Reklama
Banner
Banner

Přátelský podvod aneb Mystifikace (nejen) v české literatuře 20. století

Email Tisk

mys 200Historická sebereflexe českého národa o sobě samém mnohdy vycházela z podvržených podkladů, tvářících se přitom naprosto seriózně a důvěryhodně, ba státotvorně. Tak tomu bylo v případě Hájkovy kroniky, při sporech kolem Rukopisů. A stejná slova lze vztáhnout jak na prvorepublikové legionářské legendy, tak na konstrukty nacistické i komunistické ideologie, nemluvě o současných volebních programech. Lenka Pořízková však ve své knize Přátelský podvod nemá na mysli tento druh mystifikace, nýbrž se upíná k autorským hrátkám s důvěřivostí čtenářů, potažmo kritiků.

 

Hned v úvodu zmiňuje "bouři ve sklenici vody" kolem románu Bílej kůň, žlutej drak, který měla sepsat Vietnamka žijící v Čechách. Ukázalo se přitom, že vítězství v literární soutěži i pochvalné recenze nebyly diktovány ani tak kvalitami díla jako spíše snahou podpořit multikulturní soužití a z toho plynoucím alibismem těch, kteří takto rozhodovali či psali - a kteří se po odhalení celé smyšlenky cítili dotčeni a oháněli se nemravností takového počinu.

Jen je trochu zvláštní, že Pořízková se o sobě vyjadřuje v množném čísle a používá takzvaně majestátního plurálu známého nanejvýš tak z výroků císaře pána (když autorka píše, že "relativně omezený vzorek českého materiálu je také jedním z důvodů, proč si pomáháme příklady zahraničními; volíme je tam, kde se jimi snažíme doložit - podle našeho soudu - obecné, tj. regionálně nepodmíněné principy mystifikace"), ale možná, že ve vědeckých kruzích je taková čeština běžná. Ostatně kniha vznikla mírným přepracováním její disertační práce.

mys 1

 

V úvodu nastiňuje, o čem v dalších kapitolách bude pojednávat. Nechápu sice dobře, k čemu tako nastínění je dobré, ale možná chce případnému zájemci naznačit, že nechce-li se obtěžovat čtením celé knihy (nebo neporozumí-li ji), eventuálně postačí seznámit se s tímto úvodem. Přidržím se tudíž jejího shrnutí: v úvodních kapitolách rozebírá literární mystifikaci jako předmět výzkumu a naznačuje teoretické možnosti jejího uchopení.

Oč se tato část pojednání opírá? Autorka tu jmenuje rozličné badatele zahraniční i tuzemské a popisuje jejich názory na daný problém. Smyslem mystifikace bývá zpravidla to, aby dříve nebo později byla odhalena (jinak by totiž ztratila smysl), důležitá je tudíž i její zábavná funkce, avšak známy jsou početné doklady takových mystifikací, které se měly stát "novou pravdou". Ostatně dávná moudrost praví, že dějiny píší vždy vítězové - a už tento výrok jako by přítomnost mystifikace nevysloveně předpokládal.

Motivace jistě nemusí být jen hravé a zábavné, mystifikace nemusí vznikat jen z intelektuální rozkoše, kterou taková tvorba poskytuje (jen si představme vážně míněnou vědeckou konferenci, pořádanou k ruské, u nás vskutku zlidovělé filmové pohádce Mrazík, kde mimo jiné zazněl příspěvek zkoumající vržení pověstných kyjů, která se z nebe vrátí až za několik měsíců, z hlediska termodynamiky). Důvodem mystifikace může být také očekávání hmotného prospěchu nebo - možná ještě častěji - věhlasu a slávy. To platí zejména u plagiátu, kdy si někdo přivlastní práci jiného a vydává ji za svou.

mys 2

 

Svůj účel však mystifikace splní jen tehdy, poskytuje-li nějaké vodítko k rozpoznání, že se o mystifikaci jedná. Znamená to, že ne každý příjemce, v závislosti na svém intelektu i zkušenostech, je schopen mystifikaci - a v širším měřítku jakoukoli hru - odhalit. Například v počátcích cimrmanologických představení (které lze řadit spíše k parodii než mystifikaci) se vyskytl případ, kdy publikum vnímalo Cimrmana jako autentickou postavu. Hrátky s mystifikací přitom mohou být hodnoceny rozličně - jakoby v závislosti na tom, koho lze (beztrestně) zesměšnit. Pořízková sama píše, že "vystřelit si z mocných tohoto světa se zkrátka smí, zatímco napálit chudáka je hanebnost." (s.125)

Pořízková se zabývá širokou škálou jevů, které by mohly mít něco společného s mystifikací - třeba s používáním pseudonymu. Někdy si takto tentýž autor záměrně vytváří i vícero smyšlených identit, které mohou případně vstupovat dokonce do vzájemného kontaktu (je známo, že F.X.Šalda takto polemizoval sám se sebou). Speciálním případem je pak "pokrývání" zakázaného či z jiných důvodů zavrženého člověka existující osobností. Dělo se to v literatuře, na divadle i ve filmu (například poslední scénáře Jana Procházky jsou podepsány jinými jmény). Speciálním případem jsou pak díla publikovaná anonymně.

