Válečné a poválečné období i po sedmdesáti letech stále láká ke zpracování mnoho umělců různých žánrů. Přece jenom tato doba s sebou přinesla naprosto neuvěřitelné situace a osudy. Jak by to vypadalo, kdyby se v jedné pankrácké cele potkaly Adina Mandlová a Lída Baarová, ukazuje nová hra Švandova divadla.
7. listopadu proběhla ve Studiu Švandova divadla premiéra české hry Pankrác ´45 s podtitulem Casting na popravu, jejíž autorkou je Martina Kinská, dlouhodobá dramaturgyně divadla. Kromě autorství hry si připsala Kinská u této hry i svůj režijní debut, a to velice povedený.
Nová inscenace je z části inspirovaná skutečnými událostmi a z části je to pouhá fabulace. Všechny ženy, které se setkávají v jedné cele, skutečně existovaly – herečky Adina Mandlová (Klára Cibulková) a Lída Baarová (Réka Derzsi), odbojářka Hana Krupková (Eva Josefíková), židovka Julča, která si prošla peklem Osvětimi (Andrea Buršová) a neznámá žena, která dlouho skrývá svou identitu (Bohdana Pavlíková). Některé z nich se opravdu potkaly ve věznici ve stejném čase, ale neplatí to v případě zmíněných hereček.
Zatímco Adina a Lída excelovaly především ve veselohrách, pobavení od hry nečekejte. Je to drsná sonda do doby, kdy skončila válka a přeživší začali hon na reálné i domnělé kolaboranty, a tomu se nevyhnuli ani umělci. Začaly zkrácené procesy lidových soudů, které prahly po krvi a pomstě.
Bude Adina Mandlová odsouzena k smrti za to, že si zahrála v jednom německém filmu? A jak naloží kolektivní hněv s Lídou Baarovou, jejíž vztah s nacistou Josephem Goebbelsem nebyl žádným tajemstvím? A jak to, že Hana Krupková, která se svým manželem Václavem a další skupinkou lidí přežila heydrichiádu, když aktivně pomáhala parašutistům, kteří spáchali slavný atentát? Proč je za mřížemi osudem zkoušená židovka Julča? A kdo je tajemná žena, která je vůči svému okolí naprosto apatická?
Během hry máme možnost poznat ženy blíže – inscenace hovoří o tom, jak se ženy obětovaly kvůli svým milovaným, aby zmírnili jejich utrpení. Vyšetřovatelé se je snaží zlomit, nahlodat je, vyvolat v nich paranoiu, ale ženy jsou silné, nedají se jen tak zlákat k poslušnosti.
Hra: „…je také o relativitě viny a o křehké hranici mezi kalkulem a zdravým pudem sebezáchovy. O tom, že nikdo není uchráněn před vratkými vášněmi davu. A také o paměti, která nás tvaruje, kterou ale svými skutky či zaváháním zároveň tvarujeme my,“ říká autorka. (Zdroj: tisková zpráva)
Hádky mezi herečkami dávají hře i trochu humoru, jak prohlašuje Klára Cibulková: „Dvě herečky na jednu celu jsou prostě moc!“ Morální oporou je zde Julča, která uklidňuje vztahy ve stísněném stresujícím prostoru. Zažila Osvětim, nebojí se nazývat věci pravými jmény, o svém vlastním příběhu však nechce nic prozradit.
Je třeba pochválit i scénu a kostýmy. Lucie Labajová se s obojím poprala velmi dobře. Vytvořila v komorních prostorách Studia funkční celek, který se dal jednoduše měnit, nic nechybělo ani nepřebývalo a přibližovalo tak denní realitu pankráckých vězňů. Jediná připomínka by snad byla k výběru představitelky Lídy Baarové – vzhledově skvěle odpovídá herečce, nicméně bylo poměrně dost slyšet, že původní jazyk Réky Derzsi není čeština (i když věřím, že méně cvičené ucho by tohle nemuselo zachytit).
Listopadovou premiérou divadlo získalo další zajímavý a atraktivní, i když těžký kus do svého repertoáru. Zachycuje sice dobu před sedmdesáti léty, ale téma viny a obětování se pro druhé, odvahy, ale i zvrácenosti davové psychózy je aktuální i dnes.
Pankrác ´45
Žánr: tragédie/fikce
Švandovo divadlo, Studio, Praha
Režie a úprava: Martina Kinská
Dramaturgie: Vladimír Čepek
Scéna a kostýmy: Lucie Labajová
Hrají: Andrea Buršová, Bohdana Pavlíková, Eva Josefíková, Klára Cibulková, Réka Derzsi
Premiéra: 6. a 7. 11. 2015
Hodnocení: 90 %
Zdroj foto: Ivo Dvořák, Švandovo divadlo
http://www.svandovodivadlo.cz/inscenace/332/pankrac-45/711
| < Předchozí | Další > |
|---|