Parní železniční vodárna

Parní železniční vodárna

Vodarna perexVodárna byla postavena v roce 1873 při zprovozňování úseku rakouské severozápadní dráhy z Lysé přes ústecký Střekov do Děčína v roce 1874. Budova byla postavena podle architekta Karla Schlimpa, autora dnes již zbouraného kdysi nejkrásnějšího nádraží v Evropě, v Tišnově u Prahy.

I to jistě pomohlo, že objekt vodárny byl v roce 2011 zařazen mezi státem chráněné technické památky. Ve strojovně je stojatý parní kotel, voda se přiváděla uměle vybudovanou štolou z řeky Labe do studny. V prvním patře jsou dvě nádrže o celkovém objemu 110m3, ze kterých samospádem proudila voda potrubím do vodních jeřábů.

Vodarna 1

Ti dříve narození pamatují čerpání z nich do parních lokomotiv, protože byly podél trasy pravidelně rozestavěny a často se u nich čekalo, než voda byla doplněna. Ti mladší je mohou vidět na starých fotografiích, protože doba páry na železnici končila v osmdesátých letech minulého století. V počátcích bylo nutno udržovat vodárnu 24 hodin denně, proto architekt pamatoval i na byty pro zaměstnance tam pracující, dnes již opuštěné.

Vodarna 2

V rámci dnů Evropského kulturního dědictví se znova otevřela na střekovském nádraží v Ústí nad Labem tato zajímavá technická rarita, jediná v Čechách. Doposud náhražkový silný a hlučný kompresor byl nahrazen původním parním kotlem. Tedy přesněji, kotel tam je už od roku 1911, kdy byl firmou Josef Pauker a syn z Vídně vyroben. Jenže chyběl mu „rodný list“, tedy štítek o jeho původu a technických možnostech. Bez něho nemohl být znovu uveden do provozu.

Vodarna 3

Náhodou se našel, jeden pracovník si ho vzal na památku, když pára končila a jeho syn štítek přinesl. Což byla druhá náhoda, o tu první se postaral jeden milovník železniční historie před deseti lety, když se zajímal, co v tom opuštěném domku u nádraží vlastně je. Nenechal si to pro sebe a Zubrnická muzeální železnice se toho ujala. Ovšem bez nadšenců, kteří byli ochotni a schopni se do nelehké práce pustit, by to znovu upadlo v zapomenutí. Nechyběl jen štítek na kotli, ale spousta dalších věcí, které bylo nutno nahradit, protože nepoužívaný prostor se stal nejen odkladištěm všeho nepotřebného, ale mnoho věcí se hodilo nenechavým rukám.

Vodarna 4

Práce na obnově trvala mnoho let, než se mohla vodárna představit veřejností a ještě stále není úplně hotovo. Není funkční studna, potřebuje vyčistit a dost možná, že i ona skrývá svá tajemství. Vždyť od jejího zprovoznění uteklo již hodně vody v Labi. Ale snad se najdou peníze i na tuto opravu, takové komplexně dochované a dnes i udržované zařízení je jediné v Čechách a byla by to velká škoda. Na zdi vodárny jsou dochovány původní plány celého zařízení, a protože se v kotli topí dřevem, je zřejmé, že nejen on zahřívá nadšence tam působící. Pánové, kteří tam ve svém volnu pracují a dávají vše dohromady, o tomto zařízení, a nejen o něm, dokážou velmi poutavě vyprávět, takže jsou to nejen fachmani, ale znalci všeho, co se páry a její doby na železnici týká. Proto před nimi hluboce smekám.

Vodarna 5

Foto: autorka


 
Banner

Rozhovor

Petr a Pavel Baťkovi aneb velký rozhovor nejen o umění

batkovi 200Herci a muzikanti Petr a Pavel Baťkovi. Můžeme je vidět jak na divadelních prknech, tak působí v kapele The End of Colours, která je lidmi velice dobře přijímána. Coverová kapela se soustřeďuje na skladby jedné z...

Hledat


Literatura

Poetiku gotických románů, cynický humor a nové možnosti výkladu děl E. A. Poea přináší deváté umění

duchove mrtvych200Po více než 160ti letech se vrací otec detektivního žánru. Scenárista a výtvarník Richard Corben se v knize „Duchové mrtvých“ ztotožňuje se stále aktuálním E. A. Poem. Legendární dílo tak nabralo nový (a značně mrazivý) dech.

Divadlo

Skleněný pokoj: Světová premiéra původně knižního bestselleru v Brně

Skleneny pokoj 200Román britského spisovatele Simona Mawera se odehrává v Brně, mezi roky 1925 a 1968. Podkladem příběhu je osud lidí kolem slavné vily Tugendhat, světově uznávaného architekta Ludwiga Miese van der Rohe.

Film

Nečekaně ztřeštěný výlet do Litvy

litva200Severský filmový podzim nabízí nejen filmy severských zemí, jak by název mohl napovídat, ale hranice se rozšiřují i na filmy z pobaltských republik. Ve filmu Litva, do toho! se můžete seznámit s největší pobaltskou zemí prostřednictvím ztřeštěné roa...