Reklama
Banner

Velice účelná procházka Alexandra Hackenschmieda

Email Tisk

Hackenschmied 200Alexander Hackenschmied nepatří k našim nejznámějším dokumentaristům - a není se čemu divit. Vždyť tu působil jen v době před druhou světovou válkou a poté se (s mírně pozměněným příjmením - jako Hammid) prosazoval ve Spojených státech. Jeho samostatná režijní a kameramanská tvorba měla velký význam rozvíjením avantgardních vypravěčských koncepcí, které rovněž uplatňoval jako střihač filmů svých kolegů (u nás např. Otakar Vávra, Karel Plicka, v zahraničí Maya Derenová, Francis Thompson).

S jeho jménem je spojena řada přelomových děl - upozorním aspoň na pocitový experiment Bezúčelná procházka (1930), na politický dokument Krize (1939), natočený v americké produkci a věnovaný jeho vlasti ohrožené nacismem, nebo na snovou hříčku Odpolední osidla (1943). Vysokou realizační úroveň si udržují i díla natáčená na zakázku, ať již to byly reklamní či cestopisné snímky produkované Baťovým zlínským studiem, za války americkým Úřadem válečných informací nebo později různými vzdělávacími institucemi a dokonce OSN.

Nyní se mu věnuje monografie Alexander Hackenschmied: (bez)účelná procházka, poskládána jak ze studií přeložených (a jednoho původního českého příspěvku), tak z jeho vlastní textů. Připomíná záslužně jednu neprávem pozapomenutou osobnost naší kinematografie, která byla u nás doposud spíše přehlížena: jedinou brožuru o ní napsal Jaroslav Brož před více než čtyřmi desetiletími.

Hackenschmied

Česká televize uvedla (naposledy před šesti roky, bohužel pokaždé v půlnočním čase) jedině Krizi - škoda, že tento snímek ani žádný jiný nebyl ke knize přiložen na DVD. Vždyť možnost se na vlastní oči seznámit s popisovanými díly je poskytuje názornější představu než jakékoli slovní rozbory. Takto se musíme aspoň s obrazovým doprovodem, rozesetým po celé knize.

Český článek do knihy sepsal Michal Bregant a soustředil se v něm na Hackenschmiedovu českou tvorbu, ať již vlastní (Bezúčelná procházka) nebo ve formě spolupráce s jinými tvůrci (jako výtvarný poradce, kameraman nebo střihač). Hackenschmied se tehdy podílel nejen na dokumentech (Plickova Zem spieva), ale také na hraných filmech (Machatého melodrama Ze soboty na neděli) a baťovských reklamách, které natáčel Elmar Klos. Naproti tomu obrazový materiál pořízený zejména v Indii a na tehdejším Ceylonu, který vznikal při Baťově cestě kolem světa, byl až začátku německé okupace sestříhán bez jeho účasti.

Hackenschmied2

Z němčiny a angličtiny přeložené stati (které původně vyšly v publikaci Tribute to Sasha) víceméně chronologicky čtenáře seznamují s dalšími obdobími Hackenschmiedovy tvorby. Vyzdvižen je zejména jeho - také režijní - podíl na politicky i sociálně laděných dokumentech Herberta Klina (Krize, Světla v Evropě zhasla, Zapomenutá vesnice), natáčených počátkem 40. let.

Mimořádně inspirativní je pro Hackenschmieda období, kdy se podílel na svébytných vizuálních průzkumech Mayi Derenové. Ale současně se zaskvěl i jako autor téměř osvětových výpovědí, jaké natáčel pro Úřad válečných informací. Jakési spojení vzdělávacího rozměru s lyricky ozvláštněným náhledem pak nalezneme v jeho pozdějších filmech, kdy jej fascinuje zejména pohyb a jeho všeliké podoby. A nechybí ani rozsáhlý rozhovor, pořízený na sklonku Hackenschmiedova života.

Kniha ovšem obsahuje i výbor z Hackenschiedových textů, které zveřejnil ve 30. letech i v těsně poválečném období - je jen škoda, že nebyla přetištěna celá studie o zásadách střihu, kterou napsal pro sborník Abeceda filmového scenáristy a herce (1935). Byly převzaty jen několikavěté úryvky, ačkoli tu autor shrnuje své tvůrčí principy, které se i později snažil uplatňovat. Zajisté oceníme podrobnou filmografii, obsahující snad veškeré tituly, u nichž se mihlo Hackenschiedovo jméno, seznam pořadů, v nichž osobně vystupoval nebo o něm pojednávaly, a poté rovněž soupisku české i zahraniční literatury, která se Hackenschmieda týká.

Hackenschmied odpoledni osidla

Ale i tady nalezneme drobné vady: chybí třeba připomínka Jachninova zamyšlení, díky němuž bychom se dověděli téměř neznámou skutečnost, že už za války vznikaly v Americe české verze dokumentů (mimo jiné je namluvili pánové Voskovec a Werich), počítaje v to několik krátkých Hackenschmiedových filmů. Také se nedovíme, že obsáhlá, anglicky psaná Valasekova studie (zmíněná jen mezi sotva dostupnými zahraničními prameny), vyšla - a je tudíž přístupná - také v českém překladu.

