Banner

Jak probíhaly boje o smýšlení publika

Email Tisk

Infoboj 200Každý režim, mocenské seskupení či nejšířeji civilizační okruh sleduje dva základní cíle: jednak hájí a vychvaluje sám sebe, jednak zlehčuje a odsuzuje případné protivníky, ať již je nachází ve svém vlastním prostoru, nebo mimo něj. Platilo to vždy a platí to podnes. Velice zřetelné bylo toto rozdělení v dobách studené války mezi Východem a Západem. Že každá z protichůdných stran měla pečlivě vypracované propagační kampaně, dokládá sborník Informační boj o Československo/v Československu (1945-1989).

Hodnocená kniha má mimořádný význam hlavně proto, že souběžně ukazuje počínání obou protivníků, protože obě strany sledovaly tentýž cíl - přesvědčit o temných úmyslech toho druhého. Jednotlivé texty rozebírají mechanismy ideologického působení jak v bývalém Československu, tak obdobné počínání na západ od jeho hranic. Vzájemné propagandistické potýkání přitom probíhalo na nejrůznějších úrovních, zejména však tam, kde byla nejlépe zajištěna masová odezva, to jest v tisku, v rozhlasovém a později též televizním vysílání, ve filmu, ale také ve školství, v hromadných manifestačních či tělocvičných vystoupeních apod.

Infoboj 2

Některé texty přibližují tentýž jev v náhledu z obou stran. Například Tomkova studie o Radiu Svobodná Evropa a jeho působení v 50. letech zmiňuje jak propagandistické akce Svobodné Evropy (třeba "program lidové opozice", který by narušil vnucenou jednomyslnost voleb), tak protiopatření přijatá v Československu. Jak autor píše, komunistická propaganda však nebyla ani tak bojem idejí či polemikou, jako spíše snahou zesměšnit a zdiskreditovat protivníka.

Čeští a slovenští emigranti, kteří ve Svobodné Evropě pracovali, byli označeni za zrádce, válečné štváče. Účinným argumentem v očerňování Západu se stávaly rovněž výpovědi do vlasti se navrátivších emigrantů, jimž byly opakovaně promíjeny tresty za nedovolené opuštění republiky. Docházelo tak k tragicky absurdním situacím, kdy ve vězení zůstávali lidé, kteří k útěku do zahraničí napomáhali, avšak samotný uprchlík, pokud se vrátil, byl omilostněn - to například zobrazovala jedna povídka ze zničeného, a tudíž nedochovaného filmu Návraty (1970).

Každý z dvanácti zařazených textů, psaných českými i slovenskými odborníky, což zajistilo průzkum reálií v rámci celého kdysi společného státu, má svou informační hodnotu, ať již zkoumané téma zevšeobecňuje, nebo naopak rozebírá konkrétní jevy. Tak se dočteme zajímavé postřehy o proměnách konstrukce Sovětského svazu jako vzorového příkladu, o propagaci prvomájových oslav na Liberecku, o snahách manipulovat smýšlením věřících v době normalizace na Slovensku.

Infoboj 1

Podnětné jsou úvahy nad někdejším pojetím karikatur i jejich dnešní interpretací. Jak dokládají připojené ilustrace, západoněmecká karikatura zdůrazňuje, že teprve dokončený val NATO spolehlivě zabrání rudé (komunistické) záplavě, aby zničila "náš" kvetoucí sad, zatímco obrázek z Dikobrazu ukazuje svět socialismu jako nedobytnou pevnost, kterou směšní imperialističtí zlolajníci nemohou nijak ohrozit. Podobně lze srovnávat i další materiály (například filmové či televizní). Patří sem přirozeně zjištění, nakolik zkresleně, protože účelově ten či onen režim vnímal a prezentoval sám sebe.

Už tato probíraná kniha se v několika statích dotýká filmových a televizních pořadů (a závěrečné pojednání se vztahuje k "budovatelskému" snímku Jiřího Menzela z roku 1974 Kdo hledá zlaté dno, kterým si režisér vykoupil šanci dále tvořit). Ovšem cele se kinematografii a televizi věnuje další sborník Film a dějiny 4 - Normalizace. Ten reprezentativně pokrývá nejrůznější aspekty tuzemské mediální kultury. K nejobjevnějším studiím patří ty, které osvětlují, jak se přední filmaři, například Věra Chytilová nebo Miloš Forman během natáčení Amadea, ocitli v hledáčku Státní bezpečnosti. Na Slovensku to bylo obdobné.

Infoboj obalka

Čtvrtý svazek souboru Film a dějiny také předkládá daleko obšírnější zpracování zvoleného tématu, nalezneme tu celou třicítku podnětných textů, které pokrývají filmovou a televizní produkci. Zabývají se nejen ideologicky vyhrocenou sebeprezentací komunistického režimu, zdánlivě únikovou zábavou či naopak umělecky ambiciózními projekty, nejen mnohdy až iracionálními zásahy cenzury i více či méně nezávislými tvůrčími aktivitami, ale také načrtávají nynější obraz normalizační minulosti, často smířlivý a idylicky úsměvný. Někteří nejmladší pisatelé (Karina Hoření, Čeněk Pýcha) označují dnešní vztah k normalizačnímu období jako součást kolektivního vzpomínání (s. 543), rozvíjejí úvahy o paměti založené na kolektivní identitě (s. 558).

