Na začátku července (přesně mezi 1. až 9. červencem 2016) se uskuteční v pořadí již jedenapadesátý Mezinárodní filmový festival Karlovy Vary. Bohatý program, z něhož si každý zájemce dosyta vybere, co mu zachutná, je poskládán do řady sekcí a ověnčen hned trojici soutěží - hlavní soutěž, soutěž dokumentárních filmů a soutěž Na východ od Západu.
Některé snímky jsou ověnčeny cenami z prestižních zahraničních festivalů (bohužel však nespatříme vítězná díla z Cannes a Benátek), jiné se teprve klubou na svět a ve Varech je spatří první diváci. Vedle mnohdy málo známých tvůrců, které si uvedou své filmy, nebudou chybět ani všelijaké celebrity: co chvíli probleskne zpráva o chystaném příletu nějaké filmové hvězdy zahraniční i hvězdičky tuzemské.
Těžko soudit, jaká bude úroveň nových uměleckých počinů, nicméně málokterý se v historii pohyblivých obrázků natolik pevně, jak se zhruba před čtyřmi či pěti desetiletími podařilo některým rovněž uváděným - takže si opět budeme moci vychutnat takové legendy, jakými jsou Viscontiho Rocco a jeho bratři, Andersonův Šťastný to muž, Pialatova Otevřená tlama, Ferreriho Poslední žena atd. Lze sem zařadit i lecjaký příspěvek český.
Ze zlaté éry československého filmu, který rozkvetl zejména v 60. letech, festival nabídne atraktivní ochutnávku. A můžeme se dohadovat, zda naše současná tvorba, výběrově též uváděná, bude svěží a vděčně vzpomínaná také po půlstoletí. Některé snímky z oněch dávných, pro leckoho možná až legendárních časů navrhli zařadit dnešní významní režiséři, kteří byli právě jimi přivedeni ke své budoucí profesi.
Tak třeba dokumentaristka Helena Třeštíková se svěřila, že Chytilové fabulovaný dokument O něčem jiném (na snímku), který porovnává úděl špičkové sportovkyně s postavením ženy v domácnosti, ji zasáhl jako blesk shůry - a rovněž Jan Hřebejk (soutěží s dramatem Učitelka) uvádí, že stejně mohutně na něho zapůsobila Vávrova Romance pro křídlovku.
A pamětihodných návratů ke kořenům nalezneme vícero: Němcovo podobenství O slavnosti a hostech, Kachyňovu politickou tragikomedii Ucho, Passerovo výrazově ztlumené Intimní osvětlení a rovněž Uherovo Slnko v sieti, ve své době novátorský slovenský snímek, který otevřel tak říkajíc brány československé nové vlně. Ale musíme rovněž připustit, že leccos, co v 60. letech u nás vzniklo, časem vybledlo, zestárlo, nepříliš ceněno už v době premiéry.
Bohužel i katalogové popisky k uváděným filmům občas fantazírují a sumírují smyšlenky: tak třeba o sice průkopnické, ale vypravěčsky staromilské sci-fi Ikarie XB 1, odehrávající se v mezihvězdné kosmické lodi, se dočteme, že tvůrci se inspirovali románem Stanislava Lema, ale "ubránili se však jeho ideologickým a politickým stereotypům." Jenže pravdou je přece pravý opak, tenhle český film se přece odehrává v budoucím věku, kdy celosvětově zvítězil komunismus a zajistil věčný mír na naší planetě i ve vesmíru, kde se lze stále setkávat z hrozivými pozůstatky dávného imperialistického běsnění.
Jiný pozapomenutý snímek, pojednávající o dospívající mládeži, se nazývá Letos v září (na snímku). Nepovedl se, jakkoli jej textík v katalogu chválí. Režie se ujal František Daniel, mimo jiné i na filmové fakultě AMU šířící své upjatě staromilské představy o scenáristice a dramaturgii (kdybyste se chtěli blíže seznámit s jeho koncepty, stačí zalistovat v knize Cesta za filmovým dramatem).
Po roce 1968 emigroval a usadil v Americe: věhlas mu zajistilo pedagogické působení, přednášel na univerzitě, organizoval a vedl filmové přehlídky (např. v Sundence). Přesto se domnívám, že v jeho případě platí dávné moudro pravící: když umíš - umíš, když neumíš - učíš. Tož si přejme spolehlivé informace nejen o filmech...
51. Mezinárodní filmový festival Karlovy Vary 1.-9. července 2016
Foto: MFF Karlovy Vary
| < Předchozí | Další > |
|---|
Jak střeva a zažívací trakt ovlivňuje naše emoce, psychiku, zdraví, imunitu? Právem autoři Jiří Kuchař a MUDr. David Frej říkají, že jde o druhý mozek našeho organismu. MUDr. Davida Freje se zeptáme na pár otázek, které v knize vyčnívají, kte...
Dokumentární režiséři Vít Klusák a Marika Pecháčková téměř tři roky sledovali českou společnost a její pojetí pandemie nemoci covid-19. V dokumentární tragikomedii Velké nic se autoři zaměřili na lidské příběhy, poetiku doby, bizarní obrazy nebo klí...
Hm, tak co říci o této knize jednou větou? Bůh a náš mimosmyslový svět nás neustále vede a autorka se nás naučí nebát se božského vedení. Věru, zajímavá kniha, která se svým způsobem dá číst i jako beletrie.
Na jednom parkovišti jednoho nákupního centra se před očima diváků rozvíjí příběh commedie dell'arte… a známy darebák Harlekýn se pouští do souboje dobra se zlem.
Už dvacet inscenací, pod nimiž je podepsán jako režisér, má na svém kontě v Národním divadle moravskoslezském v Ostravě Peter Gábor. Jeho prozatím poslední prací je hra nizozemských autorů Hermana Kocha a Keese Prinse Večeře, jejíž česk...