Reklama
Banner

Nabarvené ptáče představilo první díl s názvem Bastard

Email Tisk
ImagePalissimo Company uvedlo 7. a 8. února v divadle Archa reprízu kontroverzního tanečního představení z trilogie Nabarvené ptáče jeho první část s názvem Bastard. Že se jedná o skrze neotřelé a velmi poeticky zaměřené dílo se mohlo přesvědčit plné hlediště a mírně šokovaní diváci.

 



Kniha Nabarvené ptáče je prvotinou spisovatele Jerzyho Kosińkého z roku 1956 a pro toto představení se stala inspiračním zdrojem námětu. Ten má na svědomí i s choreografií Pavel Zuštiak. Původem Slovák žijící již dlouhá léta v New Yorku vymýšlel projekt pro získání kulturního grantu, z něhož vznikla právě tato trilogie. První díl, Bastard, měla českou premiéru na festivalu Akcent a pro úspěch se vrátila na dva večery do Divadla Archa. Příležitost vidět tanečně audiovizuální představení měli i obyvatelé Žiliny, Bratislavy, Bánské Bystrice a samozřejmě Newyorčané. Ti už se dočkali také premiéry druhého dílu, která by snad měla být v budoucnosti k vidění i u nás.

“Je to velmi osobní představení.” říká Pavel Zuštiak, kterému nešlo o doslovné převyprávění příběhu, nýbrž o snahu přivést diváka do stavu, kdy může cítit nástrahy exilu takřka na vlastní kůži. Právě tomuto tématu je hra věnovaná. Z knižní předlohy se námět promítnul do polohy, kdy se v uceleném společenství octne cizinec, který na první pohled vyčnívá v davu. Dějově je to znázorněné pomocí performerů, jež se na představení dobrovolně podílejí. Zajímavostí je, že v Čechách byl o účast na jevišti největší zájem. Takřka šest desítek amatérů se ke konci představení zapojují do děje a vzniká tak neobvyklá masová scéna a situace, kdy se pomalu půlka diváků zvedá a stává se na pár minut důležitými herci. Pro divadelní představení velice neobvyklé, ale po hodině toho sound projektu už nic nemůže překvapit, protože divák už po pár minutách začne tušit, že na klasické divadlo rozhodně nepřišel.

Image


“Není to depresivní, nýbrž realistické.” dodává pan Zuštiak. Možná tak obhajuje velice temné tóny, které jsou všechny hrané živě. Christian Federickson je zakladatelem americké skupiny Rachels a nyní se podílí na této scénické hudbě, která posouvá představení do jiné dimenze. Místy divák zůstává lehce ve strachu, šoku či přemýšlí, zda se smát. Protože tenhle projekt je ospravedlnitelně možno označit nálepkou vysoké umění, či chcete-li hluboký underground. Tanečník a také spoluautor Jaro Viňarský předvádí neskutečný a fyzicky náročný výkon. Divákům se představuje v lehce intimním světle, nejen kvůli takřka nulovému oděvu, ale především hlubokému hereckému projevu.

Druhý díl trilogie jde ještě hloub v práci s publikem, protože divák je obklopený dějem a sám si rozhoduje, do jaké míry se nechá do představení zakomponovat. Model klasického divadla je zde naprosto vytěsněný, ale v posledním pokračovaní se k němu Pavel Zuštiak opět navrací, i když hlediště je konstruováno z obou stran a děj se odehrává veprostřed mezi návštěvníky.

Image


Autoři tohoto projektu poukazují na perspektivu pohledu, ze kterého vidíme, a i na to, že snaha získat domov není ustálená a může se měnit. Nápad a myšlenka jsou zajisté inspirativní, avšak představení samo je spíše velice nečitelné. Děj a poselství je vidno zřejmě jen pro milovníky hlubokých hádanek, kteří se rádi ztrácejí v síle umění daleko za hranicí mainstreamu. A takových zřejmě ani při reprízách v Divadle Archa moc nebylo, protože potlesk po zmateném konci představení byl poněkud rozpačitý a nejistý.

Zdroj foto: archatheatre.cz



Související články:
Nejnovější články:
Starší články:

 

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

Přihlášení

Nechte si poradit...

