastně ghetto a naše rozlety narazí vždy na směšně malé české poměry. S tím nemusí lidé nové doby souhlasit, ale třeba Kafka, Hašek, Čapek, Kundera, Hrabal a Kroutvor jsou myslím proti. "Pod Belvederem v parku, opět ve dvojicích, posedávají na lavičkách fízlové. Vypadají tak trochu jako buzeranti, jen by se měli k sobě více tulit." Škoda, že je ta kniha formátu, který nestrčím do kapsy, bral bych ji s sebou na vlastní potulky. Ale v zaplněné MHD s ní zase můžete někoho chutě odpálkovat.

Anketa

Počasí v ČR


Chat s osobností

Hledat

Mimísek 3

Partneři

Čtěte také...

Hradozámecká noc na Kunětické hoře přivítá Szidi Tobias nebo Viléma z Pernštejna

hradozamecka noc kuneticka horaV sobotu 1. září 2012 se hrad Kunětická hora stane centrem Hradozámecké noci. Na hradní nádvoří se večer sjedou umělci, chybět nebudou koncerty Szidi Tobias a hudební ...

Nové komentáře

Facebook

Twitter


Literatura

Jubilejní pohádkové Mýty 10 představují Dobrého prince

myty200Továrna na komiksy Crew nám v říjnu přinesla přímo pohádkový poklad – již desátý díl komiksové série Mýty, tentokráte s podtitulem Dobrý princ. Pořádná porce jedné z nejlepších komiksových sérií, co u nás nyní vychází, se zaměří na poměrně nenápadnou, ...

Divadlo

I nadšencům patří prkna

zenitba tyjatr200Divadlo Tyjátr vzniklo v pěti lidech v roce 2002 pod Otrokovickou besedou. Nyní početnější parta nadšenců do divadla a hraní je zaměřena především na pohádky a komedie a nebrání se ani různým akcím města Otrokovice. Ve ...

Film

Hasičský bál jako jeviště světa

hori ma panenkoDigitalizace význačných českých filmů, která divákům slibuje intenzivnější umělecký zážitek jak díky vyčištěnému obrazu, tak zásluhou sytějších barev, pokračuje sice hlemýždím tempem, ale přece jen s prokazatelnými výsledky - po úhelné...