Homo eroticus - zajímavý projekt brněnského divadla Buran Teatr

Kultura21.cz

Homo eroticus - zajímavý projekt brněnského divadla Buran Teatr

Email Tisk

Homo eroticus 2Koncem září uvedlo profesionální divadlo plné mladých lidí erotickou baladu Homo eroticus, aneb láska v době těla. Režisérka Gabriela Ženatá spolu s týmem realizátorů vytvořili férii, složenou z několika obrazů, ve kterých se bez obalu věnují problému sexu. Je zajímavé, že se v inscenaci vůbec nenachází jméno Freud, i když celá ta erotická balada je výsostně freudovská. (Nakonec, je to už český fanomén, ono rčení Vodňanského a Skoumala: Freude, Freude, Freude, vždy na tě dojde.)

Pokud si pamatuji z dávných přednášek psychologie na Karlově univerzitě, tak Feud rozeznával Id (ono) které vyvěrá z duševní energie, z libida. Potom Ego (Já) které se řídí reflexí vnějšího světa ve mně a má sebezáchovnou funkci. Do třetice je tady Super ego (nad Já) jde o vývojovou stopu agresivity, konfliktu, který si neseme se sebou už od vztahu k matce a obsahuje i podvědomé omezení, konflikty se samýmsebou. Tak to bychom měli hodně stručné připomenutí.

Ale zmiňuje se o tom proto, že ta erotická balada, jak ji autoři nazvali, má v sobě vepsané všechny tři freudovské principy „Lásky v době těla“. Velmi přesně nazvaný podtitulu inscenace. Totiž ona „doba těla“ tady je a vůbec neuškodí, když se do té doby trochu ponoříme. (Až po čumáček.)

Homo eroticus 1

Tak nejdřív vnější stránka inscenace. Podle stručného bulletinu budeme svědky úplné nahoty mužů a žen na scéně a občas se postavy budou vyjadřovat hodně vulgárně. („Řvala jsem, dělej ty píčo, copak nevíš, jak se šuká?!“). To všechno v té inscenaci opravdu je a do hlediště mohou vstoupit jenom diváci starší osmnácti let. Je to mírně komické. Minule jsem v tramvaji zaslechl rozhovor tří děvčátek, tak patnáctiletých, a to vám byla slovíčka, která ze sebe ty středoškolačky sypali. Jim nahota a vulgární lexika určitě nevadila. Všechno se točilo (nahlas) kolem tématu, se kterým klukem ze třídy se lépe šuká.

Tak to bychom měli. A teď už skutečně pár slov k obsahu a především, předvedení obsahu. Všechno se točilo kolem sexu. Ale o lásce tam toho moc nebylo. Chci to, chtíč, nechci to, potřebuji to a na co by mi to bylo. Ono to slůvko TO zastupuje všechny formy vztahu k sexualitě. Především k neuspokojené sexualitě. Dva páry, (občas se trochu prostřídají) jsou majiteli vnitřního napětí, nespokojenosti a hlavním důvodem je libido. Sexuální pud, žádán, odmítán, pud frustrující, místo toho, aby byla důsledkem libida slast. Touha totiž vůbec nemusí být slastná…

Režisérka spolu s herci vytvořili nevšední podívanou do světa sexuality. A pokud jsme viděli třeba na scéně úplně nahý pár muže a ženy, kteří se k sobě do sugestivní hudby pomalu přibližovali, tak to byl pohled na dva, kteří jsou si neuvěřitelně cizí a zároveň vytvářejí napětí vzájemného přitahování. Něco jako zakázané dráždění. Neuvěřitelně sugestivní scéna. Pravidelně jsme svědky touhy a odmítání. Jednou chce žena muže, jindy muž ženu. Ale nesetkávají se. Jakoby se pohybovali každý na jiné koleji. A touha je ničí. Je to však marná touha po lásce. Vítězí touha naplnit své libido. Vlastně se setkáváme s dvěma páry, kteří jsou neuvěřitelně egoističtí. Proto nemohou najít své vytoužené štěstí.

Dokonce ani básník který smolí na zemi své verše a nedaří se mu, není spokojený a vzdaluje se od přirozené sexuality, utápí se v iluzích. 

