Banner

Balada pro banditu po ostravsku

Email Tisk

altDo divadla se chodí na 3D představení plné přehrávání a emocí. I když bývá kino lepší, jsou hry, kvůli kterým stojí za to divadlo navštívit. Jednou z takových je prověřená klasika Balada pro banditu.

 

 

 

V Ostravském divadle Jiřího Myrona byl při sobotní opakované premiéře zrovna parný letní den a divačky si tak oblékly svoje nejvolnější zahalené šaty, jaké ve skříni mohly najít. U drsného představení podobný obrázek poněkud kontrastuje, protože hra je o středověkém loupežníkovi, který na frontě souložil s kdejakou krasavicí a nedokázal se uživit jinak než krádežemi.

Nikolovi se ale daří z fronty utéct přímo do náruče své milované Eržiky, která na něj podle všeho celou vojnu čekala. Je panovačná a hysterická, nelíbí se jí, že utekl. Určitě si ho četníci najdou. Ale válka právě končí a každému je vcelku jedno jakých válečných přečinů se kdo dopustil. Nastává nová doba. Četníci se střídají, majetkové poměry mění, nastávají nové pořádky. Nikola by mohl jít se svými kamarády pracovat na pole, ale proč by to dělal? Lidé jako Starý Dač, kteří bohatli za války, budou na úkor ostatních bohatnout nadále, i když se „všechno“ mění. Na různé právní kličky, podmazávání a lichocení musí mít člověk žaludek, a ten Nikola nemá.

alt

Avšak není to přímo romantický snílek. I když často zpívá a řeší své vnitřní pochody, dokáže být tvrdý a zásadový. Všichni hrdinové a stateční hoši z vojny se v byrokracii, povoleních a různých papírech ztrácejí. Být soustředěný a vypálit včas ránu je něco jiného, než se vrtat tužkou v nose. I když jde od Eržiky jen velmi nerad, musí chodit loupit, aby měli peníze.


A tak to začíná. Láska sice kvete za každého počasí, ale pořád je třeba mít kam ulehnout a čím krmit dítě. Kdyby se rozhodl jinak a začal obdělávat pole, možná by vedl klidný život. Na druhou stranu si dali autoři hry práci s tím, abychom mohli vidět, jak Nikolova loupežnická profese s Eržikou vlastně mává. Je pořád jako na trní, nadává a těší se, až se její muž vrátí.

alt

Když se jednou Nikola nevrací, snaží se ji dostat jeden četník. Eržika vytrvale odolává, ale nakonec přece jenom podléhá.
„Je bůhví kde.“ říká četník.
„Je chlap, já jen ženská.“
Nikola mezitím na svých výpravách bojuje se svým svědomím. Nevrací se domů a pořád loupí. Protože je mu všeho líto, zavádí u banditů nové manýry a chudým lidem strká peníze místo toho, aby je kradl. Jakoby netušil co si vlastně počít a kde vrátit všechno co dělá špatně. Vrací se domů až poté, co jej vlastní kamarádi otrávili. Kdyby se mu to nestalo, možná by se vrátit ani nechtěl, což vypadá dost divně. Jakoby už od začátku nepomyslel na to, že lupič, kterého každý zná, už nemůže bydlet, kde se narodil. Přitom ho ani nenapadlo vzít Eržiku sebou, a tak je přibližně polovina písní ze hry věnována žalu a nespravedlnosti světa.

Až odloučení od kamarádů ho přimělo zariskovat a přiotrávený se ke své Eržice vrátit. Ta už jej dávno podvádí a jen co jej vidí, chce po něm okamžitě sex, což je velmi podezřelé. Její panovačnost je pryč, hysterie taky odezněla, jakoby přišel jenom další zákazník. Nikola četníka střílí do hlavy a kolem něho samotného se pomalu stahuje smyčka. Už není mezi svými a jeho loupeže jsou moc velké na to, aby ho nechala policie být jen tak.

alt

Příběh o loupežníkovi Nikolu Šuhajovi a Eržice je velmi dobře strukturovaný a zábavný. Hlavní zápletku sice tvoří skoro výhradně jakási svéhlavost postav, na druhou stranu chyby v jejich rozhodování působí adekvátně. Jsou totiž poměrně časté i dnes.

Mazaný obchodníček dobře ví, za jakou nitku zatáhnout, aby se mu dobře vedlo. Pokud to člověk myslí s ostatními vážně a je mu s někým dobře, už si pozor nedává. Nikola byl nakonec sice bohatý a spravedlivý, ale ze své ženy udělal couru a nechal se zabít. Říká se, že nejsilnější emoce vyvolávají krizové situace a čestné chování je dobrý základ do života každého z nás. Pokud se však ocitneme v komplikovaném prostředí, je třeba myslet i na zadní vrátka.

Balada pro banditu
Uvádí: Ostravské divadlo Jiřího Myrona
Režie: Peter Gábor
Scénář: Milan Uhde a Miloš Štědroň
Hrají: Igor Ozorovič (Nikola Šuhaj), Veronika Lazorčáková (Eržika)
Premiéra: 14.6.2012
Hodnocení: 80%


Zdroj foto: ndm.cz, fotograf: Radovan Šťastný


 

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

Přihlášení

Nechte si poradit...

