Jak probíhaly boje o smýšlení publika
Banner

Jak probíhaly boje o smýšlení publika

Infoboj 200Každý režim, mocenské seskupení či nejšířeji civilizační okruh sleduje dva základní cíle: jednak hájí a vychvaluje sám sebe, jednak zlehčuje a odsuzuje případné protivníky, ať již je nachází ve svém vlastním prostoru, nebo mimo něj. Platilo to vždy a platí to podnes. Velice zřetelné bylo toto rozdělení v dobách studené války mezi Východem a Západem. Že každá z protichůdných stran měla pečlivě vypracované propagační kampaně, dokládá sborník Informační boj o Československo/v Československu (1945-1989).

Hodnocená kniha má mimořádný význam hlavně proto, že souběžně ukazuje počínání obou protivníků, protože obě strany sledovaly tentýž cíl - přesvědčit o temných úmyslech toho druhého. Jednotlivé texty rozebírají mechanismy ideologického působení jak v bývalém Československu, tak obdobné počínání na západ od jeho hranic. Vzájemné propagandistické potýkání přitom probíhalo na nejrůznějších úrovních, zejména však tam, kde byla nejlépe zajištěna masová odezva, to jest v tisku, v rozhlasovém a později též televizním vysílání, ve filmu, ale také ve školství, v hromadných manifestačních či tělocvičných vystoupeních apod.

Infoboj 2

Některé texty přibližují tentýž jev v náhledu z obou stran. Například Tomkova studie o Radiu Svobodná Evropa a jeho působení v 50. letech zmiňuje jak propagandistické akce Svobodné Evropy (třeba "program lidové opozice", který by narušil vnucenou jednomyslnost voleb), tak protiopatření přijatá v Československu. Jak autor píše, komunistická propaganda však nebyla ani tak bojem idejí či polemikou, jako spíše snahou zesměšnit a zdiskreditovat protivníka.

Čeští a slovenští emigranti, kteří ve Svobodné Evropě pracovali, byli označeni za zrádce, válečné štváče. Účinným argumentem v očerňování Západu se stávaly rovněž výpovědi do vlasti se navrátivších emigrantů, jimž byly opakovaně promíjeny tresty za nedovolené opuštění republiky. Docházelo tak k tragicky absurdním situacím, kdy ve vězení zůstávali lidé, kteří k útěku do zahraničí napomáhali, avšak samotný uprchlík, pokud se vrátil, byl omilostněn - to například zobrazovala jedna povídka ze zničeného, a tudíž nedochovaného filmu Návraty (1970).

Každý z dvanácti zařazených textů, psaných českými i slovenskými odborníky, což zajistilo průzkum reálií v rámci celého kdysi společného státu, má svou informační hodnotu, ať již zkoumané téma zevšeobecňuje, nebo naopak rozebírá konkrétní jevy. Tak se dočteme zajímavé postřehy o proměnách konstrukce Sovětského svazu jako vzorového příkladu, o propagaci prvomájových oslav na Liberecku, o snahách manipulovat smýšlením věřících v době normalizace na Slovensku.

Infoboj 1

Podnětné jsou úvahy nad někdejším pojetím karikatur i jejich dnešní interpretací. Jak dokládají připojené ilustrace, západoněmecká karikatura zdůrazňuje, že teprve dokončený val NATO spolehlivě zabrání rudé (komunistické) záplavě, aby zničila "náš" kvetoucí sad, zatímco obrázek z Dikobrazu ukazuje svět socialismu jako nedobytnou pevnost, kterou směšní imperialističtí zlolajníci nemohou nijak ohrozit. Podobně lze srovnávat i další materiály (například filmové či televizní). Patří sem přirozeně zjištění, nakolik zkresleně, protože účelově ten či onen režim vnímal a prezentoval sám sebe.

Už tato probíraná kniha se v několika statích dotýká filmových a televizních pořadů (a závěrečné pojednání se vztahuje k "budovatelskému" snímku Jiřího Menzela z roku 1974 Kdo hledá zlaté dno, kterým si režisér vykoupil šanci dále tvořit). Ovšem cele se kinematografii a televizi věnuje další sborník Film a dějiny 4 - Normalizace. Ten reprezentativně pokrývá nejrůznější aspekty tuzemské mediální kultury. K nejobjevnějším studiím patří ty, které osvětlují, jak se přední filmaři, například Věra Chytilová nebo Miloš Forman během natáčení Amadea, ocitli v hledáčku Státní bezpečnosti. Na Slovensku to bylo obdobné.

