Banner

Můj romantický příběh

Email Tisk

langova perexDivadelní zpověď Toma a Amy „Bože. To teď spolu jako chodíme? Celé odpoledne jsem si důkladně přehrával všechno, co jsem jí kdy udělal, a co ona udělala mě. A snažil se určit míru svých závazků.“ / Postava Toma ve hře Můj romantický příběh. Jacksonova hra Můj romantický příběh je sžíravou groteskní komedií s černými konturami o nesnadném hledání lásky na začátku dvacátého prvního století.

 

 

Její dva hlavní hrdinové jsou vlastně Romeem a Julií dneška, jen místo nepřízně znepřátelených rodin musí čelit něčemu ještě horšímu: svým vlastním sobeckým a nevyzrálým návykům. Během hry, která v první části sleduje příběh očima Toma, ve druhé stejný příběh nahlíží pohledem Amy a ve třetí části oba pohledy spojuje, můžeme nahlédnout hlavním postavám až do příslovečného ledví. Celá komedie je po vzoru epického divadla a žánru stand-up comedy (u nás známého jako komedie na stojáka) prostoupena komentáři hlavních postav, které uvozují, zpřesňují a někdy také ironizují dění na jevišti. Ze záplavy trefných a vtipných komentářů obou hlavních postav, které dobře ukazují i obecné rozdíly mezi pohledem muže a ženy na společné milostné situace, se ale postupně vynořují nepříjemné skutečnosti.

Tom ani Amy si nejsou schopni vzájemně říct, co od vztahu očekávají. A když už jejich vztah náhodně začne, tak veškerou energii napnou k tomu, aby jej co nejdříve ukončili. Jsou natolik zahledění do sebe, do svých vzpomínek, bolístek a nereálných představ o ideálním partnerství, že skoro nevnímají jeden druhého. Nejsou si schopni ani říct, co jim na druhém vadí, i když právě o tom vedou obsáhlé vnitřní monology. Vlastně spolu v pravém slova smyslu ani nekomunikují, ale dávají velký pozor, aby o jejich vztahu náhodou nevěděl někdo další, protože to by bylo jaksi trapné. Dojem, který vyvolávají, je pro ně mnohem důležitější realita jejich života. Oba také neustále o něčem pochybují: o sobě, svém protějšku, budoucnosti, přítomnosti a minulosti. A nemají se na koho se svými starostmi obrátit, protože rodiny jejich rodičů se dávno rozpadly. Amyina máma se bude brzy znovu vdávat, Tomova máma žije pouze s babičkou a hodlá Toma za každou cenu oženit. Mnohé napoví také to, že po celou hru není zmíněna existence otců.

Navzdory všemu a všem ale hra nakonec v závěru směřuje k opatrnému sblížení obou hlavních postav, byť mu předchází snaha se od toho druhého definitivně odpoutat. Sblížení Toma a Amy se děje za poměrně dramatických okolností, jejichž řešení není nijak snadné a předpokládá od obou jasné a nevratné rozhodnutí. Tom a Amy však pod tímto tlakem v gynekologické čekárně jakoby dospívají. Poprvé spolu skutečně mluví, poprvé o sebe vzájemně projeví skutečný zájem, poprvé se zdá, že jsou k sobě upřímní, poprvé vůči sobě projeví pochopení a cit. Závěr je to tragikomicky nejednoznačný, ale tak nějak se chce věřit, že jde o happyend. 

Pět otázek pro Lenku Langovou


Jaká je podle Vás postava Amy?
Je to normální holka, která ale odmítá dospět, protože vlastně ani nemá proč – žije život, ve kterém nic moc neřeší, jenom si užívá a vůbec nevnímá, jak rychle jí utíká čas. Hodně vydělává, žádné velké překážky v životě překonávat nemusí a domnívá se, že takhle bude moci žít donekonečna. Ve hře ale nastanou problémy, které je nucena řešit a to jí asi nakonec dospět donutí.

Máte se svou postavou něco společného?
Určitě mám, protože stejně jako ona kolikrát něco říkám a v hlavě mi běží něco úplně jinýho. A někdy se taky chovám jako blbec, stejně jako Amy.

Jak vzpomínáte na své první lásky a dobu, kdy vám bylo šestnáct?
Já na tu dobu nevzpomínám úplně v dobrém, nebyla vůbec ideální - měla jsem bouřlivou pubertu a hodně jsem se hledala, takže to bylo opravdu náročný.

