Molierova klasika přešitá podle vzoru dnešní společnosti má pořádné grády

Molierova klasika přešitá podle vzoru dnešní společnosti má pořádné grády

Email Tisk

misantrop 200Misantropa hraje kde kdo. Každý ho zná a alespoň jednou za život by ho měl v divadle vidět. Nutně to však nemusí být hra posazená do tehdejší doby. Hrát ho ale ve svetrech se sobem na hrudi a z původního textu zachovat pouze jména hlavních postav chce velký kus odvahy, nadšení a spoustu tvrdé práce. Ale právě takoví jsou přesně „Burani“.

 

Když jsem podruhé šel do brněnského Buranteátru, měl jsem trochu strach. Ne však z neznáma. Na pokladně mě slečna poznala, jen si nemohla vzpomenout na mé jméno, ale hned věděla, o koho jde. Plusové body hned ze začátku. V divadle příjemné teplo, takže další zlepšení oproti minulé návštěvě. Obavy byly z toho, že po minulém představení Pan Polštář, které nasadilo laťku hodně vysoko, klasika, jakou bezpochyby Misantrop je, bude propadák. Nebo něco absolutně jiného a já budu celou dobu srovnávat a uměle hledat chyby. Nejsem příznivcem veršovaných her a ani kostýmy s volánky a parukami mě nijak zvlášť neberou. Co jsem však netušil, byl fakt, že si to brněnský nezávislý soubor udělal po svém. Moderním pojetím adaptovaným na současnou firmu, ve které jsou vztahy mezi kolegy tak trochu jiné než v běžných podnicích.

První scéna mě trochu vykolejila. Kostýmy z dnešní doby, žádné verše a než jsem se vzpamatoval, nedokázal jsem nějakou dobu vůbec sledovat děj. Chvíli trvalo, než jsem pochopil, o co vlastně jde. Vypadalo to spíš na ten propadák a říkal jsem si, že mi bude moc líto napsat velmi kritickou recenzi na tohle divadlo, zvlášť po tom, co jsem viděl Pana Polštáře, který byl takřka grandiózní. Napadlo mě, že něco takového nemůže zachránit ani Michal Isteník svým skvělým herectvím.

misantrop2

První scéna za mnou, hlavu jsem měl plnou různých myšlenek, jen jsem se absolutně nedokázal soustředit na děj. V druhé scéně se na jevišti objeví Slovák Dano Junas a jako mávnutím kouzelného proutku jsem najednou vtáhnut do děje a hltám představení plnými doušky. Okamžitě mi začne všechno zapadat. Pochopím, že to není stará veršovaná odrhovačka, ale brilantně uchopená hra, a zjišťuji, jak se bavím a jak rychle všechno utíká. Není snad jednodušší scény, která ale svými mnohostrannými možnostmi využití působí elegantním a lehkým dojmem. Musím říct, že tento nápad je geniální a například scénka firemního večírku, sehraná v časovém úseku tří minut, působí jako dobře sestříhaný film a představení dostává nečekanou hloubku.

misantrop3

Chvilkami jsem se nachytával, že se nechávám strhávat vynikající hrou Michala Isteníka a spíš sleduji jeho, než vlastní děj. Aby taky ne, když je jedním z hlavních tvůrců tohoto pojetí a celé hře dává typickou tvář a vyhraněné rysy. Působí tak věrohodně, neskutečně děj prožívá, až by jeden nevěřil, že to jen hraje. A nejen on. Všechny herecké výkony jsou vyrovnané a jako celek vše funguje jak má, zapadá do sebe jako klíč do zámku. Nestačil jsem se divit, když jsem si po představení přečetl, jak tohle všechno vzniklo a do jakého rizika se divadelní soubor pustil. Ti se jednoduše sešli se na zkoušce, řekli si, že to udělají po svém a vymyslí si vlastní text. To vše se podařilo a navíc bezchybně zachovali pointu celé hry. A nejen to. Dokázali také celou inscenaci posunout někam jinam. Někam výš. Nasmějete se, nechybí vážnost situace a vypjaté momenty.

misantrop4

Moderně uchopené pojetí Molierovy klasiky opravdu funguje jak dobře promazaný stroj. Z původní hry zůstává zachováno kompletně vše a přitom má představení současný nádech a je dokonale přizpůsobeno dnešní době. Celé to má ty správné grády a mně nezbývá nic jiného, než smeknout a těšit se na další návštěvu.

misantrop plakat

Realizační tým:

Režie – Zetel
Dramaturgie – Jan Šotkovský
Scénografie a kostýmy – Zuzana Přidalová j. h.

Osoby a obsazení:

Alcest – Michal Isteník
Celimena – Kamila Zetelová
Filint – Jaroslav Matějka
Oront – Dano Junas
Arsinoe – Kateřina Dostalová
Elianta – Marie Vančurová
Akast – Martin Tlapák
Klitandr – Pavel Novák nebo Václav Hanzl

Premiéra 18. 12. 2010 v BURANTEATRu na Stadecu.
Délka představení: 70 min.

Hodnocení: 95 %

Zdroj foto: Buranteatr, autor: Pavel Nesvadba (photonesvadba.com)


 




Soutěž

Banner

Přihlášení



Anketa

Národní divadlo


Rozhovor

Support Lesbiens: „Jsme tu přece pro fandy a ti musí slyšet na koncertech pecky“

support lesbiens 200Pohodlně se usaďte a přečtěte si rozhovor s jednou z hvězd festivalu Holešovská Regata, se skupinou Support Lesbiens. Za ni odpovídala stálice Hynek Toman, jež se nezalekl rozpa...

Hledat

Chaty s osobností

Příběhy Elišky, Vítka a Čenišky (25)

Národní divadlo Brno, Národní divadlo Brno
  • Opera na Špilberku 2019

    Teplé letní večery je nejlepší strávit pod hvězdami s hudbou, a proto soubor Janáčkovy opery NdB přináší již čtvrtým rokem operní představení do...

Z archivu...

Čtěte také...

Kočár plný neřesti i ctnosti

valmont 200Láska k jedné osobě na celý život a věrnost k tomu? Pro vyznavače volnomyšlenkářství je tato životní filozofie naprosto nepřípustná. Libertinové se právě naopak velmi rádi pouští nejen do neřízených sexuálních dobrodružstvích, ale také do milostný...


Literatura

Pekáč buchet slupnete jako malinu

pekac buchet 200Pekáč buchet je v pořadí čtvrtá kniha, která spisovatelce Kateřině Petrusové vychází v Nakladatelství Fragment. Nezabývá se žádnými vážnými tématy, ale dokáže ženám nabídnout přesně to, co chtějí. Pekáč buchet je klasická love story, kt...

Divadlo

Kontroverzní malé feministky pobavily brněnský Kabinet Múz

Minifemini 200Kulturní sdružení Napříč.cz je skupina odvážných a především umělecky nadaných lidí, kteří se snaží společně vytvořit alternativu k současnému tradičnímu konzumnímu proudu umění a zábavy. Toto sdružení předvedlo v rámci osla...

Film

Jediné velkoformátové české kino IMAX slaví 10 let promítání Statistiky odhalily překvapení: Avatar nebyl jeho nejnavštěvovanějším filmem

imax200Jediné velkoformátové kino IMAX v České republice slaví kulaté narozeniny. V březnu uplyne 10 let od jeho otevření. Vůbec první veřejná česká projekce na obřím plátně proběhla ve čtvrtek 20. března 2003, zahajovacím filmem provozu kina IMAX