Banner

No, nic…

Email Tisk

no nic 200Britskou komediální sestavu Monty Python (Terry Jones, Terry Gilliam, John Cleese, Eric Idle, Michael Palin, Graham Chapman), která svého vrcholu dosáhla v 70. letech, snad není třeba představovat - byť u nás jsme se s jejím odkazem mohli seznámit až po pádu komunistického režimu. Příznivci vtipného, často pohoršujícího humoru přivítali televizní seriál Monty Pythonův Létající cirkus i jejich celovečerní hrané filmy, z nichž největší ohlas získal biblická parodie Život Briana. Záhy vyšly rovněž scénáře k jejich nejdůležitějším dílům a rovněž jejich osobní výpovědi.

Nyní se k pisatelům přidal John Cleese, jehož knihou No, nic... pokračuje nakladatelství Argo ve zpřístupňování montypythonovských literárních výtvorů. Cleese se ovšem soustředí na své "předpythonovské" období, takže o nejslavnější éře se ničeho nedovíme. Zřejmě se obával, aby jen neopakoval to, co již bylo sděleno dříve a jinými.

Vedle režiséra Terryho Gilliama je právě Cleese asi nejznámější osobností mezi Monty Pythony, jako herec se uplatnil i v řadě zcela odlišných filmů (v bondovkách, v Harrym Potterovi...). Ale pokaždé dokázal zaujmout svým majestátním vzhledem, neboť měří bezmála dva metry, ironickou mluvou s náznaky pedantství i vykulenýma očima. Přitom k herectví se propracovával postupně, přes psaní skečů pro slavnější kolegy (jímavě třeba vzpomíná na Petera Sellerse, nedostižného představitele smolařského komisaře Clouseaua, na Davida Frosta, Martyho Feldmana).

Podrobně líčí svá školní léta, dokonce si ozkoušel roli učitele. Sice vystudoval práva na Cambridgeské univerzitě, avšak bylo mu záhy jasné, žen živit se bude zcela jinak - jako bavič. Postupně se seznámil s kolegy, s nimiž roku 1969 vstupuje na televizní obrazovku coby skupina Monty Python. Zkušenosti, které získával dříve, ovšem bohatě zužitkoval.

I leckteré bizarní příhody, které doopravdy prožil (a které půvabně rekonstruuje), jako by vypadly z montypythonovských skečů - třeba zážitek s americkým imigračním úředníkem, jemuž odevzdal řádně vyplněný přihlašovací formulář, kde zemi původu označil zkratkou UK (tedy United Kingdom - Spojené království). Načež úředník se jej otázal, zda pochází z Ukrajiny, odmítaje přijmout jakékoli vysvětlení. Cleese posléze kapituloval a napsal Great Britain...

Cleese (a později Monty Python) parodoval mluvní klišé, vyšinuté logické souvislosti, klišé o dějinách, ale hlavně útočil na stavovské předsudky, které vynalézavě napadal... a zklamaně dodává, že přetrvávají podnes: "Víte, na začátku 60. let hrály třídní rozdíly v Británii tak důležitou roli, že ovlivňovaly každou oblast života, i když se o tom nahlas příliš nemluvilo."

Dnes už si sotva někdo pamatuje (a ani jinak pečlivá překladatelka Alžběta Šáchová neměla šanci to zjistit), že Cleesa jsme mohli poprvé spatřit před bezmála půlstoletím. V sobotu 24. června 1967 uvedla Československá televize speciální (mimo)díl seriálu The Frost Report, nazvaný S Frostem o Anglii. Kousavě satirické scénky komentující anglickou společnost i u nás ideově vyhovovaly a navíc se mohly pochlubit vítězstvím na televizním festivalu v Montreux, získaly tam Zlatou růži. Jen netuším, proč nejen tento televizní pořad je vydáván za (gramofonové?) album, navíc samotným Cleesem označené za lajdácké.

no nic

Raná Cleesova tvorba, již autorská, protože skeče psal a zároveň v nich vystupoval, se bohužel dochovala v neúplnosti, řada pořadů byla smazána prostě jen proto, aby velké kotouče s videopásky nezabíraly v archivu jinak využitelný prostor. Naštěstí montypythonovskou éru máme (snad) pokrytou v úplnosti.

