Jak se žilo v období po největších politických represích
Banner

Jak se žilo v období po největších politických represích

Email Tisk

Cesko 200Obsáhlý sborník Československo v letech 1954-1962 má jednu mimořádnou přednost: v poměrně krátkých, stručných a přehledných statích mapuje mnohá témata, která se daného období týkají. Kniha, zaměřená převážně na české prostředí, je rozčleněna do několika shrnujících oddílů: první pokrývá kulturu, vědu a sport, další se zabývají ekonomickou a odborovou oblastí, velká pozornost je věnována zemědělství a církvím, dostane se rovněž na proměny komunistické strany a zejména jejích úderných pěstí, ať již to týká ministerstva vnitra nebo vězeňství.

Nelze se podrobněji zabývat každým z bezmála padesáti příspěvků, proto upozorním aspoň na ty, které zkoumají události či jevy méně známé, ale přesto sdostatek výmluvné. Tak se dovíme třeba výmluvné podrobnosti o tom, jak brutální moci vzdorovali třeba jehovisté nebo adventisté sedmého dne. Více než zobecňující "nadhledy" si totiž cením sondy do jednotlivostí, do osudů konkrétních lidí.

Zvolené období totiž pro režim znamenalo zatěžkávací zkoušku, která se od dočasného uvolnění mocenských otěží záhy přehoupla k opětovnému upevnění represí. Jakoby proti sobě tu stojí několik závažných událostí roku 1956, které budou mít dalekosáhlý význam. Na jedné straně je to proslulý (byť neveřejný) Chruščovův referát na XX. sjezdu sovětských komunistů, poukázavší na zločiny nedávné Stalinovy éry, jakkoli překryté eufemismy "kult osobnosti" a "porušování socialistické zákonnosti". Ale souběžně s tím proběhla i protikomunistická vystoupení v Maďarsku a Polsku. S tím vším se také u nás musela strnulá komunistická strana vyrovnávat, změny však probíhaly ztěžka, jak prozradí třeba úvaha o mediálním obrazu Spojených států jako úhlavního nepřítele.

S odstupem šesti desetiletí a nahlíženo dnešní optikou není snadné vnímat i drobné posuny mocenského kursu a zejména napjatá očekávání takto vyvolaná. Autoři se málokdy věnují náčrtům dobové mentality, zdařilo se to například v textu o protestech převážně studentské mládeže, scházející se o prvním květnu na Petříně. Nebo si vezměme amnestii z roku 1955, která nabídla omilostnění všem ilegálním běžencům, pokud se vrátí do vlasti. Mnozí se skutečně vrátili (celkem jich mělo být 1121), ale skutečně význačné osobnosti mezi nimi chyběly. Avšak pominut je tu jeden krutý paradox, s tímto rozhodnutím spojený: případnému navrátilci z ciziny sice vězení nehrozilo, ale zato ti, kteří mu v útěku za hranice kdysi pomáhali (nebo věděli o přípravách, ale nic neoznámili), seděli nadále za mřížemi...

Cesko zarijove noci

Zajímavé jsou průhledy do různých oblastí kultury. Přiblíženy jsou tu křivolaké osudy podezíraných aktivit, například jazzu, marně zaštiťovaného tvrzením, že se jedná o hudbu utlačovaného černošského lidu. Z filmové oblasti se vynoří jen několik dílčích postřehů (např. o jednom z prvních "přehodnocujících" dramat, do vojenského prostředí zasazených Zářijových nocí, 1956 - na snímku).

Sumarizující je studie o pozvolném pronikání židovské tematiky do filmu a televize. A to nejen skrze hrané filmy (Romeo, Julie a tma, Transport z ráje), ale rovněž skrze dokumenty (např. Motýli tady nežijí s tematikou dětských kreseb z terezínského ghetta). K televiznímu vysílání si ovšem doplňme dvě nezmíněné události: v květnu 1959 pronikla na obrazovky Daleká cesta, v té době již deset let stará připomínka holocaustu, dosud ovšem zpochybňovaná či vysloveně odmítaná nejen pro své tvarové novátorství (na snímku Blanka Waleská); v březnu 1962 následoval Modrý den podle Lustigovy předlohy.

Cesko daleka cesta

Škoda jen, že v knize není podrobněji postiženo dění v kinematografii (a nejen v ní), která se v druhé půli 50. let (zhruba v letech 1956-1958) vzepjala k výrazové i názorové svobodomyslnosti, načež první projevy emancipace byly brutálně zardoušeny. Toto období ovšem provázely i zmatky: například satirická moderní pohádka Tři přání byla zakázána, aniž se dostala do distribuce, zatímco divadelní hra, podle níž vznikla, se uváděla dál - stejně jako televizní záznam jejího jevištní ztvárnění. Zřejmě ani v cenzurní sféře občas levá ruka občas netušila, co dělá pravá...


Jiří Petráš, Libor Svoboda (eds): Československo v letech 1954-1962.
Vydaly Ústav pro studium totalitních režimů v Praze a Jihočeské muzeum v Českých Budějovicích. Rok vydání: 2015. 652 stran.

Hodnocení: 75%

Foto: kniha, Česká televize



Nejnovější články:
Starší články:

 

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit





Přihlášení

K21 se představuje

LUKÁŠ LOUŽECKÝ


šéfredaktor

    32 let, ve znamení Štír. Je z Prahy a zaměstnán prozatím v Datartu na Službách zákazníkům. V rámci své amatérské žurnalistické kariéry má za sebou psaní a fotografování pro několik webů – zejména hudebních a literárních. Namátkou zmíníme ireport.cz, vaseliteratura.cz nebo cbdb.cz. Na šéfredaktorskou pozici nastoupil počátkem roku 2018 a doufá, že tento web povede k ještě větším úspěchům, než má prozatím za sebou.

    Pro Kulturu 21 píše již několik let. “Na práci pro Kulturu 21 mě baví především to, že je tento web tak všestranný. Můžu psát o knížkách, výstavách i třeba hudbě. Navíc je v něm přátelské prostředí."

    Ve volném čase se vedle psaní a fotografování věnuje zejména své rodině – manželce a téměř tříletému synovi. Je téměř abstinent, ale občas si dá skleničku vína. Odnaučený kuřák se závislostí na brambůrkách.

    Životní motto:

    Užívej života než ti uteče.

Toulavka

Anketa


Banner

Partneři

Hledat

Mimísek 32

Nové komentáře

Facebook

Twitter


Literatura

Julia Childová, Simone Becková: Umění francouzské kuchyně

franc200Nadčasová kniha o vaření, tvrdí o ní recenzenti z celého světa. Osobně mi kniha nejvíce připomněla staré dobré kuchařky mé babičky. Dneska už jsou  jejich zažloutlé listy dávno rozpadlé, ale ona jednoduchá úprava. Milí drazí, tady to je vysoká škola ...

Divadlo

Rozprostřeno: recept na život

altV experimentálních prostorech NoD se během června třikrát představila divadelní reality show Rozprostřeno. Pět lidských osudů, pět večeří o tříchodových hláškách, s nejznámější českou podvečerní zábavou podoba čistě náhodná...

Film

Kamarádi, letní lásky a Prázdniny v Provence

provence 200Léto neskončilo, zábava trvá. Herecká trojice Vojta Kotek, Jakub Prachař a Kryštof Hádek prodlouží divákům v kinech letní sezónu a prázdniny v nové komedii režiséra Vladimíra Michálka Prázdniny v Provence. Na plátně se tak znovu sejde herecká tr...