No, nic…

No, nic…

Email Tisk

no nic 200Britskou komediální sestavu Monty Python (Terry Jones, Terry Gilliam, John Cleese, Eric Idle, Michael Palin, Graham Chapman), která svého vrcholu dosáhla v 70. letech, snad není třeba představovat - byť u nás jsme se s jejím odkazem mohli seznámit až po pádu komunistického režimu. Příznivci vtipného, často pohoršujícího humoru přivítali televizní seriál Monty Pythonův Létající cirkus i jejich celovečerní hrané filmy, z nichž největší ohlas získal biblická parodie Život Briana. Záhy vyšly rovněž scénáře k jejich nejdůležitějším dílům a rovněž jejich osobní výpovědi.

Nyní se k pisatelům přidal John Cleese, jehož knihou No, nic... pokračuje nakladatelství Argo ve zpřístupňování montypythonovských literárních výtvorů. Cleese se ovšem soustředí na své "předpythonovské" období, takže o nejslavnější éře se ničeho nedovíme. Zřejmě se obával, aby jen neopakoval to, co již bylo sděleno dříve a jinými.

Vedle režiséra Terryho Gilliama je právě Cleese asi nejznámější osobností mezi Monty Pythony, jako herec se uplatnil i v řadě zcela odlišných filmů (v bondovkách, v Harrym Potterovi...). Ale pokaždé dokázal zaujmout svým majestátním vzhledem, neboť měří bezmála dva metry, ironickou mluvou s náznaky pedantství i vykulenýma očima. Přitom k herectví se propracovával postupně, přes psaní skečů pro slavnější kolegy (jímavě třeba vzpomíná na Petera Sellerse, nedostižného představitele smolařského komisaře Clouseaua, na Davida Frosta, Martyho Feldmana).

Podrobně líčí svá školní léta, dokonce si ozkoušel roli učitele. Sice vystudoval práva na Cambridgeské univerzitě, avšak bylo mu záhy jasné, žen živit se bude zcela jinak - jako bavič. Postupně se seznámil s kolegy, s nimiž roku 1969 vstupuje na televizní obrazovku coby skupina Monty Python. Zkušenosti, které získával dříve, ovšem bohatě zužitkoval.

I leckteré bizarní příhody, které doopravdy prožil (a které půvabně rekonstruuje), jako by vypadly z montypythonovských skečů - třeba zážitek s americkým imigračním úředníkem, jemuž odevzdal řádně vyplněný přihlašovací formulář, kde zemi původu označil zkratkou UK (tedy United Kingdom - Spojené království). Načež úředník se jej otázal, zda pochází z Ukrajiny, odmítaje přijmout jakékoli vysvětlení. Cleese posléze kapituloval a napsal Great Britain...

Cleese (a později Monty Python) parodoval mluvní klišé, vyšinuté logické souvislosti, klišé o dějinách, ale hlavně útočil na stavovské předsudky, které vynalézavě napadal... a zklamaně dodává, že přetrvávají podnes: "Víte, na začátku 60. let hrály třídní rozdíly v Británii tak důležitou roli, že ovlivňovaly každou oblast života, i když se o tom nahlas příliš nemluvilo."

Dnes už si sotva někdo pamatuje (a ani jinak pečlivá překladatelka Alžběta Šáchová neměla šanci to zjistit), že Cleesa jsme mohli poprvé spatřit před bezmála půlstoletím. V sobotu 24. června 1967 uvedla Československá televize speciální (mimo)díl seriálu The Frost Report, nazvaný S Frostem o Anglii. Kousavě satirické scénky komentující anglickou společnost i u nás ideově vyhovovaly a navíc se mohly pochlubit vítězstvím na televizním festivalu v Montreux, získaly tam Zlatou růži. Jen netuším, proč nejen tento televizní pořad je vydáván za (gramofonové?) album, navíc samotným Cleesem označené za lajdácké.

no nic

Raná Cleesova tvorba, již autorská, protože skeče psal a zároveň v nich vystupoval, se bohužel dochovala v neúplnosti, řada pořadů byla smazána prostě jen proto, aby velké kotouče s videopásky nezabíraly v archivu jinak využitelný prostor. Naštěstí montypythonovskou éru máme (snad) pokrytou v úplnosti.

Cleese své vzpomínky završuje překvapivým přesmykem k současnosti, kdy se po letech (roku 2014) skupina - byť ochuzena o jednoho již zesnulého člena - znovu sešla na jevišti, v přímém přenosu vysílána do kin doslova po celém světě. Představení nazvané Monty Python živě (převážně), které připomnělo nejslavnější skeče, dosáhlo mimořádného ohlasu. Divákům ani v nejmenším nevadilo, že vysoký věk dolehá na všechny aktéry. Cleese letos oslaví již sedmasedmdesáté narozeniny, jeho druhové jsou jen o několik let mladší.

John Cleese: No, nic...
Přeložila Alžběta Šáchová
Vydalo nakladatelství Argo v roce 2016, 392 stran.

Hodnocení: 80 %

Foto: kniha, www.mirror.co.uk

http://www.argo.cz/knihy/208323/no-nic/

( 0 hlasů )



Související články:
Nejnovější články:
Starší články:

 





Rozhovor

Majitel Zlatéknihy.cz: „Čtenářům přinášíme nižší ceny, nakladatelům vyšší zisky.“

zlate knihy 200Nedávno byl spuštěn nový projekt pro milovníky knih Zlatéknihy.cz. Na našem webu jsme o něm imformovali a strhla se zde zajímavá diskuze, proto jsme oslovili původce nápadu a majitele toho internetového knihkupectví pana<...

Hledat

Chaty s osobností


Literatura

Vačice, která se nesmála

vacice ktera se nesmala 200Tak se mi splnilo jedno přání. Po přečtení knížky Návštěva malé smrti od Kitty Crowther jsem si přála přečíst nějaké další knížky z nakladatelství Baobab a je to t...

Divadlo

Horor PSYCHO na jevišti Divadla Tramtarie

psycho plakat 200V pátek 10. října a v sobotu 11. října proběhly v Divadle Tramtarie první a druhá premiéra nejnovější inscenace Psycho v režii hostující divadelní režisérky Hany Mikoláškové. Jedná se o divadelní adap...

Film

Režisér a herec Miroslav Krobot natáčí svůj první celovečerní film Díra u Hanušovic

200 filmMiroslav Krobot, známý především jako šéf oceňovaného pražského Dejvického divadla, ale v posledních letech také populární jako herec z filmů Okresní přebor - Poslední zápas Pepika Hnátka, Alois Nebel nebo Revival, začal režírovat svůj první celove...