Infoboj obalka

Čtvrtý svazek souboru Film a dějiny také předkládá daleko obšírnější zpracování zvoleného tématu, nalezneme tu celou třicítku podnětných textů, které pokrývají filmovou a televizní produkci. Zabývají se nejen ideologicky vyhrocenou sebeprezentací komunistického režimu, zdánlivě únikovou zábavou či naopak umělecky ambiciózními projekty, nejen mnohdy až iracionálními zásahy cenzury i více či méně nezávislými tvůrčími aktivitami, ale také načrtávají nynější obraz normalizační minulosti, často smířlivý a idylicky úsměvný. Někteří nejmladší pisatelé (Karina Hoření, Čeněk Pýcha) označují dnešní vztah k normalizačnímu období jako součást kolektivního vzpomínání (s. 543), rozvíjejí úvahy o paměti založené na kolektivní identitě (s. 558).

Kniha poskytuje cenný vhled do mnohých tematických okruhů, ale přesto některé záležitosti čekají na další, zejména archivní průzkum. Patří mezi ně i naprostá marginálie, jakou je vročení dvě desetiletí zakázaného filmu Ucho. I když na jeho kopii čteme jmenovitě rok 1970 jako datum výroby, cele vznikal v roce předchozím a rovněž k (ne)schválení byl nachystán ještě v něm, v posledních prosincových dnech 1969. Logicky tedy spadá jen do tohoto roku, navíc s vědomím, že na filmech označených za pomýlené, které se nepodařilo dokončit do konce roku 1969, byly vzápětí zastaveny další práce - a pokud se dochovaly, byly dokončovány až po pádu komunistického režimu (Pasťák, Archa bláznů, Dovidenia v pekle, priatelia). Proč v případě Ucha padla volba právě na letopočet 1970, to zůstává stále nezodpovězeno.


Jaroslav Pažout (ed.): Informační boj o Československo/v Československu (1945-1989).
Vydaly Ústav pro studium totalitních režimů a Technická univerzita v Liberci - Fakulta přírodovědně-humanitní a pedagogická, Praha 2014. 288 stran + 16 stran barevných příloh.
Hodnocení: 100 %

Petr Kopal (ed.): Film a dějiny 4 - Normalizace.
Vydaly Ústav pro studium totalitních režimů a nakladatelství Casablanca, Praha 2014. 664 stran.
Hodnocení: 100 %

Foto: knihy


 

Rozhovor

Občas to hraničí s akousi schizofréniou, říká o své práci operní pěvec Šimon Svitok

simon svitok perexBylo to začátkem loňského roku,  co barytonista Šimon Svitok, sólista a zároveň umělecký šéf Státní opery Banská Bystrica, oslavil dvacet let působení na divadelní scéně. Bylo to pěkné výročí a tak jsem tomu věnoval několik člán...

Hledat

Chaty s osobností

Z archivu...

Čtěte také...

VŠIVÁCI

vsivaci 200Všiváci jsou rozvětveným příběhem dvou bratrů. Miki (Jiří Langmajer) je špičkový neurochirurg, který se ale utápí se v bludném kruhu operací, alkoholu, milostných avantýr a nevěr. Jeho horkokrevný bratr Ricky (...


Literatura

Pohádky přijdou k chuti vždycky

pohadky 200Pohádkové příběhy jsou všude kolem nás – někdo je vidí, jiný až tolik ne. Ti, co je vídají pravidelně, je dokáží přenést na papír pro nás, co to zas tolik neumíme. Vybrala jsem tři pohádkové knížky, které mi udělaly radost v posledních měsících. ...

Divadlo

Divadlo Bolka Polívky přivítá ostravské Divadlo Petra Bezruče

petrolejka perexDivadlo Bolka Polívky přivítá na svém jevišti ostravské Divadlo Petra Bezruče, které zde představí hned několik skvělých inscenací ze svého repertoáru. První z nich bude uvedení literární a dnes už i filmové klasiky ...

Film

Ztracen v džungli aneb příště už se raději neztratíte

Ztracen v džungliUž jste se někdy ztratili? Že se ptám, co? I Yossi si to prožil. Jenže on může mluvit o zcela jiné zkušenosti, než kterou známe snad všichni. Ztratil se totiž v džungli, a když to přežil, napsal o tom knihu a nyní máme možnost si ji prožít díky filmu Ztracen ...