Kniha poskytuje cenný vhled do mnohých tematických okruhů, ale přesto některé záležitosti čekají na další, zejména archivní průzkum. Patří mezi ně i naprostá marginálie, jakou je vročení dvě desetiletí zakázaného filmu Ucho. I když na jeho kopii čteme jmenovitě rok 1970 jako datum výroby, cele vznikal v roce předchozím a rovněž k (ne)schválení byl nachystán ještě v něm, v posledních prosincových dnech 1969. Logicky tedy spadá jen do tohoto roku, navíc s vědomím, že na filmech označených za pomýlené, které se nepodařilo dokončit do konce roku 1969, byly vzápětí zastaveny další práce - a pokud se dochovaly, byly dokončovány až po pádu komunistického režimu (Pasťák, Archa bláznů, Dovidenia v pekle, priatelia). Proč v případě Ucha padla volba právě na letopočet 1970, to zůstává stále nezodpovězeno.


Jaroslav Pažout (ed.): Informační boj o Československo/v Československu (1945-1989).
Vydaly Ústav pro studium totalitních režimů a Technická univerzita v Liberci - Fakulta přírodovědně-humanitní a pedagogická, Praha 2014. 288 stran + 16 stran barevných příloh.
Hodnocení: 100 %

Petr Kopal (ed.): Film a dějiny 4 - Normalizace.
Vydaly Ústav pro studium totalitních režimů a nakladatelství Casablanca, Praha 2014. 664 stran.
Hodnocení: 100 %

Foto: knihy


 

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

Přihlášení

Nechte si poradit...

Jaká kniha, divadlo, koncert či jiná akce by našim čtenářům neměly uniknout?

GABRIELA KUBENOVÁ

výtvarnice

Kniha:


Daniel Glattauer - Dobrý proti severáku

Kniha Dobrý proti severáku je moderní a vtipnou variací na epistolární román. Emmi Rothnerová chtěla přes internet zrušit předplatné časopisu Like. Kvůli překlepu ale její e-mail dostane Leo Leike. Protože Emmi mu dál posílá e-maily, upozorní ji Leo na její omyl. Začne tak nezvyklá korespondence, jakou lze vést jen s osobou naprosto neznámou. Na tenkém ostří mezi absolutním neznámem a nezávaznou intimitou se oba víc a víc sbližují, až si nakonec musí nevyhnutelně položit otázku: snesly by milostné city, které rozkvetly v e-mailech, osobní setkání? A co by se stalo, kdyby ano? Anotace ke knížce, která psala o jednom e-mailovém omylu a nastartovala neobvyklou korespondenci, mne zaujala a e-knihu jsem hned zakoupila. Opravdu mě nepustila a přehltla jsem ji přes noc, dá se to, je to pro mě velice čtivé a děj má spád. Mám ráda podobná nedorozumění i v opravdovém životě a ne jedno se mi už i přihodilo, takže jsem se do toho začetla a stala se téměř součástí knížky.Po poslední větě nastalo… no tohle? To snad nemůže být konec, to nejde, aby to takhle skončilo, to mi snad ten autor udělal schválně…. Ale bylo to tak, byl to konec, žádné další stránky, žádné další věty a dokonce ani slova nenásledovala…. Tohle se mi u málokteré knihy stane……. Ale za pár měsíců jsem objevila volné pokračování…. „Každá sedmá vlna“, neváhala jsem ani minutu, knihu zakoupila, opět v digitální podobě, ačkoli jsem totální milovník knih, které můžu otevřít a ke které můžu i přivonět, a pro mě bylo to pokračování snad ještě lepší. Takže pokud jste milovníky zamotaných životních příběhu a šťastných konců, dejte se do čtení. Daniel Glattauer (nar. 1960) pochází z Vídně, je spisovatel a novinář. Píše sloupky, soudní reportáže a fejetony. Jeho kniha Dobrý proti severáku se stala bestsellerem, v roce 2006 byla nominována na Německou knižní cenu a byla přeložena do mnoha jazyků a adaptována do podoby divadelní i rozhlasové hry. V Německu se dosud prodalo více než osm set padesát tisíc výtisků. Na přání čtenářů vyšlo pokračování Každá sedmá vlna (2009).

Anketa


Hledat

Mimísek 9

Partneři

Nové komentáře

Facebook

Twitter


Literatura

Legendární Lobo se vrací a nebere si servítky!

lobo 200Kapitola první: Tajemný příběh ze zlatého dolu. Byl to ten nejbohatší důl na světě – a celý patřil jednomu člověku. No a ten dobrý muž, který měl sedmnáct blízkých příbuzných a čtyři tisíce zaměstnanců, by zřejmě žil šťastně až do smrti, kdyby byl n...

Divadlo

Hrabě Monte Carlo byl fascinující

HrabeMC perexMěstské divadlo Zlín přeneslo své návštěvníky do město hazardu – Monte Carla, kde se na malém zapadlém náměstíčku rozjela napínavá komedie plná lásky.

...

Film

Nevěstinec (Vzpomínky z domu lásky) aneb prostitutky nesuďme příliš přísně!

nevestinec 200Francouzský film „Nevěstinec“ režiséra Bertranda Bonella není novinkou. Promítal se již v roce 2011 a promítá se dál ve filmových klubech. Sáhla jsem tedy po DVD, které vyšlo letos v edici Náročného ...