„Dělat si srandu z blbců, na tom není nic špatného“

„Dělat si srandu z blbců, na tom není nic špatného“

Email Tisk

blbec k veceri 200Inscenace Blbec k večeři má podtitul gurmánská komedie na cizí účet a v minulé sezóně ji uvedlo Městské divadlo Zlín. Režie se ujala Hana Mikolášková a život ji vdechli především Marek Příkazký a Josef Koller.

 


Blbec k večeři je dílem francouzského scenáristy, producenta, režiséra, filmaře a divadelníka Francise Vebera. K jeho známým dílům patří například Únos, Velký blondýn s černou botou, Muž z Acapulca, Hračka nebo napříkald KOndoMEDIE nebo Drž hubu! Blbec k večeři je známý také díky stejnojmennému francouzskému filmu z roku 1998 nebo novější americké verzi z roku 2010. Jedná se o příběh vycházející ze zlomyslné kratochvíle – zvát si na večeři jako speciální hosty osoby, kteří mají kuriózní zájmy a rádi o nich hodně mluví a tím pádem jsou ostatním pro smích.

Hlavní hrdinou je Pierre Brochant (Marek Příkazký), který si pozve Francoise Pignona (Josef Koller), vášnivého stavitele Lega zaměřeného především na slavné světové stavby. Pierre se těší, že tohle je ten blbec blbců, ale sám na tom také není nejlépe… Když k němu Francois přijde, chytnou ho zrovna záda a také jej opustí žena. Francois se mu snaží pomoci a svým chováním a především telefonováním vše spíše zhoršuje a o vtipné momenty opravdu není nouze.

blbec k veceri1

Blbec k večeři je v prvé řadě výborně napsaná hra plná skvělých dialogů. Děj plynule ubíhá, vše je vtipné a také promyšlené. Díky tomu všemu jde o takové univerzální dílo, které je opravdu pro každého. Navíc si myslím, že musí bavit i herce a bylo by složité jej pokazit. O tom ve Zlíně rozhodně není řeč, všichni herci odvedli výbornou práci a nade všemi vynikal právě „blbec k večeři“ v podání Josefa Kollera. Jeho nadšení, smích a celkové pojetí bylo jedinečné a zasloužil si největší potlesk. A do paměti se zaryla také Jana Drgová díky mini roli svérázné telefonistky.

Na závěr se ještě budu opakovat a opět musím pochválit skvělou scénu. Na ní mě nejvíce zaujaly koule na pétanque, které byly jak opravdové, tak svítící a jednalo se o moc pěkný detail. Hodně se pracovalo také se světly, což dokázalo skvěle dotvořit či podtrhnout atmosféru.

Nechoďte s blbci na večeři, raději si na ně zajděte do divadla, nebudete litovat.

blbec k veceri2

Název představení: Blbec k večeři
Uvádí: Městské divadlo Zlín
Režie: Hana Mikolášková
Hrají: Marek Příkazký, Marie Vančurová, Jan Leflík, Josef Koller, Zdeněk Lambor, Romana Julinová, Zdeněk Julina, Petr Lukáš, Jana Drgová
Premiéra: 25. 2. 2017
Hodnocení: 80 %

Zdroj foto: Městské divadlo Zlín



Související články:
Nejnovější články:
Starší články:

 
Banner

Přihlášení



Anketa

Národní divadlo


Rozhovor

Co odhalilo Tajemství rodu?

Helena Voldanova 200Na televizních obrazovkách České televize běžel cyklus Tajemství rodu, který představuje, jak pátraly po svých předcích nejrůznější známé osobnosti. Odbornou konzultantkou pořadu je Helen...

Hledat

Chaty s osobností

Příběhy Elišky, Vítka a Čenišky (33)

Národní divadlo Brno, Národní divadlo Brno

Čtěte také...

Molierova klasika přešitá podle vzoru dnešní společnosti má pořádné grády

misantrop 200Misantropa hraje kde kdo. Každý ho zná a alespoň jednou za život by ho měl v divadle vidět. Nutně to však nemusí být hra posazená do tehdejší doby. Hrát ho ale ve svetrech se sobem na hrudi a z původního textu zachovat pouze jm...


Literatura

Jak se ve válce utváří mentalita lidí?

moralni dilema 200Druhá světová válka stále patří k nejčastěji zkoumaným historickým skutečnostem.  Anglický historik Michael Burleigh, od něhož známe již Nové dějiny Třetí říše a Pozemské mocnosti, však v objemné, více než sedmisetstránkové knize MOR...

Divadlo

Vánoční premiéra divadla Masopust

fotoweb 200Divadelní společnost Masopust, od ledna usídlenou v Eliadově knihovně Divadla Na zábradlí, čeká krátce před Štedrým dnem první premiéra letošní sezóny. V režii Štepána Pácla uvede mystérium Paula Claudela Zvěstování Panny Marie.

...

Film

Zákruty filmové kolektivizace

altKdyž se na televizní obrazovce izolovaně vynoří nějaký film, zpravidla bývá pro nezasvěceného diváka obtížné zařadit si ho do přiměřeného kontextu, vnímat jej jako určitý korálek umístěný na dlouhé vývojové škále. Týká se to rovněž kolektivizačního drama...