Reklama
Banner

Dracula znovu ožil

Email Tisk

dracula perexNepodléhejme šalebnému vábení nadpřirozených sil, mezi které reklama a propagace zajisté patří. Nechal jsem se zviklat sugestivní nabídkou, že divadelní představení Dracula Reloaded, čas od času divadlem Aqualung pořádané v Žižkovském divadle Járy Cimrmana, vyvolá tolik děsu, že každému vysaje bránici. I hořce zaplakal jsem nad svou nerozvážností, neboť jediné, co tento kus mohl vysát, byla soudnost váženého dramatika a režiséra v jedné osobě, Kryštofa Hanzlíka, jenž celé toto dílo má svědomí.  

 

 

Ale započněmež od počátku. Autor se rozhodl klasické upírské téma proměnit, ježto seznal, že z původní, mnohokrát a na nejrůznější způsob zužitkované zápletky stěžíco vykřeše. Není divu: Bram Stoker vydal svého Draculu v roce 1897 a ponurý výsavec od toho okamžiku nastoupil vítězné tažení po celém světě. Kryštof Hanzlík se tudíž pokusil příběh překlopit do parodické polohy a vyšperkovat jej událostmi, které se dějí během jeho natáčení.  

Rozhodl se přitom samotné upírské téma obohatit odkazy na hollywoodská klišé, ukázkově zřetelná hlavně v prvopočátcích kinematografie, kdy film ještě nemluvil, protože dosud nedokázal zaznamenávat zvuk. Manýry sladkých a bezstarostných 20. let ovšem evokuje i v oblečení postav, archaickou kamerou a zejména směšně rozmáchlými gesty, jichž se tuzemští herci hrající hollywoodské herce s gustem dopouštějí.

draculareloaded 2345

 Takže předvedou, jak američtí filmaři nastoupí do vlaku, který je v přímém spoji doveze až do rumunské Transylvánie, kde upírskou historku hodlají natáčet kvůli větší hodnověrnosti. Publikum správně očekává, že jednotliví aktéři se počnou záhadně ztrácet, případně upadají do mdlob následkem drobných ranek na hrdle, o nichž nikdo neví, jsou-li pravé nebo povstaly následkem důkladného obličejového nalíčení.  

Hanzlík se vydováděl nejen ve vzhledu a počinech svých hrdinů, kteří občas kolektivně zatančí a zapějí, ale zvláštní pozornost věnoval hlavně "porumunštění" mluvy, která vede k roztomilé archaizaci jazyka. Bohužel nedosáhla úrovně již zlidovělých "rumunských" hlášek z filmové komedie Marečku, podejte mi pero, která jimi ovšem nanejvýš šetřila. Zde naopak zprvu snad i vtipné postřehy, třeba o tabuizovaných slovech, která nelze ani přeložit, záhy vedly - vinou zploštělého nadužívání - k monotónnosti, protože vynalézavost v konstrukci jazykových prvků rychle uvadla.  

Že do natáčení ustavičně zasahuje samotný (a opravdový) Dracula, je od počátku zjevné: avšak jeho jakoby "rozhlasově" reprodukované pokyny, znějící do setmělého jeviště jen skrze rozsvícenou žárovku, také pozvolna sklouzávají k nepřekvapivému halasení, které se míjí účinkem, neboť neděsí ani nerozesmává. Také zápletky, související s upírským zasahováním do natáčení filmu (z něhož dokonce spatříme ukázky!), se odvíjejí klopýtavě, potýkajíce se s výrazovou těžkopádností.  Nebudu se rozepisovat o scénickém pojetí (kromě několika odnesitelných kusů nábytku tvoří stálý vzhled jeviště kulisa hradní zříceniny v pozadí, před níž se v pravé části rozkládá mohutná, otevíratelná hrobka, lemovaná několika okřížkovanými rovy zcela v popředí). Nebudu se zabývat ani živě plozeným hudebním doprovodem, který snad měl souznít s transylvánskými zpěvánkami, ale já osobně jsem v něm nacházel spíše prvky židovského klezmeru. Ale třeba se pletu, jsa v poslechu hudby pouhým diletantem.  

dracula1

Hanzlíkovo uchopení draculovského tématu, se zamýšlenou humornou nadsázkou se potýkající, povážlivě selhává, protože jen obtížně navazuje dorozumění s přítomným publikem - poloprázdné hlediště (hra spatřena v úterý 4. března 2014) jen málokdy zavířilo smíchovou odezvou. Slib ohledně vysáté bránice nebyl naplněn, celé jevištní mihotání, marně se vzmáhající k vyšším obrátkám aspoň trochu atraktivního vypravěčství, posléze nabylo rozměru únavně se vlekoucího ochotnického počínku.  

V předvedené inscenaci jsem narůstající bezradnost i touhu zaujmout aspoň zveličováním hereckého projevu, který tím mohutněji zachvacovala křeč. Rád bych se smál, jenže jaksi nebylo čemu - to, co mělo být směšné, ať již se jednalo o náznaky pohybových studií (například ve vlaku), muzikálové scénky, parodování nedůtklivé či ješitné mentality filmařů, rádoby hravé nakládání s jazykem, mě jaksi bezúčelně míjelo.  

A případným zájemcům bych doporučil, aby místo tohoto představení si raději vyhledali skvostně vyvedený americký snímek Ve stínu upíra, obratně balancující mezi hodnověrností a mystifikací. Zpracovává téměř shodný příběh - jak vznikal první mezinárodně proslavený upírský horor Nosferatu. Rovněž se odehrává v němé éře a též si pohrává s přítomností upíra ve filmovém štábu. Avšak činí tak s naprosto omamující dramatickou silou. Ze všeho nejlepší by asi bylo, kdyby se namísto zmršené inscenace promítal rovnou v divadle výše zmíněný film. Diváci by si aspoň zajektali.  

