Do století páry v Lužné u Rakovníka

Do století páry v Lužné u Rakovníka

Email Tisk

MuzeumZeleznice perexMuzeum Českých drah v Lužné u Rakovníka se od roku 1999 zabývá údržbou a provozem historických kolejových vozidel, která po dlouhých letech ve službě dělají nyní radost železničním nadšencům i všem zájemcům o historii železniční dopravy.


Areál muzea je umístěn v těsné blízkosti železniční stanice Lužná u Rakovníka, v nádherné přírodě na okraji Křivoklátských lesů.

Ve zdejších sbírkách jsou k vidění mnohé technické unikáty; jak parní lokomotivy z různých období, tak i historické motorové lokomotivy, motorové vozy, nebo ukázky technických zařízení na železnici. Pravidelně sem míří také jízdy nostalgických parních vlaků.

MuzeumZeleznice1

Pohled do historie
Předchůdcem dnešního depa v Lužné byla výtopna Lužná–Lišany, která vznikla pro potřeby trati Buštěhradské dráhy z Kladna do Chomutova již v roce 1871.
Výtopna byla postavena naproti staniční budově jako remíza se dvěma stáními a administrativní budovou, jež současně sloužila jako vodárna. Objekt se zachoval dodnes; neslouží však již svému původnímu účelu.

Jak objem dopravy narůstal, přestávala kapacita zařízení postačovat požadavkům. Proto bylo rozhodnuto vystavět výtopnu novou, a to v prostorách současného depa. Ani ta však zanedlouho nebyla dostačující; proto byla v roce 1924 zprovozněna výtopna další, která již svou kapacitou vyhovovala až do ukončení provozu depa na konci dvacátého století.

S rozvojem motorové trakce se provozní význam depa začal měnit; stále větší význam nabývaly opravy kolejových vozidel.

V osmdesátých letech dvacátého století zde byla vystavěna hala pro opravy motorových lokomotiv; kvůli ní muselo být strženo několik původních objektů. Provoz depa se postupně omezoval, až byl v roce 1996 zcela zastaven.

Po ukončení provozu zde začala působit řada spolků železničních nadšenců. Svými aktivitami se snažili o další využití depa nejen pro pravidelnou výstavní činnost, ale i pro soustřeďování a opravy historických parních lokomotiv a dalších památek na jejich provoz. Od roku 1999 na tuto činnost navázaly České dráhy, které zde založily železniční muzeum. To v současné době spadá pod Depo historických vozidel.

MuzeumZeleznice3

Co můžete v muzeu najít
Většině zájemců si v souvislosti s historickou železnicí vybaví lokomotivy ze století páry. Ty jsou dnes hlavním lákadlem muzea, neboť jich má ve svém držení více než tři desítky.

Najdeme tu exponáty z různých období železničního provozu, od malých lokomotiv z přelomu devatenáctého a dvacátého století, až po nejvýkonnější stroje, které zažily vrchol a postupný útlum parního provozu ve druhé polovině století dvacátého. Větší část exponátů je neprovozní; přesto jejich konstrukce i mohutnost dodnes vzbuzují zasloužený údiv návštěvníků muzea.

Mezi nejstarší představitele parních lokomotiv zastoupených ve zdejších sbírkách, patří lokomotiva, vyrobená v roce 1899 v Rakousku; na lokálních tratích v českých zemích a později v Československu spolehlivě sloužila až do padesátých let dvacátého století.

K dalším zajímavým představitelům parní éry patří lokomotiva „čtyřkolák“ ze sbírek Národního technického muzea, která je první lokomotivou vyrobenou v roce 1920 podnikem Škoda Plzeň. O kvalitě její konstrukce svědčí skutečnost, že poslední kusy složily až do sedmdesátých letech dvacátého století.

MuzeumZeleznice2

Zástupcem elitních rychlíkových lokomotiv z meziválečných let je stroj „mikádo“, opět ze sbírek Národního technického muzea, který na první pohled zaujme zejména průměrem svých kol, který se blíží dvěma metrům. Lokomotivy této řady se objevovaly na nejprestižnějších dálkových spojích.

Vrcholem parní trakce pak byla lokomotiva „papoušek“, která se v provozu udržela až do konce sedmdesátých let.

Z parních exponátů ve sbírkách zdejšího muzea nelze opomenout ani motorový vůz s parním pohonem „Komarek“ z roku 1903, jenž byl zapůjčen ze sbírek Národního technického muzea.

Kromě parních lokomotiv se ovšem ve sbírkách muzea v Lužné nacházejí i motorové vozy.

V muzeu jsou k vidění také úzkorozchodná vozidla – jde o parní a motorové lokomotivy, které byly používány v závodové dopravě v hutních provozech v Kladně. Kromě nich je to i několik nákladních vozů.

MuzemZeleznice

Provozuschopné lokomotivy dnes slouží spolu s upraveným vozem pro přepravu cestujících k projížďkám po úzkorozchodném okruhu v areálu muzea.

