Zanedlouho propuknou silvestrovské oslavy spojené s vítáním příchodu nového roku. Je to velká společenská událost, kdy se lidé hromadně veselí, hodují a popíjejí, o půlnoci otevírají lahve sektu a za svistu létajícíh rychlých špuntů, rachotu petard a záře ohňostrojů se objímají a přejí si vše nejlepší, hodně lásky a štěstí.

 

Mnoho z nás si dává novoroční předsevzetí s úmyslem zlepšit něco ve svém životě, jako by právě tento kalendářní zlom nastartoval i pozitivní posun v naší mysli a pomohl nám, zbavit se různých slabostí a neřestí. Po Novém roce jsou tedy tělocvičny plné žen a můžů, odhodlaných shodit přebytečná kila a zpevnit ochablé svaly, v parcích a příměstských lesích sotva popadají dech uřícení běžci a z bohorovných kuřáků se stávají nervózní nekuřáci.

Kromě faktu, že změny nemusíme vázat pouze k tomuto datu, můžeme se vzepřít i společenské konvenci a Silvestra prožít v klidu doma, dokonce i bez televize chrlící proud třeskuté zábavy. Místo televizního ovladače můžeme sáhnout po dobré knize, oblíbeném CD nebo DVD, případně si zameditovat a provést nějaký ryze osobní rituál.

Proč zrovna Silvestr a první leden jako začátek nového roku?

Svatý Silvestr I. byl třicátým třetím papežem katolické církve. Jeho pontifikát trval 21 let, 11 měsíců a 1 den a skončil jeho úmrtím 31. prosince 335. Papež Silvestr provedl úpravu bohoslužeb a vydal mnoho liturgických nařízení. Například přikázal, aby oltáře byly stavěny z kamene a ne ze dřeva, aby se nepokrývaly hedvábím, ale pouze plátnem. Stanovil přesné stupně svěcení kněží a také nechal sestavit první římský seznam křesťanských mučedníků. Podle tradice právě tento papež zavedl slavení neděle jako Den Páně.

Za Silvestrova pontifikátu došlo k definitivní proměně pohanského Říma na křesťanský. Silvestr je jedním z prvních uctívaných světců a jeho kult se rozšířil po celé Evropě. Silvestr I. se stal patronem dobré úrody a domácího zvířectva. Bývá zobrazován v papežském ornátu s knihou a mušlí nebo býkem.

Nový rok připadá podle celosvětově nejrozšířenějšího gregoriánského kalendáře na 1. ledna. Nejsme-li tedy vyznavači jiné víry, zahajujeme další rok vždy s tímto datem.

Kalendář a datování začátku nového roku prošly během staletí mnoha změnami, z celosvětového hlediska je tento stávající asi nejjednodušší. To nám však nemusí bránit v tom, abychom si začátky čehokoliv stanovili podle sebe.

A máme-li rádi oslavy podobného druhu, můžeme vítat nový rok i s Číňany, Thajci, Tibeťany, Židy, Muslimy a dalšími národnostmi a náboženstvími i během pro nás tak nezvyklých období jako září, březen či duben.

Novoroční tradice

K příchodu nového roku se váže i několik dalších tradic. Jednou z nich je podávání čočkové polévky nebo jiného pokrmu z čočky – to aby se nás držely peníze. Na novoroční tabuli by se však neměla vyskytnout jídla z drůbeže, ryb či zajíce – aby nám neuletělo, neuplavalo, neuteklo štěstí. Nemělo by se uklízet a prát, aby se hospodyňka neupracovala (protože jak na Nový rok, tak po celý rok). Na šňůře bychom neměli nechat pověšené prádlo, aby se v rodině v nastávajícím roce někdo neoběsil.

Veskrze pozitivním prvkem je posílání novoročenek, nebo-li péefek, kde si navzájem přejeme hodně štěstí. Tyto kartičky nebo mailové obrázky jsou často doplněny o štístkové symboly čtyřlístků, kominíčků či prasátek.

Ať již strávíte silvestrovský večer a nový rok jakkoliv, buďte hlavně spokojení – pocit štěstí se dostaví už sám. Třeba po novoročním výstupu na nějaký kopec u vás v okolí, nebo při procházce přírodou.

PF 2013!

Zdroj foto: internet

< Předchozí		Další >