Když jsme se rozhodli pro rodinný poznávací pobyt v Londýně, bylo nám hned jasné, že bychom měli navštívit taky nějaký muzikál. Výběr představení na londýnském West Endu je opravdu velký, a tak rozhodování nebylo zrovna snadné. Protože jsme chtěli zaujmout i své dospívající dcery, vybrali jsme nakonec moderní rockový muzikál Bat out of Hell v divadle London Coliseum. Lákadlem byly nestárnoucí hity amerického rockera Meat Loafa, které tvořily hudební stránku představení. Londýnská média představení hodnotila mimořádně pozitivně jako „must see“ kulturní událost léta. Vstupenky bylo možné zakoupit předem prostřednictvím voucheru a vyzvedli jsme si je pak přímo v divadle půl hodiny před představením.

 

V Londýně je stále všude plno lidí, a vzhledem k nedávným teroristickým útokům tam platí také přísnější bezpečnostní opatření, která se týkají i návštěvníků divadla. Hned při vstupu jsme prošli důkladnou kontrolou obsahu batohů a kabelek. Není možné dovnitř pronést žádné tekutiny, každá lahev s vodou musí před vstupem do divadla skončit v odpadkovém koši.

  

Další odlišnost oproti našim divadlům je v tom, jak jsou návštěvníci oblečení. U nás se tradičně dbá na slavnostní oděv, ale v Londýně to tak není. Většina lidí byla oblečena neformálně, někteří dokonce i sportovně – výjimkou nebyly ani kraťasy a nátělník. Slavnostní šaty nebo sako a kravatu byste v celém divadelním sále spočítali na prstech jedné ruky. Diváci byli uvolnění, v ruce kelímek s vínem nebo pivem, tleskali do rytmu, zpívali hity společně s účinkujícími. V krásném historickém sídle English National Opera to na nás působilo přece jen trochu nepatřičně. Ale, jiný kraj, jiný mrav.

Samotné představení bylo úchvatné. Zpívaná angličtiny nebyla pro cizince vždy zcela srozumitelná, ale dějová linie se dala hezky usledovat. Byl to příběh o lásce, naději, hranici mezi dobrem a zlem, životem a smrtí protkaný spoustou skvělých rockových melodií. Hlavní hrdinkou je Raven, která je dcerou bohatého a vysoce postaveného muže. Strat je spolu s několika dalšími mladými lidmi pro vědce záhadou, protože v době, kdy dosáhnou 18 let, přestanou stárnout a navždy zůstanou mladí. Raven a Strat se do sebe zamilují, ale její otec jejich lásce nepřeje. Obává se toho, jak bude jejich vztah fungovat, když ona zestárne, ale Strat zůstane stále mladý. V základních obrysech děj připomínal příběh o Romeovi a Julii.

  

Diváci neměli šanci se nudit ani chvilku. Přestože bylo představení poměrně dlouhé (i s přestávkou asi tři hodiny), bylo svižné a mělo spád. Nápaditá byla také scéna. Dlouhý jídelní stůl se během chvilky proměnil v opravdový automobil, který se posléze zřítil do propadla.

Není divu, že se protagonisté dočkali téměř nekonečného potlesku ve stoje a museli přidávat stěžejní píseň „Bat out of Hell“. Diváci si odnesli příjemný kulturní zážitek. I my jsme si z Londýna, kromě mnoha jiných zážitků a dojmů, odvezli nezapomenutelnou vzpomínku na úžasné představení.

Závěr je tedy jednoznačný. Pokud se budete rozhodovat, který muzikál v Londýně navštívit, Bat out of Hell je rozhodně dobrá volba. Ti, kteří milují klasické rockové melodie a netradiční divadelní pojetí, jistě nebudou litovat.

< Předchozí		Další >