Báby - tak trochu jiné divadlo

Báby - tak trochu jiné divadlo

Email Tisk

baby perexAsymetrická scéna. Miniaturní bába. Operní duet. Trocha tělesné akrobacie a velký boj proti nesmyslnému režimu. To všechno v sobě ukrývá nová inscenace Báby Divadla Na zábradlí. Pesimistickými a snad až místy surreálnými texty bojoval Daniil Charms proti nepřízni totalitního režimu své země, a ta se mu také odvděčila.

 


Dramatizace textů Charmse se ujala Dora Viceniková (umělecký šéf divadla) velmi dobře. Charmesovy texty jsou totiž dost zvláštní a ne vždy lehce uchopitelné. Dlouhou dobu čekaly na své čtenáře pod pokličkou ruského nesvobodného režimu. Proti němu byla také tvorba zaměřená a po „zásluze“ byl pak autor odměněn pobytem v psychiatrické léčebně.

Na jevišti na diváky čekala trochu atypická scéna (můžete vidět na obrázku). Před představením jsem si myslela, že zadní panel, který představoval různé místnosti v bytě, bude jen určitou kulisou a ne plnohodnotným prvkem představení. Nicméně byl využit naplno a vytvářel tak opravdu zajímavý obraz v obraze.

baby1
Pokud bychom tedy chtěli mluvit o příběhu, bude to opravdu těžké. V této hře jde spíše o jednotlivé obrazy, rychle se střídající scény, někdy repetice určitého motivu. Všechno je však opředeno černým humorem a absurdními situacemi, kterým nezbývá se než smát. Nahlas, se slzami v očích, bláznivě. Nejvíce asi ve chvíli, kdy se oba mužští představitelé  hádali a jejich pře byla vystavěna jako operní duet. U mužské části bych ještě ráda vyzdvihla znamenitou pohybovou práci.

Do úvodu programu inscenátoři vybrali poznámku Charmse z roku 1937: „Pane Bože, mám k tobě již jen jedinou prosbu: Znič mne, už mne rozdrť úplně a napořád, uvrhni mne do pekla, nenechávej mne na půli cesty, ale vezmi mi naději a co nejdříve mne znič na věky věků.“ Sami si tedy dokážete představit, na jakých životních situacích autor stavěl své příběhy. Přesto svou absurditou vytvářejí komické situace.

Skvělá práce s texty i režií, navíc s výbornými výkony všech herců, dramatická hra světel. Za zmínku určitě stojí i menší role dětské představitelky (jak já říkám „miniaturní báby“) Rebeky Němcové, která svou roztomilostí vnášela do hry další rozměry. Diváci se bavili, pro Charmse našli pochopení a tak nezbývá než toto dílo zahrát dalším (náročným) divákům.

baby 2

Báby (Daniil Charms)
Uvádí: Divadlo na zábradlí
Dramaturgie a dramatizace: Dora Viceníková
Režie: Anna Petrželková
Scéna a kostýmy: Eva Jiřikovská
Hrají: Natália Drabiščáková, Magdaléna Sidonová, Dita Kaplanová, Anežka Kubátová, Petr Jeništa, Miloslav König, Rebeka Němcová
Premiéra: 13. 12. 2014
Hodnocení: 80 %
Foto: Divadlo Na zábradlí

( 2 hlasů )

 
Banner

Přihlášení



Anketa

Národní divadlo


Rozhovor

„Jsem z těch tkalců, co pracují současně na více stavech,“ prozrazuje na sebe spisovatelka Martina Drijverová

altPo dlouhých čtrnácti letech se Albatros vrátil ke knize Domov pro Marťany. Už její první vydání se vleklo neuvěřitelných 8 let. Nakladatelé, jako kdyby se této knížky báli. Veřejnost odborná ji vřele přijala – získala pět lit...

Hledat

Chaty s osobností

Příběhy Elišky, Vítka a Čenišky (33)

Čtěte také...

Irský rebel Martin McDonnagh

connemarska200Narodil se 26. 3. 1970 v Londýně irským rodičům. Na počátku devadesátých let se celá rodina stěhuje natrvalo do Irska, v té době píše McDonagh první literární pokusy. Zprvu se věnoval psaní povídek, divadelních a rozhlasových her. Mezi jeho...


Literatura

Nevšední Kouzlo všednosti

Kouzlo vsednosti 200Nakladatelství NOXI nedávno vydalo knihu oblíbené slovenské autorky Táni Keleové-Vasilkové. Ta píše o ženách a běžném životě jedinečným stylem, ve kterém se nejedna žena najde. Kouzlo všednosti čtenáře pozve do domácnosti Magdy ...

Divadlo

Sólisté Mariinského divadla představí v Praze Evžena Oněgina

mariinske divadlo 20Sólisty a dirigenta Mariinského divadla Machaila Sinkeviče uvítá jeden z nejkrásnějších a nejprestižnějších evropských hudebních sálů – Dvořákova síň pražského Rudolfina, aby zde za doprovodu Kühnova smíšeného sboru, založenéh...

Film

Jak se kdysi odečítal film

I dnes se stává, že diváci prožívají nekonečné seriály (proč by se na ně jinak dívali?), že mají tendenci vztahovat postavu na jejího představitele. Oblibu nezaručuje sebelépe zvládnutá role v "kusovém" pořadu, ale ustavičně se vracející typizované figurky: vždyť kdo vítězí třeba v soutěži TýTý?...