Další fáze rekonstrukce budovy Janáčkova divadla je ukončena. Kolik se ozývalo škarohlídů, že se to k výročí sta let republiky nepodaří. Avšak 17.11. byl zahájen Mezinárodní hudební festival, věnovaný dílu Leoše Janáčka, právě operou, která zazněla už při prvním otevření nové budovy divadla v roce 1965. To je už 52 let (!) Postupnou rekonstrukci si tato brněnská budova opravdu zasloužila.
Na tiskové konferenci 8. 11. byly promítány i fotografie z chystané inscenace. Jsem přesvědčen, že by se Janáčkovi, i autorovi předlohy Těsnohlídkovi, líbily. Možná by se dal celému dílu dát společný jmenovatel: HRAVOST. Kostýmy, výtvarné pojetí scény, kopec dětí na jevišti, rekvizity které potěší děti i mámy a táty, kteří si ještě nezapomněli hrát. (Kdo si hraje, nezlobí).
Janáčkova pohádka je pro budoucnost opery veledůležitá. Přiláká totiž do hlediště dětské diváky. A to je v našem dnešku, který je tak digitalizován, hodně důležité. Díky takovýmto inscenacím snad máme (alespoň částečně) o budoucí diváky opery postaráno.
Sedmnáctého proběhla slavnostní premiéra a otevření budovy Janáčovy opery pro diváky. Osmnáctého pak, u druhé premiéry Lišky Bystroušky, byl ve spolupráci s Českou televizí realizován první přímý přenos opery v rámci celosvětového projektu www.operavision.eu. Diváci na celém světě tak mohli vidět naši Bystroušku. A nezůstane jenom u tohoto projektu. Majitelé zmíněné webové aplikace si přísně vybírají operní domy a náš byl tímto „vpuštěn“ do celého světa. To opravdu není maličkost.
Jsme malá země. Musíme udělat všechno pro to, aby naše kultura byla ve světě vidět. Když jsem v New Yorku mluvil s jedním obchodníkem a chtěl jsem mu vysvětlit, kde je Česko, přikývl. „Jo znám, Čečensko…“ Tak jsem tu naši zemi začal lokalizovat a on hned řekl: „Jo, znám. Jágr, Havel…“ To je fajn, že nás trochu znal. Větší radost by mi udělal, kdyby řekl: „Jo, znám. Jágr, Havel, Janáček…“
Příhody lišky Bystroušky
Příroda kolem mne opsala kruh, který nemohu překročit, sedím v něm a učím se milovat život.
Premiéra 17. listopadu 2018 v Janáčkově divadle
autor: Leoš Janáček
libreto: Leoš Janáček
hudební nastudování: Marko Ivanović
dirigent: Marko Ivanović, Robert Kružík
režie: Jiří Heřman
scéna: Dragan Stojčevski
kostýmy: Alexandra Grusková
světelný design: Daniel Tesař
sbormistr: Klára Složilová Roztočilová
dramaturgie: Patricie Částková
asistent režie: Silvie Adamová
Zdroj foto: ND Brno
| < Předchozí | Další > |
|---|
Patří k našim nejvyhledávanějším muzikálovým herečkám, stala se první tuzemskou Evitou a už několik let se těší přezdívce česká Edith Piaf, neboť písně slavné šansoniérky interpretuje opravdu skvěle, jak se můžete přesvědčit na jejích koncer...
V polovině léta se uskuteční 93. ročník tradičního divadelního festivalu Jiráskův Hronov. I letos festival nabídne kromě bohatého programu semináře s divadelními odborníky určené nejen hercům, ale i široké veřejnosti. Semináře se zamě...
Cenné svědectví doby přináší kniha s názvem Korespondence Janouch/Vaculík. Unikátní dopisy pocházejí z archivu Nadace Charty 77 a dokumentují vztah dvou intelektuálů, jaderného fyzika a spisovatele, jejichž...
Zlínský divadelní festival Setkání Stretnutie se letos konal již poosmnácté. V dobách svých začátků byl zaměřen především na tvorbu zemí Visegrádu, postupem času vykrystalizoval do přehlídky české a slovenské diva...
Také letos spatříme na obrazovce všechny možné pohádky (včetně několika premiérových), aniž diváci již rozlišují, zda vznikly v televizi nebo se původně promítaly v kinech. Jenže: každý rok se opakují stále tytéž tituly. Mají společný jediný rys - té...