Reklama
Banner

55 let Laterny magiky v Praze

Email Tisk

later 200Historie Laterny magiky se začala psát na světové výstavě Expo 58 v Bruselu, kdy se z nápadu režiséra Alfréda Radoka a scénografa Josefa Svobody zrodil nový divadelní fenomén. Svou stálou scénu ovšem získala až rok poté: 9. května 1959 v Praze v prostorách paláce Adria. Za 55 let existence stálého souboru se uskutečnilo na 36 premiér, z nichž alespoň některé vám chceme přiblížit výstavou původních inscenačních plakátů, které je doprovázely.

 

Inscenační plakát je vždy malé umělecké dílo samo o sobě, a tak můžeme i v rámci naší výstavy sledovat tendence jeho vývoje. Od barevných koláží, přes abstraktní výtvarné návrhy či naivistické kresby a čisté grafické tisky pracující jen se dvěma či třemi barvami, až po současné pojetí, které u divadelního plakátu dosazuje do popředí fotografii jako hlavní médium sdělení. Z archivu Národního divadla jsme vybrali některé nejzdařilejší práce, které pro Laternu magiku vytvořili známí výtvarníci a grafici. Z těch nejvýznamnějších je to například Zdenek Seydl, Josef Flejšar, Vladimír Fuka, Petr Sís a další. Laterna magika se pro mnoho diváků stala synonymem divadla, které kombinuje filmovou projekci s hereckým nebo tanečním vystoupením. Jde ovšem o mnohem složitější vztah, který vytváří skutečnou inscenační originalitu. Projekce v Laterně magice není jen kulisou nebo nástrojem pro vytváření zdánlivé reality: film zůstává filmem a jeviště jevištěm, zásadní je ale okamžik jejich propojení. Obrazová a reálné složka se spojují tak nerozlučně, že by jedna bez druhé nemohly samostatně existovat, ale dohromady vytváří poetický celek. Laterna magika zachází širokým spektrem prostředků, jež nabízejí klasické i moderní technologie, má k dispozici digitální projekci a nová média, každé představení pracuje s propojením jeviště a obrazu jinak – nebojí se ani klasické projekce a ruční animace, ani nových technologií, které pracují v reálném čase. Stále je prototypem moderního a experimentálního divadla.

later 1

Ve svých počátcích byla Laterna magika součástí Národního divadla jako „výzkumná“ scéna pod vedením režiséra Alfréda Radoka, od jehož narození uplyne letos 17. prosince plných 100 let. V Bruselu slavila Laterna úspěch jako komponovaný program, poetická revue spojující tanec, hudbu, pantomimu, hrané pasáže, a tak vypadaly i první premiéry v Praze. Postupně se Laterna magika vyprofilovala jako taneční soubor. Výjimkou v dramaturgii 60. let byla celovečerní dramatická inscenace opery Hoffmannovy povídky (1963) režiséra Václava Kašlíka. Na světové výstavě Expo 67 v Montrealu se Laterna znovu prezentovala kratším programem, který později uváděla v Praze pod názvem Revue z bedny. Od roku 1973 se uměleckým ředitelem Laterny stal architekt a scénograf Josef Svoboda a na programu se objevovaly celovečerní inscenace. Prototypem se stal Pražský karneval (1974) v režii V. Kašlíka, čerpající náměty ze staropražských legend. Laterna magika oslovila i dětského diváka, a především zabodovala premiérou Kouzelného cirkusu v roce 1977. Nestárnoucí inscenace je na repertoáru dodnes jako nejstarší nepřetržitě uváděný kus na repertoáru a je nejhranější inscenací ve střední Evropě – má za sebou téměř 6 300 repríz.

later 2

V Laterně magice byla uvedena experimentálně i činoherní představení, například Noční zkouška (1981) Antonína Máši v režii Evalda Schorma s Radovanem Lukavským v hlavní roli. Inscenace poprvé využila synchronní promítání s použitím televizních kamer. Laterna magika ukázala, že dovede hrát i pro českého diváka, o dva roky později byla uvedena činohra Černý mnich s Janem Kačerem v hlavní roli. Laterna magika se přiblížila koncepci repertoárového divadla, kde se mísí zábavná a vážná témata, experimentální i tradiční postupy, které si sama vytvořila. Na přelomu 80. a 90. let patřil ke stálicím Odysseus (1987) choreografa Ondreje Šotha, v režii Evalda Schorma a s hudbou Michaela Kocába. Přípravy trvaly bezmála tři roky. Existovaly pak dvě verze: jedna se hrála v prostorách Paláce kultury, druhá byla již určená pro nově vzniklou Novou scénu ND, která se v té době stala naší novou stálou scénou. V roce 1992 se stala Laterna magika příspěvkovou organizací, zahájila mezinárodní spolupráci a byla mezi prvními v používání nových technologií. Inscenace pro tři tanečníky Minotaurus na motivy stejnojmenné povídky Friedricha Dürrenmatta poprvé obsahovala počítačovou animaci (v roce 1990!). Hra o kouzelné flétně (1992) vznikla v italské koprodukci, kde měla i premiéru, a i některé další inscenace byly poprvé předvedeny v zahraničí, například ve Francii nebo v Řecku.

later 3

V roce 2010 se Laterna magika stala opět součástí Národního divadla. V roce 2011 se uskutečnila premiéra inscenace Legendy magické Prahy, ve které se Laterna vrátila ke klasické práci divadla s filmem a tancem v režii Jiřího Srnce a s choreografií Petra Zusky. Od sezony 2011/2012 uvádí novou verzi retrospektivy Cocktail 012 - The Best of, do které bylo z nejstaršího repertoáru rekonstruováno slavné číslo Krkolomná jízda (1966). V roce 2013 měla premiéru rodinná inscenace Vidím nevidím v režii animátorky Marii Procházkové, jež je určena nejmenším návštěvníkům divadla. Přibyla také experimentální inscenace Antikódy, inspirovaná stejnojmennou sbírkou vizuální poezie Václava Havla.

