Zašlá sláva biografů a filmového pásu
Banner

Zašlá sláva biografů a filmového pásu

Email Tisk

biog200Zdalipak tušíte, že kinům se říkávalo biografy, že sídlila jak v neútulných prostorách, kde mnohdy nahradila dřívější zábavní podnikání, tak v přepychových sálech postavených již s vědomím, že se v nich budou promítat filmy. Zdalipak tušíte, že dříve se promítalo pouze z filmového pásu (převažovala šíře 35 mm, velkovýpravné projekty pak bývaly nasmímané na pás o šíři 70 mm).

 

To vše přibližuje výstava Pražské biografy / Pomíjivé kouzlo potemnělých sálů nachystaná Muzeem hlavního města Prahy (v hlavní budově v blízkosti Florence), která potrvá celý letošek a skončí až 1. února roku následujícího. Přibližuje tvářnost tohoto kinematografického podnikání od dob vskutku dřevních (od roku 1898), kdy první průkopníci pohyblivých obrázků seznamovali veřejnost s podivuhodným vynálezem - ať již natáčeli první české filmy, vesměs kraťoučké, limitované délkou filmové suroviny, která se do prvních primitivních kamer vešla, nebo se ujali promítání filmů (až do konce 20. let minulého století němých!) nejprve kočovnicky a zanedlouho (od roku 1907) již v prvních stálých biografech.

biog8

 

Výstava někdejší biografy - a jejich počet se vyšplhal do stovek - zachycuje nejen skrze dobové fotografie, které dokumentují, jak vyhlížely zevnitř i zvenčí, někdy s filmuchtivými diváky ve frontě před pokladnou, ale přidává i nejrůznější předměty, které se zachovaly, často díky nadšeným sběratelům. Tak se můžeme posadit na židle, usednout do křesel, která kdysi tvořila vybavení kin. Můžeme obhlédnout početné plakáty, někdy zvoucí na představení - a sotva překvapí, že převažují třeskutá melodramata a kýče, jak lze snadno odhadnout z jejich pouhých názvů. A podíváme se, jak vyhlížely vstupenky do kin, v době německého protektorátu tištěné dvojjazyčně.

Nejcennější kusy spatříme v zasklených vitrínách: jsou to promítací přístroje, jejichž kolekce pokrývá technický vývoj od těch pradávných až k těm nejnovějším, již automatizovaným, používaným ještě před dvěma desítkami let. Některé exponáty na nás dýchnou roztomilou starobylostí, byť kdysi vnímané jako nejmodernější výkřik techniky: uvědomíme si, že v době němého filmu se doopravdy používal ruční pohon a točilo se klikou (a promítač ovlivňoval rychlost, s jakou se film posunoval, takže dění na plátně mohl zrychlit i zpomalit).

U přístroje již určeného k promítání zvukových filmů (s optickým záznamem zvuku na filmovém pásu) nalezneme také vespod instalovanou podložku určenou k roztočení gramofonové desky, krátkodobě též zajišťující ozvučení filmu. A dokonce pohlédneme do makety promítací kabiny, zpravidla osazené dvěma přístroji, protože jen jejich střídáním bylo možné zajistit plynulé promítání. Celovečerní film se totiž na jeden kotouč nevešel, dvouhodinový snímek měřil rovných 3284 metrů...

Výstava o kinech a promítání se přirozeně neobejde bez předvádění filmů, z nichž některé rozesmávaly již naše praprapředky (například Kříženeckého první grotesky - neboli situační žerty, řečeno dobovým termínem - s Josefem Švábem-Malostranským v hlavní roli). Ranou zvukovou epochu zastupují experimentální snímky Bezúčelná procházka, Světlo proniká tmou a Žijeme v Praze, které se ovšem zcela vymykaly běžné komerční tvorbě a do široké distribuce se tehdy vůbec nedostaly.

biog9

 

Lepší představu by určitě poskytly meziválečné hrané reklamy z oněch let, které v sobě soustředily jak (občasnou) řemeslnou profesionalitu, tak (nejčastěji) duchovní hloupost oněch let. Schází mi tu jakákoli zmínka o cenzurních řízeních, protože bez vysloveného souhlasu se žádné filmové dílo uvádět nesmělo. A pak lituji toho, že projekce nejsou realizovány z filmového pásu a na dobových promítačkách, nýbrž využívají "nehmotné" zdigitalizované záznamy...

K výstavě byla vydána obsáhlá obrázková kniha, kterou však spíše považuji za pouhé album kvalitně reprodukovaných fotografií. Případným zájemcům bych tudíž doporučil textově objevnou a obrazově neméně atraktivní publikaci bratří Čvančarů Zaniklý svět stříbrných pláten - psal jsem o ní ZDE: http://www.kultura21.cz/literatura/3699-zanikly-svt-stibrnych-platen


Výstava Pražské biografy / Pomíjivé kouzlo potemnělých sálů (do 1.2.2017).
Pořádá Muzeum hlavního města Prahy.
Hodnocení: 70%

Foto: Muzeum hlavního města Prahy

http://muzeumprahy.cz/prazske-biografy-pomijive-kouzlo-potemnelych-salu/


 

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit





Přihlášení

K21 se představuje

LUKÁŠ LOUŽECKÝ


šéfredaktor

    32 let, ve znamení Štír. Je z Prahy a zaměstnán prozatím v Datartu na Službách zákazníkům. V rámci své amatérské žurnalistické kariéry má za sebou psaní a fotografování pro několik webů – zejména hudebních a literárních. Namátkou zmíníme ireport.cz, vaseliteratura.cz nebo cbdb.cz. Na šéfredaktorskou pozici nastoupil počátkem roku 2018 a doufá, že tento web povede k ještě větším úspěchům, než má prozatím za sebou.

    Pro Kulturu 21 píše již několik let. “Na práci pro Kulturu 21 mě baví především to, že je tento web tak všestranný. Můžu psát o knížkách, výstavách i třeba hudbě. Navíc je v něm přátelské prostředí."

    Ve volném čase se vedle psaní a fotografování věnuje zejména své rodině – manželce a téměř tříletému synovi. Je téměř abstinent, ale občas si dá skleničku vína. Odnaučený kuřák se závislostí na brambůrkách.

    Životní motto:

    Užívej života než ti uteče.

Toulavka

Anketa


Chat s osobností

Partneři

Hledat

Mimísek 35

Nové komentáře

Facebook

Twitter


Literatura

Ladislav Karpianus úspěšně zdolává vysoké pracovní nasazení i v letních vedrech

200 litLetošní léto předvedlo různé podoby, kdy slunce pálilo o sto šest, na mnohé se nalepilo dovolenkové tempo (můj manžel ho nazývá „plážové“) a občas seslalo přílivy deště. Co dělají spisovatelé a ilustrátoři v létě? Jak se jim píše či kreslí pod slunečními...

Divadlo

Molierova klasika přešitá podle vzoru dnešní společnosti má pořádné grády

misantrop 200Misantropa hraje kde kdo. Každý ho zná a alespoň jednou za život by ho měl v divadle vidět. Nutně to však nemusí být hra posazená do tehdejší doby. Hrát ho ale ve svetrech se sobem na hrudi a z původního textu zachovat pouze jm...

Film

Karel Zeman a jeho kouzelný svět

zeman09Česká animovaná tvorba měla ve svých počátcích - zejména v 50. letech - dva mezinárodně uznávané velikány: v Praze Jiřího Trnku a ve Zlíně Karla Zemana. Oba posloužili komunistickému režimu jako svého druhu výkladní skříň, když skrze ně mohl tvrdit, jak št...