Blood, Tears and Gold
Banner
Chyba
  • Chyba při nahrávání RSS.

Blood, Tears and Gold

Email Tisk

blood tears and gold200Druhý únorový víkend byl pro experimentální prostor NoD ve znamení premiéry velice očekávaného projektu Blood, Tears and Gold. Autorská prvotina studenta scénografie pražského DAMU Jozefa Huga Čačka je syrovou výpovědí imaginárního vztahu, šíleností alternativního divadla a zároveň zážitek, který byste si neměli nechat ujít!


„Lidé, kteří hledají v divadle dobrodružství, si přijdou na své,“ shrnula v jedné větě toto neuvěřitelné představení povolaná kritička Jana Soprová. A ano, má pravdu. Neokoukaný tvůrce Čačko se pustil do skutečně odvážného projektu, v němž se snažil reflektovat vztah dvou žen, jejich lesbickou lásku, sexualitu a individuálnost bez hranic. Svůj projekt vystavil na abstrakci, na vyřčených myšlenkách a snech, na ojedinělé jazykové rovině a především na hereckých výkonech dvou představitelek.

blood tears and gold1

Diana Šoltýsová se představuje v roli osmadvacetileté Marianny. Na tělo jí byl ušit nejen kostým Anny Kareniny, ale i samotná role. Herečka, známá ze souboru 3D Company či z Městských divadel pražských, zaujímá hned prvním pohledem. Její vzhled, obličej i úchvatné blonďaté kudrny lze označit za čirou krásu. Naivní výraz, který zakrývá dominanci a zdání zla, zvládá držet po celou dobu, kdy ztvárňuje otroka nechtěné lesbické lásky. Ačkoliv je to ona, která na sebe z počátku představení strhává značnou pozornost, v průběhu příběhu ji lehce zastíní Irena Kristeková. Herecká představitelka její milované, v davu možná lehce přehlédnutelná obyčejná slečna, ale na prknech hereckým projevem útočí značnou silou. Ohromnou, působivou a evokující šílenosti. V roli Lenky je vyrovnanou lesbou, která jen nedostala moc příležitostí k plnění snů.

blood tears and gold2

Marianna a Lenka se ocitají ve svém vztahu v mnohých citových polohách, kterými prochází každý pár. Mocninou jejich emocí jsou dvě ženské duše, dvojí prožívání slz, výčitek, hádek i radosti. Submisivně dominantní pohled by se mohl blížit k mediálním mýtům rozdělení rolí v homosexuálních vztazích, ale rozhodně tomu tak není. Vztah je jen tak emotivní, jak vztahy dvou žen bývají, přesto je ale od reality neskutečně vzdálen. Divadelních her, pojednávajících o lesbické lásce, v českých divadlech, a to i alternativních, skutečně mnoho nenajdete. Blood, Tears and Gold svou podstatou nevstupuje do skutečného lesbického světa, ale do světa umění, krásy a emocí. Vztah dvou žen je sice základní linkou a adaptovat toliko citu by šlo těžko na heterosexuální pár, avšak se skutečností lesbických vztahů i jejich fyzického milování se celý projekt rozhodně srovnávat nedá. Ovšem nemyslím si, že by pan Čačko tohoto vůbec dosáhnout chtěl, otázkou jen zůstává, zda je to správně?

blood tears and gold3

Správná ale rozhodně byla práce světelného designéra Martina Špetlíka, díky němuž projekt snadněji přesahoval k hranicím snů a imaginacím. Práce to byla zcela precizní, profesionální a rozhodně zvedá představení minimálně o úroveň výše. Za velice impozantní lze označit i kostýmy, které hrály takřka stejné role jako samotné hrdinky. Přestože mnoho lesbických párů netráví postelové hrátky na patnácticentimetrových podpatcích a v podvazcích, spoře oděné herečky i svým oblečením vyjadřovaly samy pro sebe to, že mimo jiné jsou si navzájem svými děvkami.

Blood, Tears and Gold je velmi výrazným až šokujícím projektem. Snad se dá i říct, že se jedná o alternativu alternativního divadla, a přestože nebudete z divadla odcházet dojatí, nadšení či hluboce zasáhnutí, je to něco, co stojí za to vidět. Skutečně se jedná o umění ve velice vysokém smyslu a o krásu v emocích i vášni.

Blood, Tears and Gold
NoD, premiéra 8. a 9. února 2013
První repríza: 18. března 2013
Scénář a režie: Jozef Hugo Čačko
Hrají: Diana Šoltoýsová, Irena Kristeková
Scéna a kostýmy: Dominika Lippertová, Jozef Hugo Čačko
Světelný design: Martin Špetlík
Pohybová spolupráce: Radim Vizváry
Hodnocení: 80 %

Zdroj foto: http://www.facebook.com/roxy.nod#!/nodprague?fref=ts



Související články:
Nejnovější články:
Starší články:

 

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit





Přihlášení

K21 se představuje

LUKÁŠ LOUŽECKÝ


šéfredaktor

    32 let, ve znamení Štír. Je z Prahy a zaměstnán prozatím v Datartu na Službách zákazníkům. V rámci své amatérské žurnalistické kariéry má za sebou psaní a fotografování pro několik webů – zejména hudebních a literárních. Namátkou zmíníme ireport.cz, vaseliteratura.cz nebo cbdb.cz. Na šéfredaktorskou pozici nastoupil počátkem roku 2018 a doufá, že tento web povede k ještě větším úspěchům, než má prozatím za sebou.

    Pro Kulturu 21 píše již několik let. “Na práci pro Kulturu 21 mě baví především to, že je tento web tak všestranný. Můžu psát o knížkách, výstavách i třeba hudbě. Navíc je v něm přátelské prostředí."

    Ve volném čase se vedle psaní a fotografování věnuje zejména své rodině – manželce a téměř tříletému synovi. Je téměř abstinent, ale občas si dá skleničku vína. Odnaučený kuřák se závislostí na brambůrkách.

    Životní motto:

    Užívej života než ti uteče.

Toulavka

Anketa

Národní divadlo


Chat s osobností

Partneři

Hledat

Aktuality

Městská divadla pražská
Národní divadlo Brno, Národní divadlo Brno

Mimísek 35

Čtěte také...

20 let radosti a smíchu

screamers PEREXV letošním roce je to už dvacátý rok, kdy mají členové travesti skupiny Screamers plné diáře a brázdí republiku křížem krážem. Sama představení skupiny navštěvuji už od základní školy, takže jejich repertoár znám dobře a byla jsem zvědavá,...

Nové komentáře

Facebook

Twitter


Literatura

Menna van Praag: Dům v ulici Naděje

Dum v ulici nadeje 200Autorka je již proslulá svými „čokoládovými šťastnými knihami“ které umí vést sladce, hebce, s jednoduchým, přitom tak provázaným dějem a lehkým duchovním podtextem, a to dodržela i v této knize. Děj je sice víc roztrhaný, n...

Divadlo

Komediomat začal novou sezónu zostra!

komediomat atomPrázdniny se přehouply a nejen ve Zlíně začala nová divadelní sezóna. Právě v rámci ní se v Baťově městě opět ukázala improvizační show Komediomat, která sice bojovala s hranicí morálnosti, ale o to byla vtipnější.

Film

FILMOVÉ BRNO

filmove brno 200Do dějin kinematografie nespadá jen filmová tvorba samotná, ale vše, co s ní souvisí – včetně společenských a politických kontextů, včetně toho, jakým způsobem se dostávala k publiku, jak jím byla vnímána, jaký byl o ni zájem. Například p...