A jak jste na tom dneska, přibližně ve věku postavy hry?
Jsem na tom o malý chlup líp, ale nic moc to není.

Jak se Vám hra Můj romantický příběh zkoušela?
Ještě pořád se zkouší! Ale popravdě řečeno, je to pro mě těžké, protože jde o úplně jiný druh divadla, než na který jsem zvyklá. Takže je to trošku boj, ale snažím se a doufám, že to nějak vybojuju.

Lenka Langová
Narodila se v Liberci, herectví vystudovala na pražské Vyšší odborné škole herecké. První angaţmá získala v Moravském divadle v Olomouci. Ve Švandově divadle na Smíchově hrála pohostinsky Lucy (V. Havel: Ţebrácká opera), Emílii (M. Lang: Dávníkové), Ursulu (W. Shakespeare: Mnoho povyku pro nic) a Báru (R. Denemarková: Peníze od Hitlera). Hrála také ve Strašnickém divadle, Městském divadle 8 v Karlových Varech a v ostravském Divadle Aréna. V roce 2010 vstoupila do angaţmá v Divadle F. X. Šaldy v Liberci. Z rolí: Kateřina (W. Shakespeare: Zkrocení zlé ţeny), Marie (N. V. Gogol: Revizor), Stella (T. Williams: Tramvaj do stanice Touha). Hrála také v televizním seriálu Ordinace v růţové zahradě a Znamení koně. V Divadle pod Palmovkou hrála Ţenu v Lorcově dramatu Krvavá svatba.

langova

Pět otázek pro Jana Konečného

Jaká je podle Tebe postava Toma?
Tom je podle mě mainstreamový třicátník, bez urážky. Práce, bar, kocovina, práce, koncert nebo třeba volejbal ... Mám takové kamarády.

Máš se svou postavou něco společného?
Jsme s autorem hry vrstevníci, myslím, že při psaní čerpal asi nejen z vlastních zážitků a zkušeností. A myslím, že s postavou Toma máme společného hodně, možná víc, než si chci přiznat. Jen bych řekl, že to co se Tomovi děje a jaké peripetie řeší, já prožíval zhruba před šesti lety ... Což není zas až tak dávno.

Jak vzpomínáš na své první lásky a na dobu, kdy Ti bylo šestnáct?
To byly krásné časy! Ale teď je to neméně hezké!

A jak jsi na tom dnes, přibližně ve věku postav hry?
Jsem šťastný, vše je tak, jak má být - jaké si to uděláš, takové to máš.

Jak se Ti hra Můj romantický příběh zkoušela?
Herci takové roli říkají "kláda" a já jsem rád, že můžu tuto "kládu" zkoušet a hrát.

Jan Konečný
Narodil se v Praze, herectví vystudoval na DAMU. Členem Divadla pod Palmovkou je od října 2007. Z rolí: Charlie Babbitt (D. Gordon: Rain Man – za tuto roli byl v širší nominaci na Cenu Thálie), Christopher Wren (A. Christie: Past na myši), 2. parašutista (J. Suchý, J. Šlitr: Kdyby tisíc klarinetů), Wally Wilkins (N. R. Nash: Pozor, jaguár!), Billy Bibbit a Ruckly (D. Wasserman: Přelet nad kukaččím hnízdem), Mr. Forbright (M. Cooney: Nájemníci pana Swana), Junior (P. Kohout: August August, august) aj. Účinkuje také v Divadle Aqualung. V inscenaci Shakespearova Snu noci svatojánské uváděné ve Východočeském divadle v Pardubicích ztvárnil roli Puka. Hrál v televizních seriálech a filmech Zdivočelá země, Ordinace v růţové zahradě, Tajemství. Je drţitelem Ceny Jiřího Adamíry pro mladé začínající umělce.

langova 2

Můj romantický příběh (My Romantic History)

Překlad: Jakub Škorpil
Režie: Tomáš Svoboda
Scéna a kostýmy: Anna Forstová
Dramaturgie: Ladislav Stýblo
Osoby a obsazení:
TOM ……………………………………………………………. Jan Konečný
AMY …………………………………………………………. Lenka Langová
SAŠA ………………………….………………………… Barbora Valentová
CALVIN KENNEDY ………………………………...… Jan Vlas
JESSIE, WATTO a další ……………………………….…. Radek Valenta
ALISON, SETŘIČKA a další ........................................... Petra Horváthová
Představení řídí: Jana Valachová
Text sleduje: Václav Vostarek