Jaká kniha, divadlo, koncert či jiná akce by našim čtenářům neměly uniknout?

ROBERT ROHÁL

redaktor K21

Pokud máte rádi český popík a potrpíte si třeba zrovna na osmdesátá a devadesátá léta minulého století, pak by vám mohlo konvenovat debutové album zpívajícího textaře, jehož jméno zní Vlady Gryc. CD dostalo název podle jedné z dvanácti písní - Já svý sny mám - a představuje nejen příjemné melodické písničky, ale i nový svěží hlas protagonisty, který je zároveň autorem všech textů. Témat má Vlady Gryc patrně na rozdávání, protože co píseň, to jiný příběh. Vůbec, texty jsou v případě Grycova debutu silnou stránkou, mají hloubku, jiskru i vtip. Patrně za to může i inspirativní hudební složka, což spadá na vrub hitmakera Hellmuta Sickela. Ti dříve narození si ho zcela jistě pamatují jako někdejšího manžela zpěvačky Heleny Vondráčkové, pro kterou napsal a zaranžoval hlavně v osmdesátých letech celou řadu hitů. Však se také všechny písničky opírají o vybroušený melodický styl již zmíněných osmdesátek a ozvěn let devadesátých, to vše s aranžérskými fígly současných hudebních trendů. Výsledkem jsou chytlavé písničky zabíhající hned do několika hudebních žánrů, až už jde o blues, rokenrol, šanson či latinu, s čímž ovšem zpěvák nemá problém. Pokud bych měl jmenovat alespoň pár titulů, které mě chytly na první poslech, pak je to určitě vyloženě letní hit Te Quero nebo titulní hitovka Já svý sny mám. Stejně tak se mi ale líbí autobiograficky laděný šanson Můj život, crazy písnička Tchýně (která se dočkala ve formě filmové minigrotesky originálního videoklipu) nebo óda na slavnou filmovou hvězdu - Marilyn... Další pozoruhodností debutového alba ostravského rodáka je účast slavných hostů, třeba rockové zpěvačky Tanji... Ale ocenil jsem i vyloženě vymazlený booklet plný zajímavých fotek a navíc se všemi texty, což není v této době zcela běžné. I to je další důvod, proč albu, které si nehraje na velké umění, ale přesto se po všech stránkách povedlo, přeji dobrý start a ještě lepší prodej.

Banner

Národní divadlo

  • Národní divadlo seniorům
    Sleva pro seniory Národní divadlo nabízí seniorům ve věku 65 + vstupenky s 50% slevou na vyhrazená místa všech představení ND.*  Kromě této...

Hledat

Aktuality

Městská divadla pražská
Národní divadlo Brno, Národní divadlo Brno

Mimísek 19

Partneři

Z archivu...

Čtěte také...

Taková normální rodinka vytvořená z prachu hvězd

200diV naší galaxii je asi 200 miliard hvězd. Z toho asi 10 miliard podobných našemu Slunci. Asi. Protože ročně se narodí asi 7 hvězd a několik umře. Kolem většiny hvězd obíhají dvě i více planet. To je asi 1 bilion planet. Z toho asi 1 miliarda podobných Zemi....

Nové komentáře

Facebook

Twitter


Literatura

Pětihvězdičková Blue Star

modra hvezda200Desetidílný projekt švédského spisovatele Jana Guillou Velké století se dostává do své poloviny. Vracíme se ale zpět k letům, které jsme mohli zaznamenat již v předchozím díle Klapky na očích. Tam jsme ale válečné období prožívali naivním ...

Divadlo

Helen Mirren se opět představí jako královna Alžběta II. – tentokrát na divadelním jevišti a v přímém přenosu i v českých kinech

audience200Národní divadlo v Londýně nečekaně přidalo nový titul, kterým zakončíme letošní sezónu přímých přenosů světové činoherní špičky do českých kin NT Live. V nové produkci West End se slavná Helen Mirren

Film

Matt Damon je pryč, přichází Renner a Bourneův odkaz

Bourneův odkazTrilogie sledující osudy Jasona Bourna si získala velký obdiv kritiků i diváků. Tajný agent se vynořil z moře se ztrátou paměti a postupně začal zjišťovat, čeho se účastnil a kým vlastně je. Jeho napínavou akční pouť ...