Vnikající je pohybová spolupráce protagonistů. Zajímavé, v programu jsem nevyčetl autora choreografie. Tak to asi bude zase týmová tvorba, moudře vedena režisérkou. Pohyby byly živelné a stejně nepřekročily etické hranice v tak „lechtivém“ obsahu. Velmi pomáhaly hercům v jejich pravdivém, sebevyjádření. Do hudby Martina Nešporka (kytara) hrají dvě mladé ženy, Lucie Ingrová a Ažbeta Vaculčiaková, mužský element v inscenaci zastupují Dominik Teleky a Petr Holík.. Mladé, energické, hledající a stejně nešťastné postavy. Divák jim drží palce, aby se konečně našli. Vždyť láska je ten kouzelný proutek, který nás utváří… Bohužel, protagonisté jsou ve své touze a v preferování sexu na prvním místě neuvěřitelně osamělí. Sklenky s vínem často štrngají, smích je však chtěný, jedovatý. Režisérka pracuje s jakousi podobou brechtovského zcizovacího efektu, který vždy přibrzdí pozitivní emoce, které by ze vztahu mohly vzejít.

Suma summarum: Inscenace Homo eroticus, aneb láska v době těla je zvláštní, odvážná a naštěstí zdařilá přehlídka emočního vakua v oblasti sexuality, tělesnosti, toho nešťastného libida, které by mělo lidem přinášet štěstí.

Při potlesku na závěr se na scéně ukázala i režiséra s nádherným snad dvouletým dítětem v náručí. Byla to známka toho, že na světě je i láska, která tvoří takové krásné drobečky. A to je dobře.

Homo eroticus logo

Realizační tým:
Režie – Gabriela Ženatá 
Dramaturgie – Sabina Machačová 
Scénografie, kostýmy – Magdaléna Paráčková 
Hudba – Martin Nešporek 
Hudební konzultant – Ondrej Kalužák 
Produkce – Jana Fišerová 
Asistentka režie – Kateřina Minaříková 
Light design – Tomáš Tušer 
Zvuk – Ondrej Kalužák 
Foto plakátu – Pavel Nesvadba 
Foto inscenace – Dagmar Husárová 
O4soby a obsazení:
Lucie Ingrová 
Alžbeta Vaculčiaková 
Petr Holík 
Dominik Teleky 
Martin Nešporek 

Premiéra 14. a 29. září 2018 v BURANTEATRu.

www.buranteatr.cz



Související články:
Nejnovější články:
Starší články:

 




Přihlášení



Banner

Anketa

Národní divadlo


Rozhovor

Richard Jaroněk: Starý lovec už jen tak bezmyšlenkovitě do všeho nekouše

Jaronek zralok perexCo si mnozí z nás představí, když se řekne ,,velký bílý ŽRALOK“? Hádám, že jste si právě vybavili nezastavitelného zabijáka, nejen díky filmu ,,Čelisti“ obecně vžitý předsudek. Nemám pravdu? Tito tvorové ale za svou robustnost ne...

Hledat

Chaty s osobností

Příběhy Elišky, Vítka a Čenišky (12)

Aktuality

Městská divadla pražská
Národní divadlo Brno, Národní divadlo Brno
  • Káťa Kabanová dobývá Neapol!

    Dnes má v Neapoli premiéru inscenace Káťa Kabanová, v hlavní roli se objeví sólistka Janáčkovy opery Pavla Vykopalová. Zlomte vaz!

Z archivu...

Čtěte také...

Česká premiéra výjimečného Handkeho textu v Olomouci

cuc200Dramatický fragment Petera Handkeho Proč kuchyň? o osmi stranách se stal předlohou pro hodinovou inscenaci režiséra Jana Žůrka v olomouckém Divadle na cucky. Poetické přemítání o kuchyni se proměňuje v hlubokou a soustředěnou rozpravu o smyslu bytí a plynutí...


Literatura

Ti, kteří kradou mango - Křest sbírky povídek studentů Literární akademie

Dvacet mladých spisovatelů a spisovatelek si představovalo exotické ovoce - mango. Hledali inspiraci ve svém životě, skládali písmenka do uzavřeného celku, zkoušeli žít životy svých literárních postav, házet jim pod nohy konflikty a vymýšleli zajímavé pointy. Pod vedením Reného Nekudy, pedagoga kurzů tvůrčího psaní na Literární akademii

Divadlo

Hodně smutná „road-movie“

rumuni perexKdyž si v televizním programu nebo u anotací filmů přečtete „road-movie“, obvykle to je bláznivá (ne moc kvalitní) komedie plná alkoholu a těžko uvěřitelných situací. Co se ale stane, když si tento žánr vezme d...

Film

The Amazing Spider-Man: znovu a jinak z pohledu ženy

altSamotná postava Spider – Mana letos slaví padesát let od doby, kdy se představila světu v Marvelovském komiksu Stana Lee a Stevea Ditko. Tenkrát pravděpodobně ještě nikdo netušil, že se pavoučí muž stane takov...