Nestvůra Adolf Eichman na prknech Činoheráku. Ostravská Aréna přiveze do Ústí špičkové divadlo
Reklama
Banner

Nestvůra Adolf Eichman na prknech Činoheráku. Ostravská Aréna přiveze do Ústí špičkové divadlo

Email Tisk

Slyseni perex
Činoherní studio čeká na konci března divadelní událost. Dne 30. března zde bude hostovat Komorní scéna Aréna Ostrava se svou ceněnou inscenací Slyšení. Hra dramatika Tomáše Vůjtka, autora veršované dramatizace činoheráckého Malého prince, se stala v roce 2015 Inscenací roku v kritické anketě Divadelních novin.

 


Hlavní postavou Slyšení je bývalý nacistický pohlavár Adolf Eichmann, úřednický perfekcionista, který své schopnosti věnoval úkolu, který mu jeho nadřízení vybrali: „konečnému řešení židovské otázky“. Po válce jej izraelská tajná služba Mosad unesla z Argentiny, kde se od roku 1950 ukrýval, v roce 1961 se v Jeruzalémě konal proces, během kterého byl odsouzen k smrti a v roce 1962 popraven. Jeden z největších válečných zločinců, který aktivně organizoval genocidu evropských Židů, se před tímto soudem hájil tím, že jako německý důstojník plnil rozkazy, a proto pouze dohlížel na řádný průběh deportací, k Židům však nepociťoval žádnou zášť. Jsou však také zdokumentovány jeho výroky pronášené v kruhu přátel z SS, v nichž se ke své účasti na genocidě hrdě hlásí.

Slyseni 1


„V Jeruzalémě Eichmann bojoval o život, a podle toho taky vypovídal. V Argentině se ale o své válečné minulosti svobodně rozpovídal a namluvil několik desítek magnetofonových pásků. Obě výpovědi jsou ideově naprosto odlišné a text hry vychází z jejich konfrontace,“ říká autor Tomáš Vůjtek.


Ve Slyšení se Eichmann snaží obhájit a dožaduje se slyšení před Bohem, který však stále nepřichází. Zato se objevují další postavy. Třeba „žena z lidu“ Vlastička, zastupující ty, kteří se v rozbouřených dobách dokáží svézt na jakékoli vlně, dva kolegové z SS, polský generální guvernér a Eichmannův svého druhu protipól Frank a čtyři ostravští Židé, kteří holocaust náhodou přežili. Kariéra nacistického zločince, jenž chce samotnému Pánubohu vylíčit svou verzi událostí, je konfrontována s osudy Židů, kteří byli vyvezeni v roce 1939 do tábora v Nisku nad Sanem, kam směřovaly první Eichmannovy transporty.

Slyseni 2


Vůjtek se nebojí ve hře použít mnohdy hodně černý humor, s nímž reflektuje nacistické kariéry, a který plyne z toho, že postavy hovoří o svých osudech autentickým slovníkem, který je v dramatickém a často sarkasticky vyostřeném kontrastu s hrůznou skutečností historických událostí. Sám autor k tomu říká: „Nedokážu si představit své psaní bez humoru, zvláště tahle velká témata jej potřebují. Jinak zde hrozí, že výpověď sklouzne k sentimentálnímu patosu. Můžeme se dojímat nad utrpením obětí, ale podle mě je mnohem přínosnější, když se dokážeme vysmát zlu, které je působí. Náš svět tím sice nespasíme, ale aspoň ho lépe poznáme. Tato poznávací funkce humoru je pro mě zásadní.“


Režisérem inscenace je umělecký šéf Arény Ivan Krejčí, který ji, podle slov autora textu Tomáše Vůjtka, pojímá jako „oratorium, které se v závěru zvrhne v jakési spílání publiku, možná je to, řečeno se Shakespearem, ´příběh vyprávěný blbcem´, možné je tady úplně všechno. Každopádně je to velké divadlo.“


Fenomenální úspěch Komorní scény aréna
V neděli 20. března 2016 zaznamenala Komorní scéna Aréna i celé ostravské a vůbec moravské divadlo jeden z největších úspěchů všech dob. V rámci předávání Cen divadelní kritiky proměnila všechny své nominace v ceny.


Nejlepší poprvé uvedenou českou hrou se stalo Slyšení Tomáše Vůjtka, jevištní podoba této hry v režii Ivana Krejčího se stala Inscenací roku a Marek Cisovský za roli Adolfa Eichmanna ve jmenované inscenaci získal Cenu za mužský herecký výkon.
Nakonec vše zastřešila cena nejvyšší, prestižní ocenění Divadlo roku 2015.


