Za stolováním do Náměšti

Za stolováním do Náměšti

namest perexVelká vídeňská snídaně, koláče se zmrzlinou, savojskými piškoty, čokoládou i pečenými kaštany, snídaně v dámském appartementu, nebo svatební banket; to vše nabízí první prohlídkový okruh zámku v Náměšti nad Oslavou. Aranžmá Stolování na zámku představuje prostřený stůl na šlechtickém sídle v 19. a 20. století v mnoha jeho podobách, určených roční i denní dobou, módou i aktuální rodinnou situací šlechtických majitelů.

 

Aranžmá v pokojích náměšťského zámku dokládá, že šlechtě byla vlastní vysoká kultura a ušlechtilý mrav, které se projevovaly jako součást souboru dědičných ctností i při jídle a stolování. Do detailů vypracovaná aranžmá působí, jako by se obyvatelé zámku pouze na chvíli vzdálili od stolů, aby průvodci mohli návštěvníky zámku seznámit nejen s dobovými potravinami a surovinami, ale i s postupy jejich úpravy ve vybrané pokrmy, používaným nádobím a náčiním a způsoby servírování. Všechny exponáty – od stolů po nejmenší lžičku – jsou autentické; pocházejí z původního vybavení zámku v Náměšti nad Oslavou a dosud nikdy nebyly podobným způsobem vystaveny. Dochování stolního prádla na zámku je přitom ojedinělé; soubor zahrnuje stolní deky, které se vkládaly pod ubrus a tlumily nepříjemné cinkání nádobí, ubrusy, ubrousky vkládané mezi talíře, které pomáhají zachovávat jídlo teplé, ubrousky, do nichž bylo vloženo pečivo, a ubrousky, které sloužily k ochraně oděvu a před začátkem jídla byly ozdobně složeny vedle talířů. Složení jednoho ubrousku, které vyžadovalo škrobení a žehlení, trvalo i hodinu a půl a svým způsobem představovalo typ umění.

namest

Autorky výstavy se učily ubrousky skládat podle historických návodů a rad starých publikací celý rok, protože některé způsoby skládání byly  a dodnes jsou tajné. Jako první mohou návštěvníci zhodnotit velkou vídeňskou snídani. Společně s francouzskou představovala v polovině 19. století standardní typ velké snídaně, zvané kontinentální. Obsahovala vejce vařené naměkko, císařskou žemli s máslem a zavařeninou a pravou zrnkovou kávu s mlékem či smetanou. Nejednalo se tedy o žádné přejídání. Císařské žemle jsou i dnes známé houstičky kaiserky, pečivo, které podle příkladu císaře Františka Josefa běžně snídalo panstvo i zaměstnanci zámků po celé monarchii. Koláče znamenaly vybočení z obvyklého, či stanoveného stravovacího rytmu. Jejich složení určovala paní domu podle toho, komu byly určeny, lákavé jsou však všechny; na náměšťském zámku můžeme zatoužit po koláči se zmrzlinou, savojskými piškoty a čokoládou nebo s pečenými kaštany, plněným koláčem a kakaem. Oblíbeným moučníkem byla šarlota, která se připravovala ze sezónního ovoce se slazeným vaječným krémem prokládaným a olemovaným savojskými, tedy cukrářskými piškoty. Osvěžení v letních dnech nabízela i zmrzlina.  

Stolování všedních dnů žen přibližuje snídaně v dámském appartementu, tedy v soukromých místnostech paní domu, kde kvůli časté fyzické indispozici dané mnohými těhotenstvími, trávila velkou část svého času. V dětských appartementech zase autoři výstavy přibližují stravování těch nejmladších; zde se servírovala převážně kaše, nejčastěji jáhlová. Stravu dnů postních zastupuje císařský trhanec s restovanými sušenými švestkami a cukrem.

Oblíbený způsob stolování mužů ukazuje lovecká tabule v pánském salonu, kde si přítomní pochutnávali na paštikách s kyselou smetanou, různými ovocnými omáčkami, přikusovali chléb mazaný máslem a popíjeli kvalitní červené víno. Na závěr pánské večeře přišly na řadu typické míchané salonní nápoje jako bischof, punč či bowle. Na stole nechyběly tzv. nástolníky, ozdobné výjevy loveckých scén sestavené ze sošek rozmístěných na podložce z mechu, trávy a dalších přírodních materiálů. Sošky byly původně modelované z marcipánu a posloužily zároveň jako dezert, později však byly nahrazeny trvanlivými porcelánovými.  Vrcholem instalace je svatební banket. Slavnostní svatební hostina byla prostřena pouze pro členy obou právě svázaných rodin, servírovala se na stříbře a řídila se závaznými pravidly. Iniciačním pokrmem a zároveň tzv. jídlem na podívanou bývala na svatebních tabulích paštika, velmi často z labutího masa – labuť symbolizovala ideální obraz nevěsty, krásu, půvab, čistotu těla i duše, panenství. Paštika tvořila tělo labutě, do něhož byl původně zapíchnut krk, křídla a ocas.  

Stolování na zámku - Prostřený stůl na šlechtickém sídle v 19. a 20. století
Státní zámek Náměšť nad Oslavou
Kurátoři Ing. Lucie Bláhová, Lukáš Gregor, vědecký koncept výstavy, texty PhDr. Vítězslav Štajnochr, Ph.D., odborná spolupráce PhDr. Libuše Ruizová Jitka

www.zamek-namest.cz


 
Banner

Rozhovor

Ivo T. Budil: Nejsem si jist, zda evropské hodnoty obstojí

TBudil200Profesor Ivo T. Budil patří mezi nejznámější české antropology. Založil a několik let vedl Filozofickou fakultu Západočeské univerzity v Plzni. V současnosti působí na Katedře mezinárodních vztahů a evropských studií Metropolitní univerzity Praha. Je ...

Hledat

Příběhy Elišky, Vítka a Čenišky (28)


Literatura

Claudia Lazar, Monika Cordes: Vegetariánské dobroty

Vegetarianske-dobroty-box-na-web (2)36 tipů na kartičkách. Zdá se vám to málo? Jen do chvíle, než se těmi recepty pěkně jeden po druhém proberete. Pak zjistíte, že jsou to základy pro různé další obměny, které vynikají především ná...

Divadlo

Záhada Jablůňkov witch

altČarodějnici, která stojí za ztrácením dětí, nemají jen v Blair. Jedna jí podobná řádí i ve vesnici Jablůňkov. Tu z Blair “jen” mapovali studenti s kamerou v ruce, proti čarodějnici od Jablůňkova byl nasazen detektiv Lupa. Její záhadu rozpl...

Film

Negativní postavy mám raději, říká čerstvý padesátník, herec Roman Luknár

roman luknar perexZnámou tváří je Roman Luknár už od svých dětských let, kdy začal hrát ve slovenském filmu a televizi, zatímco české publikum se s ním seznámilo až poměrně nedávno. To už byl vystudovaným hercem, ale do Česka si zpravidla jen tak...