V Bavorsku najdete celkem čtyři zámky, které nechal postavit Ludvík II. Bavorský, aby se mohl opájet krásou a aby se schoval před světem. Jeho práce měla být vládnutí, ale on se raději věnoval umění a představoval si život v jeho oblíbeném středověku, jeho vzory byli Lohengrin a Tannhäuser. Středověké umění a život také značně ovlivnily výslednou podobu pozoruhodných staveb.

 

 

Prvním z představovaných zámků je notoricky známý Neuschwanstein. Možná jste ho ještě nenavštívili, ale jistě jste už podobu zámku mnohokrát zahlédli. Zámek byl dostavěn po dlouhých sedmnácti letech v roce 1886, ukrývá v sobě 200 pokojů a musíte vylézt poměrně velký kopec, než se k němu dostanete.

Z venku může zámek působit jako gotický hrad, ale jak už víte, je to poměrně moderní stavba. Ludvík miloval germánské mýty a středověk a chtěl se ve své době ukrývat před světem nejen ve svých představách, ale vychutnat si vzdálenou dobu co nejlépe to půjde.

 

V překladu znamená Neuschwanstein “nový labutí kámen” a labutě můžete v interiéru vidět v mnoha podobách. Pro historiky umění je hrad podivnou skládankou mnoha stylů - Ludvík se vůbec neomezoval ve své fantazii a do zámku si přinesl to, co se mu líbilo - a že na jednom místě sdružuje nejen historické ale i různé exotické inspirace. Teoreticky může být zámek dost matoucí, výsledek je ale tak netradiční, barevný a zajímavý, že z vás z toho bude doslova přecházet zrak. Hlavním stylem však zůstává románská architektura, část zámku se podobá spíše gotickému umění.

Stavba zámku byla tak nákladná, že si Ludvík půjčoval na budování od místních. Stavbu diskutoval se svou blízkou přítelkyní Sisi - Alžbětou Bavorskou, jejíž sestru Sofii měl pojmout za manželku. Především proto, aby utišil povídačky o tom, že ho spíše zajímají muži. Plánoval svatbu, navrhoval svatební kočár, šaty, svatební tabuli, ale Sofii si nakonec nevzal, neboť záležitost kolem mužů nebyla pouhá pomluva. Celý život obdivoval také tvorbu Richarda Wagnera, kterého různě podporoval.

 

V letošním roce zámek prochází v jedné ze svých částí rekonstrukcí. Prohlídkový okruh vám tak zabere přibližně 40 minut, z 200 místností uvidíme opravdu jen úzký výběr. Provede vás audioprůvodce, který je i v češtině.

Jedním z nejzajímavějších prostorů je jistě trůnní sál, jehož interiér je inspirován istanbulskou mešitou Hagia Sofia. Co je však opravdovou raritou - trůnní sál bez trůnu, jelikož už na něj nebylo dostatek finančních prostředků.

Druhou z nejpůsobivějších místností je Síň pěvců, která ale koncerty nehostila, i když se to podle názvu tak může zdát. Magická malba svatého lesa je inspirovaná Wagnerovou operou Parsifal.

 

Krásná je Ludvíkova ložnice, vyzdobena malbami z germánských mýtů, hlavním námětem je příběh Tristana a Isoldy. Přímo na ložnici navazuje malá osobní kaplička.

Jak už bylo řečeno - Ludvík se nesvazoval u svých návrhů na stavbu zámku žádnými pravidly, a tak, i když měl hrad navozovat středověkou atmosféru, kuchyně byla vybudována podle tehdejších nejmodernějších parametrů, při konstrukci Ludvík využíval moderní oceli.

Na zámku můžete nahlédnout do zimní zahrady, Ludvík často navštěvoval svou umělou jeskyni, která byla elektricky osvětlená, a barvy světel se dokonce měnily.

Od zámku také můžete vidět Marienbrücke, který je pojmenovaný po matce Ludvíka a je k němu ze zámku možné dojít přibližně za 15 minut, cesta je dobře značená. Jelikož se ocitnete na ne úplně stabilním mostě v obrovské výšce, zvažte své možnosti - zda se na most podívat nebo ne.

V dnešní době je v zámku kavárna a samozřejmě zámecký obchod, kde najdete mnoho předmětů s motivy Bavorska, Ludvíka II. Bavorského, labutě, pohlednice a knížečky o historii hradu. Najdete zde také malý sál, ve kterém je promítána animace, jak se zámek stavěl a jak by vypadal, kdyby se realizovaly všechny Ludvíkovy plány.

Skupiny na prohlídku vycházejí každých 5 minut a tak se z této krásné a netradiční památky stává továrna na turisty. I přesto jsem přesvědčena, že jednou za život je návštěva zámku Neuschwanstein téměř povinností.

Foto: autorka

< Předchozí		Další >