Slyšení rozhodně není hodinou dějepisu
Rozhovor s autorem hry Tomášem Vůjtkem


Jaký byl prvotní impuls k napsání Slyšení? Proč ses do téhle práce pustil?
„Slyšení je posledním dílem volné trilogie, která mapuje naše moderní dějiny a snaží se tak odhalit kořeny našich dnešních problémů. Prvním dílem byla hra S nadějí, i bez ní, v níž se na pozadí skutečného příběhu odhalila podstata (nejen) českého komunismu, druhým dílem je Smíření, ve kterém se Češi smiřují s tím, jak vyhnali Němce (hra bude mít premiéru na podzim v pražské Komedii).“
Proč chce ve hře Adolf Eichmann před bohem vylíčit svou verzi událostí z 2. světové války – u soudu v Izraeli nebo v historických dokumentech ji nevylíčil?
„V Jeruzalémě Eichmann bojoval o život, a podle toho taky vypovídal. V Argentině se ale o své válečné minulosti svobodně rozpovídal a namluvil několik desítek magnetofonových pásků. Obě výpovědi jsou ideově naprosto odlišné a text hry vychází z jejich konfrontace.“
Proč byl první židovský transport vypraven právě z Ostravy? A kolik ostravských Židů bylo nakonec odvezeno do koncentračních táborů?
„Z Ostravy to bylo do Polska nejblíž. V předválečné Ostravě žilo deset tisíc Židů, osm tisíc zahynulo v táborech, zbytek emigroval. Aspoň tak se to píše v odborné literatuře.“
Ve Slyšení vystupují jak skutečné historické postavy, tak i postavy jako První a Druhý kolega nebo Paní, Manžel či Vlastička.  Jde v jejich případě o autorskou licenci nebo i ony mají nějaké své konkrétní předobrazy?  
„Postavy jsou inspirovány osudy ostravských Židů i osudy Eichmannových kolegů. Autorskou licencí je humor, s nímž jsou ty nacistické kariéry reflektovány.“
Nakolik ses musel při psaní zanořit do archívů a detailně studovat historická fakta? Jak dlouho jsi vlastně Slyšení psal?
„Půl roku jsem studoval, čtvrt roku jsem psal. Devět měsíců je magická doba, během níž se může leccos narodit. Hitler ji strávil v kriminále, kde napsal Mein Kampf.“
Jaké místo Slyšení zaujímá mezi tvými ostatními hrami, jaký máš k němu vztah, co se ti s ním pojí?
„Slyšení je poslední moje hra, kterou četl pan režisér Janík. Volal jsem mu tehdy o Vánocích a on říkal, že je v půlce a že si dělá poznámky. Uklidňoval jsem ho, že má čas a že se potkáme třeba až někdy v lednu. ´Jen jestli ještě budu´ odpověděl mi. Smál jsem se, protože jsem si myslel, že je to žert. Nebyl.“
S Nadějí, i bez ní jsi psal přímo pro Alenu Sasínovou-Polarczyk. Bylo tomu podobně i u Slyšení, byla postava Adolfa Eichmanna zamýšlena pro Marka Cisovského? A pokud ano, proč právě pro něj? Jak ovlivnil tvou představu Eichmanna?
„Na Marka jsem si myslel od první chvíle. Je to herec, který dozrál k těm největším výzvám. Navíc má humor, který je mi blízký. Věděl jsem, že s Markem si s Eichmannem můžeme pohrát a že nás to bude bavit. Vznikl tak sebelítostivý narcis, který se snaží svým příběhem dojmout své okolí. Někdy mám i obavy, že se mu to povede.“
V informacích k inscenaci se zmiňuješ o přítomnosti černého humoru. Jak jej vlastně skloubit se závažnou společenskou tématikou, je jeho funkce v takových hrách nějak specifická?
„Nedokážu si představit své psaní bez humoru, zvláště tahle velká témata jej potřebují. Jinak zde hrozí, že výpověď sklouzne k sentimentálnímu patosu. Můžeme se dojímat nad utrpením obětí, ale podle mě je mnohem přínosnější, když se dokážeme vysmát zlu, které je působí. Náš svět tím sice nespasíme, ale aspoň ho lépe poznáme. Tato poznávací funkce humoru je pro mě zásadní.“
Předchozí inscenace tvé hry S nadějí, i bez ní má podobu krutého kabaretu. Jak bys charakterizoval jevištní podobu Slyšení?
„Ten tvar se těžce definuje. Možná je to oratorium, které se v závěru zvrhne v jakési spílání publiku, možná je to, řečeno se Shakespearem, ´příběh vyprávěný blbcem´, možné je tady úplně všechno. Každopádně je to velké divadlo.“
Někoho by možná mohlo napadnout, že inscenace o Adolfu Eichmannovi a druhé světové válce bude jakousi divadelní hodinou dějepisu, a třeba ho i odradit. Pokud bys měl diváky naopak nalákat - čím tedy bude Slyšení?
„Hodina dějepisu to rozhodně není. Ty hodiny jsou dvě a jsou velmi alternativní. Historická fakta se zde různě interpretují a každá z postav má svou pravdu, kterou chce obhájit. Často je to pravda vylhaná, jak už to v historii bývá, ale o to zajímavější ta konfrontace je. Občas do ní zlomyslně zasáhne i autor, když kupříkladu nechá Eichmanna, aby si nacvičil Bachův houslový koncert. A to už je něco, co se jen tak neslyší.“