Jaká kniha, divadlo, koncert či jiná akce by našim čtenářům neměly uniknout?

GABRIELA KUBENOVÁ

výtvarnice

Kniha:


Daniel Glattauer - Dobrý proti severáku

Kniha Dobrý proti severáku je moderní a vtipnou variací na epistolární román. Emmi Rothnerová chtěla přes internet zrušit předplatné časopisu Like. Kvůli překlepu ale její e-mail dostane Leo Leike. Protože Emmi mu dál posílá e-maily, upozorní ji Leo na její omyl. Začne tak nezvyklá korespondence, jakou lze vést jen s osobou naprosto neznámou. Na tenkém ostří mezi absolutním neznámem a nezávaznou intimitou se oba víc a víc sbližují, až si nakonec musí nevyhnutelně položit otázku: snesly by milostné city, které rozkvetly v e-mailech, osobní setkání? A co by se stalo, kdyby ano? Anotace ke knížce, která psala o jednom e-mailovém omylu a nastartovala neobvyklou korespondenci, mne zaujala a e-knihu jsem hned zakoupila. Opravdu mě nepustila a přehltla jsem ji přes noc, dá se to, je to pro mě velice čtivé a děj má spád. Mám ráda podobná nedorozumění i v opravdovém životě a ne jedno se mi už i přihodilo, takže jsem se do toho začetla a stala se téměř součástí knížky.Po poslední větě nastalo… no tohle? To snad nemůže být konec, to nejde, aby to takhle skončilo, to mi snad ten autor udělal schválně…. Ale bylo to tak, byl to konec, žádné další stránky, žádné další věty a dokonce ani slova nenásledovala…. Tohle se mi u málokteré knihy stane……. Ale za pár měsíců jsem objevila volné pokračování…. „Každá sedmá vlna“, neváhala jsem ani minutu, knihu zakoupila, opět v digitální podobě, ačkoli jsem totální milovník knih, které můžu otevřít a ke které můžu i přivonět, a pro mě bylo to pokračování snad ještě lepší. Takže pokud jste milovníky zamotaných životních příběhu a šťastných konců, dejte se do čtení. Daniel Glattauer (nar. 1960) pochází z Vídně, je spisovatel a novinář. Píše sloupky, soudní reportáže a fejetony. Jeho kniha Dobrý proti severáku se stala bestsellerem, v roce 2006 byla nominována na Německou knižní cenu a byla přeložena do mnoha jazyků a adaptována do podoby divadelní i rozhlasové hry. V Německu se dosud prodalo více než osm set padesát tisíc výtisků. Na přání čtenářů vyšlo pokračování Každá sedmá vlna (2009).

Národní divadlo

  • Národní divadlo seniorům
    Sleva pro seniory Národní divadlo nabízí seniorům ve věku 65 + vstupenky s 50% slevou na vyhrazená místa všech představení ND.*  Kromě této...

Hledat

Aktuality

Městská divadla pražská
  • Duben 2017
    Aktuální dubnové číslo. Obsahuje pokračování...
Národní divadlo Brno, Národní divadlo Brno
  • Cena Thálie pro Pavlu Vykopalovou

    Vítězkou výročních cen Herecké asociace Thálie 2016 v kategorii Opera ženy je členka souboru opery Národního divadla Brno Pavla Vykopalová. Stejně jako...

Mimísek 6

Partneři

Čtěte také...

Řádná dávka originality, abstrakce a destrukce v belgickém Springville

altUmíte přesně určit hranice své představivosti? Co je pro vás tak akorát a co je už příliš? Belgické uskupení CAMPO se vás neptá, co zvládnete vydržet, parta z Gentu jen předvádí a neručí za následky (a možné psychosoma...

Nové komentáře

Facebook

Twitter


Literatura

VHRSTI poprvé neilustroval vlastní text

O Vendulce a drakovi perexVHRSTI překvapil letos na jaře čtenáře svou novou knihou. Čím? Tentokrát ji totiž neilustroval sám, svěřil svůj text kamarádu výtvarníkovi Lukáši Fibrichovi. Mnohé z nás to asi udivilo...

Divadlo

19. DIVADELNÍ FLORA se hlásí o slovo

divadelni flora 200Od 8. do 17. 5. bude v Olomouci na jedenácti městských scénách – za účasti divadelníků ze sedmi evropských zemí – probíhat již 19. ročník mezinárodního festivalu Divadelní Flora.

...

Film

Jiřího Menzela léta rozmarná i hořká

menzelobalka perexObčas se i mezi režiséry vyskytne takový, který zatouží svým divákům sdělit, co všechno prožil a jak se kdy zachoval, zpravidla s výraznou tendencí hájit svá někdejší rozhodnutí a počiny. Tak si počínali pánové Jiří Weiss, Otakar Vá...