Před osmdesáti lety vyhrál anketu českých žen Rolf Wanka, "nejušlechtilejší z českých filmových milovníků"
Banner

Před osmdesáti lety vyhrál anketu českých žen Rolf Wanka, "nejušlechtilejší z českých filmových milovníků"

Email Tisk

wanka 200Pokud by se v polovině třicátých let minulého století vyhlašovala anketa o nejkrásnějšího filmového herce či milovníka, zvítězil by Rolf Wanka. Patřil k filmovým idolům, kterého milovaly služky, úřednice stejně jako dámy z vyšší společnosti. Potvrdila to i dobová anketa z roku 1935, která se ptala, co by si přály naše ženy k Vánocům?  Odpověď drtivé většiny žen a dívek zněla: Muže, jako je Rolf Wanka!

 

 

Pro mnohé byl "nejušlechtilejší z českých filmových milovníků" Rolf Wanka českým Rudolphem Valentinem. Elegantní hvězda disponovala zvláštním, až mírně exotickým šarmem, který ještě umocňovaly způsoby pravého gentlemana či melodicky znějící sametový hlas s cizím přízvukem. Nepopiratelné kouzlo jeho přitažlivého zjevu vyzařuje z pamětnických filmů dodnes.

I když mnohé prameny uvádějí, že se narodil 14. února 1901 ve Vídni, jiné uvádějí jako Wankovo rodiště Plzeň. Tam údajně jeho rod opravdu po generace sídlil. Dokonce se traduje, že Wankův praděd byl před více než sto šedesáti lety tamním purkmistrem a propagátorem plzeňského piva.

Jako malý vyrůstal Rolf Wanka jednak v ovzduší bohatého vídeňského domu, jednak ve venkovském zámečku v ryze českém kraji. Studium na reálce ve Vídni mu šlo díky jeho nadání hravě. S pádem rakousko-uherské monarchie padl jeho záměr stát se námořním důstojníkem, a proto se dal zapsat na techniku v Praze. Přesto měl čas na řadu dalších věcí. Pěstoval sporty, tančil,  zpíval a doprovázel se přitom na kytaru  a přitom se objevoval ve společnosti krásných dívek, tehdy pronikl do salonů pražské smetánky.

Než se však zrodila hvězda, absolvoval několik zahraničních zkušeností a cizeloval svůj jazykový talent. Perfektně se domluvil německy, anglicky a francouzsky. Pobýval v Londýně i Africe, v Innsbrucku dokonce získal doktorát hospodářských a sociálních věd. Seznámil se tam i se svou první ženou Lili, která ovšem neměl pro jeho pozdější kariéru pochopení.

wanka 2


Dlouhá léta žil životem dobrodruha, zkoušel dokonce i podnikat. Vše se změnilo až jeho účastí na velké soutěži filmových adeptů ve Vídni, kde vyhrál mezi deseti tisíci účastníky a získal první místo a zlatou medaili. V českém filmu debutoval v německé verzi filmu To neznáte Hadimršku (1931), který režíroval Karel Lamač. Stal se jedním z nejpopulárnějších filmových milovníků, mezi jeho filmové partnerky patřila Adina Mandlová (Krok do tmy), Jiřina Štěpničková (Páter Vojtěch), Jiřina Steimarová (Irčin románek) nebo Hana Vítová (Matka Kráčmerka, Srdce v soumraku, Sextánka, Poslíček lásky).

Když v roce 1937 režíroval film Výdělečné ženy, v němž si zahrál hlavní mužskou roli, byla to jedna z posledních prací v českém film. Byla mu vyčítána spolupráce s německou kinematografií a on se pak už do českých ateliérů nikdy nevrátil. Definitivně posledním filmem, v němž si zahrál, byl snímek režiséra Martina Friče Krok do tmy (1938).

