Dalším hitem brněnského Buranteátru je bezpochyby Pán s kaméliemi

Dalším hitem brněnského Buranteátru je bezpochyby Pán s kaméliemi

pan s kameliemi plakat 200Říkáte si, že vás nemůže v divadle nic překvapit? Chcete od večera stráveného ve společnosti lidí jdoucími za kulturou něco víc než samotný děj představení a jde vám i o celkový zážitek, než o pouhý dojem ze shlédnuté hry? Tak právě pro vás je Pán s kaméliemi brněnského Buranteátru tím pravým místem, kde se vám dostane všeho do sytosti.

 

První půlhodinku jsem moc nechápal, o co tvůrcům vlastně jde. Říkal jsem si, jestli to už možná trošičku nepřehnali a nedostali se na příliš tenký led. Přišlo mi to celé takové kostrbatě nepružné a když už jsem konečně začal vnímat souvislosti, došlo k přerušení děje a v časové ose jsem se posunul z let dávno minulých zpět do přítomnosti. Vůbec začátek je takový neobvyklý. Publikum je zapojeno okamžitě do hry a prakticky celou dobu je divák součástí jednoho celku. Což by nevadilo, mám rád představení, kdy je divákovi dán pocit, že je součástí hereckého týmu, ale nějakým způsobem mi to nesedělo. Ačkoliv nejsem nováčkem v návštěvách Buranteátru a jsem zvyklý na ledasjaká překvapení a dějové zvraty, tak tentokrát mi i přes to všechno trvalo pár chvil, než jsem si uvědomil, oč hercům a hlavně režisérovi Pána s kaméliemi jde.

Osobně jsem měl pocit, jako bych byl na divadelní zkoušce. Chvíli herci odříkávají své dialogy a v zápětí se jen tak mimochodem baví o tom, jakým způsobem by měli ve skutečnosti hrát a vesele se smějí nad tím, že Dumasovi zabralo nespočet stran vyjádření milostných citů Armanda Duvala k Markétě Gutiérové a přitom dnes na to stačí modernímu člověku jedna esemeska. Zkrátka si dělají legraci z herectví, sami ze sebe, z námětu jako takového a konečně i z reakcí diváka, který postupně přichází na kloub skutečným záměrům tvůrců tohoto velmi povedeného vystoupení. Přitom samotný děj není o nic ochuzen a jako vždy nechybí pověstný humor, který je zde vypilován do nejmenšího detailu a ani omylem nepůsobí přehnaně nebo trapně. Dokonce jsou to chvílemi takové pecky, že jsem se smíchy málem neudržel.

Nenapadá mě jediná věc, kterou bych mohl vytknout. Velmi se mi líbilo zapojení skvělého pianisty, který dodával potřebnou atmosféru doslova na přání a Vojtěch Blahuta jako mladík, stařík a sluha v jedné osobě ukázal, že v něm dřímá další velká herecká osobnost tohoto malého brněnského divadla. O Michalu Isteníkovi se snad ani zmiňovat nemusím, stačí když po celé představení zdůrazňoval on sám, že je to právě on, Armand Duval o kom to celé je a na koho že to mají všichni upřít svou pozornost. Určitě není na škodu, když si z něj kolegové a nakonec i on sám udělají legraci přirovnáním k taháku každého představení.

Pán s kaméliemi je rozhodně jedno z nejlepších představení, které jsem kdy v divadle viděl. Zvláště ho ocení ti, co už znají prostředí Buranteátru a jeho typický humor, který je neotřelý a velmi originální. Já osobně jsem si tohle divadlo velmi zamiloval a i když si myslím, že už mě nemůže nic dalšího překvapit, vždycky si Burani najdou něco nového, co mě šokuje, udivuje a nenechá ani na vteřinku chladným. A o to přece jde.

pan s kameliemi plakat

Režie: Šimon Caban
Dramaturgie: Simona Petrů
Scéna: Šimon Caban
Kostýmy: Simona Rybáková
Výroba: Jaromír Ryšavý

Osoby a obsazení:
Armand Duval: Michal Isteník
Markéta Gautiérová: Kamila Zetelová
Mladík: Vojtěch Blahuta
Psychoterapeut / Otec: Lukáš Rieger
Figurant Pavel Novák: Pavel Novák
Studenti: Bára Kamanská, Dominika Sklenářová, Martin Vlček
Vévoda: Miroslav Ondra / Šimon Caban
Pianista: Vojtěch Dlask

Představení má 90 minut.

Hodnocení 95%

Zdroj foto: buranteatr.cz



Související články:
Nejnovější články:
Starší články:

 

Přihlášení



Imago, imagines I.-II.

Autoři zvolili jako východisko koncepce nové syntetické publikace věnované středověkému umění v českých zemích latinské slovo imago (označující nejen dvourozměrný obraz, kresbu apod., ale i výtvory trojrozměrné a případně i díla architektonická). academia.cz

Život byl pes

Tak to jsem já – pes Život. Rozhodně jsem se nenarodil jako domácí mazlíček. Díky různým okolnostem, které vám budu vyprávět, a také díky mému vzhledu a povaze, nikoho nenapadlo ho ze mě udělat. grada.cz

Rozhovor

Naďa Reviláková: Cílem knihy bylo zprostředkovat dějiny dětem tak, aby je příběh zaujal a bavil

Nada RevilakovaV době koronavirové krize sice vycházelo podstatě méně knížek, ale některé si svoji cestu ke čtenářům přecijen našly. Dobrým příkladem může být vítěz literární soutěže nakladatelství Albatros na téma odvaha. Tím se stala Naďa Revilákov...

Hledat

Chaty s osobností

Čtěte také...

19. DIVADELNÍ FLORA se hlásí o slovo

divadelni flora 200Od 8. do 17. 5. bude v Olomouci na jedenácti městských scénách – za účasti divadelníků ze sedmi evropských zemí – probíhat již 19. ročník mezinárodního festivalu Divadelní Flora.

...

Literatura

Smrť, život a absurdno

camus200Mýtus o Sizyfovi je známym a takmer populárnym dielom filozofie. Priznávam, že nie je tým, čomu hovoríme ľahké čítanie. Ak vidíte tenkú filozofickú knihu, zväčša o nej platí, že ju budete čítať dlhšie ako Dostojevského román, a nie je tomu inak ani pri ...

Divadlo

Olomoucké divadlo stojí u zrodu česko-norské spolupráce

cuck200Jedinečný program připravilo olomouckému publiku Divadlo na cucky ve spolupráci s dalšími městskými kulturními institucemi a norským centrem Dansarena nord se sídlem v Hammerfestu. Již na konci listopadu přivítá Olomouc první inscenaci z šestidílného c...

Film

Lon Chaney – muž tisíce tváří

lon chaneyPrvního dubna uplyne 129 let od narození filmového herce Lona Chaneyho – muže, jenž byl průkopníkem v oblasti hororu a hrůzy. Byl to právě on, kdo uvedl horor do americké kinematografie. Svět ho znal pod vyst...