Hraběnka Marica v podání půvabné Terezy Mátlové - Severočeské divadlo v Ústí nad Labem
Banner

Hraběnka Marica v podání půvabné Terezy Mátlové - Severočeské divadlo v Ústí nad Labem

Email Tisk

hrabenka marica 1V pátek 13. prosince v 19.00 hodin uvedlo Severočeské divadlo s.r.o. premiéru jedné z nejoblíbenějších a nejhranějších operet Emmericha Kálmána HRABĚNKU MARICU.  Příběh lásky plný veselých zápletek, okouzlí též temperamentem a skvělou hudbou – ohnivým čardášem.

 

Hraběnka Marica, půvabná Tereza Mátlová a hrabě Tassilo Endrödy – Wittenburg, kterého ztvárnil vynikající tenorista Jaroslav Kovacs. Představení plné melodických písniček v režii Zbyňka Brabce, s nápaditou scénou Pavla Krejčího a kostýmy renomovaného Josefa Jelínka, potěší oko i ucho diváka. Choreografem je Petra Parvoničová, která toto představení obohatila  jejími nápaditými a neobvyklými choreografickými prvky s využitím celého jeviště. Orchestr SD diriguje Milan Kaňák, který na inscenaci spolupracuje zároveň jako sbormistr. Výsledkem celého inscenačního týmu je vskutku skvělá podívaná, která jistě potěší.

hrabenka marica 2

Poslední uvedení v SD: 12. ledna 2001.
PREMIÉRA:  13. 12. 2013
REPRÍZY: 28. ledna 2014 v19.00 hodin a 16. února 2014 v 17.00 hodin 
Emmerich Kálmán: HRABĚNKA  MARICA
Libreto: Julius Brammer, Alfred Grünwald
Překlad: Dr. Vlasta Reittereová
Úprava: Zbyněk Brabec
Zpěvní texty: Julius Brammer, Alfred Grünwald
Překlad zpěvních textů: Jiří Čekan
Režie: Zbyněk Brabec
Dirigent: Milan Kaňák
Choreografie: Petra Parvoničová
Výtvarník scény: Pavel Krejčí
Výtvarník kostýmů: Josef Jelínek
Sbormistr: Milan Kaňák
Asistent režie: Tomáš Christian Brázda 
OSOBY A OBSAZENÍ:
Hraběnka Marica-Tereza Mátlová
Kníže Dragomir Populescu-Petr Matuszek
Baron Koloman Župán z Varaždína-Tomáš Christian Brázda
Hrabě Tassilo Endrödy - Wittenburg -Jaroslav Kovacs
Líza, jeho sestra-Anna Klamo
Karel Štěpán Liebenberg, jeho přítel-Martin Matoušek
Kněžna Božena Guddenstein-Jarmila Baxová
Cseko, starý sluha-Radek Krejčí Manja,
cikánka-Monika Sommerová
baletní sólo ve 2. dějství-Lena Mazanova, Roberts Skujenieks, Zuzana Novoborská
SPOLUÚČINKUJE SBOR, BALET  A  ORCHESTR SEVEROČESKÉHO DIVADLA 
Korepetice: Irina Lorentz
Inspice: Zdeněk Kozlík
Nápověda: Eva Jelínková

hrabenka marica 1

Zamyšlení režiséra
Poprvé jsem se s klasickou operetou setkal jako mladý student v Hudebním divadle v Karlíně, kde jsem zažil ještě éru dnes již legendárních umělců jako Věra Macků, Dagmar Rosíková, Zdeněk Matouš, Karel Fiala a mnoho dalších, poznal základní operetní repertoár a tento druh divadelního umění si zamiloval. Své první angažmá jsem získal v souboru plzeňské operety a mou úplně první rolí na profesionální scéně byl princ Orlovský ve Straussově Netopýru. Přestože těžiště mé práce se později přesunulo do opery, vytvořil jsem na různých scénách přes deset velkých operetních rolí, některé (Sou-Chonga, Alfréda) dokonce ve více inscenacích. Při té příležitosti jsem poznal, že „lehká múza“ vůbec není lehká, ale pro všechny zúčastněné velice těžká. Je mi líto, že dnešní doba klasickým operetám příliš nepřeje (zaniklé soubory v Brně a v Teplicích), protože si myslím, že operety i dnes dokážou zaujmout naše diváky a že jim mohou připravit příjemný večer s krásnými melodiemi a vkusnou zábavou (i přes poněkud naivní děj). Jsem rád, že mohu s operetou prakticky seznamovat i své studenty na Pražské konzervatoři a jsem překvapen, jak je příprava operetních rolí baví. A také jsem rád, že mohu své zkušenosti v klasických operetách předávat i jako režisér. Po inscenacích Vídeňské krve v Opavě a Netopýra v Olomouci je mi ctí, že se v Severočeském divadle, kde jsem dosud režíroval čtyři opery, mohu představit i jako operetní režisér. Hraběnka Marica má především nádhernou hudbu. Když jsem ji začal připravovat, hledal jsem marně německý originál – všechny texty byly různě upravené. Až díky redaktorovi Českého rozhlasu Liboru Dřevikovskému jsem získal text, který ve vídeňské knihovně opsala a přeložila dr. Vlasta Reittererová. Pochopil jsem, že se dnes text musí upravovat (bez škrtů bychom Hraběnku Maricu hráli bezmála do půlnoci), nicméně jsem se snažil co nejvíce z Kálmánova originálu vycházet. Paradoxně se ukázal životaschopnější, než některé úpravy. Ve shodě s dirigentem Milanem Kaňákem jsme potlačili některé „velkooperní zpěvy“ ve finálových scénách a snažili se vytvořit představení, které má spád a kde bude dominantní Kálmánova hudba, která je nesmrtelná.  Zbyněk Brabec 

Zdroj foto: http://www.operabalet.cz


 




Přihlášení



Anketa

Národní divadlo


Partneři

Hledat

Příběhy Elišky, Vítka a Čenišky (4)

Aktuality

Národní divadlo Brno, Národní divadlo Brno

Z archivu...

Čtěte také...

Láska ke třem pomerančům: komedie plná vitamínů

laska ke trem pomerancumDivadelní soubor Geisslers Hofcomoedianten uvede zcela novou kouzelnou pohádku plnou vitamínů na Malé scéně ABC. Hru podle nového překladu scénáře Carla Gozziho zrežír...


Literatura

Ryzce v lese, v kuchyni a s léčivými účinky

ryzce 900Cože je tato kniha? Kniha o ryzcích, fotoatlas ryzců nebo báječný receptář s voňavými recepty? Všechno dohromady. Jde o první knihu svého druhu u nás věnovanou pouze tomuto specifickému a u nás nedoceněnému druhu hub. Najdete tu fotoatlas 60 druhů ryz...

Divadlo

Veroničin pokoj v divadle Reduta v Brně

Veronicin pokoj 200Jedna za scén Národního divadla v Brně, staroslavná Reduta kde byl divadelní sál přestavěn  v roce 1773 a čekal na nové otevření po rekonstrukci až v roce 2005, je malý prostorem, velký svými ambicemi..  Za deset let té nové existen...

Film

Nemám Vánoce rád a Silvestr přímo nesnáším, říká režisér Zdeněk Troška

zdenek perexI když v poslední době slavil v kinech úspěchy s komediemi nebo pohádkami, filmografie Zdeňka Trošky má přece jenom rozmanitější žánrový rozměr. Patří tam třeba historický film Poklad hraběte Chamaré nebo kom...