Není Hamlet jako Hamlet. O tom ví své i Švandovo divadlo na Smíchově, které od prosince 2013 uvádí na své hlavní scéně jednu z nejhranějších Shakespearových tragédií ve zcela netradičním pojetí režiséra Daniela Špinara.
V uměleckém životě každého režiséra i herce se najde období, v kterém daný umělec přímo lační po osobní realizaci, kterou spatřuje v režii hamletovské tématiky či ve ztvárnění titulní role kralevice dánského. Většinou to bývá etapa, kdy je umělec natolik herecky či režijně vyzrálý, že dokáže pochopit a uchopit celou problematiku díla a do detailu vykreslit psychologii postavy. Pokud ale zajdete do Švandova divadla, zjistíte, že představení Hamleta dokáže fungovat i bez těchto zažitých konvencí.
I přesto, že je děj této tragédie ve všeobecném povědomí, raději ho jen pro orientaci v kostce nastíním. Dánské království zahalené do černého flóru se ještě nevzpamatovalo ze smrti svého krále Hamleta a už se chystá na svatební veselku královny Gertrudy s Hamletovým bratrem Claudiem. Mladý kralevic Hamlet ale nese smrt svého otce velmi těžce, a tak odmítne účast na této vyčpělé kratochvíli. Když Hamleta navštíví duch jeho otce a poví mu o Claudiově zradě, rozhodne se vymyslet plán vhodné pomsty. Pod rouškou bláznovství pak začne rozkládat nové rodinné uspořádání i vztah s milovanou Ofélií. Odplata nabývá takového rozměru, že se kromě potrestání viníka schyluje i ke konci, který nevěstí žádný happy end.
Upřímně, nemám ráda moderní pojetí klasických děl. Výsledek totiž nebývá vždy uspokojivý a inscenace se spíše řítí do velkého průšvihu než na pomyslný vrchol hitparádního žebříčku. Jedinou výjimku většinou ráda udělám u nadčasových dramat Williama Shakespeara. Především tragédiím moderní pojetí vysloveně sluší. Proto jsem také po zhlédnutí Špinarova Hamleta v překladu Jiřího Joska výskala radostí. Daniel Špinar zbavil inscenaci Hamleta historického a nedotknutelného vakua a zasadil děj do současného prostředí dánské honorace. Navodil tím atmosféru tolik oblíbené severské rodinné tragédie. Zpočátku se však než o tragédii jedná spíše o komedii. Hamlet se svým přítelem Horaciem dovádí jako malé dítě a v přestávce si pro načerpání nových sil vychutná dobře ubaleného jointa.
V Hamletově bláznovství pak komické prvky gradují převlekem za medvěda a inscenováním divadelního představení, které mu sehrají rodinný příslušníci, Ofélie a její otec kancléř Polonius. Dalším vynikajícím a zároveň perfektně fungujícím prvkem prvního dějství je navození nadpřirozena, z kterého až mrazí. V druhé polovině představení už vše spěje k tragédii a graduje veškeré Hamletovo, Oféliino a zčásti i Gertrudino šílenství. Děj se také stává více psychologickým a sevřenějším. Hamletovská tragikomedie končí velmi netradičním závěrem, který potěší především fanynky Patrika Děrgela. A i když je Hamlet pojat komičtěji a současněji, rozhodně se z něj nevytrácí původní myšlenky. Kromě dobře provedené režie nemohou nezmínit i bravurně promyšlenou scénu Ivy Němcové, která chladnými tapetami, kabinetními fotografiemi a vitrínami připomíná určitou servilnost a dávno zašlou slávu rytířského chování.
Co se týče hereckých výkonů, nelze než jen chválit, chválit a chválit. Všech devět herců odvedlo vynikající výkon. Titulní role Hamlet ztvárnil Patrik Děrgel a řadí se tak mezi nejmladší představitele dánského prince. V jeho pojetí je Hamlet „obyčejný“ kluk, který je otcovou smrtí vržen do světa plného intrik, zloby a lží. Se svými niternými běsi se šeptavým hlasem svěřuje do zpovědního mikrofonu. Ofélii hraje jako vždy přesvědčivá Zuzana Onufráková. Šílenství v jejím podání pravděpodobně nepřekoná ani pacient bohnické léčebny. Za Zuzanou nezaostává ani další zástupkyně něžného pohlaví Petra Hřebíčková, která se ujala Hamletovy labilní a fetem otupělé matky Gertrudy. Nepřehlédnutelný byl také Miroslav Hruška v roli Polonia.
Hamlet se mi nikdy nejevil jako kladný hrdina, kterého bych měla nějak litovat. Jeho styl pomsty mě vždy neskutečně iritoval a jeho bláznovství jsem nikdy nedokázala pochopit. Po zhlédnutí Špinarovy verze, se mi stalo Hamletovo jednání srozumitelnější. Především i proto, že je inscenace tak trochu výpovědí o naší době. Díky tomu by si inscenaci Švandova divadla neměli nechat ujít mladí i postarší diváci.
Název: Hamlet
Uvádí: Švandovo divadlo
Režie: Daniel Špinar
Autor textu: William Shakespeare
Hrají: Patrik Děrgel, Kamil Halbich, Petra Hřebíčková, Miroslav Hruška, Filip Čapka, Zuzana Onufráková, Marek Pospíchal, Tomáš Kobr, Jaroslav Šmíd, Matouš Filcík, Artur Mirakjan, Pavel Pecina, David Schaffer
Premiéra: 7. prosince 2013
Nejbližší představení: čtvrtek 13.3.2014 od 19:00 hodin, dále 28.3., 2.4., 14.4....
Hodnocení: 90 %
Foto: www.svandovodivadlo.cz, Alena Hrbková
Soutěž o vstupenky na představení 28.3.2014: ZDE
( 1 hlas )
| < Předchozí | Další > |
|---|