later 4

V roce 2014 vznikl úspěšný projekt Human Locomotion, inscenace zabývající se životem a dílem průkopníka fotografických technologií Eadwearda Muybridge. Režisérský tandem SKUTR (Martin Kukučka a Lukáš Trpišovský) vytvořil inscenaci, která v duchu Laterny magiky spojuje všechny složky, pohybovou, hereckou, výtvarnou i hudební, jako rovnocenné a nezaměnitelné. Premiéra se setkala s velmi příznivými ohlasy odborné kritiky. Nyní Laterna chystá inscenaci, která zavede diváky do dalšího světa plného fantazie: Podivuhodné cesty Julese Verna. Premiéra v režii Davida Drábka se uskuteční 19. února 2015.

Výstava inscenačních plakátů Laterny magiky z let 1963 - 2014
v prostorách Café Nona na Nové scéně Národního divadla
Výstava potrvá do 31. 12. 2014. Vstup volný.

www.laterna.cz
www.narodni-divadlo.cz


 

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

Přihlášení

Nechte si poradit...

Jaká kniha, divadlo, koncert či jiná akce by našim čtenářům neměly uniknout?

ROBERT ROHÁL

redaktor K21

Pokud máte rádi český popík a potrpíte si třeba zrovna na osmdesátá a devadesátá léta minulého století, pak by vám mohlo konvenovat debutové album zpívajícího textaře, jehož jméno zní Vlady Gryc. CD dostalo název podle jedné z dvanácti písní - Já svý sny mám - a představuje nejen příjemné melodické písničky, ale i nový svěží hlas protagonisty, který je zároveň autorem všech textů. Témat má Vlady Gryc patrně na rozdávání, protože co píseň, to jiný příběh. Vůbec, texty jsou v případě Grycova debutu silnou stránkou, mají hloubku, jiskru i vtip. Patrně za to může i inspirativní hudební složka, což spadá na vrub hitmakera Hellmuta Sickela. Ti dříve narození si ho zcela jistě pamatují jako někdejšího manžela zpěvačky Heleny Vondráčkové, pro kterou napsal a zaranžoval hlavně v osmdesátých letech celou řadu hitů. Však se také všechny písničky opírají o vybroušený melodický styl již zmíněných osmdesátek a ozvěn let devadesátých, to vše s aranžérskými fígly současných hudebních trendů. Výsledkem jsou chytlavé písničky zabíhající hned do několika hudebních žánrů, až už jde o blues, rokenrol, šanson či latinu, s čímž ovšem zpěvák nemá problém. Pokud bych měl jmenovat alespoň pár titulů, které mě chytly na první poslech, pak je to určitě vyloženě letní hit Te Quero nebo titulní hitovka Já svý sny mám. Stejně tak se mi ale líbí autobiograficky laděný šanson Můj život, crazy písnička Tchýně (která se dočkala ve formě filmové minigrotesky originálního videoklipu) nebo óda na slavnou filmovou hvězdu - Marilyn... Další pozoruhodností debutového alba ostravského rodáka je účast slavných hostů, třeba rockové zpěvačky Tanji... Ale ocenil jsem i vyloženě vymazlený booklet plný zajímavých fotek a navíc se všemi texty, což není v této době zcela běžné. I to je další důvod, proč albu, které si nehraje na velké umění, ale přesto se po všech stránkách povedlo, přeji dobrý start a ještě lepší prodej.

Banner

Národní divadlo

  • Národní divadlo seniorům
    Sleva pro seniory Národní divadlo nabízí seniorům ve věku 65 + vstupenky s 50% slevou na vyhrazená místa všech představení ND.*  Kromě této...

Hledat

Aktuality

Městská divadla pražská
Národní divadlo Brno, Národní divadlo Brno

Mimísek 19

Partneři

Čtěte také...

Česká baletní symfonie II v Národním divadle – choreografie Kyliána, Zusky a Konvalinky na hudbu Martinů, Dvořáka, Jiráska

CBS perexBalet Národního divadla se připojuje k oslavám Roku české hudby a 17. dubna na scéně Národního divadla uvedl premiéru České baletní symfonie II. Komponovaný večer představuje české choreografy různých generací tvořící n...

Nové komentáře

Facebook

Twitter


Literatura

Dokonalé napojení

Napojeni 200Autor knihy napojení, Douglas E. Richards, vystudoval mikrobiologii, molekulární biologii a obchodní management. A právě vliv prvních dvou oborů je v jeho technothrilleru hodně patrný. Hlavní hrdinkou je vynikající molekulární bioložka, která ob...

Divadlo

Hraběnka Marica v podání půvabné Terezy Mátlové - Severočeské divadlo v Ústí nad Labem

hrabenka marica 1V pátek 13. prosince v 19.00 hodin uvedlo Severočeské divadlo s.r.o. premiéru jedné z nejoblíbenějších a nejhranějších operet Emmericha Kálmána HRABĚNKU MARICU.  Příběh lásky plný veselých zápletek, okouzlí též temp...

Film

Složité romantické vztahy ve válce

tmavomodry svet 200Vážný romantický film Tmavomodrý svět (2001) je jedním z nejnákladnějších Českých filmů současnosti. Díky dobrému jménu tvůrců Jana a Zdeňka Svěráka do něj vlož...