Dracula Reloaded

draculaplakat

Ze sebe vysoukal a režíroval Kryštof Hanzlík.
Pohybové spolupráce se ujal Zbigniew Kalina.
Dramaturgovala Kateřina Mocová.
Hrají (ne vždy všichni zároveň) Jan Konečný, Václav Krátký, Tereza Krippnerová, Eva Leimbergerová, Václav Rašilov, Lubor Šplíchal, Martin Dusbaba, Patrik Vojtíšek.
Scénu projektoval Hynek Dřízhal.
Kostýmy navrhla Jitka Mucha Kotíková.
Hudbu složil Matěj Belko.
Premiéry měla tato hra v Žižkovském divadle Járy Cimrmana ve dnech 14. a 16. prosince 2013.
Nejbližší představení se chystá na 5. května 2014 tamtéž.  
Hodnocení: 20%  

Foto: divadlo Aqualung, Žižkovské divadlo Járy Cimrmana.

( 0 hlasů )


Související články:
Nejnovější články:
Starší články:

 

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

Přihlášení

Nechte si poradit...

Jaká kniha, divadlo, koncert či jiná akce by našim čtenářům neměly uniknout?

ROBERT ROHÁL

redaktor K21

Pokud máte rádi český popík a potrpíte si třeba zrovna na osmdesátá a devadesátá léta minulého století, pak by vám mohlo konvenovat debutové album zpívajícího textaře, jehož jméno zní Vlady Gryc. CD dostalo název podle jedné z dvanácti písní - Já svý sny mám - a představuje nejen příjemné melodické písničky, ale i nový svěží hlas protagonisty, který je zároveň autorem všech textů. Témat má Vlady Gryc patrně na rozdávání, protože co píseň, to jiný příběh. Vůbec, texty jsou v případě Grycova debutu silnou stránkou, mají hloubku, jiskru i vtip. Patrně za to může i inspirativní hudební složka, což spadá na vrub hitmakera Hellmuta Sickela. Ti dříve narození si ho zcela jistě pamatují jako někdejšího manžela zpěvačky Heleny Vondráčkové, pro kterou napsal a zaranžoval hlavně v osmdesátých letech celou řadu hitů. Však se také všechny písničky opírají o vybroušený melodický styl již zmíněných osmdesátek a ozvěn let devadesátých, to vše s aranžérskými fígly současných hudebních trendů. Výsledkem jsou chytlavé písničky zabíhající hned do několika hudebních žánrů, až už jde o blues, rokenrol, šanson či latinu, s čímž ovšem zpěvák nemá problém. Pokud bych měl jmenovat alespoň pár titulů, které mě chytly na první poslech, pak je to určitě vyloženě letní hit Te Quero nebo titulní hitovka Já svý sny mám. Stejně tak se mi ale líbí autobiograficky laděný šanson Můj život, crazy písnička Tchýně (která se dočkala ve formě filmové minigrotesky originálního videoklipu) nebo óda na slavnou filmovou hvězdu - Marilyn... Další pozoruhodností debutového alba ostravského rodáka je účast slavných hostů, třeba rockové zpěvačky Tanji... Ale ocenil jsem i vyloženě vymazlený booklet plný zajímavých fotek a navíc se všemi texty, což není v této době zcela běžné. I to je další důvod, proč albu, které si nehraje na velké umění, ale přesto se po všech stránkách povedlo, přeji dobrý start a ještě lepší prodej.

Banner

Národní divadlo

  • Národní divadlo seniorům
    Sleva pro seniory Národní divadlo nabízí seniorům ve věku 65 + vstupenky s 50% slevou na vyhrazená místa všech představení ND.*  Kromě této...

Hledat

Aktuality

Městská divadla pražská
Národní divadlo Brno, Národní divadlo Brno

Mimísek 19

Partneři

Čtěte také...

Romeo a Julie … a co jako? aneb To světu svítá a stmívá se v nás

romeo a julie a co jako´Není lhostejné, kde právě jsme. Nebezpečně se k sobě blíží některé hvězdy. Také zde dole dochází k násilnému odloučení milenců jen proto, aby se čas zrychlil o tlukot jejich srdcí. Jen prostí lidé nehledají štěstí… ´(Vlad...

Nové komentáře

Facebook

Twitter


Literatura

Priestleyho další duchařina je tentokrát načichlá rybinou
ImageDalší dávku Příšerných příběhů pro děti, které milují duchařské historky, přiváží tentokrát prastará shnilá Černá loď s roztřepenými plachtami, proděravělá, jako kabát prožraný moly. Venku z...

Divadlo

Na road-movie? Jedině se slušným člověkem!

slusny-clovek200Jízda životem, i tak bychom mohli nazvat novou inscenaci Švandova divadla. Martina Krátká napsala a zrežírovala novou hru pro smíchovské divadlo na motivy novely Karla Čapka Obyčejný život. Nachystejte si jízdenky, revizor vašeho ž...

Film

Filmová přehlídka Studia Béla

altStudio Béla oslavilo čtvrt roku svého provozu filmovou přehlídkou ukázek a tipů na zajímavé filmy. Šéfredaktor časopisu Cinepur Jan Kolář a filmoví kritici Aleš Stuchlý z rádia Wave a Ant...