Oblíbeným postupem je rovněž hra s pradávným rukopisem, který je nyní pouze zpřístupněn (nejznámějším příkladem je zajisté Ecovo Jméno růže, případně Gaarderova Vita brevis), ale přidat lze rovněž smyšlené překlady fiktivních cizojazyčných textů, byť někdy připisovaných skutečně žijícímu umělci. To platí pro Patrika Ouředníka, který si takto "přivlastnil" Rabelaise, nebo pro Jiřího Dědečka, jenž se zaštítil u nás neznámým renesančním básníkem Angiolem Polizianem. Mimořádným zjevem na poli mystifikace jsou pak literární vědci Miroslav Macura a Pavel Janoušek, pohrávající si s fiktivními recenzemi neexistujících děl i životopisy smyšlených básníků.

mys 3

 

Škoda jen, že Pořízková nerozšířila své pojednání i na oblast filmu a televize. Na příklad v hudební oblasti začal vlastním životem žít klasicistní skladatel van den Budenmayer, jehož hudbu stvořil Zbigniew Preisner pro filmy Krzysztofa Kieślowského. Také z domácího kontextu známe roztomilé mystifikace na půdorysu navenek věrohodného, vědecky se tvářícího dokumentu (cimrmanovská fikce Stopa vede do Liptákova, Ropáci o dosud neznámém zvířeti žijícím v odpadních vodách - viz foto) nebo s využitím zdánlivě přímého přenosu, jak je předvádí Taneční zábava z počátku 90. let.

Tato mystifikace byla připravena dokonale – veselohra s tímto názvem byla dokonce oznámena i v programových plánech. Když hlasatelka oznámila uvedení dotyčného pořadu, vnikl do studia terorista a jakoby přímo před očima televizních diváků ohrožoval všechny přítomné. Mnozí diváci neprohlédli mystifikaci a cítili se být poté hrubě podvedeni, oklamáni ve svých citech. Ovšem vnímání rozpoznané i nerozpoznané mystifikace by zasluhovalo další průzkum nejen literárněvědný.

Lenka Pořízková: Přátelský podvod. Mystifikace (nejen) v české literatuře 20. století.
Vydalo nakladatelství Academia, Praha 2014. 279 stran.
Hodnocení: 90%

Foto: Academia, Česká televize, www.nyest.hu

 

Přátelský podvod od Academie


 

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

Přihlášení

Nechte si poradit...

Jaká kniha, divadlo, koncert či jiná akce by našim čtenářům neměly uniknout?

RENATA PETŘÍČKOVÁ

redaktorka K21

Nechte si poradit, knihy jež uleví duši... Jak jste si asi všimli, zrovna já tu jsem většinou přes knihy, které se nějak zabývají psychologií a seberozvojem. To je velmi široké téma a také patří v knihkupectví k těm nacpanějším regálům. Nějak plynule jsem k nim došla přes pár pokusů s romantickými knihami v ranném mládí a už jsem u nich zůstala. Myslím si, že o takovou knihu alespoň čas od času člověk stojí. Které mne oslovily a ovlivnily nejvíce? Možná tou úplně první byl vždycky Malý princ, kterého když jsem doopravdy pochopila, tak to byl přenádherný sladkobolný pocit. Mám ráda také knihu Elisabeth Haich: Zasvěcení, to je ale bible pro celý život a jsem dosud ráda, že mnoho z tam řečeného je mi zatím zahaleno tajemstvím. Přístupnější a komerčnější jsou pak knihy Davida Deidy, pro muže Cesta pravého muže, a pro ženy snažící se mužům porozumět pak Když jde o muže. Z andělských děl Doreen Virtue pak Chci změnit svůj život, ale nemám na to čas, nebo V zajetí jídla, Zbavte se svých kil bolesti, což jsou její nejméně andělské, nejvíce psychologické a do hloubky ženské duše jdoucí tituly. A mezi poslední okouzlení patří Alberto Villoldo a Návrat duše, což je kniha, která je výtečným základem pro každého, kdo chce vůbec porozumět psychologii, kořenům šamanismu a své vlastní duše. A kdo má rád, stejně jako já tarot, tak kromě své vlastní knihy Základní tarot a Svět tarotu, ráda poradím cokoliv od Barbary Moore.Ta je mojí velkou učitelkou! A když bych měla poradit něco "naživo"? Pak jsou to přednášky Jaroslava Duška všude různě po republice a v pražských divadlech jeho Duše K, Čtyři dohody nebo Pátá dohoda. Přednášky Pjéra la Šéze, které jsou o jungovské psychologii, do které přidává své vlastní názory, které dovolím si říci - jsou velmi podnětné a odvážné. Když zajdu ještě dál, tak příští rok by měl Brno navštívit Clemens Kuby a opět představit své mentální léčení a možná i novou knihu, zatím nevíme...


Hledat

Mimísek 14

Partneři

Z archivu...

Nové komentáře

  • 09.06.2017 02:40
    Držte se ...
    Pane Juraji, Jsem ...
     
  • 19.05.2017 06:43
    ...
    chia semínka miluju.
     
  • 18.05.2017 09:05
    Děkujeme
    Dobrý den, děkujeme za ...

Facebook

Twitter


Literatura

Zápisky střízlivého táty

A zivot je tu perexJaké to je, když vás osud obsadí do nové role, popisuje ve své knize „A život je tu!“ Petr Vurbs (*1987). Rodák z Kladna, řecko-římský zápasník, psavec pracující ve vyhledávaném oboru public relations se pustil do...

Divadlo

Muzikál Edith a Marlene se v Národním divadle moravskoslezském dočká čtyřiačtyřicáté reprízy

edith a marlene perex1Jubilejní 44. reprízy se dočká v pondělí 28. prosince na jedné ze scén Národního divadla moravskoslezského Ostrava, konkrétně na jevišti Divadla Jiřího Myrona, komorní muzikál Edith a Marlene, jehož autorkou je maďar...

Film

Aňa Geislerová moderátorkou Cen české filmové kritiky

ceny ceske filmove kritiky ana geislerovaJiž do svého třetího ročníku vstupují Ceny české filmové kritiky, které budou slavnostně vyhlášeny v sobotu 26. ledna 2013 v divadle Archa. Průvodkyní a moderátorkou večera bude herečka