O myších a lidech: strhující nadčasový příběh plný emocí
Reklama
Banner

O myších a lidech: strhující nadčasový příběh plný emocí

Email Tisk

O mysich a lidech200Silný lidský příběh O myších a lidech studují v těchto dnech zlínští divadelníci pod režijní taktovkou Ivo Krobota. Precizně vystavěná klasika Johna Steinbecka má podle něj co říci i dnes. Premiéra je naplánovaná na 20. dubna, začíná v 19 hodin ve Velkém sále. Atmosféru vždy podtrhne živým vystoupením na jevišti kapela Bluestation.

 

 George a Lennie jsou námezdní dělníci, kteří spolu putují od ranče ranči a dají se najímat na práci, která je momentálně potřeba. Lennie je hromotluk s neskutečnou silou, širokého srdce, ale trošku mdlého rozumu. To George má všech pět pohromadě a o Lennieho se stará. Spolu mají jeden sen – žít na vlastním ranči, starat se o králíky a být vlastními pány. Kvůli Lennieho dětské přímosti a nekontrolovatelné síle se však často dostávají do nepříjemných situací a křehký sen se v zoufalství rozpadá.

„Je to příběh strhující, plný emocí, má prvky detektivky a nepostrádá ani erotické napětí,“ řekl Ivo Krobot, který divákům slibuje klasické herecké divadlo bez efektů.

Nesmrtelnou novelu z roku 1937, která vychází z období hospodářské krize 30. let 20. století, adaptoval do podoby divadelní hry sám autor, nositel Pulitzerovy i Nobelovy ceny. „Třicátých let se nijak striktně nedržíme, hra je nadčasová a aktuální i dnes, v době současné krize. Otevírá například problém nezakotvenosti, nekonečného přesouvání se za prací, nesnášenlivosti a předsudků, ale i eutanázie,“ uvedl Krobot.

O mysich a lidech

Hrají Radovan Král, Josef Koller, Ivan Řehák, Pavel Vacek, Zdeněk Julina, Markéta Kalužíková, Radoslav Šopík, Jan Leflík, Milan Hloušek a Luděk Randár. Scénu vytvořil Václav Špale, kostýmy navrhla Alice Lašková. Hudební spolupráce Zdeněk Kluka. V inscenaci bude vystupovat kapela Bluestation, která vždy o přestávce odehraje i krátký koncert z vlastního repertoáru.

„Už delší dobu nám chyběla příležitost, kdy by herci mohli hrát něco skutečně dramatického, kde se by se mohli nechat strhnout situací, syrovostí, a zároveň mohli pracovat s klasickým divadelním textem, s dialogem. Americký psychologický realismus se ve Zlíně dělal před bezmála deseti lety, a o to více se na tento žánr všichni těšíme,“ komentuje dramaturgickou volbu umělecká šéfka Hana Mikolášková.

Ivo Krobot pochází od Šumperka. Již při studiu střední školy pracoval jako kulisák a zvukař brněnského Divadla na provázku. V letech 1968-1971 studoval divadelní vědu a dějiny umění na Filozofické fakultě v Brně, později i činoherní režii na JAMU. Krátkou dobu byl režisérem Dílny 24 (Divadlo ve stanu), po zrušení tohoto divadla se stal v roce 1979 režisérem Činoherního klubu Praha, jehož profil utvářel skoro patnáct let (do roku 1993). V letech 1994-1996 byl angažován v Divadle pod Palmovkou. V letech 1997-2002 působil jako režisér činohry Národního divadla Praha. Mezi roky 2003 až 2005 zastával funkci šéfa činohry v Českých Budějovicích, v letech 2005-2007 pak šéfoval uměleckému souboru Klicperova divadla v Hradci Králové. Od počátku 90. let spolupracuje jako pedagog s Divadelní fakultou JAMU, od roku 2000 je interním pedagogem. Loni byl jmenován profesorem. Od roku 1995 pravidelně spolupracuje s uměleckým sdružením Serpens v synagoze v Praze-Libni. Několikrát režíroval také v cizině (Polsko, Maďarsko, Finsko, Francie).

