Vydejte se s Dominikou na cestu Jižní Amerikou

Vydejte se s Dominikou na cestu Jižní Amerikou

dominika na ceste 200Zatímco první knihu Dominika na cestě si Dominika Gawliczková vydala vlastním nákladem, po té druhé už skočilo nakladatelství Albatros Media a rozhodně neprohloupilo a nelitovalo. Jedná se o velmi autentické vyprávění z cesty Jižní Amerikou, které Dominice mnohdy ani nebudete závidět, ale přenesete se s ní na jiný kontinent.

 


Dominika Gawliczková je nadšená motorkářka, a především velký dobrodruh. Osobně jsem na ni narazila na Youtube, kde na nějakém českém TEDxu vyprávěla o své cestě a okamžitě si mě svým nesmělým, ale osobitým projevem získala. Pak jsem byla na její přednášce o motovýpravě po Kyrgyzstánu a pak jsem ji sledovala jako nedílnou složku bandy žlutých trabantů. O její výpravě Jižní Amerikou jsem průběžně četla na jejím Facebooku a také si byla poslechnout přednášku plnou fotek ve zlínské aule. Ohledně knihy jsem trochu váhala, protože jsem se bála, aby mi přinesla něco nového, ale dobře jsem udělala, že jsem se do ní pustila.

V prvé řadě musím pochválit obálku, skvělé ilustrace, sazbu i celkový koncept knihy. Ta je členěna podle zemí (Kolumbie, Ekvádor, Peru, Bolívie, Argentina, Paraguay, Brazílie a Uruguay) a jednotlivá vyprávění jsou ještě uvozovány nadpisy. Za každou zemí se nachází fotoalbum s několika krásnými a velmi kvalitními fotografiemi z daných zemí. Ty dotváří celkový obrázek a nechávají čtenáře nasát atmosféru. Ačkoliv jsou fotky malého formátu, vůbec ničím netrpí a nejsou rozmazané nebo podobně znehodnocené.

Obálku má svědomí Dana Ledl (Myokard), která vystihla obsah knihy přesně tak, jak Dominika chtěla. Znázorňuje totiž dvě „tváře“ Dominiky i cesty samotné, a to jak tu, kdy je všechno skvělé, tak i tu druhou, kdy je jednoduše všechno špatně. Ostatně sama Dominika k tomu ve svém statusu na Facebooku napsala, že si všichni mysleli, že na obálce bude ona a motorka a chápala to jako dobrý marketingový tah. „Už jsem si představovala, jak mi na obálce budou vlát vlasy, budu mít sexy šaty a výraz jako Angelina Jolie, vedle mě bude stát nablýskaný supersport, protože jezdím hrozně rychle... no a pak ta sekunda pominula. A já si uvědomila, že nechci stylizovanou sexy obálku, protože ani moje zážitky často nejsou moc sexy. Chtěla jsem, aby obálka řekla něco o obsahu, aby vystihla skvělé momenty a pohodovou náladu, úplně stejně jako velká dramata i nedostatek sil.“ Všechno tohle se opravdu bezvadně povedlo a skvěle ladí také použité barvy, tedy oranžová a modrá nacházející se v celé knize, ať už v podobě nadpisů nebo drobných ilustrací.

Dominika strávila na cestě 10 měsíců, projela 8 zemí, najela 11 237 kilometrů a má za sebou opravdu krušné zážitky, mezi které patří například návštěvy nemocnice, zubaře přepadení, nebo poruchy a motorky. Myslím, že spousta lidí už by to vzdala a jela domů, ale ona se nevzdává, snaží se čelit všemu s humorem a pořád doufá, že to bude lepší. Odměnou jsou jí pak nezapomenutelné zážitky a taky jistě ten osobní pocit, že to vše ustála. Samozřejmě, je to její kniha, takže kdyby chtěla, popíše jen to pozitivní. Ale to ona nemá zapotřebí, není taková, a právě díky tomu je kniha skvělá, a tak autentická.

Někomu její styl možná nemusí úplně sednout, ale já knihu přímo zhltla. A i když jsem spousty popsaných příběhů znala z přednášek, stejně mě čtení moc bavilo a díky Dominičinu odstupu to vše vyznělo ještě trochu jinak.

„Fuj mně je blbě. A depresi to nezahnalo. Přepadají mě myšlenky, jestli to má ještě cenu. Mám před sebou ještě zatraceně dlouhou cestu, ale stojí to za to, když se přemáhám? Nemusím si přece nic dokázat, možná prostě pojedu rovnou na jih do Buenos Aires, to je nejpřímější cestou, a i tak dost daleko. Nebaví mě ta civilizace, nebaví mě ti lidi, světla, výběr jídla, hluk, ale nechci ani zpátky do pustiny. Nechci nikam, nechci nic.“ (str. 238)

Dominika Gawliczková se narodila 22. srpna 1992 v Havířově a na motorku nasedla ve 13 letech a rozryla s ní tátovi zahradu. Má za sebou nejdelší českou ženskou sólo motovýpravu do Kyrgyzstánu i expedici z Austrálie do Asie se žlutými trabanty. Vystudovala strojní inženýrství, a i když toho o motorkách a cestování pořád moc neví, zvládla na nich projet 33 zemí. Své zážitky předává ve formě deníkových zápisků, fotoreportáží i na desítkách cestopisných přednášek po celé republice. Jejím zatím nejnáročnějším dobrodružstvím byla právě Jižní Amerika.

dominika na ceste

Dominika na cestě Jižní Amerikou
Autor: Dominika Gawliczková
Žánr: cestopis
Nakladatelství: CPress ve společnosti Albatros Media
Rok vydání: 2018
Počet stran: 344
Hodnocení: 90 %

http://www.albatrosmedia.cz/tituly/40167166/dominika-na-ceste-jizni-amerikou/



Související články:
Nejnovější články:
Starší články:

 





Rozhovor

Adam Mišík: Návrat Flamenga s mým tátou byla ta nejúžasnější věc, co se mohla stát.

adam misik200Adam Mišík je zatím pro většinu lidí jméno méně známé. Patnáctiletý chlapec, který se na svoji životní cestu připravuje od píky a váží každého kroku. Žongluje s pěti míčky, škola, přátelé, rodina, hudba, herectví a všechno drž...

Hledat

Příběhy Elišky, Vítka a Čenišky (33)


Literatura

Hilary Mantelová se umí dívat kolem sebe

zavra200Autorku rozsáhlých historických románů Hilary Mantelovou nemusíme českým čtenářům dlouze představovat.  V češtině vyšly už tři její romány – Wolf Hall, Předveďte mrtvé a Za temnotou. Na pulty knihkupectví se pro milovníky této skvělé britské prozaičky ...

Divadlo

Příběhy a postavy Bohumila Hrabala ožijí na scéně Divadla Kolowrat

Dum foto perexInscenaci Inzerát na dům, ve kterém už nechci bydlet uvede na scéně Divadla Kolowrat v pondělí 21. května v 19 hodin pod produkční záštitou ArtWay, z. s. herecké kvarteto Milan Mikulčík, Simona Vrbická, Jiří Bartoň a Kateřina Březinová -...

Film

Týždeň slovenského filmu 2016

tyden slovenskeho filmu 200Prehliadka Týždeň slovenského filmu 2016, ktorá sa koná od 11. do 17. apríla v bratislavskom Kine Lumiére sa predstaví domácou tvorbou uplynulého roka. Nadväzuje tak na priaznivo prijatý prvý ročník, ktorý vznikol m...