Vršovické divadlo MANA

premiéry proběhly 23. a 24. ledna 2014,
další reprízy jsou 28.2.2014 a 13.3.2014

D. C. Jackson
Skotský dramatik narozený v roce 1980 ve Stewartonu, malém skotském městě s přibližně 6500 obyvateli ve Východním Ayrshiru. Jeho otcem je Edward (Eddie) Jackson, zakladatel a dlouholetý ředitel významné zájezdové divadelní společnosti Borderline Theatre Company, která se programově zabývá uváděním nových divadelních textů. D. C. Jackson autorsky začínal jako scénárista krátkých kreslených seriálů v edinburském magazínu List, pracoval však také v call centru nebo jako tiskový mluvčí. Přibližně od roku 2006 se věnuje psaní divadelních textů. Jeho hry jsou z hlediska žánru černými a ironickými vztahovými groteskami či nekompromisními generačními komediemi a tragikomediemi, jejichž témata jsou obvykle spojena s pocity a prožitky společnými současné mladé generaci. Jeho hry se nevyhýbají ani tabuizovaným tématům. Není přitom náhodou, že Jackson klade zvláštní důraz na mezilidské vztahy, jejichž současná krize je důležitým motivem všech jeho děl. Momentálně žije v Glasgow. Hra Můj romantický příběh byla v České republice uvedena již dvakrát – v české premiéře to bylo v roce 2012 v Buranteatru Brno a v roce 2013 v Divadle Petra Bezruče v Ostravě.

Tomáš Svoboda
Narodil se v Plzni, po ukončení střední školy prošel řadou profesí: od kulisáka v Divadle J. K. Tyla v Plzni, přes vychovatele v diagnostickém ústavu, herce v loutkovém Malém divadle v Českých Budějovicích až po režiséra a uměleckého šéfa Divadla Nítě při Západočeském divadle v Chebu. V roce 2002 absolvoval režii na brněnské JAMU. Režíroval na mnoha českých scénách i v Polsku. Soustředí se 4 převážně na autorské divadlo. V letech 2004 až 2006 byl uměleckým šéfem a režisérem pražského divadla Rokoko (mj. zde režíroval hru V. K. Klicpery Zlý jelen). V letech 2010 až 2012 byl uměleckým šéfem Městského divadla Kladno, kde režíroval hry: P. Kolečko, T. Svoboda: Jaromír Jágr, Kladeňák a Příběhy obyčejného hovadství, T. Svoboda: Srnky … a další. Napsal hry Med a Srnky, s Petrem Kolečkem hry Game boy, Pornohvězdy, Kouzelník, Zlatý prsten Jana Třísky, Jaromír Jágr, Kladeňák a Příběhy obyčejného hovadství. Přeložil hru A. Saramanowicze Testosteron. Známým se stal jeho politický kabaret Blonďatá bestie I. a II. Spolupracuje s Českou televizí, pro kterou vytvořil televizní obdobu kabaretu Blonďatá bestie, která byla odvysílána pod názvem Blonďatá bestie v blázinci. V Divadle pod Palmovkou režíruje podruhé – na podzim minulého roku v kooprodukci s divadlem režíroval svůj autorský (napsal společně s O. Formánkem) projekt Miloš Ubu aneb ... málem králem. Vzhledem k popovodňové situaci Divadla pod Palmovkou byl tento „nemilosrdný politický kabaret“ uveden na Nové scéně ND a v současné době se hraje v divadle La Fabrika.

Texty v tiskovém materiálu: Ladislav Stýblo
Foto v tiskovém materiálu: archiv divadla a Leoš Skokan



Nejnovější články:
Starší články:

 

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

Přihlášení

Nechte si poradit...

Jaká kniha, divadlo, koncert či jiná akce by našim čtenářům neměly uniknout?

