Molierova klasika přešitá podle vzoru dnešní společnosti má pořádné grády

Molierova klasika přešitá podle vzoru dnešní společnosti má pořádné grády

Email Tisk

misantrop 200Misantropa hraje kde kdo. Každý ho zná a alespoň jednou za život by ho měl v divadle vidět. Nutně to však nemusí být hra posazená do tehdejší doby. Hrát ho ale ve svetrech se sobem na hrudi a z původního textu zachovat pouze jména hlavních postav chce velký kus odvahy, nadšení a spoustu tvrdé práce. Ale právě takoví jsou přesně „Burani“.

 

Když jsem podruhé šel do brněnského Buranteátru, měl jsem trochu strach. Ne však z neznáma. Na pokladně mě slečna poznala, jen si nemohla vzpomenout na mé jméno, ale hned věděla, o koho jde. Plusové body hned ze začátku. V divadle příjemné teplo, takže další zlepšení oproti minulé návštěvě. Obavy byly z toho, že po minulém představení Pan Polštář, které nasadilo laťku hodně vysoko, klasika, jakou bezpochyby Misantrop je, bude propadák. Nebo něco absolutně jiného a já budu celou dobu srovnávat a uměle hledat chyby. Nejsem příznivcem veršovaných her a ani kostýmy s volánky a parukami mě nijak zvlášť neberou. Co jsem však netušil, byl fakt, že si to brněnský nezávislý soubor udělal po svém. Moderním pojetím adaptovaným na současnou firmu, ve které jsou vztahy mezi kolegy tak trochu jiné než v běžných podnicích.

První scéna mě trochu vykolejila. Kostýmy z dnešní doby, žádné verše a než jsem se vzpamatoval, nedokázal jsem nějakou dobu vůbec sledovat děj. Chvíli trvalo, než jsem pochopil, o co vlastně jde. Vypadalo to spíš na ten propadák a říkal jsem si, že mi bude moc líto napsat velmi kritickou recenzi na tohle divadlo, zvlášť po tom, co jsem viděl Pana Polštáře, který byl takřka grandiózní. Napadlo mě, že něco takového nemůže zachránit ani Michal Isteník svým skvělým herectvím.

misantrop2

První scéna za mnou, hlavu jsem měl plnou různých myšlenek, jen jsem se absolutně nedokázal soustředit na děj. V druhé scéně se na jevišti objeví Slovák Dano Junas a jako mávnutím kouzelného proutku jsem najednou vtáhnut do děje a hltám představení plnými doušky. Okamžitě mi začne všechno zapadat. Pochopím, že to není stará veršovaná odrhovačka, ale brilantně uchopená hra, a zjišťuji, jak se bavím a jak rychle všechno utíká. Není snad jednodušší scény, která ale svými mnohostrannými možnostmi využití působí elegantním a lehkým dojmem. Musím říct, že tento nápad je geniální a například scénka firemního večírku, sehraná v časovém úseku tří minut, působí jako dobře sestříhaný film a představení dostává nečekanou hloubku.

misantrop3

Chvilkami jsem se nachytával, že se nechávám strhávat vynikající hrou Michala Isteníka a spíš sleduji jeho, než vlastní děj. Aby taky ne, když je jedním z hlavních tvůrců tohoto pojetí a celé hře dává typickou tvář a vyhraněné rysy. Působí tak věrohodně, neskutečně děj prožívá, až by jeden nevěřil, že to jen hraje. A nejen on. Všechny herecké výkony jsou vyrovnané a jako celek vše funguje jak má, zapadá do sebe jako klíč do zámku. Nestačil jsem se divit, když jsem si po představení přečetl, jak tohle všechno vzniklo a do jakého rizika se divadelní soubor pustil. Ti se jednoduše sešli se na zkoušce, řekli si, že to udělají po svém a vymyslí si vlastní text. To vše se podařilo a navíc bezchybně zachovali pointu celé hry. A nejen to. Dokázali také celou inscenaci posunout někam jinam. Někam výš. Nasmějete se, nechybí vážnost situace a vypjaté momenty.

misantrop4

Moderně uchopené pojetí Molierovy klasiky opravdu funguje jak dobře promazaný stroj. Z původní hry zůstává zachováno kompletně vše a přitom má představení současný nádech a je dokonale přizpůsobeno dnešní době. Celé to má ty správné grády a mně nezbývá nic jiného, než smeknout a těšit se na další návštěvu.

misantrop plakat

Realizační tým:

Režie – Zetel
Dramaturgie – Jan Šotkovský
Scénografie a kostýmy – Zuzana Přidalová j. h.

Osoby a obsazení:

Alcest – Michal Isteník
Celimena – Kamila Zetelová
Filint – Jaroslav Matějka
Oront – Dano Junas
Arsinoe – Kateřina Dostalová
Elianta – Marie Vančurová
Akast – Martin Tlapák
Klitandr – Pavel Novák nebo Václav Hanzl

Premiéra 18. 12. 2010 v BURANTEATRu na Stadecu.
Délka představení: 70 min.

Hodnocení: 95 %

Zdroj foto: Buranteatr, autor: Pavel Nesvadba (photonesvadba.com)


 

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit





Přihlášení

Anketa

Národní divadlo


Partneři

Hledat

Aktuality

Městská divadla pražská
Národní divadlo Brno, Národní divadlo Brno

Z archivu...

Čtěte také...

Švandovo divadlo má v říjnu narozeniny, oslaví už 135 let

svandovo divadlo200Švandovo divadlo slaví 1. října už 135. narozeniny. Divákům ten den věnuje 135. reprízu oblíbené komedie Cry Baby Cry. Ve foyer bude odhalena nová výtvarná zeď, v níž výtvarník Jozef Hugo Čačko zachycuje propojení a vliv divadelního...

Nové komentáře


Literatura

Bezlepkové pečení pro každého

bezlepkove peceni perexNakladatelství Esence vydalo půvabnou kuchařku zaměřenou na Bezlepkové pečení pro každého, která je plná velmi lákavých receptů na různé dobroty.

 

Divadlo

O zakázané lásce kocoura Moura a slečinky Vlaštovičky


kocour vlastovicka 200To není pravda,“ zvolal polotichým hláskem asi sedmiletý chlapec, když v divadelním ztvárnění brazilské bajky Jorge Amada Kocour Mour a slečinka Vlaštovička důrazně zaznělo, že vlaštovka si nesmí vzít kocoura,...

Film

5 top filmových zážitků z letošních Karlových Varů

alt47. ročník MFF Karlovy Vary se chýlí ke svému závěru a filmoví publicisté i diváci mohou začít bilancovat. Tohoto úkolu se nyní zhostí i K21, a sice očima redaktora, který navzdory tomu, že se festivalového dění účastnil pouze...