Tomáš Vůjtek: Slyšení / Komorní scéna Aréna Ostrava
Činoherní studio / čtvrtek 30. března / 19.00
informace: http://www.cinoherak.cz/repertoar/slyseni-arena/

Tisková zpráva - v Ústí nad Labem 21. března 2017
S použitím pramenů Komorní scény Aréna připravil Petr Kuneš
          
Činoherní studio města Ústí nad Labem, p. o.

www.cinoherak.cz


 

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

Přihlášení

K21 se představuje

KATEŘINA HAJŇUKOVÁ


redaktorka a editorka

    Narodila se koncem března 2000, je tedy znamení berana a jak říká, zcela odpovídá její tvrdohlavosti. Pochází z Karlových Varů, které moc ráda a v současnosti je studentkou čtyřletého gymnázia.

    S K21 spolupracuje od začátku července a říká, že je za to neskutečně ráda. "Editace mi otevřela nový svět, který pro mně mnoho znamená a dává mi mnoho možností."

    Mezi koníčky Kačka řadí poslouchání hudby, čtení, psaní různých příběhů, hraní na keyboard, jízdu na skateboardu a trávení času se svými přáteli. "Dalo by se říct, že mým velkým koníčkem je barvení vlasů. D§vod? Už čtyři roky si barvím své hnědé vlasy částečně na modro a nikdy bych svoje modro-hnědé vlasy nevyměnila."

    Mimo studia a editace se věnuje svému blogu. Blogerkou je už asi sedm let, při čemž svůj dosavadní blog má čtyři roky. Ve škole ji nejvíc baví psychologie, český jazyk a angličtina.

    "Ze všeho nejdůležitější je pro mě moje rodina, která mě vždy drží nad vodou. Motta a citáty jsou moje doména. Už jako malá jsem si sepisovala a opisovala motta z internetu nebo ráda prohledávala mamčiny sešity s citáty. Můj nejoblíbenější pochází od zpěváka Andyho Biersacka, který má skupinu Black Veil Brides, kterou miluji: "Každý na světě má sny. Drž je blízko svého srdce a nikdy nepouštěj..."

Toulavka

Anketa

Národní divadlo

  • Národní divadlo seniorům
    Sleva pro seniory Národní divadlo nabízí seniorům ve věku 65 + vstupenky s 50% slevou na vyhrazená místa všech představení ND.*  Kromě této...

Banner

Partneři

Hledat

Aktuality

Městská divadla pražská

Mimísek 30

Čtěte také...

Horor PSYCHO na jevišti Divadla Tramtarie

psycho plakat 200V pátek 10. října a v sobotu 11. října proběhly v Divadle Tramtarie první a druhá premiéra nejnovější inscenace Psycho v režii hostující divadelní režisérky Hany Mikoláškové. Jedná se o divadelní adap...

Nové komentáře

Facebook

Twitter


Literatura

ŽELVY NINJA POKRAČUJÍ VE SVÝCH KOUSCÍCH PIZZY

Ninja 200Tak si můžete vychutnat druhé menu Pizzy želv. Druhý díl komiksové série Želvy Ninja: Menu číslo 2 lze už koupit.  Pokračuje v zavedeném příběhu čtyř želv. Na konci prvního dílu jsme opustili geneticky upravené plazy v době, kdy byl zajat jejich mento...

Divadlo

Blackbird

200divNárodné divadlo uviedlo 18. októbra v divadle Kolowrat v Prahe hru Blackbird podľa námetu Davida Harrowera. Hlavné postavy si zahrali Jiří Štěpnička ako Raymond a Jana Pidrmanová ako Una a vedľajšiu postavu dievčaťa stvárnila Matylda Blattná.

...

Film

Normální autistický film získal v Jihlavě cenu za nejlepší český dokument

autisticky film200Na 20. ročníku MFDF Ji.hlava získala Česká televize po Ceně Respektu pro Reportéry ČT tři další ocenění. Normální autistický film Miroslava Janka bodoval v kategorii Česká radost a získal i Cenu studentské poroty. Televizní dokume...