Molierova klasika přešitá podle vzoru dnešní společnosti má pořádné grády

Molierova klasika přešitá podle vzoru dnešní společnosti má pořádné grády

Email Tisk

misantrop 200Misantropa hraje kde kdo. Každý ho zná a alespoň jednou za život by ho měl v divadle vidět. Nutně to však nemusí být hra posazená do tehdejší doby. Hrát ho ale ve svetrech se sobem na hrudi a z původního textu zachovat pouze jména hlavních postav chce velký kus odvahy, nadšení a spoustu tvrdé práce. Ale právě takoví jsou přesně „Burani“.

 

Když jsem podruhé šel do brněnského Buranteátru, měl jsem trochu strach. Ne však z neznáma. Na pokladně mě slečna poznala, jen si nemohla vzpomenout na mé jméno, ale hned věděla, o koho jde. Plusové body hned ze začátku. V divadle příjemné teplo, takže další zlepšení oproti minulé návštěvě. Obavy byly z toho, že po minulém představení Pan Polštář, které nasadilo laťku hodně vysoko, klasika, jakou bezpochyby Misantrop je, bude propadák. Nebo něco absolutně jiného a já budu celou dobu srovnávat a uměle hledat chyby. Nejsem příznivcem veršovaných her a ani kostýmy s volánky a parukami mě nijak zvlášť neberou. Co jsem však netušil, byl fakt, že si to brněnský nezávislý soubor udělal po svém. Moderním pojetím adaptovaným na současnou firmu, ve které jsou vztahy mezi kolegy tak trochu jiné než v běžných podnicích.

První scéna mě trochu vykolejila. Kostýmy z dnešní doby, žádné verše a než jsem se vzpamatoval, nedokázal jsem nějakou dobu vůbec sledovat děj. Chvíli trvalo, než jsem pochopil, o co vlastně jde. Vypadalo to spíš na ten propadák a říkal jsem si, že mi bude moc líto napsat velmi kritickou recenzi na tohle divadlo, zvlášť po tom, co jsem viděl Pana Polštáře, který byl takřka grandiózní. Napadlo mě, že něco takového nemůže zachránit ani Michal Isteník svým skvělým herectvím.

misantrop2

První scéna za mnou, hlavu jsem měl plnou různých myšlenek, jen jsem se absolutně nedokázal soustředit na děj. V druhé scéně se na jevišti objeví Slovák Dano Junas a jako mávnutím kouzelného proutku jsem najednou vtáhnut do děje a hltám představení plnými doušky. Okamžitě mi začne všechno zapadat. Pochopím, že to není stará veršovaná odrhovačka, ale brilantně uchopená hra, a zjišťuji, jak se bavím a jak rychle všechno utíká. Není snad jednodušší scény, která ale svými mnohostrannými možnostmi využití působí elegantním a lehkým dojmem. Musím říct, že tento nápad je geniální a například scénka firemního večírku, sehraná v časovém úseku tří minut, působí jako dobře sestříhaný film a představení dostává nečekanou hloubku.

misantrop3

Chvilkami jsem se nachytával, že se nechávám strhávat vynikající hrou Michala Isteníka a spíš sleduji jeho, než vlastní děj. Aby taky ne, když je jedním z hlavních tvůrců tohoto pojetí a celé hře dává typickou tvář a vyhraněné rysy. Působí tak věrohodně, neskutečně děj prožívá, až by jeden nevěřil, že to jen hraje. A nejen on. Všechny herecké výkony jsou vyrovnané a jako celek vše funguje jak má, zapadá do sebe jako klíč do zámku. Nestačil jsem se divit, když jsem si po představení přečetl, jak tohle všechno vzniklo a do jakého rizika se divadelní soubor pustil. Ti se jednoduše sešli se na zkoušce, řekli si, že to udělají po svém a vymyslí si vlastní text. To vše se podařilo a navíc bezchybně zachovali pointu celé hry. A nejen to. Dokázali také celou inscenaci posunout někam jinam. Někam výš. Nasmějete se, nechybí vážnost situace a vypjaté momenty.

misantrop4

Moderně uchopené pojetí Molierovy klasiky opravdu funguje jak dobře promazaný stroj. Z původní hry zůstává zachováno kompletně vše a přitom má představení současný nádech a je dokonale přizpůsobeno dnešní době. Celé to má ty správné grády a mně nezbývá nic jiného, než smeknout a těšit se na další návštěvu.

misantrop plakat

Realizační tým:

Režie – Zetel
Dramaturgie – Jan Šotkovský
Scénografie a kostýmy – Zuzana Přidalová j. h.

Osoby a obsazení:

Alcest – Michal Isteník
Celimena – Kamila Zetelová
Filint – Jaroslav Matějka
Oront – Dano Junas
Arsinoe – Kateřina Dostalová
Elianta – Marie Vančurová
Akast – Martin Tlapák
Klitandr – Pavel Novák nebo Václav Hanzl

Premiéra 18. 12. 2010 v BURANTEATRu na Stadecu.
Délka představení: 70 min.

Hodnocení: 95 %

Zdroj foto: Buranteatr, autor: Pavel Nesvadba (photonesvadba.com)


 
Banner

Přihlášení



Národní divadlo


Rozhovor

Fotograf Radek Šich: „Není to jen o tom udělat si pár cvaků a užít si zadarmo koncert“

radek sich 200Pohodlně se usaďte a pojďte si přečíst dlouhý rozhovor s talentovaným mladým mužem Radkem Šichem, který se už několik let věnuje fotografování koncertů. Vyzpovídali jsme ho, jaké to je vidět své idoly, fotit pod pódiem a řeč padla i na ochra...

Hledat

Chaty s osobností

Čtěte také...

Divadlo AQUALUNG na Lodi Tajemství v sezóně 2014

Daqualung perexivadlo AQUALUNG vás srdečně zve na Loď Tajemství, která vyplouvá 22. června z Rašínova nábřeží na Výtoni (mezi Palackého a železničním mostem). 


Literatura

Medicinské karty

medicinske karty200Moudrost indiánů nepřestane lidstvo nikdy fascinovat. Je hluboká a svým způsobem se dotýká podstaty lidského bytí, která snad ještě má být lidstvu skryta. Někdo ji vnímá dokonce jako nebezpečnou nebo minimálně rizikovou. Však také š...

Divadlo

Společenstvo vlastníků ukazuje přehlídku typických Čechů

spolecenstvo vlastniku 200V rámci festivalu Setkání Stretnutie do Zlína přijelo také pražské Divadlo Vosto5 se svou hrou Společenstvo vlastníků. Letošní ročník se nesl v duchu biografií, ale také tématu „co dnes znamená být jiný“, což se v n...

Film

Jak žena zvelebila park ve Versailles

kral 200Jedním z filmů, které ve čtvrtek 19. března zahájily letošní Febiofest, byl v předpremiéře uvedený anglický (a anglicky mluvený) snímek Králova zahradnice. Jedná se o další ukázku toho, jak umějí (či neumějí) režírovat uznávaní herci - v tomto případě ...