Cleese své vzpomínky završuje překvapivým přesmykem k současnosti, kdy se po letech (roku 2014) skupina - byť ochuzena o jednoho již zesnulého člena - znovu sešla na jevišti, v přímém přenosu vysílána do kin doslova po celém světě. Představení nazvané Monty Python živě (převážně), které připomnělo nejslavnější skeče, dosáhlo mimořádného ohlasu. Divákům ani v nejmenším nevadilo, že vysoký věk dolehá na všechny aktéry. Cleese letos oslaví již sedmasedmdesáté narozeniny, jeho druhové jsou jen o několik let mladší.

John Cleese: No, nic...
Přeložila Alžběta Šáchová
Vydalo nakladatelství Argo v roce 2016, 392 stran.

Hodnocení: 80 %

Foto: kniha, www.mirror.co.uk

http://www.argo.cz/knihy/208323/no-nic/

( 0 hlasů )



Související články:
Nejnovější články:
Starší články:

 

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

Přihlášení

Nechte si poradit...

Jaká kniha, divadlo, koncert či jiná akce by našim čtenářům neměly uniknout?

RENATA PETŘÍČKOVÁ

redaktorka K21

Nechte si poradit, knihy jež uleví duši... Jak jste si asi všimli, zrovna já tu jsem většinou přes knihy, které se nějak zabývají psychologií a seberozvojem. To je velmi široké téma a také patří v knihkupectví k těm nacpanějším regálům. Nějak plynule jsem k nim došla přes pár pokusů s romantickými knihami v ranném mládí a už jsem u nich zůstala. Myslím si, že o takovou knihu alespoň čas od času člověk stojí. Které mne oslovily a ovlivnily nejvíce? Možná tou úplně první byl vždycky Malý princ, kterého když jsem doopravdy pochopila, tak to byl přenádherný sladkobolný pocit. Mám ráda také knihu Elisabeth Haich: Zasvěcení, to je ale bible pro celý život a jsem dosud ráda, že mnoho z tam řečeného je mi zatím zahaleno tajemstvím. Přístupnější a komerčnější jsou pak knihy Davida Deidy, pro muže Cesta pravého muže, a pro ženy snažící se mužům porozumět pak Když jde o muže. Z andělských děl Doreen Virtue pak Chci změnit svůj život, ale nemám na to čas, nebo V zajetí jídla, Zbavte se svých kil bolesti, což jsou její nejméně andělské, nejvíce psychologické a do hloubky ženské duše jdoucí tituly. A mezi poslední okouzlení patří Alberto Villoldo a Návrat duše, což je kniha, která je výtečným základem pro každého, kdo chce vůbec porozumět psychologii, kořenům šamanismu a své vlastní duše. A kdo má rád, stejně jako já tarot, tak kromě své vlastní knihy Základní tarot a Svět tarotu, ráda poradím cokoliv od Barbary Moore.Ta je mojí velkou učitelkou! A když bych měla poradit něco "naživo"? Pak jsou to přednášky Jaroslava Duška všude různě po republice a v pražských divadlech jeho Duše K, Čtyři dohody nebo Pátá dohoda. Přednášky Pjéra la Šéze, které jsou o jungovské psychologii, do které přidává své vlastní názory, které dovolím si říci - jsou velmi podnětné a odvážné. Když zajdu ještě dál, tak příští rok by měl Brno navštívit Clemens Kuby a opět představit své mentální léčení a možná i novou knihu, zatím nevíme...

Anketa


Chat s osobností

Hledat

Mimísek 13

Partneři

Nové komentáře

  • 19.05.2017 06:43
    ...
    chia semínka miluju.
     
  • 18.05.2017 09:05
    Děkujeme
    Dobrý den, děkujeme za ...
     
  • 17.05.2017 07:55
    problém
    Nelze odeslat odpovědní ...

Facebook

Twitter


Literatura

Saturnálie: detektivní příběh z antického Říma
ImageMilovníci detektivních románů odehrávajících se v různých historických epochách mají nyní možnost vydat se po stopách zločinu ve starověkém Římě, a to na stránkách nové knihy britské spisovatelky Lin...

Divadlo

VALMONT: Hra na svádění má jediné pravidlo: Nikdy se nesmíš zamilovat…

valmont plakat 200„Má drahá, po tom, co se paní Merteuil stala příčinou smrti naší lásky a já se s Vámi na její popud tak nešťastně rozešel, můj život není k ničemu. Pozdě jsem pochopil, že je to ona, která nás všechny zapřáhá do kočáru svých int...

Film

Kronika – každý neumí být superhrdinou
ImageAsi neexistuje nikdo, kdo by neznal slavné, kladné hrdiny, jako je například Superman. Připadá nám jako samozřejmost, že své nadpřirozené schopnosti využívají jen k pomoci a ochraně lidí. Ale předsta...