Amsterdam, město na řece Amstel, plné malebných úzkých domků s příkrými dlouhými schody, s jízdními koly na každém volném odkládacím místě, proslavené malířem Van Goghem, kterému je věnováno rozsáhlé muzeum a především příběhem mladičké Anny Frankové, která svým deníkem oslovuje lidi po celém světě i dnes. Pokračujeme v krasojízdě!

 

Když jedete na náročný výlet, je třeba si i chvíli odpočinout, napojit se a nasytit. K návštěvě bych doporučila malé restaurace kolem zastávky Dam. Stejně jako domy jsou úzké, i restaurace nejsou v mnoha případech příliš rozhlehlé. Pár stolečků, kolem sebe místa jako mají sardinky v konzervě, tma jako v pytli, obsluha mi přišla vždy dost protivná. Rozhodně bych nedoporučovala se v amsterdamských zařízeních opít, protože vyšplhat na toalety po příkrých schodech, někde víc a někde ještě víc nepohodlných, je skoro o život i za střízliva. Pokud chcete něco „to go“, tak stánků s pizzou, hranolkami nebo jinými rychlými jídly je všude spousta. Nejhorší jsou všudypřítomné cukrárničky plné lákadel, například v podobě (téměř) nekonečných řad makronek.

A co si máte v restauračních zařízeních dát? No, nikdy neprohloupíte burgerem a kvantem hranolků. Ale ochutnat byste měli i tradiční broodjes (což ve finále může být taky burger, ale umí to i bez masové náplně). Palačinky! Rozhodně si dejte jejich pidi palačinky. Ale běžte ve více lidech – na rozdíl od nás, totiž Holanďani dávají pouze jednu „chuť” navíc - tedy můžete mít palačinky s čokoládou, nebo s banánem, zmrzlinou - ale všichni dobře vědí, že nejlepší je to s čokoládou a banánem a zmrzkou a šlehačkou...a tak dál.

Pokud jste fanoušci Vánoc, určitě vám udělá radost Vánoční obchod, kde prodávají vánoční doplňky celoročně. Mě nejvíc zaujaly vánoční baňky ve tvaru hudebních nástrojů. Ale najdete tu opravdu všelicos. Dalším obchodem, který stojí za zmínku je Japonský obchod plný víl, trollů a jiných fantasy stvoření. Pokud máte hodně peněz, rozhodně si vyzkoušejte některé z nabízených oblečení laděných do fantasy, rocku nebo steampunku. Dámy se zaradují nad velmi originálními kabelkami. Ale je tu i spousta maličkostí a věřte mi, budete chtít všechno (silná vůle je tedy nutná k odolání). Ve stáncích s tulipány - pořídíte i takové netradiční barvičky jako je tmavě modrá nebo černá, mým oblíbencem se rozhodně stal fialový tulipán.

Když vychytáte hezké počasí, zkuste bar Sky Lounge (v objektu hotelu Hilton) v blízkosti Central, ze kterého budete mít nádherný výhled na celé město. Pokud vás nebude iritovat posh DJ, hlasití Angličané a dámy na lovu...

Co ale bylo tím úplně nejdůležitějším pro mě při návštěvě Amsterdamu - prohlídka domu Anny Frankové. Její deník jsem četla už před lety a vyvolal u mě obrovský zájem o příběhy lidí, kteří prožili válku. V muzeu se nesmí fotit kvůli tomu, že návštěva může být pro mnohé hlubokým emocionálním prožitkem. To můžu potvrdit. Chodit po domě a místech, ve kterých Anna a její rodina přežívali v úkrytu válku bylo… prostě nepopsatelné. Její maličký pokojíček se zachovalými plakáty na zdech, fotografie, které rekonstruovaly dobový vzhled pokojů, makety úkrytu, aby měl člověk přesný přehled, jak život probíhal… Promluvy jejího otce z videa, který jediný přežil válku, jejich přátel, spousta nezveřejněných fotografií, ať už v knihách nebo tisku, a především původní Annin deník. V obchůdku můžete nakoupit ledacos - pohlednice, komiksy s Anniným příběhem, repliku jejího deníku a především knižní vydání deníku v různých jazycích - i já jsem si tam ulovila český překlad. Řada před domem je dlouhá kdykoliv se rozhodnete do muzea jít - ale ta půlhodinka čekání opravdu stojí za to.

Tak ještě pár věcí na závěr - dámy, to vás bude jistě zajímat a i ty, kteří si všímají kulturních rozdílů - zatímco u nás jsme zvyklí mít na toaletách u umyvadel i zrcadla, ve kterých se důležitě prohlížíme, ani v jedné amsterdamské instituci jsem zrcadla neviděla. Ne, že by chyběla úplně - ale jsou třeba v chodbičkách, nikdy ne přímo nad umyvadly. Holandština zní poněkud zvláštně, pokud nejste zvyklí, ale z psaného textu se dá mnoho věcí odvodit. No, ale třeba slovo “kaas”, tedy “sýr” byste asi jen tak neuhádli.

Už jen pozorovat amsterdamské domy je umělecký zážitek sám o sobě. Holanďani nejsou fanoušky záclon (netuším ale proč) a tak je možné sem tam nahlédnout do jejich příbytků, ať už těch na souši nebo těch na vodě. Interiéry jsou ale v obou případech neuvěřitelně vkusně zařízené. To mají všichni takové estetické cítění nebo je Amsterdam zlatou kolébkou pro bytové designéry? V oknech některých domů můžete vidět i kopie secesním obrazů nebo krásné barevné vitráže. Na střechách si zase někteří užívají v zimních zahradách.

Jak jsem slibovala na začátku – Amsterdam je město, ve kterém je toho mnoho k vidění a poznávání.

Foto: autorka

< Předchozí		Další >