Parní železniční vodárna

Parní železniční vodárna

Vodarna perexVodárna byla postavena v roce 1873 při zprovozňování úseku rakouské severozápadní dráhy z Lysé přes ústecký Střekov do Děčína v roce 1874. Budova byla postavena podle architekta Karla Schlimpa, autora dnes již zbouraného kdysi nejkrásnějšího nádraží v Evropě, v Tišnově u Prahy.

I to jistě pomohlo, že objekt vodárny byl v roce 2011 zařazen mezi státem chráněné technické památky. Ve strojovně je stojatý parní kotel, voda se přiváděla uměle vybudovanou štolou z řeky Labe do studny. V prvním patře jsou dvě nádrže o celkovém objemu 110m3, ze kterých samospádem proudila voda potrubím do vodních jeřábů.

Vodarna 1

Ti dříve narození pamatují čerpání z nich do parních lokomotiv, protože byly podél trasy pravidelně rozestavěny a často se u nich čekalo, než voda byla doplněna. Ti mladší je mohou vidět na starých fotografiích, protože doba páry na železnici končila v osmdesátých letech minulého století. V počátcích bylo nutno udržovat vodárnu 24 hodin denně, proto architekt pamatoval i na byty pro zaměstnance tam pracující, dnes již opuštěné.

Vodarna 2

V rámci dnů Evropského kulturního dědictví se znova otevřela na střekovském nádraží v Ústí nad Labem tato zajímavá technická rarita, jediná v Čechách. Doposud náhražkový silný a hlučný kompresor byl nahrazen původním parním kotlem. Tedy přesněji, kotel tam je už od roku 1911, kdy byl firmou Josef Pauker a syn z Vídně vyroben. Jenže chyběl mu „rodný list“, tedy štítek o jeho původu a technických možnostech. Bez něho nemohl být znovu uveden do provozu.

Vodarna 3

Náhodou se našel, jeden pracovník si ho vzal na památku, když pára končila a jeho syn štítek přinesl. Což byla druhá náhoda, o tu první se postaral jeden milovník železniční historie před deseti lety, když se zajímal, co v tom opuštěném domku u nádraží vlastně je. Nenechal si to pro sebe a Zubrnická muzeální železnice se toho ujala. Ovšem bez nadšenců, kteří byli ochotni a schopni se do nelehké práce pustit, by to znovu upadlo v zapomenutí. Nechyběl jen štítek na kotli, ale spousta dalších věcí, které bylo nutno nahradit, protože nepoužívaný prostor se stal nejen odkladištěm všeho nepotřebného, ale mnoho věcí se hodilo nenechavým rukám.

Vodarna 4

Práce na obnově trvala mnoho let, než se mohla vodárna představit veřejností a ještě stále není úplně hotovo. Není funkční studna, potřebuje vyčistit a dost možná, že i ona skrývá svá tajemství. Vždyť od jejího zprovoznění uteklo již hodně vody v Labi. Ale snad se najdou peníze i na tuto opravu, takové komplexně dochované a dnes i udržované zařízení je jediné v Čechách a byla by to velká škoda. Na zdi vodárny jsou dochovány původní plány celého zařízení, a protože se v kotli topí dřevem, je zřejmé, že nejen on zahřívá nadšence tam působící. Pánové, kteří tam ve svém volnu pracují a dávají vše dohromady, o tomto zařízení, a nejen o něm, dokážou velmi poutavě vyprávět, takže jsou to nejen fachmani, ale znalci všeho, co se páry a její doby na železnici týká. Proto před nimi hluboce smekám.

Vodarna 5

Foto: autorka


 




Přihlášení



Anketa


Partneři

Hledat

Příběhy Elišky, Vítka a Čenišky (8)


Literatura

Komisař Wallander a podivný případ v Rize

PsiZRigy perexPoprvé jsem se seznámila se svérázným a urputným komisařem Kurtem Wallanderem v románu Než přijde mráz (také jsem o něm tehdy psala), kdy odhaluje s dcerou Lindou podivná úmrtí s náboženským podtextem – a při pátrání o ni t...

Divadlo

Ivánek pomůže Jaruš!

200aV uplynulém týdnu se objevila zpráva, že herečka Jaroslava Hanušová musela ze zdravotních důvodů podstoupit amputaci nohy. Na pomoc oblíbené kolegyni a kamarádce se rozhodli přijít Petr Čtvrtníček a Jiří Lábus, kteří se rozhodli uspořádat mimořádné představ...

Film

Herecký koncert Jana Wericha v krásné dvojroli

cisaruv-pekar 200Historická komedie Císařův pekař a Pekařův císař (1951) byla už v té době barevná, a přitom natočena tak dokonale, že dějový spád celého filmu nenudí ani dnešní, takzvaně uspěchané době. Režisér Martin Frič