Od dubna opět do zahrad pod Pražským hradem
Banner

Od dubna opět do zahrad pod Pražským hradem

Email Tisk

Zahrady perexSoubor barokních zahrad lemuje pozadí malostranských paláců v okolí Valdštejnské ulice. Na jejich výtvarné kompozici a provedení se podíleli významní architekti a stavitelé své doby; Santini, Aichl, Alliprandi, či Palliardi. Každá ze zahrad nabízí návštěvníkovi své specifické uspořádání a rozličná romantická zákoutí s nezapomenutelnými pohledy na panoráma města. Z teras přes střechy malostranských domů a věže kostelů se tak návštěvníkovi otevírá jeden z nejkrásnějších pohledů na Prahu. Zahrady jsou od roku 1992 součástí statku, zapsaného na seznamu Světového kulturního dědictví UNESCO.

 

Jižní svah pod Pražským hradem se utvářel od středověku až do 19. století. Dodnes tu najdeme stopy gotického opevnění, užitkových zahrad renesančních šlechtických paláců i reprezentativní barokní partery. Krása architektury se tu doplňuje s malebnými přírodními zákoutími, členitý terén je doslova posetý fontánami, tajemnými schodišti a průchody, gloriety a loggiemi. V Ledeburské zahradě s reprezentační salou terrenou se každoročně koná řada kulturních akcí. Zahrady jsou využívány k pronájmům například při svatebních obřadech a různých komerčních a společenských akcích. Kromě toho je zde možno též uspořádat komorní akce soukromého rázu.

Palácové zahrady pod Pražským hradem jsou komplex vzájemně propojených zahrad. Leží na  jižním svahu hradčanského vrchu. Původně byly budovány při šlechtických palácích; dodnes je zachován odlišný charakter jednotlivých samostatně řešených zahrad, spojených do jednoho celku.

Historie zahrad
V 16. století ztrácely hradby na jižním svahu hradčanského vrchu svou obrannou funkci; proto byly částečně zbourány. Pozemky, zahrady a vinice skoupila šlechta a měšťané. V roce 1580 byla vytvořena dnešní Fürstenberská zahrada. Zahrady byly budovány jako renesanční italského typu a sloužily k odpočinku a potěšení vlastníků přilehlých paláců. Zahrady byly zpustošeny Švédy po dobytí Malé Strany roku 1648. Při své následné obnově už byly zahrady budovány v barokní úpravě. Objevily se terasy s plastikami, monumentální schodiště, kašny a vodotrysky, saly terreny, pavilony a galerie.

Zahrady1

Ve 2. polovině 20. století byly zahrady pro svůj chátrající stav uzavřeny. Kolem roku 1990 se započalo s jejich náročnou rekonstrukcí, která probíhala ve třech etapách. Obnovená podoba zahrad pochází z 18. století. Velká Pálffyovská a obě Fürstenberské zahrady mají náročnou architektonickou úpravu, symetrickou koncepci se středovou osou, různě řešené schodiště a dekorativní a vyhlídkové architektonické prvky. Naproti tomu Malá Pálffyovská a Kolovratská zahrada mají užitkový charakter a jednoduché opěrné zdi. Správcem zahrad je Národní památkový ústav. Jednotlivé zahrady byly pojmenované podle paláců, ke kterým původně patřily.

Ledeburská zahrada
Architektonicky nejvýznamnější je velký vyvýšený parter zahrady. Západní část uzavírá sala terrena uvnitř s bohatou dekorativní výzdobou, proti ní je náročně členěná stěna s výklenkem s fontánou a sochou Herkula a mohutným symetrickým schodištěm. Terasy jsou přístupné kombinací středových a symetrických schodišť, na opěrných zdích se uplatňuje červené režné zdivo. Vrchní terase dominuje otevřený pětiboký pavilon.

Zahrady4

Malá Pálffyovská zahrada
Má zvýrazněn původní užitkový charakter. Převažují travnaté plochy a ovocné stromy.

Velká Pálffyovská zahrada
Je architektonicky zajímavější. Spodní dvě terasy jsou širší, na druhé je uprostřed malá kruhová fontána a za ní portál tunelového schodiště se slunečními hodinami. Horní vyhlídková terasa je z nižší úrovně rovněž přístupná tunelovým schodištěm v ose zahrady.