Ve vnitřních prostorách muzea jsou k vidění další mnohé exponáty z různých odvětví železniční dopravy. Vedle modelů se zde nachází řada dokumentů, fotografií, trojrozměrných exponátů i různých částí lokomotiv. Rozsáhlá je také expozice zabezpečovací a sdělovací techniky.

Prostor před rotundou je využit k výstavě sbírky lokomotiv a vozů. Jsou umístěny okolo točny a na kolejích před halou oprav.

Muzeum - Jak se tam dostanete
Z Prahy je nejjednodušší cestovat vlakem z pražského Masarykova nádraží. Muzeum se nachází v těsné blízkosti železniční stanice Lužná u Rakovníka a cestu k němu od nádraží vyznačují ukazatele.

Buštěhradská dráha a její historie
Buštěhradská dráha, zkratka B.E.B. (z německého: Buschtěhrader Eisenbahn) byla privátní železniční společností na území Čech. Společnost provozovala v letech 1855–1922 síť železnic v severozápadních Čechách. Její síť spojovala Krušné hory a Podkrušnohorsko s Prahou.

Otvírací doba muzea je od 9.30 do 17.00 hodin
19.4. až 31.5. sobota, neděle + svátky
1.6. až 31.8. úterý až neděle + svátky
1.9. až 28.10. sobota, neděle + svátky

Ctibor Čejpa, podle podkladů Muzea ČD Lužná u Rakovníka, ilustrační foto autor, kontakt: www.cdmuzeum.cz


 

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

Přihlášení

K21 se představuje

KATEŘINA HAJŇUKOVÁ


redaktorka a editorka

    Narodila se koncem března 2000, je tedy znamení berana a jak říká, zcela odpovídá její tvrdohlavosti. Pochází z Karlových Varů, které moc ráda a v současnosti je studentkou čtyřletého gymnázia.

    S K21 spolupracuje od začátku července a říká, že je za to neskutečně ráda. "Editace mi otevřela nový svět, který pro mně mnoho znamená a dává mi mnoho možností."

    Mezi koníčky Kačka řadí poslouchání hudby, čtení, psaní různých příběhů, hraní na keyboard, jízdu na skateboardu a trávení času se svými přáteli. "Dalo by se říct, že mým velkým koníčkem je barvení vlasů. D§vod? Už čtyři roky si barvím své hnědé vlasy částečně na modro a nikdy bych svoje modro-hnědé vlasy nevyměnila."

    Mimo studia a editace se věnuje svému blogu. Blogerkou je už asi sedm let, při čemž svůj dosavadní blog má čtyři roky. Ve škole ji nejvíc baví psychologie, český jazyk a angličtina.

    "Ze všeho nejdůležitější je pro mě moje rodina, která mě vždy drží nad vodou. Motta a citáty jsou moje doména. Už jako malá jsem si sepisovala a opisovala motta z internetu nebo ráda prohledávala mamčiny sešity s citáty. Můj nejoblíbenější pochází od zpěváka Andyho Biersacka, který má skupinu Black Veil Brides, kterou miluji: "Každý na světě má sny. Drž je blízko svého srdce a nikdy nepouštěj..."

Toulavka

Anketa

Počasí v ČR


Chat s osobností

Banner

Partneři

Hledat

Mimísek 28

Čtěte také...

Nový projekt ukáže návštěvníkům Prahy, jak se baví místní

praha perexV České republice vzniká ojedinělý projekt, který dává dohromady to nejlepší z velkých cestovatelských portálů, jako je Coach Surfing, nebo Trip Advisor. Projekt nazvaný Guidilo si dává za cíl ukázat návštěvníkům Česka, jak se bav...

Nové komentáře

Facebook

Twitter


Literatura

František Kotleta fanouškům (nejen) scifi předkládá novinku ze světa Bratrstva krve

Kotleta Vlci 200Nakladatelství Epocha stihlo před koncem roku vydat mnohými českými fanoušky scifi ságy Bratrstvo krve očekávanou novinku Vlci, která je se světem slovanských upírů značně provázaná. Jaké bylo však překvapení, že tato novela není pokra...

Divadlo

Jak si vedli němečtí divadelníci v Praze?

az k horkemu konci divadloAspoň trochu vstoupila do povědomí ta skutečnost, že v meziválečné Praze kvetlo dvojjazyčné písemnictví, české a německé (přesněji německo-židovské), velké zjevy jako Franz Kafka se již dávno staly nedílnou součástí pr...

Film

Dějiny filmové hudby pro každého

dejiny filmove hudbyV téměř každém filmu slyšíme znít hudbu, ať již pochází z nějakého zdroje, který lze v kontextu obrazu rozpoznat, nebo naopak tvoří toliko zvenčí dodávaný zvukový doprovod, který v obraze nemá žádnou reálnou oporu. Hudba je r...