S herectvím nesekl ani po druhé světové válce. I když se vypracoval na charakterního herce, který točil nejen v Německu a Rakousku, ale také v Itálii, Španělsku, Francii a Velké Británii, velkou mezinárodní hvězdou typu Lexe Barkera se už nikdy nestal. Přesto se zavedl jako spolehlivý herec s mezinárodním renomé, který se od konce čtyřicátých let objevil ve více než padesáti filmech. Například v roce 1955 si zahrál s Lídou Baarovou ve španělském filmu Míšenka, v 1958 s Romy Schneider ve francouzsko-německé koprodukci Krásná lhářka...

wanka 3


V šedesátých letech  hodně pracoval pro tehdejší západoněmeckou televizi, šlo o hlavně o kriminální seriály, kde ztvárňoval jak gaunery, tak zastánce zákona. Herecky se uplatnil rovněž v eroticky laděném snímku Josefina Mutzenbacher 2 (1971), který odvysílala po roce 1989 i naše televize.

S druhou manželkou Friedl Czepaovou, se kterou se na dlouhá léta usadil ve Vídni, společně řídil divadlo, velkou operetní scénu Wiener Stadttheater - a byl spokojený. Svou poslední filmovou roli natočil v roce 1978. Tehdy šlo o německý kriminální film Tatort - Rechtung mit einer Unbekannten. Čtyři roky poté - 28. listopadu 1982 - v Mnichově zemřel. Bylo mu 81 let.

foto archiv autora

( 0 hlasů )



Nejnovější články:
Starší články:

 

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit





Přihlášení

K21 se představuje

LUKÁŠ LOUŽECKÝ


šéfredaktor

    32 let, ve znamení Štír. Je z Prahy a zaměstnán prozatím v Datartu na Službách zákazníkům. V rámci své amatérské žurnalistické kariéry má za sebou psaní a fotografování pro několik webů – zejména hudebních a literárních. Namátkou zmíníme ireport.cz, vaseliteratura.cz nebo cbdb.cz. Na šéfredaktorskou pozici nastoupil počátkem roku 2018 a doufá, že tento web povede k ještě větším úspěchům, než má prozatím za sebou.

    Pro Kulturu 21 píše již několik let. “Na práci pro Kulturu 21 mě baví především to, že je tento web tak všestranný. Můžu psát o knížkách, výstavách i třeba hudbě. Navíc je v něm přátelské prostředí."

    Ve volném čase se vedle psaní a fotografování věnuje zejména své rodině – manželce a téměř tříletému synovi. Je téměř abstinent, ale občas si dá skleničku vína. Odnaučený kuřák se závislostí na brambůrkách.

    Životní motto:

    Užívej života než ti uteče.

Toulavka

Anketa


Chat s osobností

Partneři

Hledat

Mimísek 35

Z archivu...

Nové komentáře

Facebook

Twitter


Literatura

Uhrančivý tanec podsvětím

Zoran Čirić hobo„Dýdžej“ Hobo je drsňák každým coulem, žije od mejdanu k mejdanu, svět má zalitý alkoholem a zakrytý dýmem z cigaret a jointů. Donedávna byl pouhým Zoxem a svou přezdívku Hobo používal jen v klubu, kde pouštěl hudbu....

Divadlo

Zindulka nebo Rybová a Zach? Zlínské divadlo zve na hvězdně obsazené komedie!

iluzioniste 200Stanislav Zindulka, Linda Rybová, Roman Zach nebo Jan Dolanský – to jsou herecké osobnosti, které mohou diváci vidět na prknech Městského divadla Zlín hned zkraje nové 72. sezony.

...

Film

Tlusté časopisy Kino-ikon a Iluminace opravdu existují

casop200Snad ke každému vědeckému oboru existují více či méně tlusté časopisy veskrze odborné, laickému čtenáři obtížně přístupné - a to jak zveřejňovanými texty, tak sehnatelností. Rovněž filmoznalci vydávají takové tiskoviny - na Slovensku je to Kino-ikon, u ...