Kolovratská zahrada
Zahrada se i po rekonstrukci zachovává charakter užitkové zahrady. Zahradní architektura omezuje převážně na ovocné stromy a trávníky. V původním zahradním domku je dnes malá kavárna. Zahrada je oddělena od Velké Pálffyovské zahrady původní románskou zdí opevnění Malé Strany.

Malá Fürstenberská zahrada
Malá Fürstenberská zahrada má terasy ze všech palácových zahrad nejbohatší dekorativností a architektonickým členěním. Typické jsou ozdobné balustrády a další štuková výzdoba. Ve spodní části je gloriet ve tvaru baldachýnu, od něho mezi dvěma oranžériemi na třetí terase vede středové schodiště kryté pergolou k lodžii v horní části zahrady. Od lodžie je vpravo přístup k vyhlídkové věži.

Velká Fürstenberská zahrada
Je největší zahradou v komplexu. Je rozdělena na nepřístupnou část kolem paláce (polské velvyslanectví) a přístupnou stupňovitou část. Množství teras a stoupajících cest je koncipováno symetricky kolem střední osy vrcholící dvoupodlažním glorietem. Ve střední části jsou také dvě oranžérie. Ve výsadbě dominuje vinná réva.

Zahrady2

Zahrady jsou pro veřejnost přístupné každoročně od dubna do října.

Významné kulturní akce v zahradách
5. dubna – otevření zahrad v nové sezóně
18. dubna – Mezinárodní den památek a sídel
14.-15. dubna - Víkend otevřených zahrad
30. srpna – Hradozámecká noc v zahradách
6.-14 září – Dny evropského kulturního dědictví.  

Ppodle podkladů Národního památkového ústavu, ilustrační foto autor

www.npu.cz

( 1 hlas )

 

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit





Přihlášení

K21 se představuje

LUKÁŠ LOUŽECKÝ


šéfredaktor

    32 let, ve znamení Štír. Je z Prahy a zaměstnán prozatím v Datartu na Službách zákazníkům. V rámci své amatérské žurnalistické kariéry má za sebou psaní a fotografování pro několik webů – zejména hudebních a literárních. Namátkou zmíníme ireport.cz, vaseliteratura.cz nebo cbdb.cz. Na šéfredaktorskou pozici nastoupil počátkem roku 2018 a doufá, že tento web povede k ještě větším úspěchům, než má prozatím za sebou.

    Pro Kulturu 21 píše již několik let. “Na práci pro Kulturu 21 mě baví především to, že je tento web tak všestranný. Můžu psát o knížkách, výstavách i třeba hudbě. Navíc je v něm přátelské prostředí."

    Ve volném čase se vedle psaní a fotografování věnuje zejména své rodině – manželce a téměř tříletému synovi. Je téměř abstinent, ale občas si dá skleničku vína. Odnaučený kuřák se závislostí na brambůrkách.

    Životní motto:

    Užívej života než ti uteče.

Toulavka

Anketa

Počasí v ČR


Chat s osobností

Partneři

Hledat

Mimísek 35

Čtěte také...

Naše fotoreportáž: Clam - Gallasův palác barokní skvost na Královské cestě

palac200Ve 14. století zde stával dvůr markraběte Jošta. V 16. století byl dům přestavěn na renesanční palác rodiny Kinských. V roce 1634 ho císař daroval Matyáši Gallasovi jehož vnuk Jan Václav přikoupil několik sousedních domů a na jejich místě dal vybudovat ...

Nové komentáře

Facebook

Twitter


Literatura

Doteky života

Dotekyzivota200Říká se, že kdo má rád zvířata, má rád lidi. Taky se říká, že kdo má rád lidi, ne vždycky má rád zvířata. Obé je pravda. Znám lidi, kteří mají rádi zvířata víc, než lidi a staví potřeby zvířat nad svoje vlastní. Tak například moje teta: má...

Divadlo

Mimořádné představení s Janem Třískou se vrací na Hrad

topbanner 200Pocta Shakespearovi měla být jednorázovou oslavou loňského významného výročí legendárního dramatika. Unikátní představení Letních shakespearovských slavností se ovšem setkalo s tak mimořádným ohlasem diváků i kritiky, že ...

Film

Francouzský dokumentární film DIOR A JÁ vychází na DVD v limitované edici

dior200Těsně před Vánoci vstupuje na trh DVD unikátního dokumentárního filmu Dior a já. Francouzský dokumentární snímek Dior a já otevírá divákům dveře do mýty opředeného světa módního domu Christian Dior. Nový umělecký ředitel Raf Simons zde právě připravuje sv...