GABRIELA KUBENOVÁ

výtvarnice

Kniha:


Daniel Glattauer - Dobrý proti severáku

Kniha Dobrý proti severáku je moderní a vtipnou variací na epistolární román. Emmi Rothnerová chtěla přes internet zrušit předplatné časopisu Like. Kvůli překlepu ale její e-mail dostane Leo Leike. Protože Emmi mu dál posílá e-maily, upozorní ji Leo na její omyl. Začne tak nezvyklá korespondence, jakou lze vést jen s osobou naprosto neznámou. Na tenkém ostří mezi absolutním neznámem a nezávaznou intimitou se oba víc a víc sbližují, až si nakonec musí nevyhnutelně položit otázku: snesly by milostné city, které rozkvetly v e-mailech, osobní setkání? A co by se stalo, kdyby ano? Anotace ke knížce, která psala o jednom e-mailovém omylu a nastartovala neobvyklou korespondenci, mne zaujala a e-knihu jsem hned zakoupila. Opravdu mě nepustila a přehltla jsem ji přes noc, dá se to, je to pro mě velice čtivé a děj má spád. Mám ráda podobná nedorozumění i v opravdovém životě a ne jedno se mi už i přihodilo, takže jsem se do toho začetla a stala se téměř součástí knížky.Po poslední větě nastalo… no tohle? To snad nemůže být konec, to nejde, aby to takhle skončilo, to mi snad ten autor udělal schválně…. Ale bylo to tak, byl to konec, žádné další stránky, žádné další věty a dokonce ani slova nenásledovala…. Tohle se mi u málokteré knihy stane……. Ale za pár měsíců jsem objevila volné pokračování…. „Každá sedmá vlna“, neváhala jsem ani minutu, knihu zakoupila, opět v digitální podobě, ačkoli jsem totální milovník knih, které můžu otevřít a ke které můžu i přivonět, a pro mě bylo to pokračování snad ještě lepší. Takže pokud jste milovníky zamotaných životních příběhu a šťastných konců, dejte se do čtení. Daniel Glattauer (nar. 1960) pochází z Vídně, je spisovatel a novinář. Píše sloupky, soudní reportáže a fejetony. Jeho kniha Dobrý proti severáku se stala bestsellerem, v roce 2006 byla nominována na Německou knižní cenu a byla přeložena do mnoha jazyků a adaptována do podoby divadelní i rozhlasové hry. V Německu se dosud prodalo více než osm set padesát tisíc výtisků. Na přání čtenářů vyšlo pokračování Každá sedmá vlna (2009).

Anketa

Národní divadlo

  • Národní divadlo seniorům
    Sleva pro seniory Národní divadlo nabízí seniorům ve věku 65 + vstupenky s 50% slevou na vyhrazená místa všech představení ND.*  Kromě této...

Chat s osobností

Hledat

Aktuality

Městská divadla pražská
  • Exkurze
    do Památníku Karla Čapka Před...
Národní divadlo Brno, Národní divadlo Brno

Mimísek 6

Partneři

Čtěte také...

Cube: hudba, obraz a pohyb v kostce. Laterna magika přichází s novým projektem

laterna magica 200Laterna magika připravuje novou inscenaci, která vychází z programové řady LaternaLAB – laboratoře určené k výzkumu možností, jaké Laterna magika jako druh divadla nabízí. Tvůrci tak dostávají prostor vyzkoušet nové postupy i kombina...

Nové komentáře

Facebook

Twitter


Literatura

Jak mít úspěšné dítě a proč je odhodlání, zvědavost a vytrvalost pro úspěch mnohdy důležitější než inteligence?

uspesne dite perexRJak již bylo před časem na našich stránkách avizováno, vyšla velmi zajímavá kniha Jak mít úspěšné dítě s podtitulem Proč je odhodlání, zvědavost a vytrvalost důležitější než inteligence amerického...

Divadlo

Katovský příběh přivezlo na zlínské Setkání Stretnutie Bábkové divadlo Žilina

kata dcera kata 200Zlínský divadelní festival Setkání Stretnutie se letos konal již poosmnácté. V dobách svých začátků byl zaměřen především na tvorbu zemí Visegrádu, postupem času vykrystalizoval do přehlídky české a slovenské diva...

Film

Dvojí tvář Jima Carreyho v Masce
ImageFilm Maska byl ve své době (1994) opravdovým hitem. Kombinací zvláštních a dost vtipných obličejů, které umí dělat tak dobře snad jen Jim Carrey, a počítačové grafiky se z ušlápnutého bankovního úředníčka stal...