Již v druhém, přepracovaném vydání se ke čtenářům dostává kniha MASOVÁ MÉDIA. Jan Jirák a Barbara Köpplová ji pojali jako učebnici, kterou uspořádali do pěti přehledně rozčleněných kapitol, opatřených množstvím krátkých podkapitolek věnovaných konkrétním jednotlivostem. Celé pojednání se tedy vyhýbá zbytečné délce jednotlivých hesel, provázaných společnými aspekty. Autoři začínají základními pojmy - vysvětlují, co to jsou masová média, čím se vyznačují a vykládají je v rámci sociální komunikace. Poté následuje historický přehled, počínaje vynálezem knihtisku, rozšířením novinového tisku a konče internetem.

 

 

Druhá kapitola se věnuje mediální produkci - zkoumá fungování médií, všímá si ekonomiky médií, kdy důležitou položkou se stává reklama, rovněž probírá vlastnictví médií, kde navenek nejnápadnější jsou mediální magnáti, schopní ovlivňovat směřování a názorovou platformu svých médií. Vřazena je rovněž zmínka, že někdo musí obsah médií připravovat - a že tudíž existuje žurnalistika jako povolání.

Třetí kapitola pojednává o mediálním publiku. Dovíme se podrobnosti o uživatelích mediálních sdělení - a vypočítávají se základní rysy těchto uživatelů. Uvědomíme si, že zatímco prvními příjemci mediálního sdělení byli čtenáři, nyní jsou to hlavně diváci, neboť schopnost vyjadřovat se verbálně (a verbální sdělení správně dešifrovat) zdá se upadá. Dodávám, že podle některých názorů vlastně nezáleží na tom, co autor sdělení (písemného, zvukového, obrazového) hodlal sdělit, rozhodující je, jak jej pochopí příjemce. Dovíme se, že mediální publikum lze členit podle několika kritérií - např. na elitní, různě specializované či masové, na pasivní, aktivní a dokonce interaktivní.

Čtvrtá kapitola přibližuje mediální produkty, tedy nabídku médií. Zde je důležitý vztah k vnější (mimomediální) realitě, která je zpracovávána a prezentována publiku - a liší se přirozeně přístup seriózních médií od těch bulvárních, které shánějí jedině senzace. Pisatelé se dotkli též teoretického rozměru médií, když se zahleděli na chápání významu, na výklad: ve stručnosti připomněli, že existují nějaké znaky a kódy, signifikace či kontext.

 

Závěrečná pátá kapitola obsáhla vliv médií, dotýkající se jak jednotlivých lidí, tak chodu celé společnosti. Důležitá je pak vsuvka, která pojednává o obrazu politiky v médiích. Dočteme se však také o snahách média kontrolovat či dokonce řídit, a to nejen ze strany vlastníka, ale také různých zájmových skupin či přímo celého státu. Takže na jedné straně se může vyskytovat (auto)cenzura a naproti ní záměrná i skrytá propaganda. Závisí pak jen na naší mediální gramotnosti, abychom nepodlehli všelijakým vábničkám a zkratovitým zjednodušováním.

Autoři rádi používají grafické náčrty, aby svůj výklad učinili co nejnázornějším, některá sdělení uzavírají do ztmavělých plošek, jindy je tisknou zdrobnělým písmem, aby je okamžitě odlišili od zbývajícího textu. Ustavičně - snad až přehnaně - si vypomáhají tím, co napsaly nejrůznější, převážně zahraniční autority, které se mediálním světem zabývaly. Občas to pak působí jako sbírka citátů, které mají podpořit jednotlivá tvrzení, jako kdyby se oba autoři zdráhali vyslovit vlastní postoj.

Knihu Masová média sotva přečteme se zatajeným dechem, nechce okamžitě uchvátit a strhnout, avšak jako učebnice zajisté poslouží každému zájemci, který by se rád dověděl něco bližšího o podobě i fungování médií, o tom, jak sám by k nim měl přistupovat, neboť orientovat se v záplavě často druhořadých, často zavádějících informací není snadné. Má patnáctiletá dcera doplnila, že tak jako máme masové vrahy, máme i masová média. Obojí nás může ohrozit, přestaneme-li být bdělí a ostražití.

Jan Jirák, Barbara Köpplová: Masová média
Vydalo nakladatelství Portál, Praha 2015. 392 stran.
Hodnocení: 90%

Foto: Portál, www.viposobnopsti.eu

< Předchozí		Další >