O mysich a lidech Ivo Krobot

Přijďte ve středu 17.4. v 17 hodin do Dílny 9472 na besedu s tvůrci – Klevetivou středu. V pátek 19.4. v 10 hodin jste zváni do Velkého sálu i na veřejnou generálku.


 

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

Přihlášení

K21 se představuje

KATEŘINA HAJŇUKOVÁ


redaktorka a editorka

    Narodila se koncem března 2000, je tedy znamení berana a jak říká, zcela odpovídá její tvrdohlavosti. Pochází z Karlových Varů, které moc ráda a v současnosti je studentkou čtyřletého gymnázia.

    S K21 spolupracuje od začátku července a říká, že je za to neskutečně ráda. "Editace mi otevřela nový svět, který pro mně mnoho znamená a dává mi mnoho možností."

    Mezi koníčky Kačka řadí poslouchání hudby, čtení, psaní různých příběhů, hraní na keyboard, jízdu na skateboardu a trávení času se svými přáteli. "Dalo by se říct, že mým velkým koníčkem je barvení vlasů. D§vod? Už čtyři roky si barvím své hnědé vlasy částečně na modro a nikdy bych svoje modro-hnědé vlasy nevyměnila."

    Mimo studia a editace se věnuje svému blogu. Blogerkou je už asi sedm let, při čemž svůj dosavadní blog má čtyři roky. Ve škole ji nejvíc baví psychologie, český jazyk a angličtina.

    "Ze všeho nejdůležitější je pro mě moje rodina, která mě vždy drží nad vodou. Motta a citáty jsou moje doména. Už jako malá jsem si sepisovala a opisovala motta z internetu nebo ráda prohledávala mamčiny sešity s citáty. Můj nejoblíbenější pochází od zpěváka Andyho Biersacka, který má skupinu Black Veil Brides, kterou miluji: "Každý na světě má sny. Drž je blízko svého srdce a nikdy nepouštěj..."

Toulavka

Anketa

Národní divadlo

  • Národní divadlo seniorům
    Sleva pro seniory Národní divadlo nabízí seniorům ve věku 65 + vstupenky s 50% slevou na vyhrazená místa všech představení ND.*  Kromě této...

Banner

Partneři

Hledat

Aktuality

Městská divadla pražská
Národní divadlo Brno, Národní divadlo Brno

Mimísek 30

Čtěte také...

Dům jako živá bytost?
ImageCo je to “domov”? Nelehká otázka, viďte? Pro každého z nás tento pojem může představovat něco naprosto odlišného, ale vždy velice osobního. Je to hnízdo, ze kterého jsme, sotva plnoletí, vyletěli vstříc nástrahám života? Nebo možná malá garsonka, ve k...

Nové komentáře

Facebook

Twitter


Literatura

Kdo miluje jinak

kdomilujejinak perexLibrary Journal napsal: "Fossumová nikdy nepíše o jednoduchých tajemstvích. Vytváří spletité příběhy, zalidněné plnokrevnými postavami, a proto si v současné vlně skandinávské detektivní literatury vydobyla čelní místo." A je pr...

Divadlo

Arnošt Goldflam připravuje neotřelou tragikomedii Happy End

Happy End 200Režisér a dramatik Arnošt Goldflam připravuje v Divadle Rokoko neotřelou tragikomedii Happy End izraelské dramatičky Anat Gov, která v její zemi vzbudila velký rozruch. Otevřeně se totiž zabývá chorobou, která se dnes nějakým způsobem dotýká ...

Film

Film Stroj času prošel zkouškou času

200 filmStarodávný film Stroj času (1960) je tehdejším Oscarovým snímkem. Dějí se v něm totiž naprosto neuvěřitelné věci. Když pomineme, že byla v té době televize už jakousi samozřejmostí, i tak byl pro lidi nejvíce fascinující prostý pohyb vteřinové ruč...