Zbývá doplnit, že knihu čtvercového formátu vydalo nakladatelství Casablanca u příležitosti přehlídky Hackenschmiedových filmů na Letní filmové škole (a s její podporou). Zdárně tak navázala na předchozí svazky, věnované dalším "menšinovým" tvůrcům, jednak maďarskému režiséru Tarrovi, jednak Finovi Kaurismäkimu. Letní filmová škola se tak může pochlubit chvályhodnou a rozhodně žádoucí aktivitou, na jakou se konkurenční akce (karlovarský filmový festival, pražský Febiofest) dosud nezmohly.


Alexander Hackenschmied: (Bez)účelná procházka.
Autoři textů: Michael Omasta, Michal Bregant, Eva Hohenbergerová, Stefan Grissemann, Brigitte Mayrová, Michael Loebenstein, Loren Cocking, Alexander Hackenschmied.
Redakční zpracování: Iva Hejlíčková, Václav Žák.
Přeložily: Světlana Kotyková, Veronika Pragerová, Tereza Bartošková.
Vydalo nakladatelství Casablanca ve spolupráci s Asociací českých filmových klubů.
Praha 2014, 316 stran.

Hodnocení: 100%

Foto: Casablanca, www.radio.cz, www.saint-lucy.com

( 0 hlasů )


 

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

Přihlášení

Nechte si poradit...

Jaká kniha, divadlo, koncert či jiná akce by našim čtenářům neměly uniknout?

ROBERT ROHÁL

redaktor K21

Pokud máte rádi český popík a potrpíte si třeba zrovna na osmdesátá a devadesátá léta minulého století, pak by vám mohlo konvenovat debutové album zpívajícího textaře, jehož jméno zní Vlady Gryc. CD dostalo název podle jedné z dvanácti písní - Já svý sny mám - a představuje nejen příjemné melodické písničky, ale i nový svěží hlas protagonisty, který je zároveň autorem všech textů. Témat má Vlady Gryc patrně na rozdávání, protože co píseň, to jiný příběh. Vůbec, texty jsou v případě Grycova debutu silnou stránkou, mají hloubku, jiskru i vtip. Patrně za to může i inspirativní hudební složka, což spadá na vrub hitmakera Hellmuta Sickela. Ti dříve narození si ho zcela jistě pamatují jako někdejšího manžela zpěvačky Heleny Vondráčkové, pro kterou napsal a zaranžoval hlavně v osmdesátých letech celou řadu hitů. Však se také všechny písničky opírají o vybroušený melodický styl již zmíněných osmdesátek a ozvěn let devadesátých, to vše s aranžérskými fígly současných hudebních trendů. Výsledkem jsou chytlavé písničky zabíhající hned do několika hudebních žánrů, až už jde o blues, rokenrol, šanson či latinu, s čímž ovšem zpěvák nemá problém. Pokud bych měl jmenovat alespoň pár titulů, které mě chytly na první poslech, pak je to určitě vyloženě letní hit Te Quero nebo titulní hitovka Já svý sny mám. Stejně tak se mi ale líbí autobiograficky laděný šanson Můj život, crazy písnička Tchýně (která se dočkala ve formě filmové minigrotesky originálního videoklipu) nebo óda na slavnou filmovou hvězdu - Marilyn... Další pozoruhodností debutového alba ostravského rodáka je účast slavných hostů, třeba rockové zpěvačky Tanji... Ale ocenil jsem i vyloženě vymazlený booklet plný zajímavých fotek a navíc se všemi texty, což není v této době zcela běžné. I to je další důvod, proč albu, které si nehraje na velké umění, ale přesto se po všech stránkách povedlo, přeji dobrý start a ještě lepší prodej.

Banner

Hledat

Mimísek 19

Partneři

Z archivu...

Nové komentáře

Facebook

Twitter


Literatura

Jupiterův mýtus – po stopách organizovaného zločinu ve starověkém Londiniu

Jupiteruv mytus200Na pulty knihkupectví se tentokrát v brožované podobě vrací další (konkrétně čtrnáctý) díl volné historické detektivní série populární britské spisovatelky Lindsey Davisové Jupiterův mýtus (The Jupiter Myth 2002, česk...

Divadlo

Jiří Suchý oslaví své 85. narozeniny „posemaforsku“ a s netradičním dárkem – režisér Vondrák a Zámek Liteň pro něj natočili dokument

jiri suchy200Jemný komik a zpěvák se slamákem, jemuž je vlastní osobitý humor a nadsázka těžící z událostí své doby. Některé z jeho písní, jako Pramínek vlasů, Babetta nebo Včera neděle byla, které si před pár desetiletími právem říkaly „ty největší hity“ si s oblibou notujeme dodnes. ...

Film

Do Říma s láskou …a z Říma bez bolesti

Filmová tvorba Woodyho Allena je tak jedinečná a rozmanitá, že než abychom ji nahlíželi jako celek, lépe je si ji nejprve rozdělit do několika (přesněji tří) tvůrčích období. První skupinu tvoří jeho rané filmové grotesky, v nichž prokázal svůj pozo...